Odborné recenzované články

Město Olomouc je majitelem zajímavě řešené nízkoenergetické budovy vzdělávacího centra obecně prospěšné společnosti Sluňákov se zaměřením na rozvoj vztahu člověka a přírody. Stavba byla oceněna hlavní cenou Grand Prix architektů 2007.

Autoři si v příspěvku kladou za cíl vyhodnotit ekonomickou efektivnost výběru systému vytápění pro instalaci v rodinných pasivních domech a porovnání se stejnými systémy použitými v běžné výstavbě. Porovnání systémů vytápění bylo provedeno na základě reálných cenových nabídek a ceníků odpovídajících cenové úrovni prvního pololetí 2011. Práce je založena na případové studii modelového pasivního domu.

Poslední dobou roste obliba konstrukcí na bázi dřeva. Většinu parametrů lze v projektové fázi vypočítat podle známých postupů, ale u akustiky je problém s výpočtem hodnot vzduchové neprůzvučnosti právě u dřevěných konstrukcí, neboť existují pouze metody ke spolehlivému určení neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi. V tomto příspěvku je uvedena možná výpočtová metodika sloužící ke stanovení vzduchové neprůzvučnosti dřevěné stropní konstrukce s viditelnými trámy.

V příspěvku, který jsme rozdělili na dvě části, uvádíme nejčastější dotazy, týkající se problematiky keramických obkladů. Ing. Hana Kotorová z Technického a zkušebního ústavu stavebního v Plzni upozorňuje na nejčetnější problémy, kterými může keramický obklad překvapit, pokud se podcení základní pravidla od specifikace až po dokončení práce, a také pokud teorie není v souladu s praxí.

V souvislosti s programem Zelená úsporám se vyskytují spekulace, že výrobci tepelněizolačních materiálů reagovali na zavedení dotační podpory zvýšením cen, takže v konečném důsledku investoři zaplatili stejně, jako kdyby dotace vůbec nebyly.

V průmyslových halách dochází při požáru k hromadění kouře, který ohrožuje uživatele objektu. Za těchto podmínek musí být budova otevřena, aby kouř vyšel do atmosféry a aby hasiči mohli do ní vstoupit. Avšak toto otevření způsobí, že nový kyslík podporuje další hoření.

U pasivních domů se výrazně snižuje potřeba tepla na vytápění na krytí tepelných ztrát prostupem obálkou budovy a větráním. Současně tím ale roste podíl spotřeby pomocné, výhradně elektrické energie na pohon oběhových čerpadel a ventilátorů. Výsledek analýzy může být pro mnohé čtenáře docela překvapující.

Článek uvádí příklad hodnocení energetické náročnosti rodinného domu dle výpočtového postupu podle současné metodiky hodnocení energetické náročnosti budovy. Z příkladu vyplývá nereálnost dosažení pasivního standardu dalším zateplováním. Jako možnost přichází v úvahu pokrytí energetických požadavků na vytápění budov netradičními formami energií např. pomocí tepelných čerpadel spolu s fotovoltaickými systémy apod.

Cílem navrhované metody hodnocení reSBToolCZ je ohodnotit, u budov renovovaných nebo rekonstruovaných pro potřeby bydlení, míru dosažené efektivnosti z hlediska kritérií udržitelné výstavby, a to vše při zachování kulturně-historické hodnoty těchto staveb.

Při hodnocení protipožární ochrany stavebních konstrukcí se projektanti často dostávají do situací, kdy mají pro sledovaný cíl vybrat nejvhodnější variantu. Úloha většinou nebývá jednoznačná a svádí k intuitivnímu řešení. Ve všech těchto případech lze použít rozhodování s použitím matematiky. Tento příspěvek ukazuje ve variantním řešení na možné způsoby hodnocení optimálního výběru protipožárních ochranných prostředků stavebních konstrukcí. Použité metody a principy řešení jsou doplněny praktickými příklady.

Při tepelnětechnickém a energetickém posuzování stávajících budov bývá často problém určit součinitel prostupu tepla U. V mnoha případech k tomu je možné použít poměrně jednoduché měřící zařízení.

