Odborné recenzované články

Životnost a funkční spolehlivost staveb a konstrukcí ze dřeva a z materiálů na bázi dřeva je výrazně ovlivňována vlhkostí těchto materiálů. Běžné tepelnětechnické posouzení lze považovat za ne zcela dostačující pro odhalení těchto vlivů na funkční spolehlivost a životnost konstrukcí a staveb na bázi dřeva. V článku uvádíme výsledky měření vlhkosti dřeva ve vzorcích obvodových stěn osazených mezi klimatizačními komorami a porovnání naměřených hodnot s hodnotami vypočtenými námi doporučeným způsobem z bilance vlhkosti v konstrukci podle ČSN 73 0540.

Tento díl seriálu pojednává o produktech z PCM, které lze použít jako stavební prvky. Je určen pro čtenáře laiky ale i odborníky a projektanty, kteří uvažují o použití ještě stále ne zcela v České republice rozšířených materiálů, využívajících výrazně lepších akumulačních vlastností, především v intervalu látkové přeměny.

Novodobé budovy na báze dreva sú charakteristické nízkou spotrebou energie na vykurovanie a nadštandardnou tepelnou ochranou oplášťujúcich konštrukcií. Častou otázkou je, čo taká nízkoenergetická budova stojí, alebo aké zvýšenie investícií musí investor zniesť, ak sa rozhodne napríklad pre energeticky pasívny dom.

Recenzovaný Článek seznamuje čtenáře se základními požadavky na vlastnosti materiálů využívajících fázové přeměny ve stavebnictví. Tyto látky bývají označovány jako PCM. Dále se článek zabývá možným chemickým složením PCM, výhodami a nevýhodami jednotlivých fázových přechodů.

Vyšší izolační standard oken používaných v konstrukci pasivních domů s sebou zpravidla přináší nižší energetickou propustnost zasklení. Zdali bude v konkrétní situaci úspornější použití trojitého nebo dvojitého zasklení, bude záviset nejen na orientaci a stínění daného okna, ale bude mít vztah k vlastnostem celé budovy a způsobu jejího provozu, především velikosti vnitřních zisků. Studie provedená na skupinách bytových domů pomocí mnohonásobných simulací vyhodnocuje vliv vlastností zasklení na výslednou potřebu tepla na vytápění pro různé podmínky stínění, izolace obálky a velikosti vnitřních zisků.

Provádění horkovzdušné sanace dřevěných konstrukcí napadených dřevokazným hmyzem je účinná a ekologická metoda hubení biologických škůdců napadajících dřevo známá především v západních částech Evropy. V případech historických krovů a konstrukcí je tzv. termosanace nejvhodnější účinná a nedestruktivní likvidace dřevokazného hmyzu.

Pokud dnes za standardní otvorové výplně považujeme jednoduchá okna a dveře z plastových i hliníkových profilů a dřevěných europrofilů, k těm nestandardním, z hlediska zastoupení na českém trhu, patří zejména okna špaletová, střešní okna, světlíky, vrata, vnitřní dveře a zárubně, přičemž zcela speciálním typem jsou světlovody. Dále bude zmíněno příslušenství k otvorovým výplním - okenice a rolety. Samostatnou kapitolou jsou pak okna a vnější i vnitřní dveře požárně odolné a výplně otvorů s deklarovanou reakcí na oheň, které nejsou předmětem tohoto příspěvku.

Text je příspěvkem k tématu rekonstrukcí a revitalizací panelových objektů. Ve dvou příkladech ukazuje možné řešení, jak nahradit ocelové zábradlí lodžií panelových domů soustavy T08B lodžií zděnou.

V příspěvku jsou shrnuty poznatky z teoretické analýzy a návrhu dvou konstrukcí, u nichž jako hlavní konstrukční materiál bylo použito lepené lamelové dřevo. V rámci teoretické analýzy byly uvažovány i výpočtové modely zohledňující vliv poddajnosti podpor a spojů na celkové působení konstrukcí. V případě bazénové haly jsou prováděna geodetická měření přetvoření konstrukce v různých stadiích jejího působení. Na základě vyhodnocení získaných údajů bude možné ověřit reálné chování konstrukce.

