Odborné recenzované články

Od roku 1950, kdy se ve světě vyrobilo a spotřebovalo 1,5 mil. tun plastů, dosáhla světová úroveň v roce 2013 výše 299 mil. tun, což představuje průměrný roční růst téměř 9 %. Pro rok 2020 se prognózuje výroba plastů na světě ve výši 400 mil.tun, pro rok 2050 více než 700 mil. tun.

V první části článku byly představeny obecné požárně technické požadavky na vnější kontaktní zateplovací systémy (VKZS), tj. na novostavby a stávající objekty. Druhá navazující část se zaměří na atypické požární úpravy části fasády s hořlavým tepelným izolantem, dále na aktuální změny v požární legislativě a jiné souvislosti.

Příspěvek srovnává metodiky měření a požadavky na rovinnost podlah uvedené v české normě ČSN 74 4505 Podlahy, společná ustanovení a v německé DIN 18202 Toleranzen im Hochbau – Bauwerke. Uveden je příklad podlahy zaměřené podle obou postupů.

Význam a obliba dřevostaveb v České republice dlouhodobě stoupá, především z důvodu rychlosti stavby a nízké energetické náročnosti hotového domu. Pro laboratorní měření stěžejního akustického parametru – vážené vzduchové neprůzvučnosti – byla navržena konstrukce stěny dřevostavby, jež by měla splňovat požadavky příslušných norem.

Podzemné priestory budov sa v súčasnosti často navrhujú a zhotovujú ako vodonepriepustné betónové konštrukcie. V príspevku sa uvádzajú vybrané požiadavky a koncepcie navrhovania a zhotovovania „bielej vane“.

Vnější kontaktní zateplovací systém obvodových stěn je klíčovou úpravou staveb pro snížení jejich energetické náročnosti. Kde a za jakých podmínek lze ještě na fasádě domu použít hořlavý tepelný izolant, případně s jakými úpravami a kde je již nezbytný izolant nehořlavý? Požární normy definují odlišné požadavky pro zateplení novostaveb od požadavků pro dodatečné zateplení starších stávajících staveb, pro které jsou umožněny jisté konstrukční „úlevy“.

Při těžbě a zpracování hornin vznikají průmyslové druhotné suroviny, pro které dosud nebylo nalezeno vhodné využití. Proto se tyto materiály skladují v odkališti. Předmětem práce byl vývoj hydraulických nízkoenergetických pojivových materiálů, při jejichž přípravě byly tyto odpadní materiály využity jako surovinová složka.

O navrhování a provádění vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) již bylo napsáno mnoho. Zajímavé je, že se přesto v konstrukci kontaktního zateplení stále stejně chybuje. Následující článek ještě jednou shrne základní pravidla pro zateplování vnějším kontaktním zateplovacím systémem a ukáže některé typické chyby.

Bullitt centre je administrativní budova v Seattle, WA/USA, rok dokončení 2013, která splňuje v ohledu navrhování, materiálů a provádění stavby všechna kritéria tzv. Living Building Challenge (LBC). LBC je mezinárodní trvale udržitelný program certifikace budov, který definuje nejprogresivnější v současnosti možná opatření trvalé udržitelnosti v stavebním prostředí a působí k rychlé změně rozdílu mezi současnými mezemi a konečným stavem, který hledáme.

Pražské stavební předpisy aktuálně představují diskutované a kontroverzní téma jak mezi odborníky, tak mezi veřejností. Jedná se o nové pojetí právního předpisu, do kterého jsou významnou měrou implementovány základní poznatky urbanistické teorie i praxe. V článku jsou shrnuty základní principy nového předpisu v oblasti územních požadavků. Doplněn je stručný komentář k některým ustanovením.

Nové pražské stavební předpisy mění kromě jiného i požadavky stavební světelné techniky. Zmírňují hygienické požadavky a podceňují význam slunečního záření a denního světla pro zdraví člověka. Změny hygienických požadavků nelze neprojednat se zdravotníky. Doufejme, že k takovému projednání a k uvedení předpisů do souladu se zásadami ochrany zdraví bude ještě příležitost.

