Odborné recenzované články

V článku bych rád upozornil na problematiku s výměnou dvojitého okna s popuštěným vnějším překladem. Tato problematika se v praxi v projektech příliš neřeší, což má za následek nežádané vícepráce.

Článek představuje energetickou studii rekonstrukce staré budovy – budoucího Centra nízkoenergetických budov v Písku. Návrh energeticky efektivních budov s nejednotnou strukturou uživatelů, např. kombinace obytného, administrativního a technologického provozu, vyžaduje detailní dynamické simulace budovy a energetického systému pro návrh optimálního konceptu, který splňuje jak požadavky na komfort, tak energetickou efektivitu při minimalizovaných investičních nákladech.

Také se vám stává, že se vám na stavební konstrukci něco podvědomě nelíbí, přestože daný materiál nebo detail skoro všichni používají? V tomto příspěvku se podíváme na jeden oblíbený stavební oxymóron a zeptáme se, proč se pro zateplení stěn desítky let používají těsně vedle sebe „nejlepší tepelný izolant a nejlepší tepelný vodič“.

Článek prezentuje technologický postup a možnosti úpravy povrchů různých materiálů prostřednictvím pevných částeček suchého ledu CO₂. Čistící médium je v trysce zařízení urychlováno proudem stlačeného vzduchu rychlostí větší než rychlost zvuku.

Krížom lepené drevo je materiál, v ktorom sú využité dobré vlastnosti prútových prvkov vo forme plošných prvkov – dosiek a stien. Využívanie krížom lepeného dreva ako stavebného materiálu sa spopularizovalo len v nedávnej minulosti. Je plnohodnotným materiálom nosných konštrukcií obytných budov do výšky deviatich poschodí.

Nové technologie vysoušení nosných konstrukcí pomocí vysokofrekvenčního elektromagnetického záření (EMW) značně urychují proces odstranění přebytečné vlhkosti. Tento článek popisuje známé fyzikální jevy, které se objevují v průběhu tohoto procesu, a srovnává nečastěji používané způsoby vysoušení budov.

Ochrana krajinného rázu je v současnosti často užívaným institutem v rámci ochrany přírody a krajiny, ovlivňujícím i architektonickou a urbanistickou formu řady stavebních záměrů. Představuje určitá omezení nejen z hlediska velkých stavebních záměrů, ale i v případě architektury jednotlivých staveb.

Obvyklým způsobem zastřešení těchto staveb jsou dřevěné vazníky se styčníkovými deskami s prolisovanými trny. Článek se zabývá zejména netypickým řešením montáže této „běžné“ konstrukce a srovnává tento postup s ustáleným řešením na základě zkušeností z ČR a ze zahraničí.

Zeolity jsou přírodní suroviny, které obsahují vlastní zeolitické minerály, doprovázené řadou dalších složek, jako jsou živce, slídy, křemen a další. Tyto suroviny obsahují složky, které reagují s hydroxidem vápenatým. Mohly by tedy být považovány za vhodné aktivní příměsi do betonů, jako částečná náhrada cementu.

Z množství realizovaných dřevostaveb a pozitivních zkušeností s jejich užíváním je zřejmé, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním konstrukčním materiálům pro střešní, stropní a stěnové konstrukce rodinných a bytových domů a dalších typů občanských staveb.

Schodiště jsou nedílnou součástí stavby a stejně jako u ostatních stavebních konstrukcí je potřeba i u schodiště řešit geometrickou přesnost. Jedná se především o geometrickou přesnost schodišťových stupňů, jejichž rozměry (výška a šířka) mohou výrazně ovlivnit pocitovou pohodu, plynulost a bezpečnost pohybu po schodišti.

Při posuzování tepelných hodnot dřevěných srubových a roubených stěn výpočtovou metodou použitím postupu podle ČSN 730640 část 3 a 4 dochází ke značnému rozdílu od hodnot ověřených zkušební metodou. Výpočtové metody vykazují nepříznivé hodnoty tepelného odporu roubených a srubových stěn vůči hodnotám podle zkušebních metod.

Akustický design přináší nový pohled na akustiku. Snaží se řešit hlukovou situaci v jakékoliv fázi stavby. Zaměřuje se na dispoziční uspořádání bytových jednotek vůči sobě, polohu místností v rámci jednoho domu či bytu, řeší otázky dodatečných instalací podhledů, předstěn a jiných akustických pohltivých prvků snižujících dobu dozvuku, dále řeší také nově či dodatečně instalované technologie.

Článek představuje shrnutí základních informací relevantních pro navrhování konstrukcí dřevostaveb z hlediska vzduchové neprůzvučnosti. Důraz je kladen nejen na masivní a skeletové systémy dřevostaveb, ale i na specifika akustického chování dřevěných stropních konstrukcí s násypy.

Článek popisuje systém senzorů sloužících pro detekci zvýšené vlhkosti ve stavebních materiálech, především dřevě. Předpokladem je zabudování sítě senzorů do konstrukčních materiálů dřevostavby a jejich připojení k monitorovací jednotce. Cílem je vyvinout sběrnicový typ senzoru vhodný pro permanentní zabudování do konstrukce již při realizaci stavby.

Příspěvek se zabývá vzduchovou neprůzvučností stavebních prvků na bázi dřeva (příček, stropů, nosných konstrukcí aj.). Je provedeno srovnání jejich akustických vlastností s tradičními jednoduchými zděnými konstrukcemi. Stavební prvky na bázi dřeva mají zpravidla vícenásobný charakter, jejich neprůzvučnost je proto ovlivněna řadou akustických jevů.

V současné době jsou vypočtené únosnosti prostorových přípojů dřevostaveb za pomoci kování výrazně nižší, než experimentálně zjištěné hodnoty. Důvodem je nedostatečná podpora výpočtů v současném znění technických předpisů a norem. Výzkum na ČVUT v Praze se proto tímto tématem zabývá a klade si za cíle doplnit předpisy a normy tak, aby vypočítané hodnoty únosnosti lépe odpovídaly experimentálně zjištěným hodnotám. Tento příspěvek přibližuje celý proces výzkumu od experimentů v reálném měřítku, přes numerické modely přípojů až po současné analytické přístupy a návrh na jejich zlepšení.

Předmětem tohoto příspěvku je numerická analýza chování dřevobetonové kompozitní stropní konstrukce, tvořené vláknobetonovou deskou a dřevěnými nosníky z lepeného lamelového dřeva. Hlavním cílem je posoudit možnost využití vláknobetonové desky, která spolupůsobí s dřevěnými nosníky a pomocí modelů v programu Ansys vyšetřit její chování v zatížené stropní konstrukci.

Tento článek popisuje výsledky projektu, který ověřoval možnost použití rychlé orientační zkoušky umožňující rychlé prvotní zařazení testovaného betonu s ohledem na jeho mrazuvzdornost. Použitá orientační zkouška vychází z ČSN 73 7325 Stanovení mrazuvzdornosti betonu zkrácenými zkouškami, která byla bez náhrady zrušena.

Základním předpokladem pro správný návrh konstrukcí provětrávaných fasád je znalost vlivu konstrukčních detailů na problematiku přirozeného větrání. Komparací lokálního zúžení u různých tlouštěk větrané mezery byl zjištěn zásadní vliv tohoto detailu na proudění a teploty v provětrávané mezeře.