Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Hrubá stavba / od 23.12.2019 do 25.1.2021


zpět na aktuální články

25.1.2021
Ing. Tereza Pavlů, Ph.D., Ing. Diana Mariaková, Ing. Jakub Řepka, Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Využití betonového odpadu jako kameniva nebo příměsi do betonu se stává jedním z nejefektivnějších přístupů k recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Hlavním cílem výzkumu bylo nalezení betonové směsi s RBK, která bude mít srovnatelné vlastnosti s běžně využívanou směsí pro výrobu panelů pro dopravní stavby.

18.1.2021
Ing. Diana Mariaková, Ing. Tereza Pavlů, Ph.D., Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Z hlediska vlastností recyklovaného kameniva byla zkoumána frakce 8–16 mm, která se v praxi již běžně používá za dodržení normových požadavků, a dále o frakce 4–8 mm, jejíž použití je z hlediska normových předpisů problematické. Článek je zaměřen zejména na vlastnosti recyklovaného betonového kameniva, které ve velké míře ovlivňují návrh betonové směsi.

6.1.2021
Ing. Petr Ptáček, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Článek se zabývá možnostmi povrchové úpravy dřeva a ochranou dřeva v exteriéru s použitím nátěrových hmot a impregnačních látek na ochranu dřeva. Jsou v něm uvedeny požadavky na nátěrové hmoty a impregnační látky podle jejich použití a třídy použití. V článku jsou prezentovány i v současnosti zkoumané možnosti ochrany dřeva pomocí nano částic TiO2.

28.12.2020
Ing. Diana Mariaková, Ing. Tereza Pavlů, Ph.D., Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., Ing. Jakub Řepka, ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Zvyšující se množství stavebního a demoličního odpadu si získává pozornost výzkumných organizací, které se zabývají možnostmi využití těchto odpadů. Článek pojednává o možnosti využití cihelného kameniva ze stavebního a demoličního odpadu jako kameniva do betonu. Důraz je tedy kladen na základní vlastnosti samotného kameniva a na základě těchto výsledků je optimalizována vhodná receptura betonu s různou náhradou přírodního kameniva recyklovaným cihelným kamenivem. Zkoušky jsou v tomto příspěvku shrnuty do dvou kategorií – geometrické a fyzikální zkoušky.

16.12.2020
prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., Ing. Radek Zigler, Ph.D., Ing. Jan Kubát, Ph.D., doc. Ing. Tomáš Čejka, Ph.D., Ing. Jiří Karas, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra konstrukcí pozemních staveb, doc. Ing. Klára Kroftová, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra architektury

Na vybraných materiálech je sledován vliv injektáže na změnu porozity, distribuce pórů, nasákavosti v porovnání s neinjektovaným zdivem a zpevňovací účinek injektáže na historické zdivo cihelné, opukové, pískovcové, trachytové, vápencové a smíšené s pojivem vápenným pro různé druhy injektážních látek v porovnání s neinjektovaným zdivem. Pozornost je zejména věnována zdivu porušenému trhlinami a dutinami. Těžiště výzkumu je v ověření zejména zpevňovacího účinku vybraných injektážních prostředků na bázi hydraulického vápna (nanovápna), na bázi pryskyřic a křemičitanů.

14.12.2020
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Druhá generace Eurokódů pro klimatická zatížení, jejichž revize je v technické subkomisi CEN/TC250/SC1 téměř dokončena, má být přehlednější, uživatelsky příznivější, poskytovat informace o zásadách stanovení klimatických zatížení a jejich účincích na konstrukce. V národních přílohách se provede výběr národních parametrů včetně aktualizace národních klimatických map.

30.11.2020
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Milan Ťažký, Ph.D., doc. Ing. Lenka Bodnárová, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Celá řada konstrukčních betonových prvků přehrad musí odolávat extrémnímu namáhání mrazem a abraze rychle proudící vody. V současné době probíhá nebo již proběhlo několik rekonstrukcí betonových přelivů či skluzů přehrad nebo jezů právě s požadavkem na zvýšenou odolnost proti abrazi. Z hlediska ČSN EN 206 jsou betony odolné proti abrazi stanoveny expoziční třídou XM, avšak kriteria hodnocení a metody testování jsou nedostatečné. Článek se zabývá bližším představením požadavků na vlastnosti a vývojem betonů s vysokou odolností proti abrazi a mrazu a jejích následným testováním.

25.10.2020
Ing. et Mgr. Jiří Nekl, stavební inženýr, geolog

Vinné sklípky už dávno nejsou stavbami využívanými výhradně zapálenými vinaři. Důkazem je stále větší poptávka, a to především pro rekreační a komerční využití. Zvýšená pozornost vede k výstavbě nových, ale i k rozšiřování starých sklepních prostorů, úpravy bývají často prováděny laicky, což může vést k následným haváriím. Důležitá je kromě jiného i problematika klasifikace a evidence staveb tohoto typu.

