Vývoj provedení difuzně otevřených skladeb je ovlivněn dostupností určitých materiálů na trhu stavebních hmot; je podmíněn také zvládáním technologických postupů i překonáváním zažitých stereotypů.
Rostoucí zájem o zateplování velmi často končí výběrem firmy s nízkou cenou za materiál a za montáž zateplovacího systému, aniž by se při tom přihlíželo k dodržování technologické kázně. Uvedená analýza vyskytujících se vad v kontaktních zateplovacích systémech má varovat investory, jak při výběru dodavatele postupovat, aby stavba nebyla reklamována pro vzniklé závady.
K letitým rébusům ve stavebnictví patřilo jednoduché a účinné zateplení soklu. Přestože existovalo několik možností, jako jediná optimální se až dosud jevila kombinace cihel o tloušťce 365 a 440 milimetrů. Zcela nové řešení, které již bylo doloženo praktickými laboratorními zkouškami, umožňuje minimalizovat excentricitu vykonzolovaného zdiva při současném zjednodušení tras pro rozvody sítí.
S trendem nízkoenergetických a pasivních budov narůstá potřeba uvažovat o prostupu tepla mnohem přesněji. Zcela běžně se již do výpočtu zahrnuje detailní konstrukční řešení rámů a zasklení, včetně podrobností osazení okraje zasklívací jednotky a v rámci rámu i detailní řešení dutin a těsnicích prvků funkční spáry mezi rámem křídla a okna. To však reálně platí jen pro stanovení vlastností okna podle ČSN EN ISO 10077-1 [1] při jeho certifikaci autorizovanými osobami. A jak to vypadá v běžné praxi?
Dřevostavby obhájí dosavadní náskok jen díky dalšímu a systematickému zlepšování svých vlastností. S tím do určité míry souvisejí způsoby výpočtového posuzování stavebně-energetické kvality. Po energetických výpočtech se však chce v podstatě nemožné - měly by být současně výstižné i rychlé, zahrnovat veškeré energetické děje v budově a přitom být použitelné všemi.
V současné době dochází k pozvolnému nárůstu dřevěné výstavby. Přes rozsáhlou publicitu a postupně se rozvíjející znalosti vykazuje řada dřevostaveb závady, kterým se dá jednoduše předejít systémovým přístupem k projektování, provádění, kontrole, budoucímu užívání a údržbě. Podívejme se na některé příklady.
V současné době dochází k pozvolnému nárůstu dřevěné výstavby. Přes rozsáhlou publicitu a postupně se rozvíjející znalosti vykazuje řada dřevostaveb závady, kterým se dá jednoduše předejít systémovým přístupem k projektování, provádění, kontrole, budoucímu užívání a údržbě. Podívejme se na některé příklady.
Článek hodnotí stavby z hlediska dopadu na životní prostředí. Představuje exaktní metodu LCA (Life Cycle Assessment) nezávislou na deformovaných cenách energií, vyjadřující mimo souhrnné environmentální dopady výstavby také analýzu souhrnné energetické náročnosti spolu s celkovou bilancí svázaných energií a emisí CO2 pro výstavbu i provoz budov.
Příspěvek se zabývá legislativním rámcem naplnění vyhlášky č. 499/2006 Sb. ve vztahu k zákonu č. 406/2006 o hospodaření s energií ve smyslu znění jeho novely č. 61/2008 Sb.,s aplikací do vyhlášky.148/2007 Sb. Současně uvádí hlavní zásady a příslušný rozsah podkladů při žádosti o dotaci v rámci programu Zelená úsporám.
V článku jsou prezentovány různé metodiky pro výpočet laboratorní neprůzvučnosti jednoduchých stavebních konstrukcí i pro výpočet stavební neprůzvučnosti v budovách. Hlavní pozornost je věnována porovnání výsledků výpočtů se změřenými hodnotami, na jehož základě je stanovena přesnost jednotlivých výpočtových postupů.