Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Hrubá stavba / od 30.9.2024 do 24.3.2025


zpět na aktuální články

24.3.2025
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava, Fakulta stavební, katedra pozemního stavitelství

Recenzovaný Čtvrtá a zároveň poslední část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o problematice zatížení objektů při průchodu povodňové vlny. Konkrétně o výpočtu zatížení svislým vztlakem vody z povodňové vlny, zatížení dynamickým tlakem a zatížení dynamickým účinkem plovoucího předmětu.

10.3.2025
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava, Fakulta stavební, katedra pozemního stavitelství

Recenzovaný Druhá část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o zvláštnostech u historických a památkově chráněných objektů. Dále pak o úpravě dilatačních spár, ochraně proti působení tlakové vody a úpravě vnitřních rozvodů technických zařízení budov. V neposlední řadě pak problematikou sanací objektů po zásahu povodňovou vlnou.

4.3.2025
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava, Fakulta stavební, katedra pozemního stavitelství

Recenzovaný Příspěvkem začíná první část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území. V první části je pojednáno jak o obecné problematice týkající se zajištění stávajících staveb proti účinkům povodňové vlny, tak také o konkrétních možnostech realizace dodatečných stavebních úprav u stávajících objektů. A to z hlediska vnitřní dispozice i z hlediska možností statického zajištění nosných konstrukcí.

17.2.2025
Ing. Dominik Špilák, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Slovensko

Recenzovaný Cieľom príspevku je poukázať, aký vplyv na výsledky počítačového modelovania prenosu tepla v drevenom nosníku zaťaženéhom požiarom majú vstupné údaje o materiálových vlastnostiach a ako je možné zvýšiť presnosť výsledkov počítačového modelovania. Metodika práce pozostávala z vykonania požiarnych skúšok ako základu pre model konečných prvkov s implementáciou 6 rôznych nastavení materiálových vlastností na základe výstupov zo strednodobých skúšok. Výsledky modelovania boli navzájom porovnané so skutočnými požiarnymi skúškami pomocou koeficientu spoľahlivosti. Výsledky simulácií ukázali dôležitosť úpravy vstupných údajov.

16.2.2025
doc. Ing. Dušan Stehlík, Ph.D., Ing. Karel Spies, Ing. Pavlína Tanečková

Recenzovaný Výzkumem bylo prokázáno, že stmelením asfaltového recyklátu asfaltovou emulzí dosáhneme dostatečné pevnosti podkladní vrstvy. Zároveň v kombinaci s mírným zahřátím stmelené směsi dojde k mnohonásobnému zvýšení požadovaných parametrů (především pevnosti v příčném tahu) této směsi, právě díky aktivaci obsaženého pojiva v recyklátu. Tato možnost úpravy je vhodná pro většinu asfaltových recyklátů používaných v ČR, které obsahují pojivo s bodem měknutí okolo 60 °C. Navrhovaná technologie se osvědčí zejména při výstavbě, opravě či údržbě komunikací, a tento cenný materiál v podobě asfaltového recyklátu se jistě dočká adekvátního využití. Téma se řešilo i v rámci letošní konference Izolace.

2.2.2025
Ing. Aleš Dittert, ČVUT v Praze, Fakulta architektury

Recenzovaný Co je zajímavého na mlatovém, kaleném a zpevněném povrchu z mechanicky zpevněného kameniva? Všechny tři vyjmenované druhy povrchů komunikací a zpevněných ploch mají stejný nebo velmi podobný konstrukční základ, kterým je drcené lomové kamenivo, popřípadě kopané kamenivo. Liší se technologickým postupem a skladbou vrstev, do kterého bylo v minulosti zapojeno hlavně ruční zpracování, které dnes nahradilo strojní zpracování. Jak ve výrobě kameniva, tak při pokládce a hutnění. Podívejme se na tuto trojici podrobněji.

27.1.2025
Ing. Ján Brodniansky, PhD., Ing. Silvia Martinkovičová

Recenzovaný Návrh lana ako súčasti nosnej konštrukcie závisí predovšetkým od ekonomickej voľby vhodného typu a konštrukcie lana, pričom sa berie do úvahy aj spôsob jeho namáhania. Po výbere vhodného typu je potrebné určiť priemer lana tak, aby sa dosiahla maximálna hospodárnosť pri súčasnom splnení požiadaviek medzných stavov. Ekonomický návrh je ovplyvnený cenou lán, ktorá môže byť viackrát vyššia ako cena bežného valcovaného materiálu. Kľúčovým dokumentom pri návrhu lanových prvkov je norma EN 1993-1-11, ktorá definuje skupiny ťahaných prvkov a stanovuje pravidlá pre technické požiadavky na prefabrikované ťahané prvky, z hľadiska ich bezpečnosti, funkčnosti a trvanlivosti.

20.1.2025
Ing. Ján Brodniansky, PhD., Ing. Silvia Martinkovičová

Recenzovaný Návrh lana ako súčasti nosnej konštrukcie závisí predovšetkým od ekonomickej voľby vhodného typu a konštrukcie lana, pričom sa berie do úvahy aj spôsob jeho namáhania. Po výbere vhodného typu je potrebné určiť priemer lana tak, aby sa dosiahla maximálna hospodárnosť pri súčasnom splnení požiadaviek medzných stavov. Ekonomický návrh je ovplyvnený cenou lán, ktorá môže byť viackrát vyššia ako cena bežného valcovaného materiálu. Kľúčovým dokumentom pri návrhu lanových prvkov je norma EN 1993-1-11, ktorá definuje skupiny ťahaných prvkov a stanovuje pravidlá pre technické požiadavky na prefabrikované ťahané prvky, z hľadiska ich bezpečnosti, funkčnosti a trvanlivosti.

6.1.2025
Ing. Šimon Racek

Recenzovaný Mezi nejčastější téma debat ve veřejném prostoru patří bezesporu umělá inteligence (AI). Týká se to takřka všech oborů lidské činnosti, stavebnictví nevyjímaje. Firmy se připravují na její nástup, zkoumají, kde bude činnost AI přínosem a kde může být naopak obávaným hostem. V příspěvku představíme softwarový nástroj SDS2 s technologií umělé inteligence Narrow AI, který přináší zcela nový pohled na proces navrhování ocelových konstrukcí a přípojů.

17.12.2024
Ing. Jakub Diviš, Ph.D., Ing. Martin Hataj, Ph.D., Ing. Pavla Novotná, Kamila Novotná, MBA, Ing. Jan Pešta, Ph.D.

Recenzovaný S cílem dosáhnout co největší míry opětovného použití výrobků a materiálů byl navržen modulární systém složený z prefabrikovaných dílů z překližky. V tomto článku je popsán potenciál pro opětovné použití nosných prvků tohoto systému, který může dosáhnout až 100 % hmotnosti materiálů tohoto konstrukčního systému.

15.12.2024
Ing. Andrea Nasswettrová, Ph.D., MBA, ProDřevo ateliér, Společnost pro technologie ochrany památek STOP, z.s.

Recenzovaný Dřevo je běžnou součástí kulturních památek; je ovšem materiálem přírodním, a proto disponuje velkou mnohotvárností danou růstovými podmínkami, prostředím a dědičnými dispozicemi. Kvůli svému rostlinnému původu je dřevo trvale vystaveno degradačním procesům zejména biotické, ale i environmentální povahy, jež způsobují významné změny fyzikálních, mechanických a chemických vlastností. Jaké jsou nejčastější poruchy dřevěných konstrukcí, jak je rozdělit do kategorií podle vlivů zapříčiňujících jejich vznik a jak provádět údržbu dřeva?

Ocelová konstrukce © Fotolia.com
2.12.2024
doc. Ing. Magdaléna Štujberová, PhD., Stavebna fakulta STU v Bratislave, Katedra kovových a dřevených konštrukcií

Recenzovaný Zabezpečenie protipožiarnej odolnosti oceľových konštrukcií má väčšinou za následok zvýšenie ich ceny. V článku sú ukázané možnosti, ako dosiahnuť požadovanú krátkodobú požiarnu odolnosť bez protipožiarnej ochrany.

beton © Fotolia.com
25.11.2024
prof. RNDr. Adriana Eštoková, PhD., Ing. Miriama Čambál Hološová, Ing. Martin Jaš, prof. Ing. Alena Sičáková, PhD.

Odborný Betón ako cementový kompozit je jedným z najbežnejších stavebných materiálov, ktorý sa používa na výstavbu budov, ciest, mostov a ďalšej infraštruktúry. Jeho výroba je však spojená s významným negatívnym vplyvom na životné prostredie a vyčerpávaním prírodných zdrojov. V súčasnej dobe je čoraz viac snáh o udržateľnosť a zníženie uhlíkovej stopy pri výrobe betónu.

4.11.2024
Tomáš Zbíral, doc. Ing. Václav Nežerka, Ph.D., Ing. Jan Trejbal, Ph.D., doc. Ing. Jan Valentin, Ph.D., doc. Ing. Stanislav Vítek, Ph.D., Ing. Matěj Hužvár

Recenzovaný Bez efektivní klasifikace materiálů ve stavebních sutích nelze zajistit jejich přesné třídění a následné hodnotné využití. Dosavadní přímé metody založené na silových třídičích či separátorech ovšem naráží na své limity. Stavební a demoliční odpad je kvůli tomu zpravidla předurčen k devalvujícím aplikacím nebo dokonce k uložení na skládku. Náš příspěvek rozdělujeme na dvě části. První část přináší fakta o produkci stavebního a demoličního odpadu v EU a zdůvodňuje urgenci v hospodárném nakládání s ním. Dále rekapituluje vývoj nepřímých metod klasifikace. Stručně popisuje druh vhodných čidel pro sledování odpadu a algoritmy, které tato data vyhodnocují. Druhá část přináší popis vlastního řešení klasifikace, které bylo vyvinuto na fakultách stavební a elektrotechnické ČVUT v Praze. Metoda se opírá o hodnocení obrazových dat, která jsou získávána pomocí běžných RBG kamer.

3.11.2024
Ing. Aleš Dittert, ČVUT v Praze, Fakulta architektury

Odborný Tak trochu podceňovanou součástí komunikací a zpevněných prostranství je jejich nosná konstrukce. Hovořilo se o tom na semináři s názvem Drobná architektura v krajině, který pořádala Společnost pro technologie ochrany památek STOP. Jaké materiály lze použít? Jak se vyvarovat chyb již v samotném návrhu?

28.10.2024
Ing. Jan Trejbal, Ph.D., doc. Ing. Václav Nežerka, Ph.D., Tomáš Zbíral, doc. Ing. Jan Valentin, Ph.D.

Recenzovaný Bez efektivní klasifikace materiálů ve stavebních sutích nelze zajistit jejich přesné třídění a následné hodnotné využití. Dosavadní přímé metody založené na silových třídičích či separátorech ovšem naráží na své limity. Stavební a demoliční odpad je kvůli tomu zpravidla předurčen k devalvujícím aplikacím nebo dokonce k uložení na skládku. Náš příspěvek rozdělujeme na dvě části. První část přináší fakta o produkci stavebního a demoličního odpadu v EU a zdůvodňuje urgenci v hospodárném nakládání s ním. Dále rekapituluje vývoj nepřímých metod klasifikace. Stručně popisuje druh vhodných čidel pro sledování odpadu a algoritmy, které tato data vyhodnocují. Druhá část přináší popis vlastního řešení klasifikace, které bylo vyvinuto na fakultách stavební a elektrotechnické ČVUT v Praze. Metoda se opírá o hodnocení obrazových dat, která jsou získávána pomocí běžných RBG kamer.

27.10.2024
doc. Ing. Kristián Sógel, PhD., Ing. arch. Martin Kusý st., Ing. arch. Pavol Paňák, Ing. Ladislav Tausinger, Jozef Mečiar

Recenzovaný Pri návrhu nosných konštrukcií mostov je bežná úzka spolupráca architekta so statikom. Človek by nečakal, že podobná kooperácia môže vzniknúť aj v prípade konštrukcie schodiska. V príspevku je predstavená jedinečná drevená nosná konštrukcia schodiska z brezového dreva, vývoj technických riešení, príprava a montáž konštrukcie.

7.10.2024
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Recenzovaný Článek představuje projekt, jehož cílem bylo nalézt uplatnění pro recyklované skleněné frakce z fotovoltaických panelů. Zaměřili jsme se na silikátové stavební materiály, které jsou schopny začlenit skleněné recykláty do své struktury během procesu hydratace, vypalování a tavení. Seznamujeme s výsledky testování možností využití skleněného recyklátu z fotovoltaických panelů pro betonové zdicí prvky. Porovnáváme konkrétní receptury a jejich fyzikální a mechanické vlastnosti s hlavním zaměřením na pevnost v tlaku. Porovnáváme hodnoty těchto receptur s hodnotami běžně používaných kompozitních materiálů – materiálů pro zdicí prvky bez recyklátů.

30.9.2024
doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D., Ing. Vojtěch Bartoň

Recenzovaný Příspěvek pojednává o možnostech diagnostiky historických zděných konstrukcí s využitím nedestruktivních a destruktivních zkušebních metod. Nejdříve a určí pevnost v tlaku zdicích prvků a pevnost v tlaku malty, poté se vypočte charakteristická pevnost v tlaku zdiva. Důležité je posouzení vazby zdiva a zjištění výskytu trhlin. Nakonec se zjistí vlhkost a salinita zdiva.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama