Odborné recenzované články

Novela stavebního zákona se dotkne stavebních úřadů, odborné veřejnosti i soukromých osob. V textu jsou vybrány nejpodstatnější změny stavebního zákona (dále i SZ), zejména z oblasti umisťování staveb a povolování staveb. Vybrány jsou takové změny stavebního zákona, které mohou mít podstatné dopady na praxi. Text je svou strukturou a zaměřením primárně určen pro pracovníky ve stavebnictví.

Při posuzování požární bezpečnosti staveb je třeba se zaměřit nejen na požáry, ale také na výbuchy. Účinky výbuchu patří do kategorie mimořádného zatížení stavebních konstrukcí. V průběhu užívání stavby nebo při její výstavbě se mohou vyskytovat jen ve výjimečném případě. ČSN EN 1991‑1‑7 (73 0035) požaduje takové zatížení uvažovat a tedy řešit stavební konstrukce tak, aby tomuto havarijnímu zatížení odolávaly.

Příspěvek se zabývá kvalitou provedených prací betonových konstrukcí a seznamuje čtenáře s rychlou metodou pro ověření kvality povrchové vrstvy betonu. Metoda nepřímo poukazuje na výslednou trvanlivost betonové konstrukce a na kvalitu provedených prací.

Krížom lepené drevo (čes. křížem lepené dřevo, nem. BSP – BrettSPerrholz, angl. CLT – Cross Laminated Timber, obchodný názov v niektorých krajinách X-LAM) je materiál, ktorý sa pravdepodobne v blízkej budúcnosti stane najvýznamnejším výrobkom v masívnych drevených konštrukciách, v bytovej výstavbe a viacpodlažnej výstavbe. Duhý diel sa zaoberá výrobou krížom lepeného dreva.

Normy pro provádění ocelových konstrukcí prodělaly v posledních letech podobný vývoj jako normy pro navrhování ocelových konstrukcí. Do systému ČSN byla převzata evropská norma pro provádění EN 1090 a začleněna do systému českých norem jako ČSN EN 1090. Následně byly duplicitní české normy zrušeny a nahrazeny tzv. zbytkovými normami, které obsahují ustanovení, která byla v původních českých normách, ale nejsou v normě evropské.

Dřevo je tradičním přírodním materiálem, který se vyznačuje poměrně vysokou pevností, nízkou hmotností a dobrou opracovatelností. Dřevěné konstrukce navíc působí i esteticky příznivým dojmem a proto jsou stále na trhu velmi žádané. V současnosti se ve stavebnictví využívá dřeva nebo materiálů na bázi dřeva nejvíce při stavbách krovů, zastřešování objektů menšího rozsahu a různých typů dřevostaveb, avšak stále častější využití nachází dřevo i při stavbách konstrukcí na velká rozpětí a konstrukcí složitých geometrických tvarů.

Poslanecká sněmovna parlamentu schválila novelu stavebního zákona. Jde již o desátou během 7 let, kdy nový stavební zákon nabyl účinnosti. Nutno přiznat, že někdy docházelo k novelizaci této jedné ze základních právních norem v rámci přijetí jiného zákona nebo novelizace jiného zákona. Tato poslední novela je nejzásadnější z dříve přijatých změn.

Předmětem této práce je numerická analýza chování dřevobetonové kompozitní stropní konstrukce, tvořené betonovou deskou a dřevěnými nosníky z lepeného lamelového dřeva. Hlavním cílem je posoudit možnost využití betonové desky, která spolupůsobí s dřevěnými trámy a pomocí modelů v programu ANSYS vyšetřit její chování v zatížené stropní konstrukci. Přesnost numerické analýzy dřevobetonových konstrukcí plně závisí na použitých materiálových modelech, proto budou provedené materiálové modely později ověřeny na základě experimentálních výsledků.

Zateplování obvodových plášťů panelových domů se přesouvá k domům zděným obytným stavěným na přelomu 19. a 20. století. Tyto domy mají obvykle nevytápěný polozapuštěný suterén se zastropením plochými cihelnými klenbami nebo trámovým stropem. Zateplení obvodového pláště s ponecháním původního systému vytápění vede ke změně vnitřního klimatu a k vyvolání druhotných vad.

Příspěvek se zabývá optimalizací tloušťky a materiálu výztužné lamely použité u nosníků z lepeného lamelového dřeva. Nejprve bylo podrobně zmapováno dvacet nevyztužených nosníků z lepeného lamelového dřeva, kde byla velká pozornost věnována přesnému určení modulů pružnosti ve směru vláken jednotlivých segmentů lamel a jejich lokalizaci v nosníku.

