V poslední době se zvyšuje poptávka po malých fotovoltaických elektrárnách na balkony bytových domů. Je to logické, ceny energií rostou, a tak už na penězích poznáte i malé zmenšení spotřeby elektřiny v bytě. Fotovoltaika už dávno není jen pro obyvatele rodinných domů, ale s jejím umisťováním na balkony bychom byli opatrní. Proč?
Střecha skrývá řadu úskalí, která mohou životnost krytiny i celé konstrukce zkrátit. Jedním z nejdůležitějších aspektů je vhodné řešení odvětrání. Pokud chybí, konstrukce vlhne a její prvky jsou ohroženy. Kromě podstatně kratší životnosti je ovlivněna i funkčnost všech komponentů. Díky správně provedenému větracímu systému však vnější vlhkost mezi taškami nezůstane a zmizí i vodní pára, která vzniká při vaření, praní či sprchování. Větrací systém navíc vyrovná teplotní rozdíly v konstrukci a odvede nahromaděné teplo ze slunečního záření. Kvalitní větrání je třeba i v případě toho, že jsou v konstrukci zabudována střešní okna.
Stavební materiály prochází neustále vývojem. Porozumění, jak má správně vypadat splašková a dešťová kanalizace, se za posledních 20 let výrazně změnilo. Drenážní potrubí se ovšem opomínalo. Převážně na českém trhu si pod pojmem drenážní potrubí každý vybavil křehkou žlutou trubku, která se jako had motala kolem budovy. Jediná funkčnost byla vyplnění prostoru v zemině a nikdo moc neřešil funkčnost či jakoukoli další přidanou hodnotu, kterou toto potrubí může přinést.
Energetická účinnost, ochrana konstrukce a těsné napojení navazujících konstrukcí – na tom všem má v domech značný podíl optimálně vyřešená vzduchotěsnost konstrukce. Lze jí dosáhnout vhodnou volbou parobrzd a dalších materiálů, které nabízí například systém Vario® od značky Isover. Ten minimalizuje úniky tepla, ochrání stavbu před nadbytečnou vlhkostí a udrží v interiéru optimální klima v každém ročním období.
Město Ostrava se již brzy zařadí mezi evropská a světová kulturní centra. V moravskoslezské metropoli totiž roste nová koncertní hala s parametry srovnatelnými s těmi nejprestižnějšími světovými stavbami, jako je Labská filharmonie, Koncertní hala Walta Disneyho v Los Angeles, Pařížská filharmonie či Harpa v Reykjavíku. Nová budova se sálem pro 1 300 diváků bude originálně propojena se stávajícím Domem kultury, který navrhl architekt Jaroslav Fragner. Autory návrhu jsou přední americký architekt Steven Holl a jeho studio Steven Holl Architects z New Yorku spolu s českým studiem Architecture Acts.
Recenzovaný V tomto příspěvku bude představeno použití pokročilého časově závislého elasto-plastického materiálového modelu pro modelování podzemních stěn. Prostor je věnován tzv. Shotcrete modelu, který dokáže vystihnout vliv času. Součástí příspěvku je krátké shrnutí teoretických poznatků o časově závislém chování betonu a přístup normy ČSN EN 1992-1-1. Dále je popsán materiálový model Shotcrete a je provedena kalibrace materiálového modelu v dlouhodobém časovém horizontu na základě dat z laboratorních zkoušek. Následně je řešena reálná okrajová úloha hlubokého zářezu zajištěného železobetonovými podzemními stěnami s rozpěrami. Úloha je řešena v několika variantách, výsledky jednotlivých přístupů k řešení jsou porovnány a na závěr jsou diskutovány dosažené hodnoty vnitřních sil a deformací.
Recenzovaný Příspěvek se věnuje problematice povolování výstavby bytových domů v období 1. republiky, a to se zaměřením na tehdejší stavební předpisy. Příspěvek na příkladu výstavby konkrétního bytového domu v Brně přibližuje tehdejší systém povolování staveb, vybrané technické požadavky na výstavbu bytových domů, včetně nákladů na povolení a možnosti získání státního příspěvku na výstavbu.
Řeší vady bytové jednotky váznoucí na společných částech domu SVJ nebo vlastník bytu? Kdo může vady oken reklamovat a rozhodnout o typu nároku z vadného plnění? Otázek je mnoho a na řadu z nich reaguje novela občanského zákoníku. Na zásadní změny v jejím znění jsme se zeptali odborníků v rámci naší spolupráce s portálem epravo.
Ministerstvo životního prostředí představilo nové podmínky a parametry, které budou od června letošního roku platit pro rekonstrukce bydlení. Protože finanční zdroje stávajícího programu byly 22. května vyčerpány, byl příjem žádostí pozastaven. Opět otevřen bude v aktualizované podobě 25. června s alokovanou částkou 3 miliardy korun.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
