Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Stavba / od 30.4.2012 do 23.7.2012


zpět na aktuální články

23.7.2012
Ing. Kamila Horová, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, fakulta stavební

Stanovení rozvoje požáru v požárním úseku s následným zjištěním teploty v jednotlivých částech konstrukce vyžaduje znalost mnoha parametrů. Nejdůležitějším krokem je stanovení návrhového požárního scénáře, který nejlépe odpovídá mimořádné požární situaci. Na základě návrhového požáru lze popsat průběh teplot v požárním úseku a určit přestup tepla do konstrukce. Podívejme se na několik modelů a na tepelná a mechanická zatížení konstrukcí.

16.7.2012
Ing. Alena Hynková, CSc., Ing. Petra Bednářová, PhD., Ing. Blanka Pelánková, VŠTE České Budějovice

Zateplování obvodových plášťů panelových domů se přesouvá k domům zděným obytným stavěným na přelomu 19. a 20. století. Tyto domy mají obvykle nevytápěný polozapuštěný suterén se zastropením plochými cihelnými klenbami nebo trámovým stropem. Zateplení obvodového pláště s ponecháním původního systému vytápění vede ke změně vnitřního klimatu a k vyvolání druhotných vad.

9.7.2012
doc. Ing. Roman Réh, CSc., Drevárska fakulta Technickej univerzity vo Zvolene

Rozvoj stavebnictví vyžaduje vývoj zlepšených vlastností různých materiálů. Inovace vlastností materiálů přinášejí nákladové výhody oproti konvenčním řešením a mohou přinést i větší flexibilitu při realizaci výstavby. Ve stavebnictví se uplatňuje celá řada tradičních materiálů, mezi které patří i překližkové desky. Používají se jako konstrukční i jako pomocné stavební materiály. Jejich spotřeba ve stavebnictví a v jiných odvětvích neklesá, právě naopak - roste. Proto je zlepšování vlastností překližovaných desek a stabilizace vlastností v celé vyrobené sérii překližových desek v zájmu jak výrobců, tak i odběratelů.

2.7.2012
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Lenka Melzerová, PhD., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Příspěvek se zabývá optimalizací tloušťky a materiálu výztužné lamely použité u nosníků z lepeného lamelového dřeva. Nejprve bylo podrobně zmapováno dvacet nevyztužených nosníků z lepeného lamelového dřeva, kde byla velká pozornost věnována přesnému určení modulů pružnosti ve směru vláken jednotlivých segmentů lamel a jejich lokalizaci v nosníku.

2.7.2012
Ing. Slavomír Entler

Požární inženýrství představuje možnost, jak definovat požadavky požární bezpečnosti u rizikových, složitých nebo nestandardních staveb. Spočívá ve specifickém posouzení rizikových podmínek požární bezpečnosti postupem odlišným od postupů předepsaných v ČSN na základě §99 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Díl třetí: Ostatní normy.

25.6.2012
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Aleš Tajbr, ČVUT v Praze, Stavební fakulta

Dřevěné vazníky jsou hojně navrhovány na zastřešení rodinných domů i průmyslových a prodejních objektů. Předností technologie využívající ke spojování jednotlivých dřevěných prvků styčníkovou desku s prolisovanými trny je vysoká pevnost a tuhost připojení, která dovoluje bezpečný návrh těchto subtilních konstrukcí na zajímavá rozpětí. Vazníky jsou navrhovány ve specializovaných programech jako rovinné konstrukce zatížené výhradně ve své rovině. Vodorovné zatížení, které působí kolmo na rovinu vazníků, musí být přeneseno systémem ztužidel do podpor.

25.6.2012
Ing. Slavomír Entler

Požární inženýrství představuje možnost, jak definovat požadavky požární bezpečnosti u rizikových, složitých nebo nestandardních staveb. Spočívá ve specifickém posouzení rizikových podmínek požární bezpečnosti postupem odlišným od postupů předepsaných v ČSN na základě §99 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Část druhá: Výrobní objekty.

18.6.2012
Ing. Jan Koloděj, Chytrý dům s.r.o., www.chytry-dum.eu

Článek se zabývá posouzením ekonomické výhodnosti pasivního domu na referenčním objektu. Vyčísluje náklady na pořízení a provoz domu, určuje energetickou náročnost a návratnost incestic v závislosti na způsobu financování. Upozorňuje také na nekalkulovatelné výhody, jakou je například stálý přísun čerstvého vzduchu.

18.6.2012
Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., Ing. Pavel Nechanický, Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Stavební fakulta ČVUT v Praze

Dřevobetonové stropy se používají především při zesilování stávajících stropů s dřevěnými stropními nosníky. Velkou perspektivu však mají i v případě prefabrikovaných dřevobetonových stropů vícepodlažních dřevostaveb. Provedením betonové desky, kterou spřáhneme s dřevěnými nosníky pomocí různých spřahovacích prostředků, výrazně zvýšíme tuhost i únosnost stropní konstrukce. Dřevobetonové stropní konstrukce mají též lepší parametry kročejové a vzduchové neprůzvučnosti a požární odolnosti oproti tradičním dřevěným stropům.

18.6.2012
Ing. Slavomír Entler

Požární inženýrství představuje možnost, jak definovat požadavky požární bezpečnosti u rizikových, složitých nebo nestandardních staveb. Spočívá ve specifickém posouzení rizikových podmínek požární bezpečnosti postupem odlišným od postupů předepsaných v ČSN na základě §99 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Poznámky k normám představíme ve třech částech. Část první: Nevýrobní objekty.

11.6.2012
Ing. Robert Prix, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, fakulta stavební

Spoluprací celého tvůrčího týmu již od počátečního stádia projektové činnosti lze zajistit správné a účelné řešení požární bezpečnosti stavby. Prokazování požární odolnosti staveb výpočtem je nezbytnou nutností a při využití výpočtových softwarů je zpracovatel povinen prověřit a doložit jejich vhodnost pro daný případ.

4.6.2012
Ing. Antonín Parys, soudní znalec, člen technicko-normalizační komise č.65 Izolace staveb

Autor se snaží poukázat na skutečnost, že již při projednávání revize ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení se podcenilo zavádění nových termínů a definic i dopad na ostatní normy. Vyskytly se téměř neřešitelné problémy při vypracování těch norem, které ještě nebyly dokončeny či zpracovány. Velmi brzy by měla podle autora nastat chvíle revize a oprava této nové normy.

4.6.2012
Ing. Ivana Nohová, Ing. Robert Prix, prof. František Wald, ČVUT Praha

Kvality požární ochrany se dosahuje vhodnou výchovou a vzděláváním, výzkumem, investicemi do technického řešení a vybavením budov, legislativou, standardy a prací profesionálních i dobrovolných hasičských sborů. Česká republika se, v evropském i celosvětovém statistickém porovnání, dlouhodobě pohybuje na předních místech v úspěšnosti požární ochrany osob a majetků. Článek je důležitým shrnutím možností v návrhu požární odolnosti konstrukcí v národních předpisech.

28.5.2012
doc. Ing. Václav Kupilík, CSc.

Článek se zabývá požárně nevyhovujícími stavebními konstrukcemi. Posuzování je doplněno praktickými příklady a vysvětlením provozních důsledků s ohledem především na životnost stavebních konstrukcí. Uvedené návrhy by měly být uplatňovány v rámci požárně bezpečnostního řešení staveb.

21.5.2012
Ing. Jana Pexová, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství

Při snaze maximálně využívat stávající objekty se často setkáváme s nutností rekonstrukce původních dřevěných stropních konstrukcí. V rámci zachovalých historických objektů, zejména v centrech měst, jsou velmi rozšířeny tzv. tradiční trámové stropy, které byly hojně používány zejména v 19. století a na začátku 20. století. Příspěvek se zabývá jednou z „modernějších“ metod zesílení těchto trámových stropů – metodou spřažení s dodatečně nadbetonovanou deskou.

21.5.2012
Akad. arch. Aleš Brotánek

Recenzovaný Stavění ze slámy často přitahuje zastánce přírodního stavění, stejně často se ovšem setkáváme s kritickým odmítáním z řad ortodoxních stavařů. Extrémní polohy obou táborů bohužel jen znepřehledňují prostředí pro nezatížené zkoumání otázky „proč, kde všude a jak má smysl slámu využívat, a co tomu brání?“. Nabízíme pohled architekta Aleše Brotánka.

14.5.2012
Ing. Petra Šrubařová - Pochmanová

Článek se zabývá nesmírně aktuální problematikou navrhování energeticky pasivních domů. Autorka prostřednictvím parametrických studií zkoumala vliv jednotlivých návrhových prvků na energetické vlastnosti pasivních domů. Pro tento účel vybrala čtyři základní modelové objekty, pro které příslušné studie realizovala.

7.5.2012
Ing. Aleš Oškera, Inženýrská a expertní kancelář Zlín

Přesto, že od okamžiku zrušení „starých“ technických norem pro stanovení zatížení a dimenzování stavebních prvků a konstrukcí uplynuly již takřka dva roky, stále nejsou určité části naší odborné veřejnosti zřejmé všechny dopady plného zavedení systému Eurokódů do oblasti mechanicky kotvených pružných hydroizolačních povlaků střech. Stále poučenější stavební dozory a v neposlední řadě i pojišťovny odmítají převzít popř. pojistit mechanicky kotvené střešní pláště, které nejsou řádně provedeny – tedy i kvalifikovaně a prokazatelně správně kotveny.

7.5.2012
Dipl. Ing. Gernot Vallentin, ArchitekturWerkstatt Vallentin

Při posuzování udržitelnosti je každopádně nutno brát v úvahu kromě ekologických cílů rovněž finanční zdroje. Vzhledem k důležitosti financování závisí na zdrojích všechna rozhodnutí při výstavbě. Nízkorozpočtové cíle a pasivní standard domu lze velmi dobře sloučit dohromady. Přitom je důležité, aby projektanti optimálně uplatňovali všechny známé možnosti snižování nákladů při výstavbě.

30.4.2012
Ing. Martin Lopušniak, PhD., Ing. Anna Vašková, Technická univerzita SvF Košice

Článek popisuje první výsledky široce založeného projektu, zaměřeného na minimálně tříleté sledování rozsáhlého spektra údajů, zahrnujících energetickou efektivnost budovy, kvalitu jejího vnitřního prostředí a tepelně vlhkostní bilanci stavebních konstrukcí. Měření probíhá na jednopodlažním nepodsklepeném experimentálním rodinném domě s plochou střechou, označovaném jako NED FIAMO.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama