Odborné recenzované články

Dlažba jako vodivý povrch terasy velmi často podléhá objemovým změnám – smršťování a roztahování. Podívejme se, jaký mají vliv dilatační spáry na poruchy dlažeb.

V dnešní době roste zájem o kvalitní a energeticky co nejúspornější bydlení. V následujícím příspěvku představím a přiblížím neobvyklou rekonstrukci koncového řadového domu v Dánsku. Předpokládá se, že po rekonstrukci by se daná stavba měla stát CO₂ neutrální stavbou.

Jedním ze zásadních bodů při navrhování dřevěných konstrukcí je oblast spojů. Volba vhodného typu spojů v přípojích, stycích a podporových detailech je důležitou součástí návrhu každé konstrukce, protože podstatným způsobem ovlivňuje skladbu konstrukce i dimenze nosných prvků. Únosnost a tuhost spojů je v řadě případů rozhodující pro návrh a působení konstrukce jako celku. Vyšetřování vlivu poddajnosti spojů na celkové působení konstrukcí patří proto k důležitým bodům při navrhování nosných konstrukcí.

Tento příspěvek je věnován požární odolnosti vícepodlažních budov s lehkým dřevěným skeletem. Výpočetní postupy udávané Eurokódem jsou aplikovatelné pouze zjednodušeně a na omezené množství stavebních prvků. Pro vědeckou činnost v této oblasti jsou nepostradatelné požární experimenty a jejich následné vyhodnocení pomocí numerických a analytických modelů.

Vesnice na moravském úpatí Bílých Karpat, o které už bylo napsáno mnohé. Proslavila se ekologickými projekty, navštívila ji celá řada významných osobností, je dávána za příklad úspor energií a ekologického stavitelství. Zaměřili jsme se tentokrát na stavbu pasivního domu, který zde funguje jako Centrum modelových ekologických projektů pro venkov.

V lednu jsem publikoval článek o připravované revizi ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, Část 2: Požadavky. Vyjádřil jsem se ke změnám jednotlivých kapitol. Od té doby došlo k dalšímu posunu ve vývoji revize normy. Mění se princip stanovení požadavku na teplotní faktor konstrukce a bezpečnostní přirážka teplotního faktoru. Probíhá diskuse o požadavku na vnitřní povrchovou teplotu oken.

V průběhu životnosti spřáhnutých dřevo-betonových konstrukčních prvků dochází v důsledku dotvarování a smršťování materiálů ke změně napjatosti a ke změně celkových přetvoření, což významně ovlivňuje zejména jejich dlouhodobou únosnost. Spolehlivé navrhování spřáhnutých dřevo-betonových konstrukčních prvků z hlediska dlouhodobého působení si vyžaduje takový výpočtový model, který dokáže s dostatečnou přesností předpovídat přetvoření spřáhnutých prvků v průběhu jejich životnosti. Prezentované výpočtové modely představují správné přístupy k této problematice.

Dřevěné prvky, byť i lokálně narušené, vykazují využitelné tuhostní a pevnostní parametry, s kterými mohou po úpravě přispět i nadále k plnění současných požadavků. Zkušenosti se starými dřevěnými konstrukcemi např. krovy kostelních věží prokazují schopnost dřeva uloženého ve vhodném prostředí podržet si své materiálové vlastnosti po řadu staletí.

Recenzovaný Článek pojednává o experimentech na vzorcích Energain a DeltaCool 24 z PCM. Materiály byly vystavovány teplotám simulujících průběh letních denních teplot, tak aby došlo k jejich látkové přeměně. Vnitřní a povrchové teploty výrobků z PCM byly porovnávány s tradičními materiály, které se měření také účastnily.

Navrhnout a postavit dům na klidném místě za obcí je standardní zadání, které ničím nepřekvapí. V obci Myslejovice v Olomouckém kraji v průměrné výšce 353 metrů nad mořem stojí zajímavě řešený nízkoenergetický dům, který řešil kromě jiného i využití komínu. O pasivním domě původně majitel vůbec neuvažoval. Závěrečná měření ho mile překvapila. Je citlivě zasazený do krajiny a nabízí celou řadu úprav, které mohou být zajímavé i pro ostatní stavebníky.

