Odborné recenzované články

Z deníku soudního znalce budeme postupně představovat autority v oboru s cílem shromažďovat poučení z vad a poruch stavebních konstrukcí. V tomto případě se budeme zabývat závadami fasády na bázi dřeva.

Z deníku soudního znalce budeme postupně představovat autority v oboru s cílem shromažďovat poučení z vad a poruch stavebních konstrukcí. V tomto případě se budeme zabývat závadami fasády na bázi dřeva.

Článek je prvním ze série článků o výsledcích výzkumného projektu zaměřeného na hledání efektivních úsporných opatření pro snižování energetické náročnosti panelových budov a na snižování environmentální zátěže jejich provozu.

Příspěvek se v širších souvislostech zabývá otázkou kvality bydlení v panelových domech. Řeší dlouhodobý potenciál využití panelových domů především z pohledu architektonického. Přílohou článku jsou ukázky tří architektonických návrhů komplexní regenerace vybraného objektu, které prezentují různé přístupy k problematice. Článek vznikl jako výstup výzkumného projektu VAV-SP-3g5-221-07 – Komplexní rekonstrukce panelových domů v nízkoenergetickém standardu.

Od roku 2000 platí norma ČSN EN ISO 13370 Tepelné chování budov - Přenos tepla zeminou - Výpočtové metody, která až do roku 2008 souběžně s normou ČSN 06 0210 sloužila k hodnocení podlahových konstrukcí objektů na zemině. Použití ISO normy přináší zcela nové principy konstruování, diametrálně odlišné od po několik desetiletí používaných konstrukčních zásad a doporučení.

V textu je posuzován vliv vysokého tepelného odporu obvodového pláště na tepelnou pohodu a návrh vytápěcího a větracího systému, které jsou stále vnímány tak, jako je tomu u budov s klasickým obvodovým pláštěm, tedy s nižším tepelným odporem.

Článek se zabývá možností vzniku požáru na základě analýzy příznaků zjištěných po jeho likvidaci, ať už v exteriéru, nebo v interiéru. Jedná se především o příznaky na dřevě, kovu a sklu, ale i možnost vyloučení falešných ukazatelů požáru.

Současné trendy ve stavebnictví stále zdokonalují a řeší konstrukce střech v souvislosti se zprůmyslněním stavebnictví, jeho udržitelným rozvojem, uplatňováním moderních materiálů i nových poznatků v oblasti teorie tvorby optimálního životního prostředí. Jak se na ně dívat z požárního hlediska?

Problematika oken a balkonů – otvorových výplní – je velice rozsáhlá a obsahuje mnoho požadavků. Proto vznikla příručka „Technické podmínky pro koupi a montáž oken“, která se snaží jednoduchou, ale vše obsahující formou popsat požadavky na okna tak, aby i méně znalý technik mohl vůči dodavateli uplatňovat svoje požadavky. V článku je úvodní text této příručky, která je k dispozici ke stažení.

V první polovině letošního roku začaly platit novelizované normy, ve kterých jsou nově definovány požadavky na navrhování zateplovacích systémů budov. Jedná se o ČSN 73 0810 - Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení (duben 2009) a ČSN 73 0802 - Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty. Změny v těchto normách přinášejí i řadu zásadních novinek. Podívejme se na ně prostřednictvím obrazového materiálu.

V předchozím díle byly popsány dvě možnosti přístupu k zateplení rodinného domu s využitím dotace z programu Zelená úsporám. Jednalo se o podmínky vypsané na samém počátku tohoto programu s úpravou z počátku června tohoto roku. Nyní si představíme, jakým způsobem bude ovlivněno hodnocení stejných rodinných domů, které byly použity jako příklad v předchozím díle, podle nových podmínek programu, které vešly v platnost 17.8.2009.

Zkušební metoda Blower-Door test slouží pro měření průvzdušnosti staveb a používá se také pro odhalování netěsností. Výsledkem měření je intenzita výměny vzduchu v interiéru při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi interiérem a exteriérem. Článek upozorňuje na nevzduchotěsné detaily, které se na stavbách často vyskytují.

Zkušební metoda Blower-Door test slouží pro měření průvzdušnosti staveb a používá se také pro odhalování netěsností. Výsledkem měření je intenzita výměny vzduchu v interiéru při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi interiérem a exteriérem. Článek upozorňuje na nevzduchotěsné detaily, které se na stavbách často vyskytují.

V dubnu letošního roku vyšla nová ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení, která nahrazuje doposud používanou normu stejného označení z června 2005. Oproti předchozímu vydání nová norma některé stávající články rozšiřuje nebo i mění.

Vývoj provedení difuzně otevřených skladeb je ovlivněn dostupností určitých materiálů na trhu stavebních hmot; je podmíněn také zvládáním technologických postupů i překonáváním zažitých stereotypů.

Vývoj provedení difuzně otevřených skladeb je ovlivněn dostupností určitých materiálů na trhu stavebních hmot; je podmíněn také zvládáním technologických postupů i překonáváním zažitých stereotypů.

Rostoucí zájem o zateplování velmi často končí výběrem firmy s nízkou cenou za materiál a za montáž zateplovacího systému, aniž by se při tom přihlíželo k dodržování technologické kázně. Uvedená analýza vyskytujících se vad v kontaktních zateplovacích systémech má varovat investory, jak při výběru dodavatele postupovat, aby stavba nebyla reklamována pro vzniklé závady.

V příspěvku jsou popsány připomínky, které dosud autoři k normě obdrželi, včetně komentářů. Cílem je podnítit diskusi nad ustanoveními normy, aby její budoucí změna odrážela potřeby uživatelů normy. Pište své postřehy a zkušenosti autorům do diskuze k článku.

K letitým rébusům ve stavebnictví patřilo jednoduché a účinné zateplení soklu. Přestože existovalo několik možností, jako jediná optimální se až dosud jevila kombinace cihel o tloušťce 365 a 440 milimetrů. Zcela nové řešení, které již bylo doloženo praktickými laboratorními zkouškami, umožňuje minimalizovat excentricitu vykonzolovaného zdiva při současném zjednodušení tras pro rozvody sítí.

S trendem nízkoenergetických a pasivních budov narůstá potřeba uvažovat o prostupu tepla mnohem přesněji. Zcela běžně se již do výpočtu zahrnuje detailní konstrukční řešení rámů a zasklení, včetně podrobností osazení okraje zasklívací jednotky a v rámci rámu i detailní řešení dutin a těsnicích prvků funkční spáry mezi rámem křídla a okna. To však reálně platí jen pro stanovení vlastností okna podle ČSN EN ISO 10077-1 [1] při jeho certifikaci autorizovanými osobami. A jak to vypadá v běžné praxi?