Odborné recenzované články

Textilní beton je nově vyvíjený materál, který lze v současné době použít jako alternativu tradičních železobetonových konstrukcí. Jedná se o kombinaci vysokohodnotného betonu, textilní výztuže (nejčastěji z uhlíkových vláken) a její syntetické matrice. Hlavními výhodami textilního betonu jsou jeho lepší mechanické vlastností při současném zachování subtilního charakteru konstrukce a výborná odolnost proti atmosférické korozi. Zatím je textilní beton používán primárně pro konstrukce nenosné, nicméně se předpokládá jeho širší využití u nosných konstrukcí. Tento článek představuje zhodnocení textilního betonu u nosných konstrukcí z pohledu požární bezpečnosti staveb a stanovení případných omezení vyplývajících z požadavků souboru norem řady ČSN 73 08xx.

Doterajšia prax ukázala, že najzávažnejším účinkom mimoriadneho zaťaženia panelových budov v našich podmienkach je výbuch plynu. Okrem výbuchu plynu býva významné aj pôsobenie zvýšenej teploty počas požiaru. Počas požiaru môže dochádzať k zmenám mechanických vlastností stavebných materiálov. Tieto sa po skončení zaťaženia teplotou nemusia vrátiť na svoju pôvodnú hodnotu. Článok v krátkosti popisuje návrh sanácie nosných prvkov panelového domu po požiari na 11. poschodí panelovej sústavy T-06.

Článek navazuje na předchozí pojednání o předpjatých ocelových trubkách pouze s jedním křížem (Macháček a Píchal [13]). Vyšetřováno je vzpínadlo se dvěma kříži, zatímco ostatní parametry jsou shodné s testovaným a analyzovaným vzpínadlem s jedním centrálním křížem. Pro kritické zatížení a rozhodující tvary při vybočení nepředpjatého vzpínadla se uvádí lineární bifurkace. Pro předpjaté vzpínadlo je odvozeno analytické řešení, umožňující stanovit kritické zatížení pro libovolné předpětí, včetně optimálního předpětí ke stanovení maximální kritické síly. Hlavní studie uvádí geometricky, popř. i materiálově nelineární řešení s imperfekcemi v prostředí ANSYS. Ukazuje potřebu nelineárního řešení i pro stanovení kritického zatížení "ideálního" vzpínadla, zatímco pro stanovení únosnosti "imperfektního" vzpínadla, s příslušným počátečním průhybem, je zcela nezbytné. V závěru je analyzován vliv materiálové nelinearity i počtu křížů, s doporučeními pro návrh vzpínadel.

Tento článek je zaměřen na experimenty se vzpínadly, numerické analýzy a jejich vyhodnocení. V teoretické části je uvedena lineární bifurkace (2D LBA) ke stanovení kritických sil a tvarů vybočení, geometricky nelineární analýza ke stanovení únosnosti imperfektních vzpínadel (3D GNIA) a geometricky a materiálově nelineární analýza ke stanovení únosnosti imperfektních vzpínadel z nerezových ocelí (3D GMNIA). Numerické výpočty jsou provedeny v softwaru ANSYS a validovány na experimentech. Parametricky jsou vyšetřeny vlivy počátečních průhybů, směru vybočení, materiálové nelinearity a způsobu uložení táhel na středovém kříži. Výsledky jsou shrnuty v praktická doporučení. Článek navazuje na předchozí obecné pojednání o předpjatých ocelových tlačených trubkách s jedním křížem (Macháček [1]).

Karbonatace betonu (případně cementové malty) je pomalý destruktivní proces, který průběžně způsobuje změnu pH, korozi výztuže a vede až k úplné ztrátě pevnosti a soudržnosti betonu. Zdá se však, že proces karbonace může být částečně ovlivněn složením betonové směsi a jejím dokonalým zhutněním. Větší dávky cementu, nejlépe portlandského, zaručují nejlepší přírodní ochranu betonu. Naopak negativní účinky karbonace se projevují intenzivněji u hůře zhutněného betonu a také u betonu s přebytkem záměsové vody. Nalezení vhodné receptury pro betonovou směs spolu s dokonalou technologií zpracování vede k významnému prodloužení životnosti betonových konstrukcí vystavených invazivnímu působení plynného oxidu uhličitého.

Přidání konstrukčních vláken do betonu má pozitivní i negativní dopad na dlouhodobou životnost betonu. Polymerní vlákna vzhledem k jejich nízkému modulu pružnosti nepomáhají vždy betonu ustát jeho různorodé deformace. Ocelová vlákna na druhé straně vytvářejí tvrdou kostru zabraňující různorodé deformaci, avšak s možností negativního oddělení cementového tmele od vláken. Stav pórové struktury vláknobetonů exponovaných po dlouhou dobu v prostředí CO₂ může být detekován pomocí metody stanovení koeficientu difuzního odporu a variantně pomocí metody stanovení kapilární vzlínavosti. Během procesu dlouhodobé karbonatace vláknobetonů dochází k výrazným změnám sledovaných hodnot obou fyzikálních veličin – tedy koeficientu difuzního odporu a vzlínavosti.

Příspěvek se zabývá měřením tloušťky nátěru na dřevě pomocí ultrazvukové metody, která vychází z měření doby průchodu ultrazvukového impulsu danou vrstvou. Jednou z největších výhod této metody je nedestruktivní měření, což umožňuje kontrolu kvality online v provozu, např. při kontrole nánosu nátěrové hmoty na okenních či dveřních rámech. Během experimentu byly zaznamenány odchylky tloušťky nátěru naměřených destruktivní a nedestruktivní metodou, nicméně tyto odchylky byly ve většině případů menší, než je nepřesnost měření pomocí optického mikroskopu. Výsledky jednoznačně ukázaly, že přesnost popisované metody je dostačující a lze ji tedy používat při měření tloušťky nátěru na porézních a diamagnetických materiálech, jako je dřevo.

Biele vane sú konštrukcie, ktoré musia okrem nosnej funkcie spĺňať aj funkciu vodonepriepustnosti. Vodonepriepustnosť betónu sa zabezpečuje dodržaním konštrukčných, výrobných a technologických opatrení. Šírka trhlín, ktoré vzniknú v konštrukcii je kontrolovaná pomocu výstuže. V rámci výstavby však vznikajú v konštrukcii škáry (pracovné, dilatačné a riadené), ktoré musia byť rovnako vodonepriepustné. Škáry sú najcitlivejším miestom bielej vane a preto aj najviac priesakov vzniká práve v mieste škár. Správna voľba tesniaceho systému jednotlivých škár je základom pre návrh vodotesnej škáry. Príspevok sa zaoberá popisom rôznych systémov tesnenia škár a prestupov bielej vane.

Článek pojednává o aktuálním stavu připravované revize evropské normy pro navrhování betonových konstrukcí EN 1992-1-1. Cílem je ukázat základní rysy vývoje předmětného technického předpisu a trendy, jimiž se navrhování betonových konstrukcí ubírá. V současné době je k dispozici čtvrtá revize předpisu (prEN 1992-1-1 D4), která je podrobně komentována ze strany členských zemí. V průběhu roku 2020 má být celý dokument dokončen a předán k formálnímu dopracování a schválení v rámci CEN.

Eurokódy EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení, jejichž 2. generace se nyní připravuje v technické komisi CEN/TC 250, mají být uživatelsky příznivější, poskytovat podrobné informace o základních postupech navrhování, o nových typech zatížení nebo upravených výpočetních modelech, které lze aplikovat při navrhování konstrukcí. Pro účinné a hospodárné zavedení 2. generace Eurokódů do systému norem v ČR bude důležité správně rozhodnout o národně volitelných parametrech.

Příspěvek se zabývá konstrukcemi z tryskové injektáže (TI), což je jedna z nejmodernějších metod speciálního zakládání staveb. TI je speciální technologie, při níž dochází k míchání základové půdy s paprskem suspenze tryskané vysokou energií. V první části jsou uvedeny definice a metody TI: jednofázová, dvojfázová a trojfázová. Druhá část se týká technologie provádění TI a uveden je seznam činností potřebných pro návrh a provádění těchto prvků. Konečně v třetí části je na příkladech ukázáno použití TI vč. základových prvků, pro které je uveden příklad statické zatěžovací zkoušky.

Často diskutovaným problémem je tvar a vliv opracování spojovacích prostředků na jejich mechanickou odezvu (funkci). Článek prezentuje porovnání tří druhů opracování – soustružení, prorážení a tesání do osmihranu.

