Bývalá cihelna byla po vytěžení zeminy zavezena různorodým odpadem. Vzniklý 20 metrů vysoký svah byl v koruně a patě zastavěn bez přihlédnutí k možnosti jeho sesouvání. V článku jsou popsány příčiny a důsledky havárie i sanační opatření.
Aktuálne trendy vo vývoji stavebníctva poukazujú na neustále zdokonaľovanie sa v oblasti materiálovej bázy, bázy konštrukčného návrhu jednotlivých častí budov, ako aj ich samotného celku. Predložený príspevok pojednáva o špecifickej problematike konštrukčného vyhotovenia detailu balkónovej dosky s použitím prerušeného tepelného mostu – tepelnej izolácie s prechádzajúcou oceľovou výstužou v porovnaní s „klasickým riešením“, tepelným zaizolovaním celej balkónovej dosky.
Při návrhu ocelové konstrukce používá statik přednostně prutové prvky. Na konstrukci je ale řada míst, kde prutová teorie neplatí. Analýza konstrukce v těchto částech je obtížná a vyžaduje zvláštní pozornost. Pomocí předloženého sw může statik lépe poznat chování jakkoli tvarovaného styčníku a tvar styčníku i jeho dimenze efektivně optimalizovat.
Článek se zabývá základními poznatky o vnitřní tepelné akumulaci energeticky pasivních staveb ve vztahu k letní tepelné stabilitě v klimatických podmínkách střední Evropy. Článek se lehce dotýká problematiky tepelné akumulace staveb s lehkým konstrukčním systémem, jako jsou například moderní sendvičové dřevostavby.
Článek sleduje na základě zahraničních pramenů vývoj několika dřevostaveb a hrázděných domů v Evropě a Severní Americe. Raritou je návrh 24podlažního dřevěného výškového domu ve Vídni ve čtvrti Seestadt Aspern. Stavební práce mají být zahájeny na podzim letošního roku a budova má být dokončena v roce 2018.
Článek úvádí příklady konkrétních regulativů uspořádání území a výstavby vycházejících z preventivních hodnocení krajinného rázu. Představuje možnosti implementace ochranných opatření (regulativů) definovaných v preventivním hodnocení krajinného rázu do nástrojů územního plánování a problematiku interpretace mapových výstupů zpracovávaných v různých měřítkách.
Nie vždy renovácia bytových domov spĺňa ekonomickú a ekologickú podstatu zároveň. V tomto príspevku je opísaná metóda výpočtu stanovenia minimálnych požiadaviek na energetickú hospodárnosť budov, aby obnovený objekt spĺňal environmentálne požiadavky a zároveň aby navrhnuté systémy boli efektívne z finančného hľadiska.
V roce 2009 byl realizován projekt schválený Ministerstvem životního prostředí ČR pod názvem „Snížení energetické náročnosti škol a školských zařízení Jihočeského kraje ve Volyni“. Cílem projektu bylo komplexní řešení vytápění a úsporných opatření na všech školách a školských zařízeních ve Volyni s důrazem na ekologizaci zdrojů tepla a zachování architektonických hodnot funkcionalistického areálu Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Volyně v Resslově ulici.
Ochrana krajinného rázu může představovat určitá omezení nejenom z hlediska velkých stavebních záměrů, ale i v případě architektury jednotlivých staveb, přičemž je uplatňována nejen v chráněných územích. Pro architekta, stavebníka či investora proto může být užitečná znalost některých oborových dokumentů ochrany přírody a krajiny, zejména tzv. preventivních hodnocení krajinného rázu.