Odborné recenzované články

Stávající postupy stanovení přenosu tepla v zemině. Měření teplot v zemině pod podlahou experimentálního domu MSDK na VŠB v Ostravě. Rozdíl mezi vypočtenými teplotami v zemině pod podlahou a skutečně naměřenými hodnotami. Teplotní pole v zemině teoretické a skutečné.

Zdicí prvky s integrovanou izolací jsou známy poměrně dlouho dobu. Z těchto prvků vynikají cihly z pálené hlíny, protože technologie výroby umožňuje optimalizovat geometrii prvku v souladu s nízkou hodnotou součinitele tepelné vodivosti základního materiálu. Díky přidání izolace do dutin cihel došlo k výraznému zvýšení tepelněizolačních vlasností. Článek se zabývá popisem vlastností cihel bez izolace a s integrovanou izolací uvnitř zdicích prvků.

Studie¹, kterou zadaly Asociace výrobců minerální izolace, Cech pro zateplování budov a Sdružení EPS ČR v prvním kvartále 2013, představuje dva hlavní scénáře vývoje úspor energie na vytápění v rezidenčním sektoru ČR a informativně také vývoj úspor energie na vytápění v sektoru školství.

Článek se zabývá ohybovou zkouškou trámců se čtyřbodovým podepřením a jejím výsledkem v podobě diagramu odolnosti vláknobetonu vyrobeného výhradně s použitím recyklátů jako plniva. Jsou zde ukázány rozdíly mezi různým množstvím vláken, různých rychlostí zatěžování při provádění zkoušky a různých délkách vláken.

Recenzovaný Rok 2013 byl v EU vyhlášen rokem ovzduší. Ke zlepšení jeho stavu přispívají i výrobci plastů, včetně EPS pro izolace budov. Jsou popsány přístupy k řešení environmentálních a zdravotních problémů aplikací EPS.

V příspěvku budou uvedeny výsledky testování závěrečného klenáku segmentového ostění na tlak, který rozhoduje o únosnosti prvků ostění. Popsány budou i pevnostní charakteristiky zkoušených vláknobetonových segmentů. Vláknobetonový klenák s navrženou hmotnostní dávkou 50 kg/m³ byl porovnáván s klasickým železobetonovým klenákem.

Článek podává základní informaci o „Národním plánu na zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie“, který byl zaveden na Slovensku pro postupné plnění cílů daných směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.

V práci jsou uvedeny experimentální výsledky dlouhodobého sledování poměrného přetvoření dvou předem předpjatých přímých betonových pražců typu B91 S výrobce ŽPSV a.s. Pro dlouhodobé monitorování objemových změn byly použity optovláknové extenzometry SOFO.

Součinitel prostupu tepla je důležitým parametrem v energetickém hodnocení budov. Je jistě zajímavé věnovat se vlivu tohoto parametru na energetické hodnocení. V tomto článku je toto spočítáno na reálném domě. Ten je vyprojektován jako pasivní.

Z dôvodov nezohľadnenia degradácie materiálov došlo v minulosti k mnohým predčasným, či náhlym zlyhaniam stavebných konštrukcií. Kvalita navrhovania, zhotovovania a údržby stavebných konštrukcií je vážny problém i v súčasnosti. V článku sa uvádzajú pravdepodobnostné modely porušovania betónu, ktoré vyvolávajú depasiváciu výstuže.

Príspevok prezentuje metódu laboratórneho merania určeného na meranie vzduchovej priepustnosti veľkoplošných konštrukčných prvkov. Cieľom laboratórnych meraní bolo stanoviť hodnotu vzduchovej priepustnosti pre veľkoplošné konštrukčné prvky. Výsledky merania sú spracované vo forme protokolu, ktorý uvádza hodnotu vzduchovej priepustnosti pri tlakovom rozdiele. Hodnota poskytuje obraz o vhodnosti použitia a kvalite veľkoplošného konštrukčného prvku určeného pre tvorbu vzduchotesnej roviny.

Příspěvek se zaměřuje na popis technologie výstavby rodinného domu z betonových skořepinových tvárnic se systémem vnitřního zateplení. Důraz je kladen na obálku budovy. Je zde popsána technologie zhotovení obvodového zdiva a provedení zateplení, které je odlišné od běžné výstavby. Dále se zde zabývám popisem hlavních detailů, které se musí řešit jiným způsobem než u běžného zděného domu.

Energetika staveb je rozvíjejícím se oborem, se kterým se v dnešní době setkáváme na každém kroku. Každá stavba má svůj začátek i konec. V článku autor hodnotí vliv územních plánů a jejich studií na energetiku staveb – začněme šetřit energií tedy již od začátku.

Při užívání zkušebních a výpočtových norem se získá hodně informací a zkušeností při stanovení tepelných hodnot okenních, dveřních konstrukcí, střešních světlíků a jejich komponent. Nabízíme poznatky z laboratorní praxe.

Bouřlivé a často nekvalifikované diskuse věnované tomu, zda zpřísnění stavebněenergetických předpisů jsou správná, bývají doprovázeny výpočty dokazujícími – často tendenčně – co je potřeba. Příspěvek připomíná problém vypovídací schopnosti stavebněenergetických výpočtů, zejména v kombinaci s finančními souvislostmi, a využívá k tomu automatizovaného výpočtu energetické náročnosti velkého vzorku budov. Diskutuje zvýšení investiční náročnosti nízkoenergetických řešení.

Článek se zabývá statickýcm návrhem vaznicového krovu, který je v současnosti často využíván, zejména při stavbě rodinných domů. Jsou ukázány různé výpočetní modely vaznicového krovu a je provedeno jejich porovnání a zhodnocení.

Změna ČSN 73 0810/Z1 z 1. 6. 2012 zavedla nový termín tzv. „ekvivalent DP1“. Ten představoval výjimku v zatřídění do nehořlavých konstrukčních částí pro některé výrobky. Tuto výjimku zrušila změna normy ČSN 73 0810/Z3 s platností od 1. 7. 2013.

Současný trend využívání druhotných surovin, neustále rostoucí nároky na snižování celkové energetické náročnosti budov a eliminace tepelných mostů jak ve fázi návrhu, tak ve fázi realizace, pomáhá řešit nový prvek prahové spojky, spojující výše uvedené nároky na výstavbu. Prahová spojka se vkládá ve formě desek pod rám výplně stavebního otvoru hraničící mezi exteriérem a interiérem budovy. Variabilita je v možnosti výškového i délkového upravení na přesný rozměr a větší sortiment desek s několika druhy geometrických úprav, umožňují vodotěsné zatažení hydroizolační konstrukce z běžně využívaných materiálů.

V blízké budoucnosti je možno očekávat výrazné změny v nabídce dřevní suroviny, poskytované vlastníky a správci lesa. Především poklesne nabídka jehličnatých výřezů borovice a v první řadě smrku. S předstihem několika desetiletí by se těmto trendům měl přizpůsobit i dřevozpracující sektor, neboť tyto trendy budou mít dlouhodobou a zvyšující se tendenci. Podívejme se na tyto změny podrobněji.

V letošním roce dochází k významné změně v posuzování shody stavebních výrobků. Od 1. července 2013 vejde v úplnou platnost NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Co tato změna přinese výrobcům?