Příspěvek popisuje úvodní část zatím dvouletého výzkumu využití tuhých odpadních materiálů vznikajících při výrobě minerální vlny. Cílem celkem čtyřletého výzkumu je ověřit nejvhodnější způsob zapracování upraveného odpadního materiálu do stavebních hmot a stanovit maximální množství jeho přídavku, které nebude mít nežádoucí vliv na sledované zejména fyzikálně mechanické a ekologické vlastnosti výsledného výrobku.

Krížom lepené drevo (nem. BSP – BrettSPerrholz, angl. CLT – Cross Laminated Timber, obchodný názov v niektorých krajinách X-LAM) je materiál, v ktorom sú využité dobré vlastnosti prútových prvkov vo forme plošných prvkov – dosiek a stien. Využívanie krížom lepeného dreva (ďalej iba CLT) ako stavebného materiálu sa spopularizovalo len v nedávnej minulosti. Je plnohodnotným materiálom nosných konštrukcií obytných budov do výšky deviatich podlaží (zatiaľ...).

Stropem rozumíme celý konstrukční systém. Přitom rozlišujeme tři funkční vrstvy: skladbu podlahy, nosnou strukturu a stropní podhled. Protože zvolená nosná struktura je dominantní vrstva, označují se stropní systémy podle této nosné vrstvy. Je to trámový strop, panelový strop s dřevěnými žebry, masivní dřevěný strop a spřažený strop ze dřeva a betonu.

Příspěvek popisuje počáteční laboratorní návrhy, realizace a testování suchých podlahových směsí, ve kterých bylo snahou plnivo částečně či zcela nahradit upraveným tuhým odpadem z výroby minerální vlny – „granáliemi“.

Příspěvek pojednává o možnostech sanace napadených dřevěných prvků prostřednictvím mikrovlnného záření. Budou zde popsány přístroje pro mikrovlnnou sterilizaci dřevěných prvků. Dále pak princip mikrovlnné sterilizace. Následuje popis prováděné experimentální činnosti na jednotlivých druzích škůdců. Z prováděné experimentální činnosti byly stanoveny potřebné intenzity mikrovlnného záření pro likvidaci jednotlivých škůdců. V závěru bude doporučena potřebná doba mikrovlnné radiace s ohledem na výkon mikrovlnného zářiče nezbytného pro úspěšnost samotné sterilizace. Budou také doporučena související opatření s ohledem na co nejvyšší úspěšnost a efektivitu zásahu.

Článek se zabývá problematikou bezpečnosti práce s ohledem na práci zdvihacích mechanismů ve výstavbě. Autor poukazuje na základní legislativu týkající se této problematiky, a základní rizika spojená s používáním zdvihací techniky na stavbách.

Recenzovaný Ve stavební praxi se často setkáváme s problematikou zvýšené vlhkosti stavebních materiálů nebo systémů, protože většina budov přichází do kontaktu s vodou v různé formě. Dlouhodobé působení vlhkosti na kteroukoliv část stavební konstrukce (střecha, stěny, základy…) má za následek snížení užitných vlastností stavby a zhoršování její kvality. Ohřev mikrovlnným zářením představuje jednu z nejefektivnějších metod vysoušení a fyzikální sterilizace dřevařských výrobků.

Článek se zabývá analýzou závad v bytovém domě v Praze včetně návrhu sanačních opatření. Základová spára se nachází z velké části pod hladinou spodní vody, a je proto nutné počítat s tím, že bude i s ohledem na inženýrskogeologický průzkum působit jako voda tlaková a agresivní.

Pod pojmem ochrana dřeva rozumíme souhrn veškerých opatření, která se provádějí za účelem preventivní ochrany dřeva proti vzniku jeho poruch od biologických a nebiologických vlivů. Nabízíme komentované rozdělení s názornými příklady.