Recenzovaný Elektricky vodivé kompozitní materiály jsou v dnešní době široce používány v mnoha průmyslových aplikacích včetně stavebních materiálů. Jednou z možných aplikací je jako odporová sonda. Tyto sondy byly navrženy tak, aby monitorovaly vnitřní strukturální změny stavebních materiálů zabudovaných do konstrukce a předpovídaly jejich trvanlivost, přetížení nebo vady. Nejčastěji používané kompozitní materiály jsou silikátové nebo biopolymerní s plnivem na bázi uhlíku. Tento článek je věnován studiu mikrostruktury silikátových elektricky vodivých kompozitů s plnivy na bázi grafitu. Mikrostrukturní tvar plniv byl zvolen s ohledem na zachování co nejvyšší vodivosti. Dále byl sledován vliv stupně nasycení vodou na elektricky vodivé vlastnosti silikátového kompozitu.

Recenzovaný Medzi hlavné environmentálne problémy celého sveta patrí likvidácia odpadu z pneumatík. Tento problém predstavuje vážnu ekologickú hrozbu, pretože každý sa každoročne na celom svete vyhodia alebo zakopú milióny pneumatík. Odhaduje sa, že 1000 miliónov pneumatík každoročne končí svoju životnosť. Z tohto počtu sa najmenej 50 % vyhodí do skládok bez akéhokoľvek spracovania.

Recenzovaný Alkalická reakce kameniva se složkami cementu (AR – alkalické rozpínání) patří mezi činitele způsobující degradaci betonu. V průběhu několika let až desetiletí stárnutí betonu vzniká na povrchu kameniva, obsahujícího reaktivní formu oxidu křemičitého, obalová vrstva schopná expanze absorpcí vody. Tento proces se nazývá alkalicko-křemičitou reakcí (AKR).

Recenzovaný Vrstva 2–4 mm ochrannej krycej omietky (OKO) sa preukázala ako účinná protikarbonatizačná bariéra na 100 ročnom betóne pevnostnej triedy cca 20–25 MPa na deviatich mostoch na Slovensku. Betón pod OKO, ktorá je charakterizovaná nízkou priepustnosťou, skarbonatizoval do hĺbky pod 2 mm. Predložený článok sa zaoberá výskumom aspektov nízkej hĺbky karbonatizácie betónu s dôrazom na objasnenie funkcionality OKO ako aj inovatívnej alternatívy OKO zhotovenej z dnes dostupných stavebných materiálov.

Recenzovaný Zo všetkých odvetví priemyslu je práve ten stavebný najmenej automatizovaný. Zaužívané spôsoby návrhu stavebných konštrukcií sú prispôsobené tomuto faktu, čo platí aj o samotnom návrhu betonárskej výstuže. Výstuž plošných prvkov, ako sú stropné dosky alebo steny, je pritom dostatočne jednoduchá na to, aby jej výroba bola automatizovaná, čím je znížená spotreba materiálu a aj zvýšená efektivita využitia pracovnej sily. Článok pojednáva princíp návrhu výstuže viazanej robotom Perseus firmy XEUS – Civil Engineering Robotics s. r. o. vysvetlenom na výstuži pri spodnom povrchu stropnej dosky obytnej budovy. Pri tvorbe metodiky návrhu takejto výstuže sa kládol dôraz na okamžitú možnosť nasadenia do praxe, pričom si nájde uplatnenie ako v závodoch na výrobu prefabrikátov, tak aj priamo na stavbe.

Recenzovaný Tento článek se zabývá možnou kombinací vysokoteplotního úletového popílku s popílkem fluidním. Cílem této práce je ověřit vliv kombinace těchto dvou vedlejších energetických produktů nejen na fyzikálně-mechanické parametry betonu, ale zejména na jeho objemové změny. Získané výsledky ukazují, že přídavkem fluidního popílku do betonové směsi je dosaženo vyšších fyzikálně-mechanických parametrů betonové směsi. A to i přes vyšší obsah záměsové vody. Přídavkem fluidního popílku do betonu nastal nepatrný nárůst objemových změn betonu. I přesto lze toto zjištění považovat za velmi cenný přínos pro technickou praxi.