Mezi nejstarší sanační opatření patří izolace pomocí vzduchových dutin. Nejúčinnějším řešením je vytvoření celoplošných dutin pod podlahami konstruovaných tak, aby byl zajištěn pohyb vzduchu. Tím dochází k difuzi vodní páry z konstrukcí a tím ke snižování vlhkosti. Tato opatření nemohou být prováděna samostatně, jsou vždy součástí kombinace sanačních zásahů. Příklad takového řešení je uveden na komplikovaném historickém objektu uprostřed Prahy – v paláci, který je situován v prudkém terénním zářezu pod Pražským hradem.

Energetická náročnost budovy je zásadně ovlivňována její obálkou. Prosklené i neprůsvitné části obvodového pláště ovlivňují obě strany tepelné bilance – tepelné zisky i ztráty. Záleží však na spoustě dalších faktorů, jaký konkrétně bude jejich vliv. Nelze tedy obecně a jednoznačně říci, jak jednotlivé prvky obvodového pláště navrhnout pro dosažení optimálního poměru zisků a ztrát. Příspěvek se zaměřuje na rodinné domy a sleduje, jak se pro různé varianty domů s různými parametry obvodového pláště mění vliv prosklení a stínění a jejich případné optimum z hlediska tepelné bilance v zimním a letním období.

Srovnání české metody měření rovinnosti průmyslových podlah s metodami definovanými v německých normách (DIN), amerických normách (ASTM a ACI) a britském dokumentu (TR 34).

Podkladní vrstva podlahy, ať už z betonové mazaniny či na bázi anhydritů, sice není na první pohled vidět, ale může významným způsobem ovlivnit konečný estetický dojem i funkčnost a životnost nášlapné vrstvy podlahy. V dnešní uspěchané době se technologické přestávky zkracují na minimum, často dochází k pokládce nášlapné vrstvy, ačkoliv podklad ještě není připraven. Je proto důležité zkontrolovat jeho připravenost (tj. vlhkost) před pokládkou finální vrstvy vhodným způsobem. Příspěvek představuje metody používané u nás i v zahraničí ke zjištění vlhkostního stavu podkladní vrstvy podlahy. U každé metody jsou představeny jak jejich výhody, tak i nevýhody a omezení.

V souvislosti s novým zněním Evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD (přepracování), 2010 [1]) je jistě potřebné diskutovat o další generaci budov s minimalizovanou potřebou energie. Je namístě připomenout vazbu mezi jasně popsanými kategoriemi nízkoenergetických a pasivních budov na straně jedné a budovami energeticky nulovými na straně druhé. Zmíněná směrnice ovšem obsahuje řadu dalších významných bodů, kterými je potřebné se bezodkladně zabývat.

Zajistit ekologickou likvidaci a případnou recyklaci starého a poškozeného oblečení je v praxi poměrně problematické. Problémem při likvidaci textilního odpadu je skutečnost, že oděvní odpad je směsicí přírodních a syntetických vláken. Příspěvek se věnuje možnostem vývoje a výroby izolačních materiálů na bázi odpadních textilních vláken a jejich následného uplatnění v novodobých podlahových konstrukcích.

Příspěvek popisuje výsledky výzkumu zaměřeného na studium reálného tepelně vlhkostního chování různých druhů pórobetonových výrobků určených pro zděné konstrukce, a to především z pohledu závislosti tepelněizolačních vlastností na teplotě a vlhkostním obsahu materiálu.

Součinitel prostupu tepla konstrukcemi přilehlými k zemině počítaný přibližnými metodami podle ČSN EN ISO 13370 je odlišně definovaný proti definicím v dalších normách, např. v ČSN EN ISO 6946, přitom s ohledem na stavební praxi nejsou přibližné výpočty uvedené v ČSN EN ISO 13370 příliš výstižné.

Již delší dobu začínám mít alergii na slovo ekologie i ekologická architektura. Za ta slova si dosazujeme mnoho věcí, podle toho co zrovna potřebujeme, a proto se pokusím zasadit své postoje do konkrétnějšího rámce. Co je vlastně ekologická architektura? Proč je současná architektura NENORMÁLNÍ tím, že normální je plýtvat? Jaká je v ČR situace pro využívání „POTENCIÁLU ÚSPOR“? Jak se daří v ČR architektuře k životnímu prostředí šetrné?