Podzemné priestory budov sa v súčasnosti často navrhujú a zhotovujú ako vodonepriepustné betónové konštrukcie. V príspevku sa uvádzajú vybrané požiadavky a koncepcie navrhovania a zhotovovania „bielej vane“.
Při těžbě a zpracování hornin vznikají průmyslové druhotné suroviny, pro které dosud nebylo nalezeno vhodné využití. Proto se tyto materiály skladují v odkališti. Předmětem práce byl vývoj hydraulických nízkoenergetických pojivových materiálů, při jejichž přípravě byly tyto odpadní materiály využity jako surovinová složka.
Stropem rozumíme celý konstrukční systém. Přitom rozlišujeme tři funkční vrstvy: skladbu podlahy, nosnou strukturu a stropní podhled. Protože zvolená nosná struktura je dominantní vrstva, označují se stropní systémy podle této nosné vrstvy. Je to trámový strop, panelový strop s dřevěnými žebry, masivní dřevěný strop a spřažený strop ze dřeva a betonu.
Příspěvek pojednává o možnostech sanace napadených dřevěných prvků prostřednictvím mikrovlnného záření. Budou zde popsány přístroje pro mikrovlnnou sterilizaci dřevěných prvků. Dále pak princip mikrovlnné sterilizace. Následuje popis prováděné experimentální činnosti na jednotlivých druzích škůdců. Z prováděné experimentální činnosti byly stanoveny potřebné intenzity mikrovlnného záření pro likvidaci jednotlivých škůdců. V závěru bude doporučena potřebná doba mikrovlnné radiace s ohledem na výkon mikrovlnného zářiče nezbytného pro úspěšnost samotné sterilizace. Budou také doporučena související opatření s ohledem na co nejvyšší úspěšnost a efektivitu zásahu.
V rámci experimentálních prací byl sledován vliv různých variant disperzní vláknové výztuže (skelná, čedičová, polymerní a ocelová vlákna v délce od 12 do 55 mm a jejich kombinace) na fyzikálně mechanické vlastnosti kompozitu a jeho odolnost vůči výbuchu. Z vyvinutého materiálu byl navržen bezpečnostní odpadkový koš, jehož konečné rozměry, geometrie a skladebné řešení bylo definováno pomocí numerických simulací v programu LS-Dyna.
Článek navazuje na podrobný popis schodiště a představuje znalecký posudek na kvalitativní stav interiérového čepového schodiště kombinace nerez – dřevo – sklo, kde bylo znaleckým úkolem řešit kvalitativní stav dřevěných stupnic. Schodiště bylo samonosné dvouramenné s mezipodestou bez podstupnic a ve 2 NP byla galerie, jejíž zábradlí bylo konstrukčně spojeno se zábradlím schodišťovým, a tudíž lze konstatovat, že galerie byla součástí schodiště.
Hlavní potřeba vrtání dřeva ve stavebnictví je u prací tesařských, betonářských – na bednění, kolejářských – na pražce apod. Na trhu je větší množství druhů vrtáků do dřeva a k orientaci ve výběru jejich správného typu je vhodné znát některé jejich vlastnosti. Zopakujeme si je a zamysleme se nad tím, proč se vrtáky do pražců nevyrábí sériově.
Jedním z klíčových problémů efektivního používání dřeva jako konstrukčního materiálu je garance jeho technických parametrů. Na rozdíl od umělých konstrukčních materiálů (oceli, betonu, plastů), jejichž jakost lze při výrobě ovlivnit podle účelu použití, lze u dřeva zabezpečit požadovanou jakost pouze tříděním. Přitom se rozlišuje třídění konstrukčního řeziva (v praxi dřevěných konstrukcí je převládající) a třídění výřezů/kulatiny pro nosné účely.
Zajištění dokonalé bezpečnosti práce by mělo být zásadním požadavkem, respektovaným ze strany všech účastníků stavebního procesu. To platí především z důvodu rozmanitosti vykonávaných prací a obtížnosti pracovních podmínek ve stavebnictví, stejně jako s ohledem na jednotlivá rizika ohrožení života a zdraví pracovníků během přípravy i realizace stavebních prací.
U dřevěných nosníků se někdy používají zářezy v místech uložení – zpravidla na dolní straně nosníku pro zmenšení celkové výšky konstrukce stropu, popř. střechy nebo pro vyrovnání úrovně horního okraje nosníku s přilehlými konstrukčními prvky, méně často na horní straně nosníku, například pro osazení střešního okapu. Podíváme se na pravidla pro dřevěné nosníky se zářezem v podpoře.
Je třeba rozšířit zkoušky drátkobetonu do oblasti tahových pevností. Diagram odolnosti, který je v článku uveden, je výchozím materiálem pro určení tahových pevností drátkobetonu. V článku jsou uvedeny vzorce pro výpočet napětí, podle kterých může výrobce drátkobetonu vystavit doklad o jeho pevnostní třídě při vzniku makrotrhliny a při dohodnutém průhybu δt,1 = 3,5 mm.
Hlavní překážkou, která brání většímu využívání vláknobetonu v praxi, je nedostatek podkladů pro projektanty, kteří by mohli navrhovat vláknobetonové konstrukce, nebo nosné prvky. Mezi podstatné nedostatky patří nejednotný způsob zkoušení vláknobetonu, samotné zatřídění vláknobetonu do příslušných pevnostních tříd.
Článek popisuje experiment, při kterém byl analyzován vliv délky hydratace cementu na vlastnosti betonu. Byla stanovena pevnost v tlaku betonu a dynamická i statická hodnota modulu pružnosti betonu. Jediným proměnným činitelem byla délka hydratace. Výsledkem jsou grafické a tabelární výstupy naměřených hodnot.