Jednou z důležitých funkčních vlastností ETICS je stabilita na podkladu po jeho zabudování do stavby. Článek pojednává o ČSN 73 2902, která určuje požadavky pro navrhování a použití mechanického upevňování vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů (ETICS), v nichž tepelnou izolaci tvoří desky z pěnového polystyrenu nebo z minerální vlny.

Již od dubna 2007 mohou být okna a vnější dveře označovány značkou CE, od února 2010 je toto označení povinné. Povinnost vyplývá z nařízení vlády 190/2005 Sb., harmonizované normy ČSN EN 14351-1 a zákona 22/1997 Sb. v platném znění. Požadavky na použití oken jednotlivých tříd průvzdušnosti, vodotěsnosti a zatížení větrem projektanti, investoři i ostatní odborná veřejnost dlouho postrádali. I když CE značky s uvedenými třídami jsou k oknům vystavovány již od února 2007, jsou "pravidla" pro použití oken určitých tříd součástí národní přílohy k revidované ČSN EN 14351-1+ A vydané až v únoru tohoto roku s účinností od 1.3.2011.

O kontaktním zateplení pěnovým polystyrenem (ETICS) bylo napsáno mnoho. Provedení však vyžaduje znalost technologických předpisů, není to zcela rutinní záležitost, jak se mnohým nezkušeným stavebníkům může zdát. Článek ukazuje na hrubé, místy šokující chyby v nedokončené realizaci zateplení objektu.

Nízkoenergetickým domem vyzděným z vápenopískových cihel pokračujeme v našem seriálu. Rodinný dům se nachází nedaleko Liberce v podhůří Jizerský hor. Okolní převážně vesnické domy a blízkost chráněné krajinné oblasti ovlivnily tvar domu obdélníkového půdorysu zastřešený sedlovou střechou. Umístění domu na pozemku reaguje na okolní zástavbu a mírně svažitý pozemek. V souvislosti s umístěním je nutné zmínit výraznější odklon delší strany domu od jižního směru, které v důsledku vede snížení zisků ze solárních panelů umístěných na střeše.

Voda nezbytná v podlahových potěrech může být příčinou poruch nášlapných vrstev podlah. Poruchy podlah způsobené vlhkostí vznikají zčásti díky návrhu potenciálně rizikových konstrukcí, z části díky nesprávnému provedení detailů, či podvolení se tlaku na zkrácení nutných technologických přestávek.

Technické podklady by měly poskytovat dostatek jednoznačných informací. Význam stavebně-energetických výpočtů stoupl s dotačními programy pro pasivní domy. Nyní je nutné zpřesnění definice energeticky nulových domů jako logického pokračování pasivního domu s přiměřeným doplněním o aktivní energetické prvky.

Recenzovaný Znalost konstrukce, skladby, principů návrhu a možnosti zlepšení akustických a tepelně technických parametrů suchých podlahových systémů jsou nutností při návrhu i montáži suché podlahy jako ověřeného a technicky dokonalého řešení v moderní stavbě.

Přestože v Německu a Rakousku byly takovéto domy již běžným standardem, v Česku jej oslavovali jako lokálního pionýra. Vápenopísková stavba se sedlovou střechou založená na drti z pěnového skla, která je certifikována v Passivhausinstitutu Dr. Wolfganga Feista v Darmstadtu, má za sebou celou řadu odborných měření a nepřeberné množství návštěv. Byli jsme na jedné z nich.

Životnost a funkční spolehlivost staveb a konstrukcí ze dřeva a z materiálů na bázi dřeva je výrazně ovlivňována vlhkostí těchto materiálů. Běžné tepelnětechnické posouzení lze považovat za ne zcela dostačující pro odhalení těchto vlivů na funkční spolehlivost a životnost konstrukcí a staveb na bázi dřeva. V článku uvádíme výsledky měření vlhkosti dřeva ve vzorcích obvodových stěn osazených mezi klimatizačními komorami a porovnání naměřených hodnot s hodnotami vypočtenými námi doporučeným způsobem z bilance vlhkosti v konstrukci podle ČSN 73 0540.

Tento díl seriálu pojednává o produktech z PCM, které lze použít jako stavební prvky. Je určen pro čtenáře laiky ale i odborníky a projektanty, kteří uvažují o použití ještě stále ne zcela v České republice rozšířených materiálů, využívajících výrazně lepších akumulačních vlastností, především v intervalu látkové přeměny.