Článek se zabývá problematikou bezpečnosti práce s ohledem na práci zdvihacích mechanismů ve výstavbě. Autor poukazuje na základní legislativu týkající se této problematiky, a základní rizika spojená s používáním zdvihací techniky na stavbách.
V rámci experimentálních prací byl sledován vliv různých variant disperzní vláknové výztuže (skelná, čedičová, polymerní a ocelová vlákna v délce od 12 do 55 mm a jejich kombinace) na fyzikálně mechanické vlastnosti kompozitu a jeho odolnost vůči výbuchu. Z vyvinutého materiálu byl navržen bezpečnostní odpadkový koš, jehož konečné rozměry, geometrie a skladebné řešení bylo definováno pomocí numerických simulací v programu LS-Dyna.
Článek navazuje na podrobný popis schodiště a představuje znalecký posudek na kvalitativní stav interiérového čepového schodiště kombinace nerez – dřevo – sklo, kde bylo znaleckým úkolem řešit kvalitativní stav dřevěných stupnic. Schodiště bylo samonosné dvouramenné s mezipodestou bez podstupnic a ve 2 NP byla galerie, jejíž zábradlí bylo konstrukčně spojeno se zábradlím schodišťovým, a tudíž lze konstatovat, že galerie byla součástí schodiště.
Hlavní potřeba vrtání dřeva ve stavebnictví je u prací tesařských, betonářských – na bednění, kolejářských – na pražce apod. Na trhu je větší množství druhů vrtáků do dřeva a k orientaci ve výběru jejich správného typu je vhodné znát některé jejich vlastnosti. Zopakujeme si je a zamysleme se nad tím, proč se vrtáky do pražců nevyrábí sériově.
Jedním z klíčových problémů efektivního používání dřeva jako konstrukčního materiálu je garance jeho technických parametrů. Na rozdíl od umělých konstrukčních materiálů (oceli, betonu, plastů), jejichž jakost lze při výrobě ovlivnit podle účelu použití, lze u dřeva zabezpečit požadovanou jakost pouze tříděním. Přitom se rozlišuje třídění konstrukčního řeziva (v praxi dřevěných konstrukcí je převládající) a třídění výřezů/kulatiny pro nosné účely.
Zajištění dokonalé bezpečnosti práce by mělo být zásadním požadavkem, respektovaným ze strany všech účastníků stavebního procesu. To platí především z důvodu rozmanitosti vykonávaných prací a obtížnosti pracovních podmínek ve stavebnictví, stejně jako s ohledem na jednotlivá rizika ohrožení života a zdraví pracovníků během přípravy i realizace stavebních prací.
U dřevěných nosníků se někdy používají zářezy v místech uložení – zpravidla na dolní straně nosníku pro zmenšení celkové výšky konstrukce stropu, popř. střechy nebo pro vyrovnání úrovně horního okraje nosníku s přilehlými konstrukčními prvky, méně často na horní straně nosníku, například pro osazení střešního okapu. Podíváme se na pravidla pro dřevěné nosníky se zářezem v podpoře.
Je třeba rozšířit zkoušky drátkobetonu do oblasti tahových pevností. Diagram odolnosti, který je v článku uveden, je výchozím materiálem pro určení tahových pevností drátkobetonu. V článku jsou uvedeny vzorce pro výpočet napětí, podle kterých může výrobce drátkobetonu vystavit doklad o jeho pevnostní třídě při vzniku makrotrhliny a při dohodnutém průhybu δt,1 = 3,5 mm.
Hlavní překážkou, která brání většímu využívání vláknobetonu v praxi, je nedostatek podkladů pro projektanty, kteří by mohli navrhovat vláknobetonové konstrukce, nebo nosné prvky. Mezi podstatné nedostatky patří nejednotný způsob zkoušení vláknobetonu, samotné zatřídění vláknobetonu do příslušných pevnostních tříd.
Článek popisuje experiment, při kterém byl analyzován vliv délky hydratace cementu na vlastnosti betonu. Byla stanovena pevnost v tlaku betonu a dynamická i statická hodnota modulu pružnosti betonu. Jediným proměnným činitelem byla délka hydratace. Výsledkem jsou grafické a tabelární výstupy naměřených hodnot.
V posledním desetiletí se mezi standardně užívané metody zařadilo užití georadaru, nicméně donedávna používané aparatury se vyznačovaly komplikovaností, zdlouhavostí měření a vyhodnocení měření vyžadovalo značnou odbornou erudovanost obsluhy. Přelomem se stal přístroj Hilti PS 1000, určený pro užití řadovými techniky při provádění stavebně technických průzkumů.
U betonu zabudovaného v konstrukci je obtížné stanovit hodnotu statického modulu pružnosti. Jednou z možností je měření modulu dynamického a následný přepočet na modul statický. Příspěvek se zabývá vzájemnými poměry mezi statickým a dynamickým modulem včetně praktických příkladů stanovení zmenšovacího součinitele.