Článek pojednává o možnosti využití upraveného konstrukčního a demoličního odpadu jako částečné náhrady kameniva při výrobě betonových prvků. Platná legislativa upravuje použití tzv. recyklovaného kameniva do betonu a předepisuje jeho vlastnosti.
Pro ztužení štíhlých vysokých ocelových konstrukcí byl vyvinut obručový ztužující systém, který využívá předpětí pro zvýšení tuhosti, kterou je možné měnit, a tím získat požadované vlastnosti ztužujícího prvku. Zmenšené modely 1/20 jsou podrobovány statickým a později i dynamickým zatěžovacím zkouškám, které mají prokázat nebo vyvrátit teoretické předpoklady funkčnosti ztužujícího prvku a stanovit nejvhodnější způsoby předpínání.
Zdicí prvky s integrovanou izolací jsou známy poměrně dlouho dobu. Z těchto prvků vynikají cihly z pálené hlíny, protože technologie výroby umožňuje optimalizovat geometrii prvku v souladu s nízkou hodnotou součinitele tepelné vodivosti základního materiálu. Díky přidání izolace do dutin cihel došlo k výraznému zvýšení tepelněizolačních vlasností. Článek se zabývá popisem vlastností cihel bez izolace a s integrovanou izolací uvnitř zdicích prvků.
Článek se zabývá ohybovou zkouškou trámců se čtyřbodovým podepřením a jejím výsledkem v podobě diagramu odolnosti vláknobetonu vyrobeného výhradně s použitím recyklátů jako plniva. Jsou zde ukázány rozdíly mezi různým množstvím vláken, různých rychlostí zatěžování při provádění zkoušky a různých délkách vláken.
V příspěvku budou uvedeny výsledky testování závěrečného klenáku segmentového ostění na tlak, který rozhoduje o únosnosti prvků ostění. Popsány budou i pevnostní charakteristiky zkoušených vláknobetonových segmentů. Vláknobetonový klenák s navrženou hmotnostní dávkou 50 kg/m3 byl porovnáván s klasickým železobetonovým klenákem.
Z dôvodov nezohľadnenia degradácie materiálov došlo v minulosti k mnohým predčasným, či náhlym zlyhaniam stavebných konštrukcií. Kvalita navrhovania, zhotovovania a údržby stavebných konštrukcií je vážny problém i v súčasnosti. V článku sa uvádzajú pravdepodobnostné modely porušovania betónu, ktoré vyvolávajú depasiváciu výstuže.
Příspěvek pojednává o problematice rovnoměrnosti betonu, a to především z hlediska možností, jak tuto charakteristiku ověřovat. Pro účely měření byly vyrobeny dva kvádry 300×300×900 mm z betonu C 20/25, na nichž byla rovnoměrnost ověřena nedestruktivně i destruktivně. Jedná se sice o dílčí část rozsáhlejšího experimentu, předkládané výsledky a závěry z nich vyvozené lze ovšem pokládat za obecně platné. Pomocí ultrazvukové metody byla rovnoměrnost betonu nedestruktivně ověřena rovněž přímo na konstrukci, konkrétně na monolitických sloupech garáží.
Posuzovatelé se často setkávají s objekty s nejasným konstrukčním systémem. Tyto stavby se navrhují obtížně a v provozu se mohou chovat jinak, než bylo očekáváno. Dobrý projekt a jeho realizace jsou, jde-li o dlouhodobé chování stavby, zásadní. Článek se zabývá základními principy vhodného návrhu a jeho posouzení.
Základním předpisem pro oblast stavebních výrobků byla do dubna 2011 Směrnice Rady 89/106/EHS (dále jen CPD). Dne 4. 4. 2011 bylo v OJ EU zveřejněno NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011 ze dne 9. 3. 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se ruší směrnice Rady 89/106/EHS.
Článek se zabývá porovnáním metodiky návrhu zesílení zděné ohýbané konstrukce pomocí kompozitní výztuže s klasickými metodami zesílení. Žádná z dříve popsaných metod totiž neřeší problematiku zesílení ohýbaného cihelného nosníku na smyk, pokud nebude uvažována pouze smyková únosnost členěného ocelového průřezu. Této problematice vycházející z teorie příhradové analogie používané na zesílení ohýbaného železobetonového nosníku pomocí FRP tkanin či lamel nebo speciálních „L“ pásků se věnují teorie na zesílení železobetonových konstrukcí, kde je omezeno přetvoření aplikovaných FRP materiálů. Na obdobné teorii by mělo být možné stanovit i únosnost zesílené zděné konstrukce ve smyku.
Dřevo je organický materiál a je často považováno za materiál s nízkou životností. V minulosti se však příliš nerozlišovalo mezi trvanlivostí dřeva a zdiva, dokladem toho jsou konstrukce, které oba materiály kombinují. Ve skutečnosti má dřevo vysokou životnost, pokud při návrhu dřevěné konstrukce dodržíme určitá pravidla.
Příspěvek prezentuje analýzu chování dřeva při použití diagnostického přístroje pro „in-situ“ hodnocení dřeva založeného na principu měření mechanického odporu proti vnikání nástroje (trnu) do dřeva. Cílem bylo popsat míru deformace a způsob porušení při vniku trnu (prům. 2,5 mm) do dřeva v čistě radiálním směru a porovnat měření přístroje se standardním testováním na vzorcích.
