Na konci minulého roku se uskutečnila celá řada odborných seminářů na téma umělá inteligence a stavebnictví. Dle analytiků je třeba již při zavádění takzvaného bypassu v přechodném období do konce roku 2027 pamatovat také na využívání umělé inteligence (AI). Největší výzvou je podle nových studií nedostatek digitálních dovedností zaměstnanců, největší příležitostí pak zvýšení efektivity služeb a celkové snížení nákladů.
Již tento pátek nepropásněte webinář Konstrukční řešení HELUZ v praxi, ve kterém vysvětlíme základní pravidla pro navrhování a provádění zdiva HELUZ z broušených cihel, a to na reálných ukázkách založení zdiva, využití doplňkových cihel, řešení parapetu, ostění a nadpraží oken s využitím překladů HELUZ a řešení ztužujících věnců. Pravidla názorně vysvětlí špičkový odborník a produktový manažer společnosti HELUZ cihlářský průmysl a.s., Ing. Pavel Heinrich.
Indoorové pěstování rostlin, známé také jako vertikální zemědělství, představuje moderní způsob produkce potravin, který využívá kontrolované prostředí a minimalizuje závislost na přírodních podmínkách. Tento přístup zajišťuje stabilní celoroční produkci a může také snižovat dopad zemědělství na životní prostředí. Pro provoz těchto farem je nutné zajistit nejen moderní technologie, ale také vhodné prostory. Může montovaná hala představovat takovéto prostory?
Těsně před Štědrým dnem, konkrétně 20. 12. 2024, byla ve sbírce zákonů vyhlášena novela stavebního zákona č. 437/2024 Sb., jejímž záměrem je překlenout problémy s digitalizací územního plánování a především stavebního řízení. Zeptali jsme se, co novela přináší a jak jsou změny provedeny do stavebního zákona.
Recenzovaný Mezi nejčastější téma debat ve veřejném prostoru patří bezesporu umělá inteligence (AI). Týká se to takřka všech oborů lidské činnosti, stavebnictví nevyjímaje. Firmy se připravují na její nástup, zkoumají, kde bude činnost AI přínosem a kde může být naopak obávaným hostem. V příspěvku představíme softwarový nástroj SDS2 s technologií umělé inteligence Narrow AI, který přináší zcela nový pohled na proces navrhování ocelových konstrukcí a přípojů.
Nový stavební zákon je účinný již řadu měsíců, ale diskuse kolem něj neutichají. Jeden z výkladových problémů v praxi činí i přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím obsažené v § 329 zákona č. 283/2021 Sb. , stavební zákon („NSZ“). V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali na podrobnosti.
Recenzovaný Cenové výkyvy stavebných materiálov, ale aj práce a pohonných hmôt v poslednej dobe prešli turbulentným obdobím a ich najbližší vývoj je veľmi ťažko predpokladateľný. Okrem ceny materiálov, práce, pohonných hmôt, rástli aj réžie a iné zložky kalkulačného vzorca. Index vývoja cien sa stal teda nepredvídateľnou hodnotou, ktorá zobrazuje stavebný trh. Nárasty cien materiálov sa odrazili v metodických pokynoch kompetentných organizácií. Zhotovitelia aj investori sa stali obozretnejší a opatrnejší. Súčasťou zmlúv sa začali stávať indexačné doložky. Vydané metodiky reflektujú na trh, otázne však ostáva do akej miery pokryjú celkové navýšenie a infláciu. Článok približuje stav nárastov cien na Slovensku a priebežne riešenia kompetentných inštitúcií.
Recenzovaný Konštrukcie náchylné na vibrácie predstavujú káblové mosty s dlhým rozpätím, strechy s dlhým rozpätím, membránové konštrukcie, stožiary, veže a samotné káble. Patri sem i strecha so závesným lankom analyzovaná v tejto práci. Prezentovany prístup modálnej analýzy presahuje postupy definované v existujúcich návrhových štandardov a umožňuje komplexnejšiu analýzu vrátane zmien v čas. Experimentálna dynamika štruktúr sa stáva modernou oblasťou s rastúcim záujmom.
V rámci rozvoje území mají obce zákonem svěřeny různé nástroje územního plánování – od územního plánu, přes regulační plán a územní studii až po stavební uzávěru. Ne vždy ovšem využívají tyto nástroje správně. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků na rozdíl mezi územním a regulačním plánem a také na to, kdy je obcí zamýšlený regulativ přípustný v územním plánu, a kdy je třeba přijmout regulační plán.
Recenzovaný Tento článek se zabývá výsledky experimentálního výzkumu plně transparentních lepených spojů nosných skleněných konstrukcí. Práce byla zaměřena zejména na povrchové vlastnosti skla, ovlivňující únosnost spojů, jako jsou například povrchová energie, smáčivost, drsnost a rozebírá rozdíly mezi cínovou a vzdušnou stranou skleněných tabulí.
Zmíněné poznatky jsou podloženy výsledky zkoušek provedených na Fakultě stavební ČVUT mezi roky 2021 a 2023. Vyhodnoceny byly tahové a dynamické zkoušky vybraného lepidla LOCTITE® EA 9455 a následně i smykové zkoušky jednostřižných spojů sklo-sklo, se zaměřením na únosnost spoje při zvýšené teplotě.
V závěru článku je provedeno shrnutí získaných výsledků a naznačen jejich vliv na inženýrskou praxi.
V rámci letošních stavebních veletrhů a následně poté se objevila celá řada prognóz spojená s netrpělivým očekáváním připravovaného státního rozpočtu na rok 2025, hovořilo se o možném dlouhodobém růstu stavební produkce a stabilizaci cen stavebních materiálů. Podívejme se na některé výhledy a komentáře analytiků podrobněji.
Jak postupuje v průběhu času degradace malt a betonů a jak lze zlepšit celkovou odolnost stavebních materiálů nám ukázali zástupci Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, Ústavu fyziky materiálů AV ČR a Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava na základě časosběrné rentgenové mikrotomografie. Znalost smršťování cementové malty je podle jejich slov velmi důležitá pro vývoj nových materiálů, jenž by měly splňovat vysoké environmentální požadavky a zároveň zlepšovat svoji odolnost a trvanlivost. Týká se to zvláště moderních betonových a zděných konstrukcí.
Dřevostavby se navrhují podle platných českých norem, a to na běžnou teplotu a dále na účinky požáru. Na účinky požáru dnes již není třeba provádět nákladné požární zkoušky, ale lze využít výpočetní postupy k ověření chování konstrukcí a objektu za požáru. Nejen dřevostavbám byla věnována konference Požární bezpečnost staveb 2024 portálu TZB-info.
Historie schodišť je fascinující a začíná se psát už od neolitu, kdy mělo „podobu“ žebříku nebo stoupajících tyčí. Základní účel schodiště je zřejmý. Schodiště usnadňuje pohyb nahoru a dolů, usnadňuje přístup do vyšších pater nebo k výše položeným místům. Vedle tohoto účelu je schodiště zdrojem estetického obdivu, univerzální inspirace či světa symbolů.
Recenzovaný Článek se zaměřuje na důležitost pravidelných kontrol a údržby ocelových konstrukcí menšího rozsahu, jako jsou střešní lávky, požární schodiště nebo zábradlí, z pohledu platných právních předpisů a technických norem. Upozorňuje na klíčové požadavky právních předpisů a norem, jako je ČSN 73 2604, a dalších legislativních opatření, která zajišťují bezpečnost a dlouhodobou spolehlivost těchto konstrukcí, a poskytuje praktické rady ohledně inspekčních postupů, frekvence kontrol a kvalifikace inspektorů. Text je užitečným průvodcem pro vlastníky objektů i odborníky z oblasti BOZP a facility managementu.
