Odborné recenzované články

Kvalita dřevostaveb souvisí (mimo jiné) s materiálem nosných prvků. V rámci projektu výzkumného záměru byly provedeny zatěžovací zkoušky na dvou různých modelech dřevobetonových stropních konstrukcí s využitím betonu z druhotných surovin.

V Rakousku bylo dosud vybudováno přes 5000 budov ve standardu pasivního domu. V budoucnu se má ve standardu pasivního domu realizovat značná část novostaveb. Cílem studií (2), (3) bylo poučení z prvních obytných komplexů pasivních domů. Dosahují existující pasivní domy ambiciózní cíle projektů, jak spokojení jsou obyvatelé, jaké stavební vícenáklady lze očekávat a jak vysoká je skutečná úspora energie ve srovnání s konvenčními obytnými komplexy?

Nejčastěji se měření průvzdušnosti metodou blower door test provádí u menších prostorů jako jsou rodinné domy, byty apod. Stejně důležitý je ale blower door test také u prostorů s větším objemem. Pro měření takových prostorů je třeba použít výkonnější zařízení blower door s více jak jedním ventilátorem a rovněž příprava prostoru na měření je náročnější.

Stejně jako v jiných zemích, i v Norsku se energetické sanace provádějí většinou jen na průměrné úrovni. To na desetiletí blokuje vysoce efektivní úsporná energetická opatření v bytovém fondu, protože další, již energeticky lepší sanace těchto budov bude rentabilní zase až za dlouhou dobu. Myhrerenga je první modernizací norských bytových domů podle koncepce pasivního domu.

Čtvrtá část seriálu o vytápění a větrání nízkoenergetických a pasivních domů se věnuje cirkulačnímu systému teplovzdušného vytápění a projekčním zásadám pro návrh větrání nízkoenergetických a pasivních domů.

Příspěvek popisuje některé výsledky výzkumného úkolu Komplexní rekonstrukce panelových domů do nízkoenergetického standardu, který zpracoval EkoWATT. Je popsán parametrický model umožňující vyhodnocení velkého vzorku virtuálních budov generovaných pravděpodobnostní metodou, případová studie rekonstrukce panelového domu do pasivního standardu s využitím dotace s ekonomickou návratností 8 let a aplikace umožňující testování efektu úsporných opatření.

Třetí díl seriálu popisuje principy a úskalí přirozeného větrání a základní principy, technická řešení a přínosy nuceného větrání se zpětným získáváním tepla v obytných budovách.

Rozvoj dřevostaveb v České republice vychází mimo jiné z požadavku realizovat co nejvíce nízkoenergetické stavby. Stále ale existuje široká veřejnost, která se dřevostaveb obává hlavně ve vztahu k požáru. Při požáru, na rozdíl od oceli, dřevo neztrácí svou pevnost a tuhost. Zbytkový profil si ve většině případů zachovává své vlastnosti a je dále schopen přenášet zatížení.

Problematika přenosu kročejového hluku mezi místnostmi v horizontálním směru je bohužel někdy opomíjena. Chybný návrh nebo provedení mohou mít zásadní vliv na užitnou hodnotu bytů. K přenosu kročejového hluku může docházet jak mezi přímo sousedícími prostory, tak také mezi prostory oddělenými další místností. Oprava může být velice nákladná a v některých případech obtížně realizovatelná, např. napojení podlahy u schodiště a výtahové šachty uvedené v příkladu. Ve fázi návrhu tak lze doporučit konzultovat řešení se zkušeným akustikem.

Jednou z možných cest jak rozpoznat kvalitu budov jsou již existující metodiky pro hodnocení kvality (udržitelnosti). Pro české podmínky byla v rámci výzkumného centra CIDEAS na Fakultě stavební ČVUT vytvořena v týmu odborníků metodika SBToolCZ, certifikační nástroj pro posouzení komplexní úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby, tj. s uvažováním souboru kritérií environmentálních, sociálních a ekonomických. Metodika vychází z mezinárodního systému SBTool a hodnoticí kritéria a požadavky se dále upravují s ohledem na stávající vývoj norem na mezinárodní úrovni.

