Okna byly a jsou stále nejslabším článkem domu, a to z mnoha hledisek. Nejlépe se jimi vniká do domu, propouštějí nejvíce hluku a jsou nejslabším článkem i z hlediska tepelných izolací.
Vápenné malty vykazují nízké pevnosti, které je limitují v jejich použití. V maltách pro obnovu historických staveb je snaha modifikovat vápenné malty příměsemi, které jsou v souladu s historickými materiály a postupy. Jednou z příměsí, používanou již ve starověku, byly pálené keramické hlíny. Ne každá vypálená surovina je aktivní při styku s vápnem, tedy vhodná pro zlepšení užitných vlastností malt.
U laické ale i odborné veřejnosti panuje mylná představa, že CE značka je zárukou vyšší kvality výrobku. Není tomu tak. CE značka vypovídá pouze o tom, že určené vlastnosti výrobku byly vyzkoušeny podle určeného předpisu, v případě oken, že byla provedena zkouška typu na 1 ks výrobku. Dodržení stejných kvalitativních parametrů, tj. stejných hodnot průvzdušnosti, vodotěsnosti apod. u celé výrobní produkce je na pouhé odpovědnosti výrobce.
Článek je zaměřen na analyzování základních parametrů popílku, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cementotřískových desek. Dále je provedena komparace s vybranými typy vedlejších energetických produktů. Konkrétně se jedná o testování těchto alternativních surovin z hlediska vybraných parametrů, které jsou podstatné pro následující využití v cementových kompozitech s organickou výztuží.
Okno je z hlediska izolací stále nejslabším článkem obvodových konstrukcí. Proto zde probíhá a lze očekávat, že ještě dlouho bude probíhat, překotný vývoj. Jeho směry lze vysledovat i na zahraničních výstavách. Zde si lze i povšimnout, jak se vyvíjejí tepelné izolace a co je v celkem běžné nabídce různých firem.
Poměrně častým požadavkem v rámci stavebně-technických průzkumů historických konstrukcí je zjištění původu a stáří cihel, a současně stanovení fyzikálně-mechanických vlastností cihel v kontextu se statickým posouzením cihelného zdiva. Příspěvek se věnuje této problematice na příkladu průzkumu historické zděné mostní konstrukce.
Novela stavebního zákona se dotkne stavebních úřadů, odborné veřejnosti i soukromých osob. V textu jsou vybrány nejpodstatnější změny stavebního zákona (dále i SZ), zejména z oblasti umisťování staveb a povolování staveb. Vybrány jsou takové změny stavebního zákona, které mohou mít podstatné dopady na praxi. Text je svou strukturou a zaměřením primárně určen pro pracovníky ve stavebnictví.
Recenzovaný Článek se zabývá problematikou výpočtového odhadu doby dozvuku sportovních staveb ve fázi projektové přípravy. Na souboru devíti vybraných staveb je provedeno porovnání výsledků výpočtů s hodnotami změřenými in-situ na dokončených stavbách. Pro výpočty byly zvoleny různé predikční metody a počítačové simulace.
Při posuzování požární bezpečnosti staveb je třeba se zaměřit nejen na požáry, ale také na výbuchy. Účinky výbuchu patří do kategorie mimořádného zatížení stavebních konstrukcí. V průběhu užívání stavby nebo při její výstavbě se mohou vyskytovat jen ve výjimečném případě. ČSN EN 1991‑1‑7 (73 0035) požaduje takové zatížení uvažovat a tedy řešit stavební konstrukce tak, aby tomuto havarijnímu zatížení odolávaly.
Článek uvádí objektivní srovnání dvou různých přístupů k ochraně spodní stavby proti vodě a vlhkosti – bílých základových van a povlakových hydroizolací. Konfrontace vlastností a rizikových faktorů obou technologií je provedena z pohledu bílých van, na které je článek primárně zaměřen. Srovnávací analýza je doplněna fotodokumentací z terénních průzkumů a výsledky nezávislých laboratorních zkoušek.
Cílem tohoto článku je poukázat na stále narůstající důležitost komplexního hodnocení energetické bilance staveb a prezentovat na souboru studentských prací výsledky v této oblasti, které lze užít pro nastínění základních souvislostí a představy o současném dopadu českých obytných budov na životní prostředí.
Recenzovaný V článku je na konkrétních příkladech provedeno vzájemné porovnání vybraných přístupů k hodnocení vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi. Na základě popsaných výhod a nevýhod je vybrán nejvhodnější přístup. Přitom je kladen důraz na jednotnost hodnocení pro různé typy stavebních prvků a na uživatele staveb, tedy že hodnoty objektivních veličin vzduchové neprůzvučnosti mají korelovat se subjektivním hodnocením.
Trhliny v průmyslových betonových podlahách se vsypovou úpravou jsou poměrně častým jevem. Jejich hodnocení závisí převážně na subjektivním názoru daných posuzovatelů. Nebývá výjimkou, že trhliny se objevují až po delším čase v řádech týdnů až měsíců po zhotovení podlahy. V čase se projevuje tendence jejich rozšiřování, a to až do tří let po zhotovení. Trhliny mají zásadní vliv na životnost průmyslové betonové podlahy. Pro stanovení způsobu údržby a opravy je rozhodující znalost důvodu vzniku trhlin a jejich přesná diagnostika.
Krížom lepené drevo (čes. křížem lepené dřevo, nem. BSP – BrettSPerrholz, angl. CLT – Cross Laminated Timber, obchodný názov v niektorých krajinách X-LAM) je materiál, ktorý sa pravdepodobne v blízkej budúcnosti stane najvýznamnejším výrobkom v masívnych drevených konštrukciách, v bytovej výstavbe a viacpodlažnej výstavbe. Treti diel sa zaobera vybratými projekty.
Krížom lepené drevo (čes. křížem lepené dřevo, nem. BSP – BrettSPerrholz, angl. CLT – Cross Laminated Timber, obchodný názov v niektorých krajinách X-LAM) je materiál, ktorý sa pravdepodobne v blízkej budúcnosti stane najvýznamnejším výrobkom v masívnych drevených konštrukciách, v bytovej výstavbe a viacpodlažnej výstavbe. Duhý diel sa zaoberá výrobou krížom lepeného dreva.