Je zřejmé, že ve stavebnictví jsou stále obrovské rezervy při stavbě jakýchkoli domů. To otevírá značné možnosti pro oblast výstavby pasivních domů. Pokud by se totiž výstavba pasivních domů opravdu zodpovědně zoptimalizovala a zjednodušila, mohla by být dokonce výrazně levnější než klasická výstavba, a pak by již snad plošnému prosazení pasivních domů nemohlo nic zabránit

Kvalita dřevostaveb souvisí (mimo jiné) s materiálem nosných prvků. V rámci projektu výzkumného záměru byly provedeny zatěžovací zkoušky na dvou různých modelech dřevobetonových stropních konstrukcí s využitím betonu z druhotných surovin.

V Rakousku bylo dosud vybudováno přes 5000 budov ve standardu pasivního domu. V budoucnu se má ve standardu pasivního domu realizovat značná část novostaveb. Cílem studií (2), (3) bylo poučení z prvních obytných komplexů pasivních domů. Dosahují existující pasivní domy ambiciózní cíle projektů, jak spokojení jsou obyvatelé, jaké stavební vícenáklady lze očekávat a jak vysoká je skutečná úspora energie ve srovnání s konvenčními obytnými komplexy?

Nejčastěji se měření průvzdušnosti metodou blower door test provádí u menších prostorů jako jsou rodinné domy, byty apod. Stejně důležitý je ale blower door test také u prostorů s větším objemem. Pro měření takových prostorů je třeba použít výkonnější zařízení blower door s více jak jedním ventilátorem a rovněž příprava prostoru na měření je náročnější.

Stejně jako v jiných zemích, i v Norsku se energetické sanace provádějí většinou jen na průměrné úrovni. To na desetiletí blokuje vysoce efektivní úsporná energetická opatření v bytovém fondu, protože další, již energeticky lepší sanace těchto budov bude rentabilní zase až za dlouhou dobu. Myhrerenga je první modernizací norských bytových domů podle koncepce pasivního domu.

Čtvrtá část seriálu o vytápění a větrání nízkoenergetických a pasivních domů se věnuje cirkulačnímu systému teplovzdušného vytápění a projekčním zásadám pro návrh větrání nízkoenergetických a pasivních domů.

Příspěvek popisuje některé výsledky výzkumného úkolu Komplexní rekonstrukce panelových domů do nízkoenergetického standardu, který zpracoval EkoWATT. Je popsán parametrický model umožňující vyhodnocení velkého vzorku virtuálních budov generovaných pravděpodobnostní metodou, případová studie rekonstrukce panelového domu do pasivního standardu s využitím dotace s ekonomickou návratností 8 let a aplikace umožňující testování efektu úsporných opatření.

Třetí díl seriálu popisuje principy a úskalí přirozeného větrání a základní principy, technická řešení a přínosy nuceného větrání se zpětným získáváním tepla v obytných budovách.

Rozvoj dřevostaveb v České republice vychází mimo jiné z požadavku realizovat co nejvíce nízkoenergetické stavby. Stále ale existuje široká veřejnost, která se dřevostaveb obává hlavně ve vztahu k požáru. Při požáru, na rozdíl od oceli, dřevo neztrácí svou pevnost a tuhost. Zbytkový profil si ve většině případů zachovává své vlastnosti a je dále schopen přenášet zatížení.

Problematika přenosu kročejového hluku mezi místnostmi v horizontálním směru je bohužel někdy opomíjena. Chybný návrh nebo provedení mohou mít zásadní vliv na užitnou hodnotu bytů. K přenosu kročejového hluku může docházet jak mezi přímo sousedícími prostory, tak také mezi prostory oddělenými další místností. Oprava může být velice nákladná a v některých případech obtížně realizovatelná, např. napojení podlahy u schodiště a výtahové šachty uvedené v příkladu. Ve fázi návrhu tak lze doporučit konzultovat řešení se zkušeným akustikem.

Jednou z možných cest jak rozpoznat kvalitu budov jsou již existující metodiky pro hodnocení kvality (udržitelnosti). Pro české podmínky byla v rámci výzkumného centra CIDEAS na Fakultě stavební ČVUT vytvořena v týmu odborníků metodika SBToolCZ, certifikační nástroj pro posouzení komplexní úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby, tj. s uvažováním souboru kritérií environmentálních, sociálních a ekonomických. Metodika vychází z mezinárodního systému SBTool a hodnoticí kritéria a požadavky se dále upravují s ohledem na stávající vývoj norem na mezinárodní úrovni.