Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Stavba / od 28.10.2013 do 6.1.2014


zpět na aktuální články

6.1.2014
Ing. Petr Cikrle, Ph.D., Ing. Dalibor Kocáb, FAST VUT v Brně

U betonu zabudovaného v konstrukci je obtížné stanovit hodnotu statického modulu pružnosti. Jednou z možností je měření modulu dynamického a následný přepočet na modul statický. Příspěvek se zabývá vzájemnými poměry mezi statickým a dynamickým modulem včetně praktických příkladů stanovení zmenšovacího součinitele.

6.1.2014
Ing. Roman Šubrt, Ing. Zdeněk Petrtyl

Jen správně navržená okna nebo dveře s odpovídajícími parametry a jejich správné zabudování do stavby jsou předpokladem pro dlouhodobě bezproblémovou funkci otvorových výplní. Návrhem oken ve fázi projektování se zabývá pátý díl seriálu o oknech a dveřích.

30.12.2013
Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Lukáš Velebil, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

V poslední době se při realizaci dřevostaveb začíná stále více uplatňovat masivní deskový systém z křížem vrstveného dřeva. V současnosti je nejrozšířenějším způsobem spojování jednotlivých vrstev tohoto deskového systému celoplošné lepení pomocí polyuretanových, fenolických a melaminových lepidel. Alternativou lepícího procesu je využití mechanických spojovacích prostředků.

23.12.2013
Doc. Ing. Jan Vodička, CSc., Ing. Václav Ráček, Ing. Josef Fládr, FSv ČVUT v Praze

Drátkobetony s vyššími hmotnostními koncentracemi drátků jsou stále pro investory finančně nezajímavé. Příspěvek uvádí možnosti využití kovového odpadu k výrobě drátků, stále ještě vhodných k výrobě drátkobetonu, avšak s nižší cenou oproti známým typům drátků nabízených současnými výrobci.

16.12.2013
Prof. Mgr. Jan Toman, DrSc., Ing.Tomáš Korecký, Katedra materiálového inženýrství a chemie, Stavební fakulta ČVUT Praha

V dnešní době je v materiálovém inženýrství trend vyvinout materiály s cílenými vlastnostmi. To umožňují kompozitní materiály, kde se do základní matrice přidávají další složky, které vylepšují její vlastnosti. Podívejme se podrobněji na některé z nich včetně příslušných zkoušek.

9.12.2013
Ing. Ondřej Anton, Ph.D., Ing. Věra Heřmánková, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví

Nedílnou součástí současných staveb jsou různé typy dřevěných konstrukcí krovů. Příspěvek zachycuje diagnostický průzkum, jehož účelem bylo odhalení příčiny výrazných akustických jevů v nedávno dokončené konstrukci dřevěného vazníkového krovu v objektu rodinného domu.

9.12.2013
Doc. Ing. Václav Kupilík, CSc., ČVUT Praha

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzoval podmínky šíření vlhkosti v objektu, řešil výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.

2.12.2013
Ing. Roman Šubrt, Ing. Zdeněk Petrtyl

Další díl seriálu o oknech a dveřích se věnuje okennímu a dveřnímu kování. Kování plní u otvorových výplní dvě základní funkce. Umožňuje pohyb křídla otvorové výplně v jejím rámu. Při zavřeném křídle a při neporušené funkčnosti zprostředkovává splnění podstatné části nároků, které uživatel na otvorovou výplň klade.

2.12.2013
Doc. Ing. Václav Kupilík, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzuje podmínky šíření vlhkosti v objektu, řeší výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.

25.11.2013
Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Betonconsult Praha, Ing. Pavel Dohnálek, Ph.D., Betosan Praha

Příspěvek popisuje důvody pro ověřování vlhkosti podkladních vrstev a upozorňuje na nelogičnost stávajícího přístupu, kdy je ověřována pouze vlhkost relativně tenké povrchové vrstvy v tloušťce 10 až 20 mm a zcela je opomíjen vliv vlhkosti, uzavřené v celém objemu podkladu. Příspěvek doporučuje používat in situ měření dynamické vlhkosti podkladu tak, jak to například popisují americké normy ASTM F1869-11 a ASTM D4263-83. Pouze takto zjištěné vlhkosti umožní zhotovitelům, ale i investorům vyhnout se často fatálnímu dodatečnému selhání povrchových úprav.

25.11.2013
Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Článek seznamuje se specifickými požárními požadavky pro dřevostavby v České republice. Z důvodu většího rozsahu je rozdělen do dvou dílů. První díl se zaměřuje na dílčí charakteristiku výrobků, konstrukcí, staveb a jejich požární odolnost. Druhý díl se zaměřuje na problematiku odstupových vzdáleností a požární otevřenost obvodových stěn.

18.11.2013
Ing. Bohdan Nešpor, Ing. Hynek Vilam, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno

Článek popisuje projekt zaměřený na vývoj speciálních kompozitních materiálů, které by díky své skladbě a struktuře umožnily dobré vedení, uložení a následné uvolnění tepla zvláště v oblasti infračerveného záření.

18.11.2013
RNDr. Jindřich Petrlík, Arnika Praha, Mgr. Jiří Kristian, Arnika Ostrava

V poslední době se stále častěji diskutuje o tom, jak zdravé jsou vnitřní prostory budov, a jedním z používaných hledisek je i přítomnost toxických látek, které se do nich uvolňují z použitých materiálů pro stavbu, pro vnitřní úpravu místností či z nábytku. K nejvíce diskutabilním materiálům patří některé plasty a mezi nim pak především polyvinylchlorid (PVC).

18.11.2013
Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Článek seznamuje se specifickými požárními požadavky pro dřevostavby v České republice. Z důvodu většího rozsahu je rozdělen do dvou dílů. První díl se zaměřuje na dílčí charakteristiku výrobků, konstrukcí, staveb a jejich požární odolnost. Druhý díl se zaměřuje na problematiku odstupových vzdáleností a požární otevřenost obvodových stěn.

11.11.2013
Ing. Michal Batelka, Prof. Ing. Jiří Adámek, CSc., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví

Jednou z možností zpracování černouhelných hlušin je výroba nového druhu umělého kameniva na principu samovýpalu. Cílem prací bylo poukázat na možnosti využití tohoto kameniva v betonových konstrukcích. Předmětem příspěvku jsou nejen výsledky dosažené po 360 dnech zrání, ale také jejich porovnání s vlastnostmi běžně vyráběných betonů.

11.11.2013
Ing. Roman Šubrt, VŠTE České Budějovice, Ing. Zdeněk Petrtyl

Tředí seriálu o oknech se věnuje funkční spáře oken. Funkční spára musí umožnit bezproblémové otevírání okna a přitom zajistit požadované tepelnětechnické a akustické charakteristiky, odolnost proti zatékání, těsnost proti větru a další vlastnosti.

11.11.2013
Ing. Píšová Petra, Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební

Porovnání výpočtu Průkazu energetické náročnosti podle metodiky před revizí normy ČSN 73 0540-2, výpočtu podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. a pro zajímavost je doplněn posudek pro dotační program Nová zelená úsporám.

4.11.2013
MVDr. Ilona Kukletová, Ph.D., MVDr. Hana Štegnerová, Ing. René Čechmánek, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno

Ekonomické a ekologické nakládání s odpady vyžaduje rozvoj nových technologií pro jejich využití. Jednou z možností je zpracování průmyslových odpadních materiálů jako surovin pro stavební hmoty a výrobky. Pro tento účel je nezbytné sledování jejich technologické a ekologické vhodnosti během vlastní výroby a následně i po ukončení procesu zrání a tvrdnutí hmoty.

4.11.2013
Ing. René Čechmánek, Ing. Leber Pavel, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno

Předmětem řešení bylo navrhnout solárně aktivní prvky, jejichž výroba a montáž bude spojena s nižšími náklady při zachování očekávané účinnosti a životnosti jako standardně realizované solární a fotovoltaické panely.

28.10.2013
Ing. Radovan Nečas, Mgr. Martin Boháč, Ph.D., Vladimír Persaň, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno

Článek popisuje zkoušky, které v závěru prokázaly, že použití historicky doložených organických přísad do vápenných kaší výrazným způsobem ovlivňuje jejich reologii a další fyzikální vlastnosti.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama