Recenzovaný Nová verze EC2  umožňuje i navrhování betonových konstrukcí s vnitřní nekovovou výztuží. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na základní rozdíly mezi navrhováním konstrukcí s výztuží z vlákny vyztužených kompozitů (Fiber Reinforced polymers, FRP) a výztuží kovovou. Vzhledem k omezenému rozsahu příspěvku se zabýváme pouze vybranou problematikou mezních stavů únosnosti a použitelnosti.

Recenzovaný V Českej i Slovenskej republike došlo k niekoľkým haváriám striech s dodatočne spínaným priehradovým väzníkom. Poruchy predpätia väzníkov vznikajú najmä v dôsledku problémov v stykoch medzi segmentmi alebo nedostatočnej injektáže káblových kanálikov maltou. To môže časom spôsobiť koróziu predpínacích lán, čo vedie k čiastočnej alebo úplnej strate predpätia a následnej havárii strešnej konštrukcie. Tento článok popisuje skúsenosti s diagnostikou vopred-predpätých spínaných strešných väzníkov, ktoré autori realizovali na viacerých objektoch na Slovensku.

Recenzovaný Integrované vodonepriepustné betónové konštrukcie (VBK) sa budujú už niekoľko desaťročí, najmä v strednej Európe. Sú hospodárnym a trvanlivým riešením pre mnohé podzemné konštrukcie. Vo vyšetrovanej základovej doske bol zistený veľký počet presakujúcich trhlín. Vzhľadom na význam presakujúcich trhlín z hľadiska prevádzkyschopnosti a trvanlivosti VBK sa kladie dôraz na účinok zvýšenej teploty v základoch. V článku sa analyzujú stratégie na zabránenie alebo zmenšenie množstva presakujúcich trhlín v ranom veku. Bola urobená analýza s cieľom identifikovať príčiny a zodpovednosť za presakujúce trhliny v ranom štádiu v základovej doske z masívneho betónu.

Recenzovaný Sevřeným zdivem (confined masonry) ve smyslu ČSN EN 1996-1-1:2023], dále EC6_2G, se rozumí zdivo, které je dodatečně (po vyzdění) obetonované železobetonovými ztužujícími prvky nebo prvky z vyztuženého zdiva. Tyto ztužující prvky zdivo svírají tak, aby všechny materiály spolupůsobily proti účinku zatížení. V žádném případě se nejedná o železobetonový skelet dodatečně vyzdívaný, kde je opačný postup výstavby (nejprve betonáž ŽB prvků a následně zdění). Text připomíná konstrukční zásady pro sevřené zdivo, včetně několika příkladů.

Recenzovaný V bratislavskom podhradí bolo pre plánované objekty, vsadené do terénu s výrazne stúpajúcim charakterom, navrhnuté zabezpečenie svahu. Zárez premenlivej výšky približne 20–35 m je stabilizovaný pomocou trvalých kotevných prvkov, t.j. kombinácia trvalých lanových kotiev a trvalých pasívnych tyčí. Kotevné prvky sú na prednej strane zárezu ukotvené v železobetónových konštrukciách – nosníkoch, hlaviciach, stenách. Železobetónové prvky a ich návrh v spolupôsobení s kotevnými prvkami spolu vytvárajú geotechnickú konštrukciu, ktorá zabezpečuje hradné bralo.

Recenzovaný V následujícím textu jsou uvedeny aktuální informace o stavu dokončování zásad navrhování a zatížení 2. generace Eurokódů. Po formální stránce nově došlo k úpravě názvů některých částí Eurokódů, úvodních kapitol, edičním úpravám obrázků, grafů a odkazů na normy a další dokumenty, aby byly v souladu s dokumentem N 1250, ve kterém jsou uvedeny požadavky na tvorbu Eurokódů po technické i ediční stránce. Text z jednání technické subkomise CEN/TC250/SC10 a SC1 byl prezentován v rámci konference Statika staveb 2025 v Plzni.

Recenzovaný Recyklace materiálů je účinný způsob, jak snížit spotřebu primárních zdrojů ve stavebnictví. Nicméně, při integraci recyklovaných materiálů do stavebních produktů vznikají výzvy, zejména kvůli variabilitě jejich kvality, která může ovlivnit výrobní procesy. Tento článek zkoumá rovnováhu mezi cíli recyklace a dekarbonizace při výrobě keramických materiálů, a to jak s ohledem na legislativní tlaky, tak na environmentální cíle. Článek zdůrazňuje potřebu optimalizovaných recyklačních strategií a inovativních řešení, která jsou v souladu s principy oběhového hospodářství, aby bylo možné dosáhnout cílů udržitelnosti ve stavebnictví.

Recenzovaný Příspěvek představí výpočetní metodu CSFM (Compatible Stress Field Method), neboli metodu spojitých polí napjatosti, která se již nyní používá pro řešení 2D oblastí diskontinuit a která je nyní nově rozšířena do třetí dimenze pro řešení prostorových úloh. 3D CSFM popisuje chování betonu pomocí Mohr-Coulombovy teorie plasticity pro monotónní zatížení. Metoda zohledňuje hlavní napětí betonu v tlaku a tahové napětí ve výztuži v místě trhlin, přičemž se zanedbává pevnost betonu v tahu s výjimkou jeho ztužujícího účinku na výztuž (tzv. stress stiffening).

Recenzovaný Článek se zaměřuje na problém vratného obsahu prachu vznikajícího během výroby horkých asfaltových směsí, což představuje dlouhodobě nevyřešený problém v hospodaření s odpady. Popisuje aktuální stav řešení, včetně přehledu legislativních a technických požadavků souvisejících s využitím vratného prachu. Článek se věnuje i specifikaci množství vratného prachu v jednotlivých úzkých frakcích agregátu a jejich potenciální použitelnosti. V další části pak ověření použitelnosti vratného prachu v cementové maltě. Byly provedeny laboratorní testy k prozkoumání mechanických vlastností těchto maltových směsí a jejich vhodnosti pro různé stavební aplikace.

Recenzovaný Druhá generace normy pro navrhování betonových konstrukcí, FprEN 1992-1-1:2023, umožňuje využití kompozitní výztuže (FRP) pro vyztužování betonových konstrukcí. Jedná se o první standardizovaný návrhový přístup, který může projekční praxe v ČR pro návrh využít. Výztuž ze skleněných (GFRP) či uhlíkových vláken (CFRP) představuje perspektivní alternativu zejména v prostředích s vysokými nároky na odolnost vůči korozi. Výztuž je nevodivá a nemagnetická, je tedy vhodná do oblastí s požadavky na stínění vůči průchodu elektromagnetického vlnění. Oproti oceli má však GFRP nižší modul pružnosti a lineární odezvu na vnášené zatížení až do porušení, což vyžaduje odlišný přístup k dimenzování konstrukce. Nově je normou definován vztah pro stanovení návrhové únosnosti v protlačení desky s podélnou FRP výztuží, avšak není umožněno kompozit využít jako smykovou výztuž. V rámci výzkumu byly proto provedeny experimenty s cílem stanovit odolnost desek vyztužených klasickou betonářskou i FRP výztuží v protlačení, kdy cílem bylo sledovat nejen odezvu smykově nevyztuženého detailu, ale též vliv FRP třmínků na celkovou únosnost vzorku v protlačení. Obdržené výsledky byly srovnány s predikcí Eurokódu 1. a 2. generace.