Recenzovaný Výsledky prezentovaných zkoušek ukazují, že jak metoda TORRENT, tak i ISAT mohou být použity k odhadu trvanlivosti betonu i vláknobetonu s hutným kamenivem. V případě betonu obsahujícího betonový recyklát se však metoda TORRENT nezdá být dostatečně účinná. Pro beton s betonovým recyklátem není taktéž vhodná ani metoda stanovení propustnosti pro CO₂.

Recenzovaný Rychlý růst světové populace a její koncentrace ve velkých městech představuje zásadní dopad na stavebnictví a výrobu stavebních materiálů. Právě recyklace stavebních materiálů je účinným řešením pro splnění požadavků na výstavbu nových budov a zároveň dosáhnout udržitelného rozvoje na Zemi. Jak si v tomto směru vede Česká republika a jaké jsou mezinárodní technické požadavky na recyklované kamenivo?

Recenzovaný Práca pojednáva o problematike pretlačenia bezprievlakových dosiek bez šmykovej výstuže oslabených otvormi v blízkosti podpier. V rámci príspevku sú porovnané predikcie šmykovej odolnosti proti pretlačeniu lokálne podopretých dosiek štvorcovým a stenovým stĺpom a zároveň oslabených otvormi. Predikcia šmykovej odolnosti bola vypočítaná s použitím návrhového modelu prEC2 v druhej generácií Eurokódu 2. Výpočtom získané hodnoty predikcie šmykovej odolnosti lokálne podopretých dosiek boli porovnávané s experimentálne nameranými výsledkami šmykových odolností získaných z laboratórnych skúšok. Na vyhodnotenie sa použil normou doporučený model skrátenia kontrolného obvodu pomocou radiálnej projekcie šírky otvoru z ťažiska zaťažovanej oblasti, ktorý výrazne podhodnocuje šmykovú odolnosť, ak sa otvory nachádzajú na líci podpery.

Recenzovaný V článku jsou prezentovány teoretické poznatky k problematice selektivní demolice budov po ukončení životního cyklu. Pozornost byla zaměřena na jednotlivé body, které by měla obsahovat prohlídka stavby za účelem identifikace odpadních materiálů a znečišťujících látek, které by měly být před demolicí odstraněny. Dále jsou prezentovány hlavní části projektové dokumentace bouracích prací a soupis přípravných prací spojených s odstrojením budovy.

Recenzovaný Příspěvek seznamuje s analýzou činnosti technického dozoru v praxi, a to včetně volby smluvních podmínek FIDIC využitých v rámci významných dopravních staveb pro Ředitelství silnic a dálnic ČR, které byly zahájeny nebo realizovány v období 2020–2021. Cílem je objasnit, popsat náplň a povinnosti technického dozoru při vykonávání této funkce, která se netýká pouze fyzické kontroly prací na stavbě, ale skládá se i z mnoha druhů administrativních činností.

Recenzovaný Článek poskytuje přehled o vývoji recyklace stavebních a demoličních odpadů v České republice v období 2007 až 2020. Podrobněji je analyzována skupina inertních minerálních odpadů 1701 „Beton, cihly, tašky a keramika“. Recykláty vyrobené z této skupiny odpadů jsou posuzovány zejména z hlediska možnosti jejich využití jako plniva při výrobě betonu. Pozornost je věnována i skupině 170504 – „Zemina a kamení bez nebezpečných látek“. U této skupiny byl v posledních letech prokázán výrazný nárůst recyklace. V závěru je analyzován poměr recyklátů vyrobených z inertních minerálních odpadů a vytěžených přírodních minerálních surovin ve stavebnictví. Je prokázáno, že recykláty ze SDO se v roce 2020 podílely cca 15 % na všech inertních minerálních granulátech použitých ve stavebnictví. To představuje vůči roku 2011 takřka čtyřnásobný nárůst.

Recenzovaný Příspěvek, jehož téma bylo rovněž obsahem diskusí na konferenci Statika staveb 2022, je věnován jednoduchým návodům pro zvýšení odolnosti nízkopodlažních zděných staveb za běžnou mez danou současnou výstavbou a platnými předpisy. Využito je i poznatků z účinků tornáda na jižní Moravě na zděné stavby.