Odborné recenzované články

V poslední době se při realizaci dřevostaveb začíná stále více uplatňovat masivní deskový systém z křížem vrstveného dřeva. V současnosti je nejrozšířenějším způsobem spojování jednotlivých vrstev tohoto deskového systému celoplošné lepení pomocí polyuretanových, fenolických a melaminových lepidel. Alternativou lepícího procesu je využití mechanických spojovacích prostředků.

Drátkobetony s vyššími hmotnostními koncentracemi drátků jsou stále pro investory finančně nezajímavé. Příspěvek uvádí možnosti využití kovového odpadu k výrobě drátků, stále ještě vhodných k výrobě drátkobetonu, avšak s nižší cenou oproti známým typům drátků nabízených současnými výrobci.

V dnešní době je v materiálovém inženýrství trend vyvinout materiály s cílenými vlastnostmi. To umožňují kompozitní materiály, kde se do základní matrice přidávají další složky, které vylepšují její vlastnosti. Podívejme se podrobněji na některé z nich včetně příslušných zkoušek.

Nedílnou součástí současných staveb jsou různé typy dřevěných konstrukcí krovů. Příspěvek zachycuje diagnostický průzkum, jehož účelem bylo odhalení příčiny výrazných akustických jevů v nedávno dokončené konstrukci dřevěného vazníkového krovu v objektu rodinného domu.

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzoval podmínky šíření vlhkosti v objektu, řešil výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.

Další díl seriálu o oknech a dveřích se věnuje okennímu a dveřnímu kování. Kování plní u otvorových výplní dvě základní funkce. Umožňuje pohyb křídla otvorové výplně v jejím rámu. Při zavřeném křídle a při neporušené funkčnosti zprostředkovává splnění podstatné části nároků, které uživatel na otvorovou výplň klade.

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzuje podmínky šíření vlhkosti v objektu, řeší výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.

Příspěvek popisuje důvody pro ověřování vlhkosti podkladních vrstev a upozorňuje na nelogičnost stávajícího přístupu, kdy je ověřována pouze vlhkost relativně tenké povrchové vrstvy v tloušťce 10 až 20 mm a zcela je opomíjen vliv vlhkosti, uzavřené v celém objemu podkladu. Příspěvek doporučuje používat in situ měření dynamické vlhkosti podkladu tak, jak to například popisují americké normy ASTM F1869-11 a ASTM D4263-83. Pouze takto zjištěné vlhkosti umožní zhotovitelům, ale i investorům vyhnout se často fatálnímu dodatečnému selhání povrchových úprav.

Článek seznamuje se specifickými požárními požadavky pro dřevostavby v České republice. Z důvodu většího rozsahu je rozdělen do dvou dílů. První díl se zaměřuje na dílčí charakteristiku výrobků, konstrukcí, staveb a jejich požární odolnost. Druhý díl se zaměřuje na problematiku odstupových vzdáleností a požární otevřenost obvodových stěn.

Článek popisuje projekt zaměřený na vývoj speciálních kompozitních materiálů, které by díky své skladbě a struktuře umožnily dobré vedení, uložení a následné uvolnění tepla zvláště v oblasti infračerveného záření.

V poslední době se stále častěji diskutuje o tom, jak zdravé jsou vnitřní prostory budov, a jedním z používaných hledisek je i přítomnost toxických látek, které se do nich uvolňují z použitých materiálů pro stavbu, pro vnitřní úpravu místností či z nábytku. K nejvíce diskutabilním materiálům patří některé plasty a mezi nim pak především polyvinylchlorid (PVC).

Článek seznamuje se specifickými požárními požadavky pro dřevostavby v České republice. Z důvodu většího rozsahu je rozdělen do dvou dílů. První díl se zaměřuje na dílčí charakteristiku výrobků, konstrukcí, staveb a jejich požární odolnost. Druhý díl se zaměřuje na problematiku odstupových vzdáleností a požární otevřenost obvodových stěn.

Jednou z možností zpracování černouhelných hlušin je výroba nového druhu umělého kameniva na principu samovýpalu. Cílem prací bylo poukázat na možnosti využití tohoto kameniva v betonových konstrukcích. Předmětem příspěvku jsou nejen výsledky dosažené po 360 dnech zrání, ale také jejich porovnání s vlastnostmi běžně vyráběných betonů.

Tředí seriálu o oknech se věnuje funkční spáře oken. Funkční spára musí umožnit bezproblémové otevírání okna a přitom zajistit požadované tepelnětechnické a akustické charakteristiky, odolnost proti zatékání, těsnost proti větru a další vlastnosti.

Porovnání výpočtu Průkazu energetické náročnosti podle metodiky před revizí normy ČSN 73 0540-2, výpočtu podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. a pro zajímavost je doplněn posudek pro dotační program Nová zelená úsporám.

Ekonomické a ekologické nakládání s odpady vyžaduje rozvoj nových technologií pro jejich využití. Jednou z možností je zpracování průmyslových odpadních materiálů jako surovin pro stavební hmoty a výrobky. Pro tento účel je nezbytné sledování jejich technologické a ekologické vhodnosti během vlastní výroby a následně i po ukončení procesu zrání a tvrdnutí hmoty.

Předmětem řešení bylo navrhnout solárně aktivní prvky, jejichž výroba a montáž bude spojena s nižšími náklady při zachování očekávané účinnosti a životnosti jako standardně realizované solární a fotovoltaické panely.

Článek popisuje zkoušky, které v závěru prokázaly, že použití historicky doložených organických přísad do vápenných kaší výrazným způsobem ovlivňuje jejich reologii a další fyzikální vlastnosti.

Sádrové stavební materiály nelze pro jejich vysokou porozitu a s tím související vysokou nasákavost použít v exteriéru. Přitom použití sádrových stavebních prvků v interiéru přináší řadu pozitiv.

Druhá část seriálu Kupujeme okna a dveře se věnuje otvorovým výplním s dřevěným rámem. Dřevěná okna jsou specifická nejen v souvislosti s přírodním materiálem rámu, ale také charakteristickými detaily konstrukce výplně a jejím osazením do stavby.