Odborné recenzované články

Příspěvek se zabývá návrhem repase oken budovy Národního muzea v Praze a jeho tepelně technickým posouzením.

Článek pojednává o možném zdravotním riziku osob při expozici ultrafialovým zářením především od nekoherentních technologických zdrojů. Zmiňuje se o účincích na lidský organismus a hygienických limitech, o kritériích pro posuzování zdravotního rizika, způsobu měření a o hygienickém dozoru u této problematiky včetně náhledu na využívání UV záření v komerčních soláriích.

Pálené cihly patří k nejrozšířenějším materiálům používaných zejména v konstrukcích obytných budov. Dá se říci, že cihelné zdivo je jakýmsi etalonem stavebních konstrukcí, neboť všechny jiné materiály jsou právě srovnávány výhradně s cihelným zdivem. Článek přináší přehled vývoje cihel a seznámení s výhledem uplatnění cihel v blízké budoucnosti.

Tepelná pohoda je ovlivňována řadou environmentálních podmínek, jako je teplota vnitřního vzduchu, střední radiační teplota, relativní vlhkost vzduchu a rychlost proudění vzduchu. Navíc je závislá na oblečení a fyzické aktivitě lidí v daném prostoru. Provoz technických zařízení instalovaných v objektech je často doprovázen nespokojeností uživatelů, řešíme problém zvaný syndrom nemocných budov.

V pojmu designové pasivní domy není rozpor. Právě naopak, čím vyšší je kvalita architektury, tím je pravděpodobnější zvýšení udržitelnosti pasivního domu. Architekt pasivních domů Werner Friedl představuje slovem i obrazem některé ze svých postavených designových pasivních domů v praktickém ztvárnění včetně detailních konstrukcí.

Drevo, ktoré sa používa na stavebné konštrukcie, si vyžaduje ohodnotenie vlastností – zatriedenie do kvalitatívnej triedy so zreteľom na jeho mechanické vlastnosti. Metódy na hodnotenie kvality konštrukčného dreva sa rozdeľujú na dve skupiny: vizuálna metóda a strojové metódy založené na rôznych princípoch.

V případech kompozitních dřevobetonových konstrukcí je nutné provádět požární zkoušky a snažit se z nich získat co nejvíce poznatků, které by umožnily sestavit příslušné výpočetní modely. Tento příspěvek je zaměřen na popis problematiky kompozitních dřevobetonových konstrukcí a přehled nových poznatků o jejich chování za požáru.

Vztah uvedený v ČSN 730581 pro výpočet sluneční deklinace se bude v průběhu let stále více rozcházet se skutečností. V současné době je jeho nepřesnost vztažená ke čtyřletému průměru hodnot deklinace pro poledne 1. března pouze necelých 8 úhlových minut. Důležité poznatky k posouzení oslunění budov zazněly na konferenci Aktuální problémy osvětlení a oslunění budov.

Článek se zabývá konstrukcí okna pro pasivní domy, a to z pohledu stávajícího stavu i vize do budoucna. Popisuje konstrukci oken pro pasivní domy, certifikovanou institutem PHI. Ukazuje i konstrukci okna budoucnosti pro pasivní domy, kdy rám okna překrývá hranu zasklení.

V posledních letech můžeme v České republice sledovat zvýšený zájem o stavby ze dřeva a materiálů na bázi dřeva. Jednou z technologií, o kterou je v České republice stále větší zájem, je realizace kompozitních dřevobetonových konstrukcí. Zatím se využívá především pro vyztužování a zesilování starých stropních konstrukcí. Své uplatnění ale může najít i při výstavbě bytových a nebytových vícepodlažních budov nebo pro realizaci mostů a lávek.

Při rekonstrukci objektů může nastat situace, kdy hluk ve vnějším prostoru nijak ovlivnit nemůžeme, tím máme na mysli hluk z dopravy a je proto třeba zajistit komfort alespoň ve vnitřním chráněném prostoru stavby. Toho je možné dosáhnout použitím adekvátních obvodových konstrukcí - u rekonstrukcí hlavně oken. Neprůzvučnost oken je třeba navrhnout na základě hluku z dopravy v dané lokalitě.

Využívání lepených dřevěných prvků se dostává do popředí zájmů u projektantů navrhujících dřevěné konstrukce, a to hned z několika aspektů. Kromě estetického hlediska lepených nosných prvků lze zmínit především dobré parametry únosnosti při relativně nízké objemové hmotnosti, dále možnost provádět atypické tvary konstrukcí a v neposlední řadě hledisko vyšší objemové stálosti prvků v porovnání s rostlým dřevem. Pro splnění všech těchto zmíněných aspektů je důležitá samotná výroba těchto lepených prvků, při které se kontroluje splnění technických požadavků dané výrobcem lepidla...

V zásadě lze provádět tři druhy zateplování. Kontaktní zatepelní z exteriéru, odvětrávané zateplení z exteriéru a zateplení z interiéru. Každé toto řešení má svoje výhody i nevýhody. Jako nejlevnější a nejméně problematické řešení pro většinu domů se jeví vnější kontaktní zateplovací systém (ETICS). Ten je složený z lepidla, dále tepelného izolantu, nejčastěji v ČR minerální vlny či pěnového polystyrenu. Tyto tepelné izolanty jsou pak obvykle dále kotveny hmoždinkami a přes ně je provedena vrstva lepidla s výztužnou tkaninou a finální omítka. U tohto systému se v poslední době ukazují jako problematická místa kotvící hmoždinky, a to hned ze dvou příčin.

Při energetické sanaci budov dochází obvykle mj. ke zlepšení vzduchotěsnosti obálky budovy. U stávajících budov větraných převážně okny se výrazně snižuje podíl ex-, resp. infiltrace. Aby byla i nadále zajištěna dostatečná výměna vzduchu, musí být větrání uzpůsobeno novým podmínkám. Požadavek vzduchotěsnosti s ohledem na zamezení vzniku stavebních poruch a v zájmu úspory energie už je obecně uznáván a má i oporu v normách a zákonných ustanoveních.

Recenzovaný Technické konopí je velice perspektivní surovina, která se díky svým dobrým mechanickým a tepelně-technickým vlastnostem dostává do popředí zájmů při výrobě stavebních prvků. Velkou výhodou je především rychlá obnovitelnost a výtěžnost konopného pazdeří. Článek pojednává o použití pazdeří technického konopí jakožto náhrada plnivové složky cementotřískových desek.

První veřejná škola v USA v pasivním standardu (K-12) byla dokončena v listopadu 2010. Certifikaci pasivního domu od amerického Passivhaus Institutu (PHIUS) získala v únoru 2011. Celý vývoj projektu byl poměrně dlouhý, takže jej představíme pouze v krátkosti s ohledem na zaměření našeho serveru. Článek uvádíme v překladu s laskavým svolením autora.

Příspěvek pojednává o možnosti zužitkování recyklovaných lepených skel pocházejících z automobilů při výrobě obkladů a dlažeb ze spékaného skla. Tyto nalézají mimo jiné uplatnění jako finální povrchy podlah jak pro běžné užití v interiéru, tak i aplikace v náročných podmínkách (exteriéru, chemické provozy, plavecké bazény atd.). Konkrétně je v článku podrobně analyzován soubor některých základních parametrů těchto deskových materiálů (pevnost v ohybu, nasákavost, pórovitost, délková teplotní roztažnost, povrchové opotřebení aj.).

V příspěvku, který jsme rozdělili na dvě části, uvádíme nejčastější dotazy, týkající se problematiky keramických obkladů. Ing. Hana Kotorová z Technického a zkušebního ústavu stavebního v Plzni upozorňuje na nejčetnější problémy, kterými může keramický obklad překvapit, pokud se podcení základní pravidla od specifikace až po dokončení práce, a také pokud teorie není v souladu s praxí.

Město Olomouc je majitelem zajímavě řešené nízkoenergetické budovy vzdělávacího centra obecně prospěšné společnosti Sluňákov se zaměřením na rozvoj vztahu člověka a přírody. Stavba byla oceněna hlavní cenou Grand Prix architektů 2007.

Autoři si v příspěvku kladou za cíl vyhodnotit ekonomickou efektivnost výběru systému vytápění pro instalaci v rodinných pasivních domech a porovnání se stejnými systémy použitými v běžné výstavbě. Porovnání systémů vytápění bylo provedeno na základě reálných cenových nabídek a ceníků odpovídajících cenové úrovni prvního pololetí 2011. Práce je založena na případové studii modelového pasivního domu.