Určení správné kombinace akumulační schopnosti budovy, stupně prosklení a orientace oken je cestou k optimalizaci nákladů na vytápění a chlazení.
Dvojitá transparentná fasáda budovy Národnej banky Slovenska v Bratislave. Prirodzený fyzikálny medzipriestor a kvantifikácia jeho parametrov metódou experiment in-situ. Meracia technika. Ukážka spracovania klimaticky závislých výsledkov experimentu. Dokumentovanie čiastkových výsledkov experimentu z kritického letného obdobia.
Pasivní domy jsou někdy mylně chápány, jako spíše experimentální stavby s nezvyklým vzhledem, které si nechávají stavět investoři s velmi individuálním přístupem k bydlení. Projekt domků v obci Koberovy ukazuje, že i několik pasivních domů pohromadě může působit harmonickým přirozeným dojmem i v prostředí tradiční české obce a splňovat požadavky běžných uživatelů.
Developerská společnost zaměřující se na nízkoenergetickou výstavbu zahájila v lednu 2008 stavbu největšího nízkoenergetického bytového areálu v České republice. Komplex, který bude stát v ulici Na návsi v Dolních Měcholupech, nabídne 43 bytových jednotek ve velikosti 1 + kk až 4 + kk. Plánované dokončení stavby je na jaře roku 2009.
Potravinářský provoz patří z hlediska zatížení podlahy k těm nejtěžším. Na povrch podlahy působí mnoho vlivů ovlivňujících životnost podlahy a bezpečnost pro uživatele. Správnou volbou povrchu podlahy si investor předurčuje její funkčnost po dlouhá léta a podlaha je také důležitým architektonickým prvkem celého výrobního prostředí.
V současnosti je trendem použití lehkých stavebních materiálů jak pro vnitřní tak i vnější konstrukce. Místnosti, jejichž obvodové konstrukce jsou vytvořeny z lehkých materiálů, často nesplňují požadavky na tepelnou stabilitu v letním období. Zvýšení tepelně akumulačních schopností stavebních materiálů má velký vliv na tepelnou stabilitu vnitřního prostředí.
Vnikání vody do porézních materiálů zabudovaných do stavebních konstrukcí, může být zapříčiněno vlivem různých okolností a vnějších podnětů. Především jsou to neprovedené nebo špatně provedené hydroizolace, vyčerpání životnosti hydroizolace, srážková voda a špatně provedené odvodnění stavby, vliv difuze vodních par a jejich kondenzace v konstrukci, ale také vliv mimořádných událostí jako jsou poruchy vodovodního řádu, záplavy a povodně.
Vlhkost porézních materiálů zásadním způsobem ovlivňuje jejich charakteristiky. Především se jedná o tepelnou vodivost, objemovou hmotnost a mechanické vlastnosti. Pomocí fyzikálních a experimentálních hledisek jsou v následujícím článku řešeny účinky vlivů vlhkosti a teploty na chování stavebních materiálů při vysoušení.
Vlhkost ve stavebních konstrukcích představuje velice negativní faktor, který degraduje fyzikální i mechanické vlastnosti stavebních materiálů, z nichž je konstrukce tvořena a významným způsobe i snižuje velmi často jejich životnost. Rychlé lokalizování stavu vlhkosti ve zdivu (rozložení vlhkosti ve zdivu a stanovení míry zavlhčení) je velmi složité. Aplikací stavení termografie je možné určit poměrně přesně a velmi rychle určit distribuci vlhkosti po ploše stavební konstrukce. Velkou výhodou je snadné vytvoření vlhkostní mapy a monitorování vlhkosti konstrukce v závislosti na čase.
V technologickém vývoji posledních let bylo prokázáno, že izolační vlastnosti materiálů se změní odsáním - vakuováním vzduchu z lisovaných anorganických práškových hmot. Vývojem těchto nových materiálů na bázi kyseliny křemičité se dosáhlo zlepšení izolačních vlastností o faktor 8 až 10 při stejných tloušťkách. Cílem tohoto příspěvku je ukázat možnosti použití vakuovaných izolačních panelů zejména v podlahových a podobných konstrukcích, které už byly na různých objektech realizovány.