Příspěvek se zaměřuje na vysvětlení příčin vad keramických obkladů, které byly aplikovány na zdánlivě stabilní podkladní konstrukce či vrstvy. Upozorňuje na objemové změny i pružné a plastické deformace železobetonových stropních konstrukcí, které mohou vyvolávat taková napětí v povrchových vrstvách tvořených keramickými obklady či dlažbou, která vedou ke vzniku trhlin nebo delaminaci.

Jedním z efektů výstavby pasivního domu je možnost úplného vypuštění klasických topných systémů, výrazné navýšení komfortu bydlení, kvalitní řešené větrání bez průvanu, vyšší efekt využití obnovitelných zdrojů energií. Ve druhém díle cyklu ukážeme metody stanovení produkce škodlivin.

Také v Rakousku existuje celá řada dotačních programů, které jsou poskytovány jednak státem a také jednotlivými spolkovými zeměmi. Podívejme se na některé z nich a porovnejme s českými a německými dotacemi na našem serveru.

Nízkoenergetické (NED) a pasivní domy (PD) se v zemích EU postupně stávají standardem nové výstavby. Již to nejsou experimenty, ale zcela běžná masová produkce obytných sofistikovaných budov. Pořizovací náklady pasivních domů jsou přitom jen o 5 – 7 % vyšší než u běžné produkce, ale spotřeba energie na vytápění je až o 90 % nižší!

Dotační programy podporující snižování energetické náročnosti a zvyšování využití obnovitelných energetických zdrojů jsou nabízeny nejen v České republice, ale přirozeně i u našich sousedů. Podívejme se, jaké možnosti finanční podpory v oblasti energetické efektivity a obnovitelných zdrojů jsou k dispozici v Německu.

Často reklamované nedostatky podlah v hromadných garážích. Jak vznikají nedostatky způsobené nevhodných návrhem stavby. Požadavky prodávajících (developerů) na údržbu podlah garáží. Požadavky na podlahy hromadných garážích v právních předpisech a normách. Doporučení pro návrhy hromadných garáží.

V roce 2007 jsme v ateliéru zpracovávali návrh na energeticky pasivní stavbu mateřské školky a tělocvičny ve Slivenci (v současné době je vydáno stavební povolení a na stavbu mateřské školky probíhá výběr dodavatele) a návrh na propojení celého komplexu, kde mateřská školka i tělocvična bude součástí areálu stávající základní školy. Na jeden z pavilónů základní školy bylo v té době vydáno stavební povolení na dostavbu a rekonstrukci.

Cílem příspěvku je ukázat na problematiku navrhování podlahových konstrukcí v garážových podlažích budov. Zpravidla tyto konstrukce jsou poškozeny trhlinami a umožňují průsaky vody, které omezují jejich používání a životnost. Obvyklým důvodem pro vznik trhlin jsou nedostatečné rozteče dilatačních spár nebo nedostatečné vyztužení těchto konstrukcí. Na příkladu dvou konstrukcí je ukázán charakter poškození a analyzovány příčiny, které k němu vedly.

Pasivní domy poskytují velmi dobrou vnitřní pohodu kombinovanou s velmi nízkou spotřebou energie. Výborná realizovatelnost této koncepce byla prokázána na tisících postavených pasivních domech, nutné je ovšem pečlivé plánování, provedení i stavební dohled. Aby se zajistilo skutečné dosažení komfortu i úspor energie, nabízí Passivhaus Institut (PHI) certifikaci budov. Kromě toho vytvořil i NOVOU certifikaci, jež se právě nachází v pilotní fázi: certifikaci EnerPHit pro sanace starších objektů s komponenty pasivního domu.

V technické normalizační komisi č.43 se připravuje revize požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [1], která má v blízké době vejít v platnost. K návrhu revize normy se již v různých jejích fázích vyjadřovalo mnoho subjektů a připomínky byly podrobeny poměrně rozsáhlé diskuzi. Návrh revize normy je stále ještě ve stavu rozpracovaném, a není tedy určen široké veřejnosti. Směřuje ale již do své závěrečné fáze a je možné popsat alespoň některé očekávané změny.