Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Stavba / od 21.1.2013 do 8.4.2013


zpět na aktuální články

8.4.2013
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Hana Hasníková, Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Příspěvek popisuje vyšetřování dřevěných prvků z historické konstrukce zastřešení odjezdové haly Masarykova nádraží v Praze. Součástí je i experiment, který se zabýval vlivem mechanického poškození dřevěných prvků na interpretaci výsledků nedestruktivních měření.

8.4.2013
Ing. Linda Veselá, Ing. Jaroslav Synek, Útvar technologií a materiálů, Metrostav a Katedra technologie staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Je tomu již rok a půl, co byla zveřejněna technická normalizační informace TNI 74 6077 – Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování. Co ustanovení nové TNI znamená při uplatňování požadavků na přesnost zabudování do hrubých konstrukcí, do kterých jsou okna a dveře osazovány? Jaký je dopad pro výrobce, dodavatele staveb a konečné zákazníky? Pohled očima kontroly kvality.

1.4.2013
Ing. Elena Ambrožová, VUT Fakulta stavební Brno

Článek obsahuje dílčí výsledky výzkumu vlastností přírodních tepelných izolací, konkrétně ovčí vlny. Měření závislosti součinitele tepelné vodivosti na vlhkosti probíhalo na výrobcích Isolena Premium a Isolena Klemmfilz rakouské firmy Isolena.

25.3.2013
Ing. Petra Hronová, Ing. Zlata Kadlecová, Prof. Ing. Jiří Adámek, CSc,, Ústav stavebního zkušebnictví, FAST VUT v Brně

Článek informuje o výsledcích výzkumu, který je zaměřen na stanovení vzniku a rozvoje trhlin od reologických procesů v raném věku u různých betonů. Jednotlivé receptury se liší jednak hodnotou vodního součinitele a jednak druhem použitých vláken.

25.3.2013
Ing. Miroslav Zapletal, Ing. Petr Sláčík, Zkušebna stavebně truhlářských výrobků, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Příspěvek se zabývá klasifikací a klasifikačními třídami zkoušených vlastností oken a vchodových dveří z hlediska využitelnosti pro použití v praxi. Tyto klasifikační třídy jsou velmi důležité pro využití dosažených funkčních vlastností otvorových výplní pro použití výrobků v ČR.

18.3.2013
Prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ing. et Ing. Petr Bílek, VUT v Brně, Ústav soudního inženýrství, prof. Ing. Jiří Vala, CSc., VUT v Brně, Fakulta stavební, MAT, doc. Ing. Jan Vodička , CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Příspěvek se zabývá rozvojem magnetické metody za použití permanentních magnetů pro kontrolu rozložení vláken ve ztvrdlém drátkobetonu a srovnávacím měřením na kontrolních vzorcích.

11.3.2013
Ing. Věra Heřmánková, Ph.D., Ing. Ondřej Anton, Ph.D., Ing. Petr Cikrle, Ph.D., Ing. Michal Stehlík, Ph.D., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Dřevo je organický materiál a je často považováno za materiál s nízkou životností. V minulosti se však příliš nerozlišovalo mezi trvanlivostí dřeva a zdiva, dokladem toho jsou konstrukce, které oba materiály kombinují. Ve skutečnosti má dřevo vysokou životnost, pokud při návrhu dřevěné konstrukce dodržíme určitá pravidla.

11.3.2013
doc. Dr. Ing. Luboš Podolka, Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra betonových a zděných konstrukcí

Článek se zabývá porovnáním metodiky návrhu zesílení zděné ohýbané konstrukce pomocí kompozitní výztuže s klasickými metodami zesílení. Žádná z dříve popsaných metod totiž neřeší problematiku zesílení ohýbaného cihelného nosníku na smyk, pokud nebude uvažována pouze smyková únosnost členěného ocelového průřezu. Této problematice vycházející z teorie příhradové analogie používané na zesílení ohýbaného železobetonového nosníku pomocí FRP tkanin či lamel nebo speciálních „L“ pásků se věnují teorie na zesílení železobetonových konstrukcí, kde je omezeno přetvoření aplikovaných FRP materiálů. Na obdobné teorii by mělo být možné stanovit i únosnost zesílené zděné konstrukce ve smyku.

4.3.2013
Ing. Michal Kloiber, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, CET Telč, Ing. Jan Tippner, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ing. Jaroslav Hrivnák, Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra mechanickej technológie dreva

Příspěvek prezentuje analýzu chování dřeva při použití diagnostického přístroje pro „in-situ“ hodnocení dřeva založeného na principu měření mechanického odporu proti vnikání nástroje (trnu) do dřeva. Cílem bylo popsat míru deformace a způsob porušení při vniku trnu (prům. 2,5 mm) do dřeva v čistě radiálním směru a porovnat měření přístroje se standardním testováním na vzorcích.

25.2.2013
Doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební

Dřevokazný hmyz je jedním z biologických škůdců dřeva. Napadá dřevní hmotu jak samostatně, tak také souběžně s ostatními biologickými dřevokaznými škůdci. Znalost zásad pro navrhování a provádění horkovzdušné likvidace dřevokazného hmyzu je při rekonstrukci historických budov nezbytná. V rámci projekčního návrhu sanace dřevěných prvků napadených dřevokazným hmyzem je nutno z koncepčního hlediska důkladně zvážit vhodný způsob sanace.

18.2.2013
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc.

V příspěvku jsou popsány okolnosti, které často vedou ke složitým sporům o výslednou kvalitu zhotovené průmyslové podlahy. Kromě kvantitativních parametrů, jako je ohybová tuhost desky, přídržnost povrchové úpravy s podkladem nebo místní rovinnost, se pozornost vždy soustřeďuje na vzhled viditelného povrchu. V příspěvku je navržena metodika hodnocení, která by umožnila alespoň částečně kvalitové posouzení průmyslové podlahy jako celku objektivizovat a vytvořit tak všem zúčastněným stranám základ pro korektní jednání.

18.2.2013
Ing. Veronika Hunková, Ing. Jitka Čechová, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Ústav základního zpracování dřeva, Ing. Vojtěch Kafka

Budova, o které pojednává tento příspěvek, je jednou z nemnoha hrázděných konstrukcí, které se zachovaly na území města Brna. Mezi ně patří například Jurkovičova vila, která je chráněnou památkou a je jí věnována veškerá potřebná péče. Hrázděné stavby v Brně ale mnohem častěji sloužily jiným, než obytným účelům, např. jako nádražní skladiště nebo k rekreačnímu a sportovnímu využití.

12.2.2013
Ing. Roman Šubrt, VŠTE České Budějovice

Okna byly a jsou stále nejslabším článkem domu, a to z mnoha hledisek. Nejlépe se jimi vniká do domu, propouštějí nejvíce hluku a jsou nejslabším článkem i z hlediska tepelných izolací.

11.2.2013
prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc., Ing. Eva Navrátilová, Bc. Ludmila Šmerdová, Ústav chemie, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně

Vápenné malty vykazují nízké pevnosti, které je limitují v jejich použití. V maltách pro obnovu historických staveb je snaha modifikovat vápenné malty příměsemi, které jsou v souladu s historickými materiály a postupy. Jednou z příměsí, používanou již ve starověku, byly pálené keramické hlíny. Ne každá vypálená surovina je aktivní při styku s vápnem, tedy vhodná pro zlepšení užitných vlastností malt.

11.2.2013
Ing. Iveta Jiroutová, TZÚS a.s.

U laické ale i odborné veřejnosti panuje mylná představa, že CE značka je zárukou vyšší kvality výrobku. Není tomu tak. CE značka vypovídá pouze o tom, že určené vlastnosti výrobku byly vyzkoušeny podle určeného předpisu, v případě oken, že byla provedena zkouška typu na 1 ks výrobku. Dodržení stejných kvalitativních parametrů, tj. stejných hodnot průvzdušnosti, vodotěsnosti apod. u celé výrobní produkce je na pouhé odpovědnosti výrobce.

4.2.2013
Ing. Tomáš Melichar, Ph.D., doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc., Ing. Miroslav Vacula

Článek je zaměřen na analyzování základních parametrů popílku, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cementotřískových desek. Dále je provedena komparace s vybranými typy vedlejších energetických produktů. Konkrétně se jedná o testování těchto alternativních surovin z hlediska vybraných parametrů, které jsou podstatné pro následující využití v cementových kompozitech s organickou výztuží.

21.1.2013
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

Dodatečné tepelně izolační vrstvy instalované kontaktně na libovolnou stěnu radikálně zlepšují tepelný odpor, ale zároveň snižují neprůzvučnost na specifických kmitočtových pásmech. V hlučných lokalitách (okolí frekventovaných silnic, železnic) však může jít o významný problém.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama