Jak oživit téměř dvě století starou stavbu: Rekonstrukce Žitný mlýn Boršov

Celý projekt stojí na jednoduché myšlence: ponechat maximum industriálních prvků, doplnit je o jasně čitelné současné zásahy a vytvořit harmonický celek. Zámeček, silo, správní budova, nové domy, náměstí i park u řeky dnes tvoří jeden organismus, který si zachovává svou paměť a zároveň nabízí plnohodnotné bydlení.

Přečtěte si také Kroky k udržitelnému stavebnictví: budovy v celém životním cyklu Přečíst článek

Adaptace brownfieldu

Současný areál se skládá ze čtyř architektonických objektů, z nichž dvě budovy mají historický charakter a další dvě jsou novostavby. Celkem zde vzniklo 83 bytových jednotek o velikosti od 45 do 150 m². Nabídka zahrnuje dispozice od 1+kk až po prostorné byty 5+kk. Součástí projektu je také unikátní mezonetový byt v původní budově mlýna, který díky věžové architektuře nabízí jedinečnou atmosféru. V přízemí hlavní budovy byla umístěna kavárna, která aktivuje nové náměstí a propojuje areál s veřejností. Stává se tak místem setkávání historie a současnosti.

Klíčovým urbanistickým gestem bylo doplnění otevřené strany půdorysu ve tvaru písmene U novým třípodlažním bytovým domem. Tím vzniklo náměstí se stromořadím a širokým schodištěm směřujícím k zámečku, které propojuje jednotlivé části areálu. Do jeho středu byla umístěna původní Francisova turbína nalezená v zasypaném náhonu. Náměstí tak není pouze obytným dvorem, ale také připomínkou historie a komunitním prostorem.

Původní stav

Původní stav, pohled sever

Transformace historických budov

Pětipodlažní silo bylo očištěno na režnou cihlu a zbaveno nepůvodních přístaveb i pultové střechy. Nové nástavbové patro ze světlé cihly je od původního objemu jasně odděleno ustoupením. Okna jsou replikami původních industriálních ocelových výplní, na fasádu směrem k řece byly doplněny černé ocelové balkony. Největší proměnou prošla centrální věž, kde vznikl loftový byt. Železobetonová skořepina zastřešila věž a vytvořila prostor s terasami a výhledy do okolní krajiny. Střecha je řešena jako zelená a stává se součástí ekologického konceptu celého areálu.

Kolmá dvoupodlažní stavba původní správní budovy získala nový cihelný sokl a světlou omítku. Byty zde mají podobnou skladbu jako v silu a jsou doplněny balkony. Obě historické budovy propojuje nové vertikální komunikační jádro ze skla a černého plechu, které slouží jako funkční a zároveň jasně čitelný současný architektonický prvek.

Pohled jih po rekonstrukci

Pohled na vodní prvek

Technické řešení a prvky udržitelnosti

Konverze areálu je založena na principu reuse, tedy maximálním využití původních staveb, které představuje jeden z nejekologičtějších způsobů nakládání se stavebními zdroji. Projekt doplňují zelené střechy a systém hospodaření s dešťovou vodou, která napájí obnovený náhon.

Statické zásahy byly mimořádně náročné. V nejstarší budově bylo nutné nahradit původní dřevěné silo železobetonovými stropy. V novější části byl odstraněn systém betonových komůrek, přičemž jejich fragmenty zůstaly zachovány v interiéru jako připomínka původní funkce objektu.

Pohled sever po rekonstrukci

Pozůstatek z mlýna

Historie

Areál Žitného mlýna v Poříčí má dlouhou a bohatou historii. První zmínky o mlýnu pocházejí z roku 1594, kdy byl součástí poříčského panství. Původně k němu patřil dvůr, pivovar, cihelna i kamenolomy. Po roce 1884 zde budějovičtí pekaři a krupaři vystavěli nový válcový mlýn, napojený na mlýnský náhon Vltavy. V roce 1906 mlýn odkoupilo místní družstvo, které jej vybavilo novým zařízením, rozšířilo o skladiště mouky a po roce 1922 také o železobetonové silo. Výroba byla postupně modernizována a zaměstnávala desítky pracovníků. Po roce 1948 byl mlýn znárodněn a začleněn do podniku Mlýny a těstárny Pardubice. V této době došlo k výrazným přestavbám, budova byla zvýšena o dvě podlaží a přibyla administrativní část.

kancelář
mar.s architects, marsarchitects.cz

dokončení realizace
2025

Fasáda domu

Fasáda jih

Očištění vnitřního prostoru

Rekonstrukce sklepy

Vnitřní prostor

Axonomerie

Pohled jih

Pohled sever