Odborné recenzované články

Při posuzování udržitelnosti je každopádně nutno brát v úvahu kromě ekologických cílů rovněž finanční zdroje. Vzhledem k důležitosti financování závisí na zdrojích všechna rozhodnutí při výstavbě. Nízkorozpočtové cíle a pasivní standard domu lze velmi dobře sloučit dohromady. Přitom je důležité, aby projektanti optimálně uplatňovali všechny známé možnosti snižování nákladů při výstavbě.

Článek popisuje první výsledky široce založeného projektu, zaměřeného na minimálně tříleté sledování rozsáhlého spektra údajů, zahrnujících energetickou efektivnost budovy, kvalitu jejího vnitřního prostředí a tepelně vlhkostní bilanci stavebních konstrukcí. Měření probíhá na jednopodlažním nepodsklepeném experimentálním rodinném domě s plochou střechou, označovaném jako NED FIAMO.

Ve stavebnictví je třeba se zabývat nejenom samotnou environmentální náročností výstavby budov a jejich provozem, ale popsat celý životní cyklus budov od těžby surovin, přes výrobu materiálů a jejich dopravu až po demolici stavby a případnou recyklaci stavebních materiálů. Je třeba kvantifikovat dopady stavební výroby na životní prostředí a následně výstupy srozumitelně prezentovat veřejnosti.

Průzkum stavu obvodových plášťů na bázi pórobetonu bytových domů na Slovensku, provedený v letech 2010 a 2011, prokázal rozsáhlý výskyt trhlin. Ty mohou představovat problém pro bezpečné kotvení ETICS ke stávající obalové konstrukci. Trhlina představuje diskontinuitu ve hmotě a výsledky výtažných zkoušek ukazují, že okolí trhliny lze považovat za oslabenou oblast s nižší únosností hmoždinek. V tomto příspěvku informujeme o rámcových výsledcích zkoušek provedených in situ a o předběžných výsledcích laboratorních zkoušek.

Transparentní výplňové konstrukce se speciálními vlastnostmi. Solární diodové zasklení s absorpčním zeleným sklem jako pasivní solární systém s možností otáčení v konstrukci okna ve dvou polohách. Duální možnost regulace tepelných zisků z přímého a difuzního solárního záření. Provedená měření na Stavební fakultě STU a vyhodnocení výsledků.

Měření denního osvětlení se má provádět při tmavém okolním terénu. Při světlém terénu (krajina pokrytá sněhem) pouze k doplnění. S ohledem na jas oblohy, jeho stálost a barevnost oblohy, pak v čase kolem poledne. Při měření vadí déšť nebo mlha. Nevýhody měření denního osvětlení však spočívají v požadavku rovnoměrně zatažené oblohy.

S rekonstrukcemi stávajících dřevěných trámových stropních konstrukcí se setkáváme poměrně často, zejména při snaze maximálně využívat objekty postavené v 19. a na počátku 20. století v centrech měst. V mnoha případech se tyto stropy dochovaly v dobrém fyzickém stavu, jsou dodnes funkční a vhodný zásah může velmi výrazně prodloužit jejich použitelnost a celkovou živostnost.

Článek pojednává o vývoji měření vzduchotěsnosti obalových plášťů budov v České republice. Uvádí počáteční kritéria a chyby, které se dělaly. podrobně se věnuje současnému stavu měření vzduchotěsnosti a uvádí některé zajímavé postřehy z praxe. Příspěvek byl přednesen na konferenci Pasívne domy 2011.

Příspěvek se zabývá návrhem repase oken budovy Národního muzea v Praze a jeho tepelně technickým posouzením.

Článek pojednává o možném zdravotním riziku osob při expozici ultrafialovým zářením především od nekoherentních technologických zdrojů. Zmiňuje se o účincích na lidský organismus a hygienických limitech, o kritériích pro posuzování zdravotního rizika, způsobu měření a o hygienickém dozoru u této problematiky včetně náhledu na využívání UV záření v komerčních soláriích.

Pálené cihly patří k nejrozšířenějším materiálům používaných zejména v konstrukcích obytných budov. Dá se říci, že cihelné zdivo je jakýmsi etalonem stavebních konstrukcí, neboť všechny jiné materiály jsou právě srovnávány výhradně s cihelným zdivem. Článek přináší přehled vývoje cihel a seznámení s výhledem uplatnění cihel v blízké budoucnosti.

Tepelná pohoda je ovlivňována řadou environmentálních podmínek, jako je teplota vnitřního vzduchu, střední radiační teplota, relativní vlhkost vzduchu a rychlost proudění vzduchu. Navíc je závislá na oblečení a fyzické aktivitě lidí v daném prostoru. Provoz technických zařízení instalovaných v objektech je často doprovázen nespokojeností uživatelů, řešíme problém zvaný syndrom nemocných budov.

V pojmu designové pasivní domy není rozpor. Právě naopak, čím vyšší je kvalita architektury, tím je pravděpodobnější zvýšení udržitelnosti pasivního domu. Architekt pasivních domů Werner Friedl představuje slovem i obrazem některé ze svých postavených designových pasivních domů v praktickém ztvárnění včetně detailních konstrukcí.

Drevo, ktoré sa používa na stavebné konštrukcie, si vyžaduje ohodnotenie vlastností – zatriedenie do kvalitatívnej triedy so zreteľom na jeho mechanické vlastnosti. Metódy na hodnotenie kvality konštrukčného dreva sa rozdeľujú na dve skupiny: vizuálna metóda a strojové metódy založené na rôznych princípoch.

V případech kompozitních dřevobetonových konstrukcí je nutné provádět požární zkoušky a snažit se z nich získat co nejvíce poznatků, které by umožnily sestavit příslušné výpočetní modely. Tento příspěvek je zaměřen na popis problematiky kompozitních dřevobetonových konstrukcí a přehled nových poznatků o jejich chování za požáru.

Vztah uvedený v ČSN 730581 pro výpočet sluneční deklinace se bude v průběhu let stále více rozcházet se skutečností. V současné době je jeho nepřesnost vztažená ke čtyřletému průměru hodnot deklinace pro poledne 1. března pouze necelých 8 úhlových minut. Důležité poznatky k posouzení oslunění budov zazněly na konferenci Aktuální problémy osvětlení a oslunění budov.

Článek se zabývá konstrukcí okna pro pasivní domy, a to z pohledu stávajícího stavu i vize do budoucna. Popisuje konstrukci oken pro pasivní domy, certifikovanou institutem PHI. Ukazuje i konstrukci okna budoucnosti pro pasivní domy, kdy rám okna překrývá hranu zasklení.

V posledních letech můžeme v České republice sledovat zvýšený zájem o stavby ze dřeva a materiálů na bázi dřeva. Jednou z technologií, o kterou je v České republice stále větší zájem, je realizace kompozitních dřevobetonových konstrukcí. Zatím se využívá především pro vyztužování a zesilování starých stropních konstrukcí. Své uplatnění ale může najít i při výstavbě bytových a nebytových vícepodlažních budov nebo pro realizaci mostů a lávek.

Při rekonstrukci objektů může nastat situace, kdy hluk ve vnějším prostoru nijak ovlivnit nemůžeme, tím máme na mysli hluk z dopravy a je proto třeba zajistit komfort alespoň ve vnitřním chráněném prostoru stavby. Toho je možné dosáhnout použitím adekvátních obvodových konstrukcí - u rekonstrukcí hlavně oken. Neprůzvučnost oken je třeba navrhnout na základě hluku z dopravy v dané lokalitě.

Využívání lepených dřevěných prvků se dostává do popředí zájmů u projektantů navrhujících dřevěné konstrukce, a to hned z několika aspektů. Kromě estetického hlediska lepených nosných prvků lze zmínit především dobré parametry únosnosti při relativně nízké objemové hmotnosti, dále možnost provádět atypické tvary konstrukcí a v neposlední řadě hledisko vyšší objemové stálosti prvků v porovnání s rostlým dřevem. Pro splnění všech těchto zmíněných aspektů je důležitá samotná výroba těchto lepených prvků, při které se kontroluje splnění technických požadavků dané výrobcem lepidla...