Ostění a jeho vliv na denní osvětlení

Datum: 14.10.2013  |  Autor: Ing. Lenka Janečková, ČVUT Praha, fakulta stavební, Ing. Daniela Bošová, Ph.D., ČVUT Praha, fakulta architektury  |  Recenzent: Ing. Tomáš Maixner, znalec v oborech elektrotechnika a stavebnictví

Nejslabším článkem panelových objektů jsou především jejich obvodové pláště, proto většina regenerací souvisí právě s rekonstrukcí stávajících obvodových plášťů. Jedná se zejména o výměnu okenních otvorů, dodatečné zateplení či úpravy předsazených konstrukcí vč. zasklení lodžií a v neposlední řadě i změnu barevnosti povrchové vrstvy fasády. Těmito úpravami určitě dokážeme zlepšit energetickou náročnost objektu, ale je nutné přihlédnout na sekundární negativní ovlivnění vnitřního prostředí z hlediska úrovně denního osvětlení. V této studii jsme se pokusili zohlednit jak šířku, tak tvar ostění okenního otvoru s přihlédnutím na vliv denního osvětlení uvnitř místnosti.

1. Úvod

Vzhledem k tomu, že velkou část bytového fondu České republiky tvoří panelové objekty, které v současné době procházejí velmi často regeneracemi a rekonstrukcemi, je nutné se nad touto problematikou pozastavit, jelikož mnoho dílčích změn vyvolaných právě rekonstrukcí na stávajících objektech může mít velký vliv na kvalitu a množství denního světla interiérech. Hustota zástavby již ve stávajícím stavu ovlivnila rasantně množství denního světla, kdy výsledné hodnoty v interiérech bytových objektů se pohybují mírně nad hranicí normových požadavků, nyní s přihlédnutím k rekonstrukci, může být již takto nevlídná situace posunuta až do stavu z hlediska vnitřního prostředí nevyhovujícího. Tato studie byla zaměřena především na změny konstrukce související s rekonstrukcí obvodového pláště, tzn. kontaktní zateplení fasády a jeho vliv na šířku a tvar ostění v souvislosti s množstvím denního světla v interiéru.

2. Okrajové parametry ovlivňující denní osvětlení

Základní sledované okrajové parametry ovlivňující množstevní kritérium denního osvětlení v interiéru resp. velikost celkového činitele denní osvětlenosti můžeme rozdělit do tří základních skupin, a to: světelně technické vlastnosti stínících překážek, světelně technické vlastnosti osvětlovacích otvorů a světelně technické vlastnosti vnitřních prostorů.

Tyto světelně technické vlastnosti byly sledovány vždy samostatně na základě tří proměnných a nejvíce se opakujících parametrů, které postupně reprezentovaly dílčí části rekonstrukce objektu. V této studii byla hlavní sledovanou částí rekonstrukce zateplení fasády, což má za následek také zvětšení tloušťky ostění okna. Tím dojde ke zmenšení výseku výhledu z kontrolovaného místa do venkovního prostředí. Negativně je tak ovlivněna velikost oblohové i vnější odražené složky a v přímé závislosti i celkový činitel denního osvětlení.

3. Posuzovaný objekt, vybrané místnosti a body

Pro prosouzení vlivu jednotlivých dílčích možností rekonstrukce byla nejprve zvolena jednotková místnost s jednotkovým oknem, která svými vlastnostmi splňuje minimální požadavky na místnost obytnou. Jednotková obytná místnosti – 8 m2, její rozměry jsou uvažovány 2,8 × 2,8 m se světlá výška 2,6 m. Rozměry okenního otvoru jsou 0,9 × 0,9 m s výškou parapetu 0,9 m a tloušťkou obvodové stěny 0,4 m. Pro tuto místnost byly postupně prováděny simulace vlivu jednotlivých dílčích rekonstrukcí nezávisle na sobě. Pro tento model byly zvoleny okrajové podmínky včetně ztrátových činitelů odpovídající normovým požadavkům. Pro zasazení obecného posouzení jednotlivých dílčích rekonstrukcí do konkrétní reálné situace byl zvolen jeden z deskových panelových objektů soustavy Larsen Nielsen v Praze 8-Bohnicích, kde stávající stav byl podroben kompletní rekonstrukci obvodového pláště, tzn. obvodové stěny tl. 240 mm byly kontaktně zatepleny izolací o tloušťce nejdříve 120, 150 a nakonec 180 mm, došlo k výměně stávajících dřevených oken s dvojím zasklením za okna plastová se zasklením trojím. Pro studii byla vybrána místnost – ložnice, která je průměrně zastíněná okolní zástavbou, tudíž se nejedná o extrémy. Ložnice má rozměr 2,6 × 4,7 m a světlou výšku 2,9 m s jedním okenním otvorem o rozměrech 1,5 × 1,6 mm (s výškou parapetu 0,8 m). Pro všechny posuzované místnosti byly vybrány a hodnoceny dva body obytné místnosti, a to dva body ve vzdálenosti 1 m od bočních stěn v polovině hloubky místnosti, pro které jsou stanoveny normové požadavky.

4. Denní osvětlení posuzované místnosti

Základním kvantitativním kritériem pro posouzení denního světla je celkový činitel denní osvětlenosti D [%]:

D = Ds + De + Di (1)
 

kde je

Ds
… oblohová složka [%]
De
… vnější odražená složka [%]
Di
… vnitřní odražená složka [1].[2]. [%]
 

Celkový činitel denního osvětlení je posuzován na srovnávací rovině, ve výšce 850 mm nad podlahou, za předpokladu rovnoměrně zatažené oblohy souvislou vrstvou mraků při tmavém terénu. Vybrané místnosti a okna byla posuzována pomocí počítačového programu Wdls 4.1. [6] a programem WAL 1.1. [9]

Do výpočtu byly zahrnuty tyto vstupní parametry [2]: střední činitel odrazu vnitřních povrchů ρm = 0,500, činitel odrazu okolního terénu ρ = 0,100 pro tmavý terén. Osvětlovací otvory jsou zaskleny čirým dvojsklem s činitelem prostupu světla okenními skly τs,nor = 0,846 a rámem zabírající 25% celkové plochy okenního otvoru, kdy je τk = 0,750. Činitel znečištění resp. jeho velikost byla zvolena pro vnitřní znečistění τzi = 0,950 pro čistý interiér a pro vnější znečištění τze = 0,900 odpovídající průměrně znečištěné oblasti. Všechny místnosti byly posuzovány bez uvažování vnějších stínících překážek, tudíž De = 0.

Pro konkrétní místnosti panelové soustavy L&N byly uvažovány tyto vstupní parametry střední činitel odrazu vnitřních povrchů ρm = 0,5, činitel odrazu okolního terénu ρ = 0,1 pro tmavý terén. Osvětlovací otvory jsou zaskleny čirým trojsklem s činitelem prostupu světla okenními skly τs,nor = 0,779 a rámem zabírající 40 % celkové plochy okenního otvoru, kdy je τk = 0,6. Činitel znečištění resp. jeho velikost byla zvolena pro vnitřní znečistění τzi = 0,95 pro čistý interiér a pro vnější znečištění τze = 0,9 odpovídající průměrně znečištěné oblasti. Vnější stínění bylo uvažováno na základě konkrétní ho umístění BD v situaci Prahy 8-Bohnic.

5. Vliv uvažovaných změn na úroveň denního osvětlení

1) Jednotková místnost

Zateplení fasády zvětšuje tloušťku obvodové stěny – tzn. tloušťku okenní ostění. Abychom zjistily, jak veliký má vliv tento parametr na množství denního světla posuzovaných kritických bodech, bylo ve výpočtu uvažováno s nosnou zdí tloušťky 300 mm a postupně byla přidávána tloušťka tepelné izolace od 50 do 250 mm. [8]

Tabulka 1: Výsledné hodnoty D [%] pro různé tloušťky tepelné izolace
 
2) Ložnice v panelové soustavě L&N

Jako počáteční zadávací podmínky již bylo uvažováno s výměnou okna dřevěného s čirým dvojsklem za plastové s čirým trojsklem, aby již tato změna neovlivňovala vliv tloušťky zateplení. Kontaktní zateplení fasády bylo uvažováno v tloušťce nejdříve 120 mm, poté 150 mm a nakonec 180 mm tepelné izolace. Výsledky s množstvím denního osvětlení dle tloušťky ostění jsou patrné v tabulce č. 2.

Tabulka 2: Výsledné hodnoty D [%] pro různé tloušťky tepelné izolace
 

Pokud by bylo provedené zkosené ostění z kontaktního zateplovacího systému v úhlu 30°, bylo by ostění širší jen o cca 40 mm i při provedení tepelné izolace v tl. 180 mm, jelikož pak by již ubíhalo do strany a netvořilo by dále překážku pro množství denního osvětlení. V tabulce č. 2 je pak vidět, že toto zkosení by i při tloušťce tepelné izolace 180 mm téměř nezhoršilo situaci oproti původnímu stavu bez zateplení. Toto řešení jsme prověřili také z tepelně technického hlediska a i v té nejmenší uvažované tloušťce tepelné izolace tzn. 120 mm nepříznivě neovlivníme tepelně technické požadavky provedeného okenního detailu. Porovnání je patrné z obrázku č. 1 a č. 2.

Obrázek 1: Izotermy a teplotní pole – obvodová betonová stěna 240 mm + 120 mm tepelné izolace
Obrázek 1: Izotermy a teplotní pole – obvodová betonová stěna 240 mm + 120 mm tepelné izolace
Obrázek 2: Izotermy a teplotní pole – obvodová betonová stěna 240 mm + 120 mm tepelné izolace – zkosené ostění
Obrázek 2: Izotermy a teplotní pole – obvodová betonová stěna 240 mm + 120 mm tepelné izolace – zkosené ostění

6. Závěr

Na denní osvětlení uvnitř interiérů působí mnoho vnějších i vnitřních faktorů, které ho bezpochyby více či méně ovlivňují. Rekonstrukce obvodového pláště objektu představuje mnoho převážně vnějších změn, které se odrážejí na kvalitě světelně technického vnitřního prostředí. Nemalý vliv má také zateplení fasády respektive změna tloušťky ostění. Hodnoty D [%] jsou v rozmezí 1,1–0,7 %. Zde je hranice vyhovujícího vnitřního prostředí při zateplení do 150 mm. Z posouzení konkrétních místností v reálném objektu panelové soustavy L&N vyplývá, že v místnosti ložnice klesne hodnota celkového činitele denní osvětlenosti z 1,5 % na 1,2 %, což je pokles úrovně denního osvětlení o cca 20 %.

Z nastíněných jak modelových tak konkrétní situace je patrné, že i klasické rekonstrukce běžně prováděné mají nemalý význam na osvětlení interiérů přirozeným denním světlem, proto je vždy dobré se před jejich uskutečněním ujistit, že současné hodnoty denního osvětlení nejsou na spodní úrovni normových požadavků pro příslušnou zrakovou činnost konanou v interiéru a navrhovaná změna nám pak zasaženou místnost neznehodnotí. [8]

Použitá literatura

  • [1] ČSN 73 4301:2004 + Z1: 2005 Obytné budovy
  • [2] ČSN 73 0580-1: 2007 Denní osvětlení budov. Část 1: Základní požadavky
  • [3] ČSN 73 0580-2: 2007 Denní osvětlení budov. Část 2: Denní osvětlení obytných budov
  • [4] WEIGLOVÁ, J., BEDLOVIČOVÁ, D., KAŇKA, J., Stavební fyzika 1 – Denní osvětlení a oslunění budov. 1. vydání, Praha: Česká technika – nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80 01 03392 9.
  • [5] CIE 173:2006 Tubular Daylight Guidance Systems. ISBN 978 3 901906 49 7
  • [6] WDLS – ASTRA MS Software s.r.o. [online]. 2011 [cit. 2011-09-14]. Demoverze. Dostupné z WWW: http://www.astrasw.cz/.
  • [7] JANEČKOVÁ, L. ,BOŠOVÁ, D., Komparativní analýza okenních otvorů z hlediska účinnosti poskytování denního osvětlení, In: Otvorové výplně stavebních konstrukcí 2011. Hradec Králové: Stavokonzult, 2011, s. 67–70.
  • [8] JANEČKOVÁ, L. – BOŠOVÁ, D.: Vliv rekonstrukce obvodového pláště a doplňkového osvětlení na množství světla v obytné místnosti. In Poruchy a obnova obalových konštrukcií budov [CD-ROM]. Košice: Technická universita v Košiciach, Stavebná fakulta, 2012, s. 107–114. ISBN 978 80 553 0798-5.
  • [9] WAL1.1 – výpočetní program pro stanovení činitele denního osvětlení, autoři Doc. Kaňka, Ing. Pelech.
 
English Synopsis
Jamb of the window, its effect on daylight level inside the room

The weakest part of concrete high-rise block are their envelopes, so most of regenerations are dealing with reconstruction of existing envelopes. It related of the replacement of window openings, the installation of additional contact thermal insulation or modifications of projecting structures, including loggia glazing and, last but not least, changes in the colour shading of the surface façade layer. These adjustments can improve energy efficiency of the building, but secondary negative effects on the interior environment in terms of the daylight level must also be considered. In this study we tried to take account of both width and shape of jamb of the window with taking into account the effect daylight inside the room.

 

Hodnotit:  

Datum: 14.10.2013
Autor: Ing. Lenka Janečková, ČVUT Praha, fakulta stavebníIng. Daniela Bošová, Ph.D., ČVUT Praha, fakulta architekturyRecenzent: Ing. Tomáš Maixner, znalec v oborech elektrotechnika a stavebnictví



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czPardubice chtějí regulací zajistit jednotnou architektonickou identitu nové zástavbyPraha chce koupit další pozemek v Písnici pro stavbu metra DSilniční mosty ze dřeva? Proč ne!Stát chce půjčit mladým rodinám na bydlení až dva miliony korun