Odborné recenzované články

Sádrové stavební materiály nelze pro jejich vysokou porozitu a s tím související vysokou nasákavost použít v exteriéru. Přitom použití sádrových stavebních prvků v interiéru přináší řadu pozitiv.

Druhá část seriálu Kupujeme okna a dveře se věnuje otvorovým výplním s dřevěným rámem. Dřevěná okna jsou specifická nejen v souvislosti s přírodním materiálem rámu, ale také charakteristickými detaily konstrukce výplně a jejím osazením do stavby.

V 70. a 80. rokoch minulého storočia bolo vyvinutých viacero typizovaných nosných konštrukčných sústav na báze dreva, ktoré vyrábali vtedajšie štátne drevo spracovateľské závody. Viacero z týchto sústav bolo cielene vyvinutých pre oblasť poľnohospodárstva.

Nejslabším článkem panelových objektů jsou především jejich obvodové pláště, proto většina regenerací souvisí právě s rekonstrukcí stávajících obvodových plášťů. Jedná se zejména o výměnu okenních otvorů, dodatečné zateplení či úpravy předsazených konstrukcí.

Článek popisuje experimentální výzkum spřažených dřevobetonových konstrukcí s rozptýlenou výztuží. Únosnost a tuhost spřažení byly získány z výsledků protlačovací zkoušky, provedené podle ČSN EN 26891. Z provedených protlačovacích zkoušek vzorků byly zjištěny závislosti zatížení na posunutí, ze kterých byly určeny návrhové hodnoty modulu prokluzu spojovacího prostředku a jeho maximální návrhová únosnost. Na základě těchto provedených zkoušek byl kalibrován numerický model. Bylo docíleno velmi dobré shody mezi experimentem a numerickou simulací.

Tímto článkem začíná seriál o oknech a dveřích na TZB-info. Seriál bude zaměřen na veškeré technické prvky oken a dveří, jejich návrh a montáž. V podrobnostech budeme upozorňovat, na co zaměřit pozornost při nákupu oken a dveří. První část se věnuje plastovým oknům, a to zejména z hlediska samotného plastového rámu.

Tento článek se věnuje popisu tepelně vlhkostního chování světlovodů instalovaných v budově střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn. Zabývá se rizikem výskytu povrchové kondenzace ve vrchlíku střešní kopule světlovodu a na povrchu izolačního zasklení v chladné části světlovodu, osazeného do tepelně izolačního bloku.

Dnešní dřevobetonové kompozitní konstrukce jsou pro spojení dobrých vlastností obou materiálů vhodným řešením pro novostavby i rekonstrukce stropních konstrukcí obytných, či občanských budov. Cílem této práce bylo navrhnout technologicky nenáročný způsob spřažení, otestovat jeho únosnost a porovnat výsledky s jiným obdobným systémem spřažení.

Rozbor problémů souvisejících s větranými prostory pod stavbami při jejich založení nad terénem s důrazem na zvláštní podmínky dřevostaveb s nízkou energetickou náročností a klimatické poměry ČR. Upřesnění konstrukčních zásad pro navrhování navazujících konstrukcí.

Článek popisuje některé typické vady nosných dřevěných konstrukcí a dále, na konkrétních příkladech demonstruje důsledky nedostatečného konstrukčního návrhu a chybné výroby, které vyústily – v relativně krátké době užívání objektu – k závažným poruchám, vedoucím k dílčí havárii konstrukce a dále uvádí příklady sanace takto postižených dřevěných konstrukcí.

Tento příspěvek se zabývá časovým úsekem, kdy dochází v průběhu dne ke kondenzaci vodních par na vnitřním povrchu, a závažností tohoto jevu. Ke kondenzaci na povrchu konstrukce dochází v případě, že její povrch je ochlazen na nebo pod teplotu rosného bodu, který je funkcí teploty, relativní vlhkosti a atmosférického tlaku prostředí.

Příspěvek se zabývá požadavky na fyzikálně-mechanické a chemické vlastnosti dřevěných stupnic schodů a faktory, které ovlivňují tyto vlastnosti při dlouhodobém užívání dřevěných stupnic schodů. V článku je sledován zejména vliv teploty prostředí a jejích střídání a působení UV záření jako složky slunečního záření na kvalitu nátěrových filmů povrchových úprav.

Recenzovaný Masivní dřevostavby jsou v současné době znovuobjeveným trendem, který se snaží přiblížit více přírodě, než umožňují jiné stavby, ale zároveň si udržet moderní a funkční design.

Spriahnutie drevenej nosnej konštrukcie stropov s tenkou betónovou vrstvou sa objavuje čoraz častejšie u moderných drevostavieb. Takto vytvorená stropná konštrukcia má rad výhodných vlastností oproti bežným dreveným stropom. Spriahnutím sa zvýši predovšetkým statická odolnosť a tuhosť konštrukcie stropu a zlepšia sa jej viaceré stavebnofyzikálne a protipožiarne vlastnosti.

Nosné konstrukce budov na bázi dřeva se do nedávna realizovaly převážně jako roubenky a lehké či těžké skelety, na které se používaly tyčové prvky z kulatiny, deskového a hraněného řeziva, lepené lamelového a vrstveného dřeva. Poměrně novým deskovým materiálem, vhodným pro realizaci budov na bázi dřeva, je křížem vrstvené dřevo (CLT), kterému je věnován tento příspěvek. V příspěvku jsou popsány jeho mechanické vlastnosti a pokročilé metody pro navrhování konstrukcí z tohoto materiálu.

Aktuální poznatky o přetvoření mechanicky upevňovaného izolantu v ETICS vycházejí z nových zkoušek protažení hmoždinek izolantem a ukazují na omezený rozsah funkce plastových hmoždinek. Jedná se především o zkoušky dynamického zatěžování simulujícího dlouhodobé působení větru na zateplené fasády.

Tepelnou stabilitu místností ovlivňuje lokální charakteristika území, geometrie budovy, orientace ke světovým stranám, akumulační schopnost konstrukcí, způsob a intenzita větrání, ale především velikost a vlastnosti transparentních ploch a s nimi spojené jejich stínění. Nejefektivnějším způsobem, jak tedy zabránit přehřívání místnosti, je omezit zisky přes průsvitné konstrukce, a to zastíněním.

Článek pojednává o možnosti využití upraveného konstrukčního a demoličního odpadu jako částečné náhrady kameniva při výrobě betonových prvků. Platná legislativa upravuje použití tzv. recyklovaného kameniva do betonu a předepisuje jeho vlastnosti.

Měření krátkodobé nasákavosti a součinitele tepelné vodivosti proběhlo na vzorcích klasické izolace a na vzorcích izolace z přírodních vláken. Dále byla změřena změna tepelné vodivosti po nasáknutí a následném vysušení na původní hmotnost. Výsledky ukázaly, že tepelné izolace z přírodních materiálů si zachovávají původní vlastnosti – součinitel tepelné vodivosti, tvar, oproti klasickým izolacím.

Pro ztužení štíhlých vysokých ocelových konstrukcí byl vyvinut obručový ztužující systém, který využívá předpětí pro zvýšení tuhosti, kterou je možné měnit, a tím získat požadované vlastnosti ztužujícího prvku. Zmenšené modely 1/20 jsou podrobovány statickým a později i dynamickým zatěžovacím zkouškám, které mají prokázat nebo vyvrátit teoretické předpoklady funkčnosti ztužujícího prvku a stanovit nejvhodnější způsoby předpínání.