V příspěvku jsou prezentovány výsledky experimentální analýzy spolu s analytickým modelem popisujícím chování výztužných stěn z mechanicky spojovaného křížem vrstveného dřeva. V rámci experimentální analýzy byly provedeny zkoušky výztužných stěnových panelů, zkoušky pro stanovení tuhosti spoje vrstev a materiálové zkoušky. Výstupy ze zkoušek tuhosti spoje vrstev a z materiálových zkoušek slouží jako vstupní data pro analytický model. Analytický model je založen na metodě komponent, která uvažuje výztužnou stěnu jako soustavu vzájemně propojených elementů, jejichž působení je popsáno pomocí pružin s definovanou tuhostí. Výsledky provedených experimentů a analytického postupu jsou následně mezi sebou porovnány.

Článek se zabývá praktickým využitím mezerovitého vláknobetonu v praxi. Mezi laboratorní a průmyslovou výrobou totiž existuje velké množství různých objemů vláknobetonu (cca 100 m³). Výsledky počáteční zkoušky in situ ukazují skutečný rozdíl mezi dvěma procesy výroby betonu vyztuženého vlákny.

Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumu v oblasti adhézie náterových filmov na hnilom dreve. Skúmaný bol vplyv hnedej a bielej hniloby na adhéziu alkydovej a olejovej povrchovej úpravy. Skúmaným materiálom bolo borovicové drevo. Súčasne sa hodnotil vplyv beľovej a jadrovej časti dreva na adhéziu.

Příspěvek prezentuje některé vybrané problémy panelových domů, které byly zjištěny při projektování zásahů v objektech, resp. při průzkumech v posledních několika letech.

Příspěvek se zabývá případovou studií průzkumu statických poruch přístavby objektu Střediska volného času Lužánky v Brně. Popisuje historii stavby a diagnostiku objektu. Cílem diagnostiky byla identifikace příčin stávajících poruch dělících konstrukcí, obvodového zdiva a nosného zdiva v předmětné části objektu. V rámci průzkumu byly použity metody vizuálnědefektoskopické prohlídky, semidestruktivní diagnostiky a diagnostika základových konstrukcí a základové půdy. Článek obsahuje návrh opatření pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti při běžném provozu objektu.

Odrazové tvrdoměry odpovídající specifikaci ČSN EN 12504-2 resp. ČSN 73 1373 jsou využívány především pro stanovení pevnosti v tlaku betonu v konstrukci. V článku jsou presentovány poznatky o využití mechanického odrazového tvrdoměru s energií rázu 0,735 N.m (typ L) pro stanovení pevnosti v tlaku a tahu za ohybu vápenopískových cihel formátu 290 × 140 × 65 mm. Jsou uvedeny kalibrační vztahy pro predikci pevnosti v tlaku a tahu za ohybu z hodnoty odrazu tvrdoměru. Prakticky je využitelný kalibrační vztah pro predikci pevnosti v tlaku, vztah pro predikci pevnosti v tahu za ohybu nevykazuje dostatečnou těsnost mezi proměnným a lze ho využít pouze za předpokladu, že bude stanoven upřesňující součinitel ve smyslu ustanovení ČSN 73 1370.

Důležitou součástí realizace staveb jsou zvedací prostředky. Dochází-li k jejich správnému a efektivnímu využití, lze lépe dodržet časový harmonogram, a tedy i termín plánovaného ukončení výstavby. Při nesprávném či neefektivním využívání zvedacích mechanismů dochází k nežádoucím prostojům, nenaplnění potenciálu mechanismu nebo naopak k jeho přehlcení množstvím probíhajících pracovních procesů. Za pomoci sběru dat (časového vytížení zvedacích prostředků) dochází ke zmapování využití zvedacích mechanismů v průběhu celé výstavby. Získaná a řádně vyhodnocená data poslouží jako základ pro simulační model posouzení efektivního využití zvedacího prostředku na stavbě.

Ocelové konstrukce se s výhodou používají pro dostavby stávajících konstrukcí. Při jejich návrhu je však nutno dodržovat přesné zásady, aby během provozu nedocházelo k poruchám, např. kondenzaci vody, při špatně zvolené skladbě konstrukce. Pro odhalení těchto případných vad se s výhodou dají použít některé metody nedestruktivního zkušebnictví.