1.10.2020
Ing. Richard Fürst, Ing. Tomáš Vlach, Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Fakulta stavební ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Textilní beton je nově vyvíjený materál, který lze v současné době použít jako alternativu tradičních železobetonových konstrukcí. Jedná se o kombinaci vysokohodnotného betonu, textilní výztuže (nejčastěji z uhlíkových vláken) a její syntetické matrice. Hlavními výhodami textilního betonu jsou jeho lepší mechanické vlastností při současném zachování subtilního charakteru konstrukce a výborná odolnost proti atmosférické korozi. Zatím je textilní beton používán primárně pro konstrukce nenosné, nicméně se předpokládá jeho širší využití u nosných konstrukcí. Tento článek představuje zhodnocení textilního betonu u nosných konstrukcí z pohledu požární bezpečnosti staveb a stanovení případných omezení vyplývajících z požadavků souboru norem řady ČSN 73 08xx.

21.9.2020
Ing. Ivan Hollý, PhD., Ing. Iyad Abrahoim, PhD., Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Katedra betónových konštrukcií a mostov

Doterajšia prax ukázala, že najzávažnejším účinkom mimoriadneho zaťaženia panelových budov v našich podmienkach je výbuch plynu. Okrem výbuchu plynu býva významné aj pôsobenie zvýšenej teploty počas požiaru. Počas požiaru môže dochádzať k zmenám mechanických vlastností stavebných materiálov. Tieto sa po skončení zaťaženia teplotou nemusia vrátiť na svoju pôvodnú hodnotu. Článok v krátkosti popisuje návrh sanácie nosných prvkov panelového domu po požiari na 11. poschodí panelovej sústavy T-06.

14.9.2020
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Ing. Radek Píchal, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Článek navazuje na předchozí pojednání o předpjatých ocelových trubkách pouze s jedním křížem (Macháček a Píchal [13]). Vyšetřováno je vzpínadlo se dvěma kříži, zatímco ostatní parametry jsou shodné s testovaným a analyzovaným vzpínadlem s jedním centrálním křížem. Pro kritické zatížení a rozhodující tvary při vybočení nepředpjatého vzpínadla se uvádí lineární bifurkace. Pro předpjaté vzpínadlo je odvozeno analytické řešení, umožňující stanovit kritické zatížení pro libovolné předpětí, včetně optimálního předpětí ke stanovení maximální kritické síly. Hlavní studie uvádí geometricky, popř. i materiálově nelineární řešení s imperfekcemi v prostředí ANSYS. Ukazuje potřebu nelineárního řešení i pro stanovení kritického zatížení "ideálního" vzpínadla, zatímco pro stanovení únosnosti "imperfektního" vzpínadla, s příslušným počátečním průhybem, je zcela nezbytné. V závěru je analyzován vliv materiálové nelinearity i počtu křížů, s doporučeními pro návrh vzpínadel.

7.9.2020
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Ing. Radek Píchal, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Tento článek je zaměřen na experimenty se vzpínadly, numerické analýzy a jejich vyhodnocení. V teoretické části je uvedena lineární bifurkace (2D LBA) ke stanovení kritických sil a tvarů vybočení, geometricky nelineární analýza ke stanovení únosnosti imperfektních vzpínadel (3D GNIA) a geometricky a materiálově nelineární analýza ke stanovení únosnosti imperfektních vzpínadel z nerezových ocelí (3D GMNIA). Numerické výpočty jsou provedeny v softwaru ANSYS a validovány na experimentech. Parametricky jsou vyšetřeny vlivy počátečních průhybů, směru vybočení, materiálové nelinearity a způsobu uložení táhel na středovém kříži. Výsledky jsou shrnuty v praktická doporučení. Článek navazuje na předchozí obecné pojednání o předpjatých ocelových tlačených trubkách s jedním křížem (Macháček [1]).

10.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví, Ing. Vlasta , Juránková. CSc., VUT FAST Brno, Ústav fyziky, prof. Ing. Jiří Adámek, CSc., VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví

Karbonatace betonu (případně cementové malty) je pomalý destruktivní proces, který průběžně způsobuje změnu pH, korozi výztuže a vede až k úplné ztrátě pevnosti a soudržnosti betonu. Zdá se však, že proces karbonace může být částečně ovlivněn složením betonové směsi a jejím dokonalým zhutněním. Větší dávky cementu, nejlépe portlandského, zaručují nejlepší přírodní ochranu betonu. Naopak negativní účinky karbonace se projevují intenzivněji u hůře zhutněného betonu a také u betonu s přebytkem záměsové vody. Nalezení vhodné receptury pro betonovou směs spolu s dokonalou technologií zpracování vede k významnému prodloužení životnosti betonových konstrukcí vystavených invazivnímu působení plynného oxidu uhličitého.

3.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Ing. Tomáš Stavař, Mgr. Jana Knapová, VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Přidání konstrukčních vláken do betonu má pozitivní i negativní dopad na dlouhodobou životnost betonu. Polymerní vlákna vzhledem k jejich nízkému modulu pružnosti nepomáhají vždy betonu ustát jeho různorodé deformace. Ocelová vlákna na druhé straně vytvářejí tvrdou kostru zabraňující různorodé deformaci, avšak s možností negativního oddělení cementového tmele od vláken. Stav pórové struktury vláknobetonů exponovaných po dlouhou dobu v prostředí CO2 může být detekován pomocí metody stanovení koeficientu difuzního odporu a variantně pomocí metody stanovení kapilární vzlínavosti. Během procesu dlouhodobé karbonatace vláknobetonů dochází k výrazným změnám sledovaných hodnot obou fyzikálních veličin – tedy koeficientu difuzního odporu a vzlínavosti.

11.5.2020
Ing. et Ing. Štěpán Hýsek, Ph.D., Katedra zpracování dřeva a biomateriálů, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze, Ing. Jan Veverka, Testima Praha

Příspěvek se zabývá měřením tloušťky nátěru na dřevě pomocí ultrazvukové metody, která vychází z měření doby průchodu ultrazvukového impulsu danou vrstvou. Jednou z největších výhod této metody je nedestruktivní měření, což umožňuje kontrolu kvality online v provozu, např. při kontrole nánosu nátěrové hmoty na okenních či dveřních rámech. Během experimentu byly zaznamenány odchylky tloušťky nátěru naměřených destruktivní a nedestruktivní metodou, nicméně tyto odchylky byly ve většině případů menší, než je nepřesnost měření pomocí optického mikroskopu. Výsledky jednoznačně ukázaly, že přesnost popisované metody je dostačující a lze ji tedy používat při měření tloušťky nátěru na porézních a diamagnetických materiálech, jako je dřevo.

27.4.2020
Ing. Róbert Sonnenschein, PhD., Katedra betónových konštrukcií a mostov, SvF STU v Bratislave

Biele vane sú konštrukcie, ktoré musia okrem nosnej funkcie spĺňať aj funkciu vodonepriepustnosti. Vodonepriepustnosť betónu sa zabezpečuje dodržaním konštrukčných, výrobných a technologických opatrení. Šírka trhlín, ktoré vzniknú v konštrukcii je kontrolovaná pomocu výstuže. V rámci výstavby však vznikajú v konštrukcii škáry (pracovné, dilatačné a riadené), ktoré musia byť rovnako vodonepriepustné. Škáry sú najcitlivejším miestom bielej vane a preto aj najviac priesakov vzniká práve v mieste škár. Správna voľba tesniaceho systému jednotlivých škár je základom pre návrh vodotesnej škáry. Príspevok sa zaoberá popisom rôznych systémov tesnenia škár a prestupov bielej vane.

23.3.2020
Ing. Michal Drahorád, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra betonových a zděných konstrukcí

Článek pojednává o aktuálním stavu připravované revize evropské normy pro navrhování betonových konstrukcí EN 1992-1-1. Cílem je ukázat základní rysy vývoje předmětného technického předpisu a trendy, jimiž se navrhování betonových konstrukcí ubírá. V současné době je k dispozici čtvrtá revize předpisu (prEN 1992-1-1 D4), která je podrobně komentována ze strany členských zemí. V průběhu roku 2020 má být celý dokument dokončen a předán k formálnímu dopracování a schválení v rámci CEN.

2.3.2020
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Eurokódy EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení, jejichž 2. generace se nyní připravuje v technické komisi CEN/TC 250, mají být uživatelsky příznivější, poskytovat podrobné informace o základních postupech navrhování, o nových typech zatížení nebo upravených výpočetních modelech, které lze aplikovat při navrhování konstrukcí. Pro účinné a hospodárné zavedení 2. generace Eurokódů do systému norem v ČR bude důležité správně rozhodnout o národně volitelných parametrech.

17.2.2020
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Příspěvek se zabývá konstrukcemi z tryskové injektáže (TI), což je jedna z nejmodernějších metod speciálního zakládání staveb. TI je speciální technologie, při níž dochází k míchání základové půdy s paprskem suspenze tryskané vysokou energií. V první části jsou uvedeny definice a metody TI: jednofázová, dvojfázová a trojfázová. Druhá část se týká technologie provádění TI a uveden je seznam činností potřebných pro návrh a provádění těchto prvků. Konečně v třetí části je na příkladech ukázáno použití TI vč. základových prvků, pro které je uveden příklad statické zatěžovací zkoušky.

23.12.2019
Ing. Jiří Kunecký, Ph.D., Ing. Martin Hataj, Ph.D., Ing. Hana Hasníková, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Praha, Ing. Jaromír Milch, Ph.D., Ing. Monika Tyrová, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Pavlína Suchomelová, Ústav nauky o dřevě, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Často diskutovaným problémem je tvar a vliv opracování spojovacích prostředků na jejich mechanickou odezvu (funkci). Článek prezentuje porovnání tří druhů opracování – soustružení, prorážení a tesání do osmihranu.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama