Druhý díl unikátního seriálu článků o vzniku projektu, následné stavbě a zkušenostech s užíváním jednoho pasivního domu. Pasivního domu navrženého trochu - možná hodně - jinak.
Výplně otvorů jsou a budou z hlediska hodnocení energetické náročnosti budovy vždy konstrukcemi, kterými teplo nejsnadněji uniká. Zatímco se požadavky na tepelně technické vlastnosti u plných konstrukcí zvýšily za období od roku 1964, kdy vstoupila v platnost ČSN 73 0540 cca 5x, u výplní otvorů to je pouze cca 2x. Výplně otvorů nepředstavují pouze zdroj tepelných ztrát. Okna a dveře v budově mají řadu dalších nezastupitelných funkcí, které nelze zajistit jinými typy konstrukcí.
Článek čerpá z publikace nakladatelství Verlag Dashöfer "Dozor a kontrola na stavbě". Shrnuje základní informace o dřevu jako stavebním materiálu a z hlediska konstrukčního podrobně popisuje jeden z mnoha možných systémů dřevostavby, a to zejména z pohledu montáže. Článek z důvodu rozsahu nezahrnuje další okolnosti návrhu dřevostavby, jako je požární odolnost, stavební akustika, tuhost stavby a další.
Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb je dána pro stavebníka § 152 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života, zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství.
Záměrem investora bylo realizovat rekonstrukci šesti panelových bytových domů o třech vchodech, jednom podzemním a čtyřech nadzemních podlažích typu T06 B v městské části Brno - Slatina tak, aby splňovaly požadavky na tepelnou ochranu budov dle ČSN EN 73 0540. Hlavní důraz byl tedy kladen na snížení spotřeby tepelné energie.
Lehké podkladní a výplňové podlahové materiály (dále též LPaVPM) jsou v tuzemsku obtížně klasifikovatelné, neboť doposud chybí pro tento druh stavebních hmot ať již národní nebo evropské normy. Příspěvěk charakterizuje lehké podkladní a výplňové podlahové materiály v kontextu jiných staviv, popisuje jejich materiálové složení a přináší jejich fyzikálně-technickou charakteristiku.
Článek přináší technickou zprávu o požární zkoušce na experimentálním objektu v Mokrsku. Zkouška tematicky navázala na deset velkých požárních zkoušek, které se konaly na skutečných budovách s ocelovou, betonovou a dřevěnou nosnou konstrukcí v Cardingtonu ve Velké Británii v letech 1998 až 2003. Při zkoušce byly využity i poznatky z kolapsu budov WTC v roce 2001.