Odborné recenzované články

Článek se zabývá problematikou mechanicky kotvených povlakových hydroizolací střech. Součástí článku je také uveřejnění výsledků provedených experimentálních měření na kotevních prvcích, které jsou určeny k mechanickému kotvení plochých střech.

Záměrem bylo vytvořit experiment, kde by byly vyvozeny podmínky čistého smyku bez žádného doprovodného parazitního namáhání. Během experimentu je sledována nejen vrcholová pevnost, ale též vývoj sestupné křivky přenášeného napětí při rostoucích smykových deformacích.

V příspěvku jsou prezentovány výsledky statických testů svorníkových spojů dřevěné kulatiny s vloženými ocelovými styčníkovými plechy v tahu pod úhlem k vláknům.

V tomto príspevku sú prezentované výsledky skúmania problematiky vetrotesnej roviny, cez ktorú dochádza k prúdeniu vzduchu do izolačnej vrstvy nachádzajúcej sa v konštrukčnej skladbe strešného plášťa.

Podle statistiky HZS ČR požáry v bytových domech patří k nejčastějším tragédiím, a proto je třeba jim věnovat náležitou pozornost. S ohledem na tuto skutečnost uvádím příklady některých často nesprávně provedených konstrukcí z požárního hlediska.

Využití injektáže (chemické metody) k obnově hydroizolace a zvýšení užitné hodnoty stavby, je jednou z přímých metod, která v posledních letech podstupuje rychlý vývoj. Ve své práci se zabývám hodnocením dvou u nás používaných chemických přípravků a jejich vlivem na mechanické vlastnosti malt.

Článek je zaměřen na zkoumání vlivu použitého protipožárního nástřiku na OSB deskách na požární odolnost celé konstrukce z lehkého dřevěného skeletu. Začátkem roku 2014 byly provedeny 2 požární zkoušky v požární zkušebně firmy PAVUS, a.s. ve Veselí nad Lužnicí.

Příspěvek prezentuje zařízení Acoustic Pack, které dokáže zaznamenávat zvuk, který larvy vydávají při požeru dřevní hmoty, a to až osmi senzory najednou v několikahodinových záznamech, pomocí kvalitního systému snímání zvukového signálu. Při detekci je zároveň možné si okamžitě poslechnout aktivitu na daném prvku v konstrukci.

Inspirován výměnou lehkého obvodového pláště jedné z budov stavební fakulty ČVUT v Praze se začal tým profesora Tywoniaka věnovat hledání alternativního řešení s cílem použít co nejmenší množství kovových a ropných materiálů při zachování možnosti rychlé montáže a dosažení nízké energetické náročnosti.

V historické kulturní krajině se mohou vyskytovat určité prvky a struktury, které mohou být hodnotou kulturního dědictví. Proč nelze ponechat stavební činnost v krajině bez výraznějších omezení, proč je nutno omezovat způsob a míru výstavby a změn ve využití území?

Recenzovaný Článek popisuje jeden z nejdůležitějších faktorů omezující životnost dřevostaveb – vlhkost. Ukazuje, jaké jsou nejčastější příčiny a důsledky zvýšené vlhkosti v konstrukci dřevostaveb a jakými způsoby lze tuto vlhkost detekovat a měřit.

Ochrana krajinného rázu před vlivy výstavby nebo změn ve využití území je zakotvena v § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Pro stavebníky a investory je velmi obtížné předvídat, jaké podmínky pro výstavbu stanoví orgán ochrany přírody.

Památkáři u budov v památkových zónách vyžadují zachování členění a profilace vlysů otvorových výplní a respektování původního vzhledu fasády. Při zachování profilace vlysů je dnes již povoleno zasklení okenních křídel izolačními skly. Výrobci oken se v tomto směru dopouštějí stále mnoha chyb, které ovlivňují nejen fyzikální vlastnosti výplní otvorů, ale také jejich trvanlivost – životnost.

K hodnocení kvality a udržitelnosti budov jsou používány certifikační systémy. Vedle na trhu již etablovaných nástrojů, jako jsou BREEAM a LEED, se v posledních letech začínají prosazovat i další certifikační systémy – např. v Německu DGNB a BNB. V České republice vznikla v roce 2010 na Stavební fakultě ČVUT v Praze metodika SBToolCZ.

Článek si klade za cíl vyvinout jednoduchou použitelnou metodiku pro stanovení resp. odhad teplotního faktoru v nejkritičtějším místě okenních konstrukcí, kterou je zasklívací spára. Minulý článek ukázal zjednodušenou metodiku pro stanovení f_Rsi na charakteristickém průřezu rámu. Protože však nejkritičtější místo se vyskytuje v rohu zasklívací jednotky, bylo nutné vyvinout metodiku pro odhad teplotního faktoru v tomto místě.

Chybné napojení oken a dveří na nosnou stěnu a kvalitní zateplovací systém ETICS patří k nejvíce viditelným chybám na fasádách. Časté závady můžeme vidět jak pouhým pohledem, některé pak jen pomocí infrakamery.

V odborném prostředí specialistů na problematiku vzduchotěsnosti se hovoří o OSB jako o jakémsi difuzním retardéru – parobrzdě, která nikdy nezaručí nepropustnost vodních par ve vzduchu. Takto na OSB desky nahlížím i v této práci a dalšími pokusy zkouším vlastnosti různě upravených desek, na závěr nabízím komparaci těchto výsledků.

Příspěvek uvádí základní charakteristiky vláknobetonů, které ovlivňují jeho trvanlivost a umožňují zvyšovat návrhovou provozní životnost nosných vláknobetonových konstrukcí. Na výsledcích zkoušek, tj. pevnostních charakteristikách, dosažené homogenitě a karbonataci je tento efekt podrobněji prokázán. Příspěvek se především zaměřuje na drátkobetony, tj. vláknobetony při užití kovových vláken.

Šedé izolační desky pěnového polystyrenu se zvýšeným izolačním účinkem se na našich stavbách vyskytují již od roku 2005. Za tu dobu se šedým polystyrenem zateplily miliony metrů čtverečních. Aplikační firmy k tomuto novému materiálu často přistoupily po svém – polystyren jako polystyren. Výrobci zateplovacích systémů bohužel také dlouhou dobu nevěnovali některým odlišnostem šedého polystyrenu dostatečnou pozornost a tak máme za sebou jak kvalitní reference, tak mírně řečeno rozpačité aplikace.

Článek se zabývá vývojem metodiky, která by stanovila kvalitu konstrukce z pohledu kondenzace vodních par, a mohla tak projektantovi pomoci, bez složitých a nákladných výpočtů, vybrat vhodnou okenní konstrukci pro zabudování do daného objektu. Vzhledem k výsledkům experimentálních měření a matematicko-numerických simulací publikovaných předcházejících článků je nutné metodiku zaměřit na oblast zasklívací spáry v charakteristickém průřezu a v dalších publikacích i na oblast rohu zasklívací jednotky.