Dřevěné vazníky jsou hojně navrhovány na zastřešení rodinných domů i průmyslových a prodejních objektů. Předností technologie využívající ke spojování jednotlivých dřevěných prvků styčníkovou desku s prolisovanými trny je vysoká pevnost a tuhost připojení, která dovoluje bezpečný návrh těchto subtilních konstrukcí na zajímavá rozpětí. Vazníky jsou navrhovány ve specializovaných programech jako rovinné konstrukce zatížené výhradně ve své rovině. Vodorovné zatížení, které působí kolmo na rovinu vazníků, musí být přeneseno systémem ztužidel do podpor.

Spoluprací celého tvůrčího týmu již od počátečního stádia projektové činnosti lze zajistit správné a účelné řešení požární bezpečnosti stavby. Prokazování požární odolnosti staveb výpočtem je nezbytnou nutností a při využití výpočtových softwarů je zpracovatel povinen prověřit a doložit jejich vhodnost pro daný případ.

Při snaze maximálně využívat stávající objekty se často setkáváme s nutností rekonstrukce původních dřevěných stropních konstrukcí. V rámci zachovalých historických objektů, zejména v centrech měst, jsou velmi rozšířeny tzv. tradiční trámové stropy, které byly hojně používány zejména v 19. století a na začátku 20. století. Příspěvek se zabývá jednou z „modernějších“ metod zesílení těchto trámových stropů – metodou spřažení s dodatečně nadbetonovanou deskou.

Ve stavebnictví je třeba se zabývat nejenom samotnou environmentální náročností výstavby budov a jejich provozem, ale popsat celý životní cyklus budov od těžby surovin, přes výrobu materiálů a jejich dopravu až po demolici stavby a případnou recyklaci stavebních materiálů. Je třeba kvantifikovat dopady stavební výroby na životní prostředí a následně výstupy srozumitelně prezentovat veřejnosti.

S rekonstrukcemi stávajících dřevěných trámových stropních konstrukcí se setkáváme poměrně často, zejména při snaze maximálně využívat objekty postavené v 19. a na počátku 20. století v centrech měst. V mnoha případech se tyto stropy dochovaly v dobrém fyzickém stavu, jsou dodnes funkční a vhodný zásah může velmi výrazně prodloužit jejich použitelnost a celkovou živostnost.

Pálené cihly patří k nejrozšířenějším materiálům používaných zejména v konstrukcích obytných budov. Dá se říci, že cihelné zdivo je jakýmsi etalonem stavebních konstrukcí, neboť všechny jiné materiály jsou právě srovnávány výhradně s cihelným zdivem. Článek přináší přehled vývoje cihel a seznámení s výhledem uplatnění cihel v blízké budoucnosti.

Při hodnocení protipožární ochrany stavebních konstrukcí se projektanti často dostávají do situací, kdy mají pro sledovaný cíl vybrat nejvhodnější variantu. Úloha většinou nebývá jednoznačná a svádí k intuitivnímu řešení. Ve všech těchto případech lze použít rozhodování s použitím matematiky. Tento příspěvek ukazuje ve variantním řešení na možné způsoby hodnocení optimálního výběru protipožárních ochranných prostředků stavebních konstrukcí. Použité metody a principy řešení jsou doplněny praktickými příklady.

Příspěvek popisuje výsledky výzkumu zaměřeného na studium reálného tepelně vlhkostního chování různých druhů pórobetonových výrobků určených pro zděné konstrukce, a to především z pohledu závislosti tepelněizolačních vlastností na teplotě a vlhkostním obsahu materiálu.

Příčiny poruch a chyb při zakládání se hůře odhalují než příčiny při výstavbě nadzemní části objektu. Pro nedostatečný, někdy i nemožný přístup k základové spáře a základové konstrukci, je i způsob sanace obtížnější. Vlhkost pak patří mezi nejobávanější příčiny poruch. Kromě vnějších konstrukcí nad terénem (zejména stěn a střech), způsobuje podstatné škody i v podzemí, kde však jsou poruchy ve srovnání s nadzemní částí mnohem hůře opravitelné. Proto je třeba se příčinami poruch v podzemní části staveb zabývat (v první části textu), analyzovat je a hledat optimální způsob jejich oprav (2. část textu).

Příčiny poruch a chyb při zakládání se hůře odhalují než příčiny při výstavbě nadzemní části objektu. Pro nedostatečný, někdy i nemožný přístup k základové spáře a základové konstrukci, je i způsob sanace obtížnější. Vlhkost pak patří mezi nejobávanější příčiny poruch. Kromě vnějších konstrukcí nad terénem (zejména stěn a střech), způsobuje podstatné škody i v podzemí, kde však jsou poruchy ve srovnání s nadzemní částí mnohem hůře opravitelné. Proto je třeba se příčinami poruch v podzemní části staveb zabývat (1.část textu), analyzovat je a hledat optimální způsob jejich oprav (2. část textu).