Odborné recenzované články

Bouřlivé a často nekvalifikované diskuse věnované tomu, zda zpřísnění stavebněenergetických předpisů jsou správná, bývají doprovázeny výpočty dokazujícími – často tendenčně – co je potřeba. Příspěvek připomíná problém vypovídací schopnosti stavebněenergetických výpočtů, zejména v kombinaci s finančními souvislostmi, a využívá k tomu automatizovaného výpočtu energetické náročnosti velkého vzorku budov. Diskutuje zvýšení investiční náročnosti nízkoenergetických řešení.

Článek se zabývá statickýcm návrhem vaznicového krovu, který je v současnosti často využíván, zejména při stavbě rodinných domů. Jsou ukázány různé výpočetní modely vaznicového krovu a je provedeno jejich porovnání a zhodnocení.

Změna ČSN 73 0810/Z1 z 1. 6. 2012 zavedla nový termín tzv. „ekvivalent DP1“. Ten představoval výjimku v zatřídění do nehořlavých konstrukčních částí pro některé výrobky. Tuto výjimku zrušila změna normy ČSN 73 0810/Z3 s platností od 1. 7. 2013.

Současný trend využívání druhotných surovin, neustále rostoucí nároky na snižování celkové energetické náročnosti budov a eliminace tepelných mostů jak ve fázi návrhu, tak ve fázi realizace, pomáhá řešit nový prvek prahové spojky, spojující výše uvedené nároky na výstavbu. Prahová spojka se vkládá ve formě desek pod rám výplně stavebního otvoru hraničící mezi exteriérem a interiérem budovy. Variabilita je v možnosti výškového i délkového upravení na přesný rozměr a větší sortiment desek s několika druhy geometrických úprav, umožňují vodotěsné zatažení hydroizolační konstrukce z běžně využívaných materiálů.

V blízké budoucnosti je možno očekávat výrazné změny v nabídce dřevní suroviny, poskytované vlastníky a správci lesa. Především poklesne nabídka jehličnatých výřezů borovice a v první řadě smrku. S předstihem několika desetiletí by se těmto trendům měl přizpůsobit i dřevozpracující sektor, neboť tyto trendy budou mít dlouhodobou a zvyšující se tendenci. Podívejme se na tyto změny podrobněji.

V letošním roce dochází k významné změně v posuzování shody stavebních výrobků. Od 1. července 2013 vejde v úplnou platnost NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Co tato změna přinese výrobcům?

Samozřejmě, že společenským cílem je, aby nízkoenergetické budovy byly efektivní. Tento cíl však nemůže mít pouze proklamativní charakter, ale musí být podložen korektními výsledky potvrzujícími, že investiční záměr bude reálně generovat ekonomický efekt v podobě zisku resp. kladného toku hotovosti (cash flow) pro investora či uživatele za posuzované období.

Od 1. 1. 2013 je v účinnosti rozsáhlá novela stavebního zákona provedená zákonem č. 350/2012 Sb. Snahou zákonodárce bylo vnést jasno a stanovit jednoznačný způsob určení zastavěné plochy. Ta je definována v § 2 odst. (7) zákona. Tuto definici však nepovažujeme za jednoznačnou.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov je nově vzniklý interdisciplinární výzkumný ústav ČVUT v Praze zaměřený na energeticky efektivní budovy se zdravým vnitřním prostředím, které jsou zároveň šetrné k životnímu prostředí. Hlavním cílem založení Centra je vývoj technologií pro snížení energetické náročnosti a zefektivnění využívání přírodních zdrojů při nové výstavbě i rekonstrukcích stávajících staveb.

Význam stavebního zkušebnictví roste úměrně s novými požadavky na stavby. Je tedy prvořadým úkolem zlepšovat kvalitu procesů měření materiálů, dílců a konstrukcí při využití současných možností výpočetní techniky a automatizace.

