V oblasti úspor za energie se přesouvá pozornost na náklady chlazení objektu. A právě v tom umí nabídnout řešení masivní střecha.
Lehký beton přináší pevnost a odolnost, kterou od betonu očekáváme, avšak bez zbytečného zatížení nosné konstrukce stavby. Vylehčení betonu se dosahuje nahrazením běžného kameniva lehkým keramickým kamenivem Liapor. Díky tomu pak získává výsledný beton nejen nižší hmotnost, ale také lepší tepelně izolační i akustické vlastnosti.
Biele vane sú konštrukcie, ktoré musia okrem nosnej funkcie spĺňať aj funkciu vodonepriepustnosti. Vodonepriepustnosť betónu sa zabezpečuje dodržaním konštrukčných, výrobných a technologických opatrení. Šírka trhlín, ktoré vzniknú v konštrukcii je kontrolovaná pomocu výstuže. V rámci výstavby však vznikajú v konštrukcii škáry (pracovné, dilatačné a riadené), ktoré musia byť rovnako vodonepriepustné. Škáry sú najcitlivejším miestom bielej vane a preto aj najviac priesakov vzniká práve v mieste škár. Správna voľba tesniaceho systému jednotlivých škár je základom pre návrh vodotesnej škáry. Príspevok sa zaoberá popisom rôznych systémov tesnenia škár a prestupov bielej vane.
Jednou z hlavních charakteristik při betonáži masivních, vodonepropustných konstrukcí a přehradních těles je samotná predikce vzniku trhlin. Tato predikce je spjata s porozuměním mechaniky vývoje hydratačních teplot, jenž ovlivňují zejména zvolené pojivové části betonu. Vhodná kombinace cementu s minerálními příměsemi, stejně jako využití tzv. protismršťovacích přísad se jeví jako účinný nástroj ovlivnění dynamiky vývoje i maximálních hodnot hydratačních teplot. Vhodná volba samotné receptury směsi pak může významně prodloužit celou životnost zmíněných konstrukcí.
Příspěvek je zaměřen na sledování vlivu různých druhů minerálních příměsí na vliv objemových změn cementových past. Rovněž byla sledována spojitost zmíněných objemových změn s vývinem hydratačních teplot těchto past. S cílem minimalizace obou těchto jevů byla taktéž využita protismršťovací přísada.
Hromadná výstavba bytových domov pomocou technológie veľkoformátových panelových prefabrikátov sa v bývalom Československu trvala približne 40 rokov. Životnosť týchto budov sa blíži k ich plánovanej hodnote. Častým problémom je vytváranie nových otvorov do nosných konštrukcií bez predchádzajúceho odborného posúdenia. Dôležité detaily stykov nosných prvkov sa pritom menili nielen medzi jednotlivými konštrukčnými sústavami, ale aj v priebehu vývoja konkrétnej sústavy. Článok popisuje niektoré problémy nosných konštrukcií panelových budov, s ktorými musia projektanti pri ich posudzovaní uvažovať.
Konštrukcia panelového domu pozostáva z montovaných betónových stien a stropných dosiek. Tieto prvky tvoria prostredníctvom stykov tuhý priestorový (tzv. krabicový) nosný systém. Montované prvky tohto systému boli navrhnuté pre určité dispozičné a statické možnosti danej panelovej sústavy. Všetky dodatočné zásahy do nosnej konštrukcie je nutné dôsledne prešetriť. V prípade nutnosti treba aj navrhnúť vhodný spôsob zosilnenia oslabených častí nosného systému.
Pro všechny, kteří chtějí stavět rodinný dům, platí již od 1. ledna nová legislativa. Všechny novostavby musí mít nyní „téměř nulovou spotřebu energie“. To se samozřejmě odrazilo nejen ve volbě způsobu vytápění, ale také v mnoha dalších věcech, které se promítají v první řadě do projektové dokumentace.
Všeobecná opatření s cílem zabránit rozšíření virové pandemie Covid-19 společnost Xella CZ, výrobce stavebního materiálu značek Ytong, Silka a Multipor, přijala napříč celou firemní strukturou. Objem výroby tato opatření nijak nezasáhla. Dodávky materiálu a také veškeré služby jako technické poradenství, výpočty materiálů či zakládání rohů poskytují v plném rozsahu.
Článek pojednává o aktuálním stavu připravované revize evropské normy pro navrhování betonových konstrukcí EN 1992-1-1. Cílem je ukázat základní rysy vývoje předmětného technického předpisu a trendy, jimiž se navrhování betonových konstrukcí ubírá. V současné době je k dispozici čtvrtá revize předpisu (prEN 1992-1-1 D4), která je podrobně komentována ze strany členských zemí. V průběhu roku 2020 má být celý dokument dokončen a předán k formálnímu dopracování a schválení v rámci CEN.
Problematiku svařování betonářské výztuže a specifika mající vliv na kvalitu svarových spojů výztuže včetně procesního přístupu ke svařování betonářské výztuže jsme v rozhovoru řešili s ředitelem exekutivy České svářečské společnosti CWS ANB Ing. Václavem Minaříkem, CSc. Autorizované sdružení se stará též o certifikace svářečů.
V březnu 2019 byl do provozu uveden nový zimní stadion v Teplicích, který se trefně jmenuje „Zimák“. Podobně jako u mnoha dalších sportovních staveb bylo i v Teplicích využito výhod zdiva Liapor z lehkého betonu. Podle projektanta Ing. Petra Dolenského byly důvodem, proč zvolili právě zdivo Liapor, jeho tepelně a zvukověizolační vlastnosti, nízká hmotnost a v neposlední řadě i jeho vzhled. Z tvarovek Liapor byly postaveny veškeré vnitřní zděné konstrukce a vyzdívky obvodového pláště.
