Kvalita vnitřního ovzduší v budově - měření formaldehydu

1. Úvod

Velmi často jsou koncentrace formaldehydu ve vnitřním ovzduší bytů větší než stanovují normy zohledňující zdraví uživatelů obytných prostor. Při srovnání kvality vnitřního a venkovního ovzduší lze konstatovat, že venkovní ovzduší se diametrálně odlišuje od vnitřního svou kvalitou čistoty. Měřitelné koncentrace formaldehydu ve vnitřním ovzduší obytných nebo pracovních prostor velmi úzce souvisejí s formaldehydovými vnitřními zdroji, jejich stářím, teplotou a vlhkostí.

Ve venkovním prostředí se formaldehyd vyskytuje v koncentracích v rozmezí 10 - 100 μg/m³ (znečištěný městský vzduch). Ve vnitřním prostředí bývají koncentrace formaldehydu zpravidla vyšší a mohou přesáhnout hodnoty až 370 μg/m³, například v domech s novým nábytkem (Motyka, K., Mikula, P. 2005). Hlavním zdrojem formaldehydu v bytech bývá jeho vybavení - nábytku z dřevotřískového materiálu podlahovin, koberců, dekoračních tkanin, či tapet. Je obsažen v syntetických pryskyřicích, lepidlech a v některých mořidlech na dřevo apod.

2. Formaldehyd ve vnitřním ovzduší

Přejeme-li si zkvalitnit vnitřní ovzduší, musíme především odstranit zdroje formaldehydu a dalších těkavých látek. Přesto nejsnadnější cestu představuje pravidelné a účinné odvětrávání obytných nebo pracovních prostor. V nedávné minulosti (ještě v 90. letech minulého století) se prostory v domech velmi kvalitně odvětrávaly samy díky netěsnosti oken, dveří, prodyšnosti zdiva apod. V současnosti nastal velký problém, a to díky se zkvalitněním zateplovacích a izolačních systémů. Byty a objekty se "hermeticky uzavírají", aby nedocházelo ke ztrátám tepelné energie. Teplo si uchováváme v bytových prostorech hlavně tím, že prakticky v zimním období nevětráme nebo jen minimálně. S touto skutečností také souvisí i vyšší nemocnost lidí, protože převážnou část celého dne strávíme ve vnitřním silně nevyhovujícím prostředí.

Všechny škodliviny, které se za poměrně vysoké vlhkosti a teploty dostávají do vnitřního prostředí ohrožují zdraví jeho uživatelů. Následně propukají problémy s bolestí hlavy, se suchem v ústech, kašlem, problémy s vyrážkou. Podrážděnost, nervozita a nesnášenlivost představují další doprovodné jevy. Pokud se k výstavbě domů používají desky, stavební dílce, panely vyrobené z dřevní hmoty, tak výrobce musí deklarovat, že nepoužívá, či používá formaldehyd a další těkavé látky při výrobě stavebních materiálů. Další informaci, kterou musí výrobce poskytnout je, jaké množství těkavých emisí výrobek produkuje za standardních podmínek do vnitřního ovzduší stavby.

Je velmi důležité uvědomit si skutečnost, že člověk žije, přebývá, pracuje v uzavřených prostorách budov nebo bytů cca 80 - 90 % denní doby. Záleží jen na jedinci, jestli si vytvoří zdravé prostředí alespoň doma, když kvalitu ovzduší v pracovních prostorách většinou sám ovlivnit nemůže nebo jen ve velmi mizivých případech.

Při výběru materiálů pro stavbu existují v současné době již značné možnosti jak vytvořit dřevostavbu, která není zatížena formaldehydem v množství ovlivňujícím zdraví člověka. Je však na každém budoucím uživateli, jak si tuto problematiku ošetří. Existují metody měření množství formaldehydu v objektu a je proto možné požadovat po dodavateli, aby splnil určitý limit, tzn. použil desky, které formaldehyd neobsahují nebo alespoň splňují podmínky emisní třídy E1 podle EN 120 z hlediska formaldehydu. Trh je již dostatečně zásoben tak, aby dřevostavby netrpěly zdravotní zátěží z úniků těkavých látek a stejně tak jsou i laboratoře, které jsou schopny tuto zdravotní nezávadnost ověřit.

3. Stanovení formaldehydu ve vnitřním ovzduší

Formaldehyd se používá především při výrobě močovino-formaldehydových a fenolformaldehydových pryskyřic, a dále při výrobě polyurethanu.Teplota bodu varu je -19,5°C, tudíž se jedná o velice těkavou organickou látku. Formaldehyd je dobře rozpustný ve vodě přítomna a tudíž je i ve formě kapalných aerosolových částic.

Odběr vzorku na stanovení formaldehydu ve vnitřním ovzduší se provádí pomocí fritového absorberů naplněného demineralizovanou vodou obr.č.1. Formaldehyd se v exponovaném absorpčním roztoku stanovuje spektrofotometricky po reakci s pararosanilinem při vlnové délce 570 nm.

obr.č.1 Odběr vzorků na stanovení formaldehydu ve vnitřním ovzduší

4. Výsledky měření formaldehydu v interiéru novostaveb s novým nábytkem

Pro měření byly použity tyto přístroje:

• multifunkční přístroj 435 - měření teploty a vlhkosti
• AirChek 2000 + Impinger - přístroj na odběr vzorku formaldehydu z vnitřního ovzduší
• Spektrofotometr DR 5000

Odběr a analýza vzorků byla prováděna podle standardních operačních postupů na odběr a analýzu formaldehydu ve vnitřním prostředí

Závěr:

Jako záporný fakt se ukazuje značné množství formaldehydu, které se vyskytuje v interiérech, na druhou stranu je jistě potěšující, že uživatel má možnost získat informace v jakém prostředí žije a zda nadměrné koncentrace těkavých látek nejsou či nemohou být příčinou jeho zdravotních potíží.

Zdroje informací:

BEDNÁŘOVÁ, P., KREJSOVÁ, J. Zdravé domy pro zdravé lidi, VŠTE v Českých Budějovicích, 2008, ISBN 978-80-903888-9-5
http://www.irz.cz/metody-mereni/formaldehyd
http://www.irz.cz/metody-mereni/styren
Směrnice č. 58 o zásadních hygienických požadavcích, o nejvyšších přípustných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění,
Hygienické předpisy sv.51/1981 sb.

6/2003 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb