Před 30 lety byl otevřen Tančící dům

Prvotní myšlenky o tom, co krásného by se dalo vybudovat na nároží Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí, spřádali Václav Havel se svým sousedem Vlado Miluničem ve vedlejším domě U dvou tisíc, kde oba bydleli, ještě před sametovou revolucí. Podmínkou pozdějšího investora – nadnárodní pojišťovací společnosti – byla spolupráce se světově věhlasným architektem. Vlado Milunič proto v 90. letech oslovil kanadsko amerického architekta Franka Gehry.

Myšlenka dvou věží – jedné dynamicky „tančící“ a druhé pevně stojící – měla podle Vlada Miluniće symbolizovat atmosféru svobody a optimismu, která ve společnosti zavládla po pádu komunistického režimu. Právě tato symbolika společně s neobvyklým architektonickým řešením rychle proměnila budovu v jednu z nejfotografovanějších staveb v Praze. Dodnes patří mezi nejvyhledávanější místa hlavního města, zejména mezi zahraničními návštěvníky.

1945

1994

1995

1996

Milunić pro spolupráci nejprve uvažoval o Francouzi Jeanu Nouvelovi (později podle jeho projektu vznikl Zlatý Anděl v Praze na Smíchově), úspěšný byl až u Franka Gehryho. Jak později Milunić poznamenal, hokejový fanda Gehry tehdy řekl, že pro zemi, jež dala Americe Jaromíra Jágra, udělá cokoli. Gehry je znám například díky stavbě Guggenheimova muzea ve španělském Bilbao, koncertní síni Walta Disneyho v Los Angeles, nadaci Louise Vuittona v Paříži nebo např. mrakodrapu 8 Spruce street na Manhattanu. Údajně právě na pražské zakázce si Gehry ověřil možnosti vyžití 3D počítačového modelování, které potom úspěšně využil i v Bilbao a dalších projektech.

Koncertní síň Walta Disneyho, Los Angeles, architekt Frank Gehry

Nadace Louise Vuittona, Paříž, architekt Frank Gehry

Mrakodrap 8 Spruce New York, architekt Frank Gehry

Guggenheimovo museum, Bilbao, architekt Frank Gehry

Tančící dům byl oficiálně otevřen 20. června 1996. U příležitosti výročí jeho otevření připravila místní galerie výstavu s názvem Tančící dům – příběh ikonické budovy. Návštěvníci si mohou prohlédnout řadu artefaktů souvisejících s architekturou i původními interiéry stavby. Součástí expozice jsou například originální skleněné stoly od architektky Evy Jiřičné, původní dveře, osvětlení nebo kancelářský nábytek z devadesátých let. Mezi nejcennější exponáty patří model Tančícího domu vytvořený Frankem Gehrym a Vladem Milunićem, který zapůjčila Národní galerie Praha. K výročí byl navíc vytvořen nový detailní model budovy v měřítku 1:18, vysoký více než dva metry.

Budova, známá také pod přezdívkou „Ginger and Fred“, měla původně fungovat jako nové kulturní centrum Prahy s vyhlídkou směrem na Hradčany. Nakonec však začala sloužit jako administrativní sídlo pojišťovny Nationale-Nederlanden. Změna přišla až po převzetí společností PSN, kdy se díky jejímu zakladateli Václavu Skalovi začala naplňovat původní představa Václava Havla zpřístupnit objekt veřejnosti. Postupně zde vznikla galerie, hotel, kavárna, restaurace i vyhlídkový bar, přičemž část budovy nadále slouží jako kancelářské prostory.

Tančící dům

Výstava Tančící dům. Foto: Martin Večeřa

Výstava Tančící dům. Foto: Martin Večeřa

Výstava Tančící dům. Foto: Martin Večeřa

Výstava Tančící dům. Foto: Martin Večeřa

Výstava Tančící dům. Foto: Martin Večeřa

Tančící dům získal v roce 1997 nejvyšší ocenění v kategorii designu v prestižní anketě amerického časopisu Time. V domácí anketě časopisu Architekt se dostal mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let. Česká národní banka jej vybrala jako příklad současné budovy na jednu z deseti mincí, které vydala v rámci cyklu Deset století architektury. Fotografie domu dnes nechybí v průvodcích ani v publikacích o architektuře.