Odborné recenzované články

Poměrně častým požadavkem v rámci stavebně-technických průzkumů historických konstrukcí je zjištění původu a stáří cihel, a současně stanovení fyzikálně-mechanických vlastností cihel v kontextu se statickým posouzením cihelného zdiva. Příspěvek se věnuje této problematice na příkladu průzkumu historické zděné mostní konstrukce.

Ve dvou dílech představíme moderní velkoformátové obklady. V první části to budou možnosti jejich použití včetně způsobů pokládání, v druhé části pak problematika dilatací, lepidel a spárovacích hmot.

Novela stavebního zákona se dotkne stavebních úřadů, odborné veřejnosti i soukromých osob. V textu jsou vybrány nejpodstatnější změny stavebního zákona (dále i SZ), zejména z oblasti umisťování staveb a povolování staveb. Vybrány jsou takové změny stavebního zákona, které mohou mít podstatné dopady na praxi. Text je svou strukturou a zaměřením primárně určen pro pracovníky ve stavebnictví.

Recenzovaný Článek se zabývá problematikou výpočtového odhadu doby dozvuku sportovních staveb ve fázi projektové přípravy. Na souboru devíti vybraných staveb je provedeno porovnání výsledků výpočtů s hodnotami změřenými in-situ na dokončených stavbách. Pro výpočty byly zvoleny různé predikční metody a počítačové simulace.

Při posuzování požární bezpečnosti staveb je třeba se zaměřit nejen na požáry, ale také na výbuchy. Účinky výbuchu patří do kategorie mimořádného zatížení stavebních konstrukcí. V průběhu užívání stavby nebo při její výstavbě se mohou vyskytovat jen ve výjimečném případě. ČSN EN 1991‑1‑7 (73 0035) požaduje takové zatížení uvažovat a tedy řešit stavební konstrukce tak, aby tomuto havarijnímu zatížení odolávaly.

Článek uvádí objektivní srovnání dvou různých přístupů k ochraně spodní stavby proti vodě a vlhkosti – bílých základových van a povlakových hydroizolací. Konfrontace vlastností a rizikových faktorů obou technologií je provedena z pohledu bílých van, na které je článek primárně zaměřen. Srovnávací analýza je doplněna fotodokumentací z terénních průzkumů a výsledky nezávislých laboratorních zkoušek.

Příspěvek se zabývá kvalitou provedených prací betonových konstrukcí a seznamuje čtenáře s rychlou metodou pro ověření kvality povrchové vrstvy betonu. Metoda nepřímo poukazuje na výslednou trvanlivost betonové konstrukce a na kvalitu provedených prací.

Cílem tohoto článku je poukázat na stále narůstající důležitost komplexního hodnocení energetické bilance staveb a prezentovat na souboru studentských prací výsledky v této oblasti, které lze užít pro nastínění základních souvislostí a představy o současném dopadu českých obytných budov na životní prostředí.

Recenzovaný V článku je na konkrétních příkladech provedeno vzájemné porovnání vybraných přístupů k hodnocení vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi. Na základě popsaných výhod a nevýhod je vybrán nejvhodnější přístup. Přitom je kladen důraz na jednotnost hodnocení pro různé typy stavebních prvků a na uživatele staveb, tedy že hodnoty objektivních veličin vzduchové neprůzvučnosti mají korelovat se subjektivním hodnocením.

Trhliny v průmyslových betonových podlahách se vsypovou úpravou jsou poměrně častým jevem. Jejich hodnocení závisí převážně na subjektivním názoru daných posuzovatelů. Nebývá výjimkou, že trhliny se objevují až po delším čase v řádech týdnů až měsíců po zhotovení podlahy. V čase se projevuje tendence jejich rozšiřování, a to až do tří let po zhotovení. Trhliny mají zásadní vliv na životnost průmyslové betonové podlahy. Pro stanovení způsobu údržby a opravy je rozhodující znalost důvodu vzniku trhlin a jejich přesná diagnostika.

Krížom lepené drevo (čes. křížem lepené dřevo, nem. BSP – BrettSPerrholz, angl. CLT – Cross Laminated Timber, obchodný názov v niektorých krajinách X-LAM) je materiál, ktorý sa pravdepodobne v blízkej budúcnosti stane najvýznamnejším výrobkom v masívnych drevených konštrukciách, v bytovej výstavbe a viacpodlažnej výstavbe. Treti diel sa zaobera vybratými projekty.

Krížom lepené drevo (čes. křížem lepené dřevo, nem. BSP – BrettSPerrholz, angl. CLT – Cross Laminated Timber, obchodný názov v niektorých krajinách X-LAM) je materiál, ktorý sa pravdepodobne v blízkej budúcnosti stane najvýznamnejším výrobkom v masívnych drevených konštrukciách, v bytovej výstavbe a viacpodlažnej výstavbe. Duhý diel sa zaoberá výrobou krížom lepeného dreva.

Křížem lepené dřevo se stane pravděpodobně v blízké budoucnosti nejvýznamnějším výrobkem v masivních dřevěných konstrukcích, v bytové a vícepodlažní výstavbě. V závislosti na velikosti používaných částí a jejich vzájemné orientace lze vyrobit širokou škálu výrobků.

Příspěvek pojednává o problematice porovnání simulací za ustáleného a neustáleného teplotního stavu u velmi hmotných konstrukcí. Z výsledků je zřejmé, že legislativou nastavené požadavky na teplotní faktor vnitřního povrchu jsou u masivních konstrukcí velmi bezpečným předpokladem.

Podlahy jsou dlouhodobě jednou z nejčastěji reklamovaných konstrukcí. Popsané příklady průmyslových podlah zde předkládám pro upozornění na stále se opakující závady a na jejich příčiny a zejména pro poučení se z provedených chyb, aby se na stavbách čtenářů pokud možno nevyskytovaly. Text uvádí tři příklady podlah, které autor v nedávné době posuzoval, buď na podnět uživatele objektů, nebo na podnět dodavatele stavby.

Při zateplování domu je vedle důležité otázky, jakou je tloušťka tepelné izolace, rozhodující použitý materiál, jeho skladba, komplexnost řešení a pochopitelně stav zateplované části objektu.

Článek srovnává náročnost údržby plastových a dřevěných oken a dveří, analyzuje typy poškození způsobené stárnutím či špatnou údržbou a ukazuje postup opravy. Větší náročnost údržby dřevěných oken a dveří by neměla být hlavním kritériem při rozhodování mezi dřevnými a plastovými okny.

V současné době asi není majitele domu, ať již rodinného, firemního či bytového, který by nevěděl, že zateplením, tedy dodatečně instalovanou tepelnou izolací, ušetří velké peníze na vytápění.

Normy pro provádění ocelových konstrukcí prodělaly v posledních letech podobný vývoj jako normy pro navrhování ocelových konstrukcí. Do systému ČSN byla převzata evropská norma pro provádění EN 1090 a začleněna do systému českých norem jako ČSN EN 1090. Následně byly duplicitní české normy zrušeny a nahrazeny tzv. zbytkovými normami, které obsahují ustanovení, která byla v původních českých normách, ale nejsou v normě evropské.

Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.