Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Stavba / od 15.12.2014 do 16.3.2015


zpět na aktuální články

16.3.2015
Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Ing. Jaroslav Vychytil, Ph.D., Ing. Jan Šlechta, Ing. Jaroslav Hejl, Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Příspěvek se zabývá vzduchovou neprůzvučností stavebních prvků na bázi dřeva (příček, stropů, nosných konstrukcí aj.). Je provedeno srovnání jejich akustických vlastností s tradičními jednoduchými zděnými konstrukcemi. Stavební prvky na bázi dřeva mají zpravidla vícenásobný charakter, jejich neprůzvučnost je proto ovlivněna řadou akustických jevů.

9.3.2015
Ing. Petr Sejkot, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT Praha; Fakulta stavební, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB)

V současné době jsou vypočtené únosnosti prostorových přípojů dřevostaveb za pomoci kování výrazně nižší, než experimentálně zjištěné hodnoty. Důvodem je nedostatečná podpora výpočtů v současném znění technických předpisů a norem. Výzkum na ČVUT v Praze se proto tímto tématem zabývá a klade si za cíle doplnit předpisy a normy tak, aby vypočítané hodnoty únosnosti lépe odpovídaly experimentálně zjištěným hodnotám. Tento příspěvek přibližuje celý proces výzkumu od experimentů v reálném měřítku, přes numerické modely přípojů až po současné analytické přístupy a návrh na jejich zlepšení.

2.3.2015
Ing. Eva Caldová, Ing. Petr Vymlátil, Ph.D., Designtec Brno, Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, UCEEB

Předmětem tohoto příspěvku je numerická analýza chování dřevobetonové kompozitní stropní konstrukce, tvořené vláknobetonovou deskou a dřevěnými nosníky z lepeného lamelového dřeva. Hlavním cílem je posoudit možnost využití vláknobetonové desky, která spolupůsobí s dřevěnými nosníky a pomocí modelů v programu Ansys vyšetřit její chování v zatížené stropní konstrukci.

23.2.2015
Ing. Ivana Chromková, VUSTAH Brno

Tento článek popisuje výsledky projektu, který ověřoval možnost použití rychlé orientační zkoušky umožňující rychlé prvotní zařazení testovaného betonu s ohledem na jeho mrazuvzdornost. Použitá orientační zkouška vychází z ČSN 73 7325 Stanovení mrazuvzdornosti betonu zkrácenými zkouškami, která byla bez náhrady zrušena.

23.2.2015
Ing. Erik Šagát, doc. Ing. Libor Matějka, CSc., Ph.D., MBA, Fakulta stavební VUT v Brně

Základním předpokladem pro správný návrh konstrukcí provětrávaných fasád je znalost vlivu konstrukčních detailů na problematiku přirozeného větrání. Komparací lokálního zúžení u různých tlouštěk větrané mezery byl zjištěn zásadní vliv tohoto detailu na proudění a teploty v provětrávané mezeře.

16.2.2015
Ing. Jaroslav Pánik

Příspěvek se zabývá dodatečnou izolací stavebních konstrukcí na styku se zeminou. Je prezentován postup sanačních prací, kde nám významným pomocníkem jsou směrnice WTA tuto problematikou popisující a řešící. Jsou zde komentovány jednak injektáže, tlakové i beztlakové, stejně jako dodatečné vodorovné izolace. Významnou roli sehrává vhodný materiál a dodržování předepsané technologie. Zapomínat se nesmí ani na odstřikující vodu a kondenzační vlhkost. Na vysoce odborném provedení detailů je závislá úspěšnost sanace. Řada konkrétních řešení je ilustrována v přiložených obrázcích.

16.2.2015
Ing. Michal Čejka, Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D., PORSENNA o.p.s.

Článek na základě zkušeností a s uvedením konkrétního příkladu popisuje možnost ekonomicky dostupné výstavby energeticky úsporných objektů za současného získání podpory z programu Nová zelená úsporám. Účelem je vyvrátit některé mylné interpretace a mýty, které v této souvislosti kolují. Snahou je poukázat na dobré příklady zajištění přípravy kvalitního projektu, jeho úspěšného podání v programu NZÚ a následnou realizaci. Článek je určen jak stavebníkům, tak odborné veřejnosti.

9.2.2015
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební

Předmětem tohoto článku je analytická, numerická a experimentální analýza šikmého středního čepovaní s krátkým zhlavím a konfrontace zjištěných napětí s charakteristickými pevnostmi, používanými při posuzování napjatosti tesařských spojů podle Eurokódu 5.

2.2.2015
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., FAST VUT Brno

U betonů vzhledem k možnému vzniku vad v daném provozním zatížení a klimatických podmínkách je nutné navrhovat, testovat a během užívání sledovat rozsáhlý soubor fyzikálních, mechanických či deformačních vlastnosti. Mimo základní pevnostní charakteristiky jsou to také vodotěsnost, vzlínavost, nasákavost, mrazuvzdornost, objemové změny teplotní roztažnost atd.

2.2.2015
Ing. Zuzana Mathauserová

Zeptáte-li se hygienika, jak by definoval pojem „kvalita vnitřního prostředí budov“, označí ho jako soubor fyzikálních, chemických a biologických faktorů prostředí. Pro všechny tyto faktory by měly být – pokud je to možné a stav současného poznání to umožňuje – stanoveny hygienické limity, jako nepřekročitelné hodnoty, chránící zdraví lidí.

26.1.2015
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., Ing. Filip Čmiel, VŠB TU Ostrava

Přesné určení emisivity a následné zjištění povrchové teploty u lesklých materiálů je možno provést například za pomoci opatření jejich povrchu materiálem se známou hodnotou emisivity (například samolepicí folií nebo nástřikem barvou ve spreji). Příspěvek pojednává o další možnosti určení povrchové teploty a vlivu emisivity lesklých materiálů pomocí kovového štítu, který eliminuje negativní vliv odraženého záření při termografickém měření.

19.1.2015
Ing. arch. Marcela Kubů, Asociace výrobců minerální izolace

Příspěvek se zabývá problematikou stanovení návrhových hodnot součinitele tepelné vodivosti minerálních izolací. Asociace výrobců minerální izolace provedla na toto téma průzkum mezi projektanty a popsala jednotlivé možnosti postupu výpočtu a stanovení těchto hodnot a rozdíly mezi nimi.

12.1.2015
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., Ing. Filip Čmiel, VŠB TU Ostrava

Praktické zjištění povrchové teploty a emisivity u lesklých materiálů pomocí infračervené termografie se v současné době provádí tak, že se jejich povrch opatří materiálem se známou hodnotou emisivity. Uvedené veličiny je však možno určit bez pomoci materiálů se známou hodnotou emisivity. A to na základě infračerveného záření, které se od měřené lesklé plochy odrazí a následně je termografickým zařízením detekováno.

5.1.2015
Ing. Jan Tripes, TZÚS Praha, s.p.

V současné době existují dvě cesty, jak umístit ETICS na trh ČR – národní a evropská certifikace. Oproti evropské certifikaci platné po celé Evropské unii, národní opravňuje výrobce k prodeji výrobku pouze na území České republiky. Tento příspěvek dále uvádí základní specifika každého z těchto certifikačních procesů.

29.12.2014
Ing. David Eyer, prof. Ing. Josef Chybík, CSc.

Architektonický prostor je pro naše mentální, sociální a fyzické zdraví bytostně důležitý a také nás významně zpětně ovlivňuje – podporuje a inspiruje nebo také utiskuje a otupuje. V článku sleduji vlivy kompozice, techniky a použitých materiálů na vitalitu architektonického prostoru a představuji doporučené hodnoty dle standardu stavební biologie.

22.12.2014
Ing. František Vörös, konzultant Sdružení EPS ČR

Již více než 70 let jsou pěnové polystyreny součástí našeho života. Specifickou vlastností pěnových PS je nízká hmotnost – 10–40 kg/m3, oproti 800–1050 kg/m3 u kompaktních PS plastů. K současné evropské spotřebě EPS necelých 2 mil. tun je nutno pro účely řízení odpadů připočítat 400 tis. tun XPS desek a cca 100 tis. tun pěnových PS folií, používaných jako podnosy pro potraviny. Při nízké objemové hmotnosti se jedná o pěknou horu odpadů.

22.12.2014
Stanislav Majcher, Ing. arch. Branislav Puskar, PhD.

Koncept inteligentnej budovy prevzal vyspelý svet ako synonymum dobre navrhnutej, realizovanej a fungujúcej budovy, ktorá plne spĺňa požiadavky prevádzkovateľov, používateľov a predovšetkým uspokojuje samotných obyvateľov budovy. Samozrejmosťou je, že takáto budova je realizovaná špičkovými technológiami a vybavená progresívnymi zariadeniami a systémami.

15.12.2014
Ing. Michal Čejka, Ing. Jan Patka, PORSENNA o.p.s.

Představujeme stavbu energeticky pasivního bytového domu v komplexu KOTI HYACINT, který jako první bytový dům v ČR získal na konci roku 2013 osvědčení „Certifikovaný projekt pasivního domu“. Tento projekt splňuje všechna příslušná mezinárodně uznávaná kritéria pasivního domu stanovená Passivhaus Institutem (PHI) se sídlem v Darmstadtu.

15.12.2014
Ing. et Ing. Richard Hlaváč, Ing. Jiří Souček, ČVUT Praha, katedra Konstrukcí pozemních staveb, Ing. Petra Tichá, Ph.D., Ing. Tereza Bendová, ČVUT Praha, katedra Fyziky

Dřevo samotné, i velká část materiálů na bázi dřeva, jsou materiály s relativně vysokou propustností pro vodní páry. Jako ochranu dřevěných konstrukcí používáme různé prostředky založené na odlišných principiálních základech. Tato ochrana však zvyšuje nepropustnost dřevěných konstrukcí pro vodní páry, což může ovlivnit vlhkostní bilanci jednotlivých obvodových konstrukcí.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama