Recenzovaný Zúčastnili jsme se studentské konference Zapálení 2025 a společně s organizátory vybrali několik zajímavých prací. Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ph.D. doporučil níže uvedený text s tím, že výsledky výpočtu se velmi dobře shodují s experimentem a jsou doplněny citlivostní studií, která rozšiřuje využitelnost výsledků v praxi.
Recenzovaný Zúčastnili jsme se studentské konference Zapálení 2025 a společně s organizátory vybrali několik zajímavých prací. Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ph.D., doporučil níže uvedený text z důvodu jeho obsahu zaměřeného na udržitelnost. Možné náhrady cementu v betonových směsích mají určitě budoucnost.
Recenzovaný V roku 2015 sa začala príprava novej generácie Eurokódov, ktoré by mali byť na Slovensku zavedené do roku 2028. Jednou z významných zmien v novej generácii Eurokódov 2 je úprava metodiky návrhu kotvenia betonárskej výstuže. Článok porovnáva návrhové postupy a dĺžku potrebného kotvenia výstuže medzi jednotlivými generáciami Eurokódov.
Recenzovaný Tam, kde nestačí tradiční techniky ochrany dřeva, jeho přirozená trvanlivost a schopnost zachovat si původní strukturu a technické vlastnosti v různých expozicích, především ve vlhkém prostředí, nastupují modernější techniky. Článek navazuje na první část, která se týkala vybraných tradičních technik ochrany a konzervace dřeva, zde pokračujeme technikami a způsoby, které se používají v současnosti. Tím se uzavírá téma Ochrany dřeva v památkách zpracované v rámci spolupráce se Společností pro technologie ochrany památek (STOP).
Recenzovaný Ochrana dřeva se oproti minulosti výrazně proměnila. Prošla vývojem, při kterém se některé důležité postupy a přístupy zcela vytratily, přestaly se používat, či je nahradily jiné. V dvoudílném seriálu uvádíme několik tradičních postupů práce se dřevem, včetně jeho přirozené ochrany a techniky konzervace. V prvním díle se budeme věnovat kromě vybraných tradičních technik ochrany a konzervace dřeva také tradičním postupům práce se dřevem, jakožto přirozené ochrany dřeva, a částečně i způsobům, které se používají v současnosti – ty převažují v druhé části seriálu.
Recenzovaný Využití recyklátu jako částečné nebo úplné náhrady přírodního kameniva pro výrobu betonu je stále častější. Současná legislativa v EU a České republice však toto využití umožňuje pouze ve velmi omezené míře. Článek popisuje současnou situaci v České republice a směry dalšího rozvoje souvisejících norem pro rozšíření stávajících možností využití recyklátů pro výrobu betonu.
Recenzovaný Cílem je stanovit postup pro bezpečné používání popílku ze spalování uhlí ve stavebních výrobcích. Vývoj této metody byl součástí projektu č. FW01010195 s názvem „Pokročilé výrobní technologie pro strategické využití a skladování vedlejších produktů výroby energie (VEP)“. Metoda má sloužit jako podklad pro rozhodování o nakládání s těmito materiály pro společnosti zabývající se výrobou stavebních výrobků obsahujících popílek, úředníky státní správy, Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), certifikační orgány, regulační orgány a další relevantní zúčastněné strany.
Recenzovaný Historické fasádní omítky obsahují nejrůznější pojiva a příměsi rozdílné od současných materiálů, s tím souvisí i principy obnovy a příprava omítkových maltových směsí. Zatímco první díl byl více věnován volbě materiálů, tentokrát se zaměříme na druhy a vlastnosti omítek, na vlhké zdivo s obsahem vodou rozpustných solí. Představíme omítkové malty, maltové směsi a přístupy k jejich užití a zpracování, včetně oprav.
Recenzovaný Oprava omítky představuje poměrně sofistikovaný úkon, často spojený s potřebou informací z řady oborů. Dvoudílný seriál je primárně zaměřen na složení a obnovu omítek historických staveb, prováděnou zejména v druhé polovině 20. století až dodnes. V prvním díle jsou popsána pojiva, příměsi a přísady používané pro omítky v minulosti a je poukázáno na rozdílnost jejich vlastností v porovnání s dnešními materiály, a to včetně principů obnovy omítek s použitím různých způsobů přípravy omítkových maltových směsí. Pozornost je věnována i druhům a vlastnostem omítek na vlhké zdivo s obsahem vodou rozpustných solí. Diskutovány jsou také nesouhlasné názory na obnovu z pohledu památkové péče a technologů.
Recenzovaný Současné stavebnictví klade důraz na minimalizaci dopadu průmyslové výroby na životní prostředí a na prevenci vzniku odpadů. Tento přístup otevírá prostor pro smysluplné cíle, jako je opětovné využívání stavebních konstrukcí a jejich prvků – praxe, která byla běžná po staletí. Dnešních cílů lze dosáhnout zejména obnovou a cirkulací existujících konstrukčních prvků, a to jak ve stavebnictví, tak v dalších průmyslových odvětvích – bez nutnosti jejich separace či recyklace na základní materiály. Tyto procesy jsou dnes realizovatelné díky vyspělým průmyslovým technologiím a efektivním dodavatelským řetězcům. Příspěvek vychází z materiálů projektu ADVANCE a ze semináře katedry ocelových konstrukcí ČVUT v Praze.
Recenzovaný Experimentální analýza MNC (Multiple Nail Connectors) spojů dřevěných prvků je jednou z možností laboratorního testování. V tomto případě byly analyzovány vzorky MNC spojů dřevěných prvků vystavených kvazistatickému a cyklickému namáhání v tahu rovnoběžně s vlákny. Prvky testovaných spojů byly vyrobeny z konstrukčního dřeva C24, z lepeného lamelového dřeva GL24h a z lepeného vrstveného dřeva (LVL Ultralam-R). Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem v programu SCIA Engineer a s analytickým výpočtem podle platných norem.
Recenzovaný Revize jednotlivých částí Eurokódů EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení konstrukcí je téměř dokončena. V následujícím textu jsou uvedeny aktuální informace o stavu dokončování revize zásad navrhování a zatížení. Po formální stránce došlo k úpravě úvodních kapitol a také obrázků a vztahů, aby byly v souladu s dokumentem N 1250, ve kterém jsou uvedeny požadavky na tvorbu Eurokódů po technické i ediční stránce. Byly také provedeny úpravy názvů některých Eurokódů. Poprvé byl text prezentován v rámci konference Statika 2024 v Plzni.
Recenzovaný Problematika navrhování půdních vestaveb a nadstaveb ve zděných stavbách se svém druhém díle dostává k tématu zvyšování únosnosti stávajících dřevěných stropních konstrukcí. Dále pak k zesilování železobetonových stropů a stropních konstrukcí s ocelovými válcovanými profily. Závěr se týká výčtu možnosti zvýšení světlé výšky půdního prostoru a také různých zvláštností nadstaveb.
Recenzovaný Čtvrtá a zároveň poslední část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o problematice zatížení objektů při průchodu povodňové vlny. Konkrétně o výpočtu zatížení svislým vztlakem vody z povodňové vlny, zatížení dynamickým tlakem a zatížení dynamickým účinkem plovoucího předmětu.
Recenzovaný Druhá část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o zvláštnostech u historických a památkově chráněných objektů. Dále pak o úpravě dilatačních spár, ochraně proti působení tlakové vody a úpravě vnitřních rozvodů technických zařízení budov. V neposlední řadě pak problematikou sanací objektů po zásahu povodňovou vlnou.
Recenzovaný Příspěvkem začíná první část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území. V první části je pojednáno jak o obecné problematice týkající se zajištění stávajících staveb proti účinkům povodňové vlny, tak také o konkrétních možnostech realizace dodatečných stavebních úprav u stávajících objektů. A to z hlediska vnitřní dispozice i z hlediska možností statického zajištění nosných konstrukcí.
Recenzovaný Cieľom príspevku je poukázať, aký vplyv na výsledky počítačového modelovania prenosu tepla v drevenom nosníku zaťaženéhom požiarom majú vstupné údaje o materiálových vlastnostiach a ako je možné zvýšiť presnosť výsledkov počítačového modelovania. Metodika práce pozostávala z vykonania požiarnych skúšok ako základu pre model konečných prvkov s implementáciou 6 rôznych nastavení materiálových vlastností na základe výstupov zo strednodobých skúšok. Výsledky modelovania boli navzájom porovnané so skutočnými požiarnymi skúškami pomocou koeficientu spoľahlivosti. Výsledky simulácií ukázali dôležitosť úpravy vstupných údajov.
Recenzovaný Výzkumem bylo prokázáno, že stmelením asfaltového recyklátu asfaltovou emulzí dosáhneme dostatečné pevnosti podkladní vrstvy. Zároveň v kombinaci s mírným zahřátím stmelené směsi dojde k mnohonásobnému zvýšení požadovaných parametrů (především pevnosti v příčném tahu) této směsi, právě díky aktivaci obsaženého pojiva v recyklátu. Tato možnost úpravy je vhodná pro většinu asfaltových recyklátů používaných v ČR, které obsahují pojivo s bodem měknutí okolo 60 °C. Navrhovaná technologie se osvědčí zejména při výstavbě, opravě či údržbě komunikací, a tento cenný materiál v podobě asfaltového recyklátu se jistě dočká adekvátního využití. Téma se řešilo i v rámci letošní konference Izolace.