Vytyčovanie a kontrola zvislého smeru patrí medzi často riešené úlohy i v stavebníctve. K prístrojom, ktoré sa používajú pri vytyčovaní zvislíc patria optické prevažovacie prístroje (optické premietače). Najčastejšie používaným prístrojom je prístroj Zeiss PZL (Zeiss Zenitholt PZL 100). Príspevok popisuje postup a výsledky testovania podľa STN ISO 17123-7: 2010 Optika a optické prístroje – Postupy na testovanie geodetických prístrojov. 7. časť: Optické prevažovacie prístroje.

Článek popisuje experimentální měření průběhu teplot ve skladbě střechy s opačným pořadím vrstev. Na základě získaných dat z měření je možné popsat ve vybraném časovém intervalu reálný vliv vody zatékající mezi tepelnou izolaci z extrudovaného polystyrenu a hydroizolační vrstvou na vnitřní povrchové teploty na konkrétní střešní konstrukci.

Tento článek popisuje způsob modifikace standardně vyráběného dřevoplastového kompozitu při použití odpadních a druhotných surovin. Zároveň uvádí předpokládané zkoušky, které budou prováděny na vzorcích vyrobených inovovanou technologií výroby, která zajistí přesnější interpretaci výsledků.

Ve druhé polovině minulého století dochází k demografické změně vesnice. Napřed ztrácí význam hospodářské části statků, později zůstávají opuštěné i obytné části. V lepším případě slouží statky k víkendové rekreaci. Důsledkem těchto změn a důsledkem neodborných stavebních zásahů je chátrání domů, vznik destrukce materiálů a vznik statických poruch konstrukcí domu.

Příspěvek pojednává o problematice rovnoměrnosti betonu, a to především z hlediska možností, jak tuto charakteristiku ověřovat. Pro účely měření byly vyrobeny dva kvádry 300×300×900 mm z betonu C 20/25, na nichž byla rovnoměrnost ověřena nedestruktivně i destruktivně. Jedná se sice o dílčí část rozsáhlejšího experimentu, předkládané výsledky a závěry z nich vyvozené lze ovšem pokládat za obecně platné. Pomocí ultrazvukové metody byla rovnoměrnost betonu nedestruktivně ověřena rovněž přímo na konstrukci, konkrétně na monolitických sloupech garáží.

Římsa představuje tradiční architektonický prvek, který se bohužel ze současného stavitelství téměř vytratil a bývá často nahrazován způsoby, které dostatečně neplní svoji funkci architektonickou ani stavební.

Posuzovatelé se často setkávají s objekty s nejasným konstrukčním systémem. Tyto stavby se navrhují obtížně a v provozu se mohou chovat jinak, než bylo očekáváno. Dobrý projekt a jeho realizace jsou, jde-li o dlouhodobé chování stavby, zásadní. Článek se zabývá základními principy vhodného návrhu a jeho posouzení.

Součinitel délkové teplotní roztažnosti je další tepelně technický parametr (kromě součinitelů tepelné a teplotní vodivosti a měrné tepelné kapacity), který je důležitý pro aplikace konkrétních výrobků na stavbě.
Při jeho měření byl použit dilatometr, do kterého se vždy vložil trámeček o rozměrech cca 2 × 12 × tloušťka desky, postupně se zvyšovala teplota až do 1000 °C a měřila se změna délky a vypočítal se součinitel α.

Základním předpisem pro oblast stavebních výrobků byla do dubna 2011 Směrnice Rady 89/106/EHS (dále jen CPD). Dne 4. 4. 2011 bylo v OJ EU zveřejněno NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011 ze dne 9. 3. 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se ruší směrnice Rady 89/106/EHS.

Montovaná jednopodlažní hala s nosnou betonovou konstrukcí je zastřešena předpjatými příhradovými vazníky, světlíky a vaznicemi – krokvemi, nesoucími střešní desky. Zjištěny závažné problémy vazníků, vaznic a střešního pláště. Popsán je postup průzkumu, jeho výsledky a návrh rekonstrukce střechy.