Odborné recenzované články

Pro výpočet kotevního plánu mechanicky kotveného hydroizolačního povlaku střechy (MEFAWAME) je nutno kromě správné hodnoty zatížení sáním větru stanovit odpovídajícím postupem také návrhovou odolnost (dovolené namáhání) použitého kotevního systému.

Dřevokazný hmyz je jedním z biologických škůdců dřeva. Napadá dřevní hmotu jak samostatně, tak také souběžně s ostatními biologickými dřevokaznými škůdci. Znalost zásad pro navrhování a provádění horkovzdušné likvidace dřevokazného hmyzu je při rekonstrukci historických budov nezbytná. V rámci projekčního návrhu sanace dřevěných prvků napadených dřevokazným hmyzem je nutno z koncepčního hlediska důkladně zvážit vhodný způsob sanace.

V příspěvku jsou popsány okolnosti, které často vedou ke složitým sporům o výslednou kvalitu zhotovené průmyslové podlahy. Kromě kvantitativních parametrů, jako je ohybová tuhost desky, přídržnost povrchové úpravy s podkladem nebo místní rovinnost, se pozornost vždy soustřeďuje na vzhled viditelného povrchu. V příspěvku je navržena metodika hodnocení, která by umožnila alespoň částečně kvalitové posouzení průmyslové podlahy jako celku objektivizovat a vytvořit tak všem zúčastněným stranám základ pro korektní jednání.

Budova, o které pojednává tento příspěvek, je jednou z nemnoha hrázděných konstrukcí, které se zachovaly na území města Brna. Mezi ně patří například Jurkovičova vila, která je chráněnou památkou a je jí věnována veškerá potřebná péče. Hrázděné stavby v Brně ale mnohem častěji sloužily jiným, než obytným účelům, např. jako nádražní skladiště nebo k rekreačnímu a sportovnímu využití.

Okna byly a jsou stále nejslabším článkem domu, a to z mnoha hledisek. Nejlépe se jimi vniká do domu, propouštějí nejvíce hluku a jsou nejslabším článkem i z hlediska tepelných izolací.

Vápenné malty vykazují nízké pevnosti, které je limitují v jejich použití. V maltách pro obnovu historických staveb je snaha modifikovat vápenné malty příměsemi, které jsou v souladu s historickými materiály a postupy. Jednou z příměsí, používanou již ve starověku, byly pálené keramické hlíny. Ne každá vypálená surovina je aktivní při styku s vápnem, tedy vhodná pro zlepšení užitných vlastností malt.

U laické ale i odborné veřejnosti panuje mylná představa, že CE značka je zárukou vyšší kvality výrobku. Není tomu tak. CE značka vypovídá pouze o tom, že určené vlastnosti výrobku byly vyzkoušeny podle určeného předpisu, v případě oken, že byla provedena zkouška typu na 1 ks výrobku. Dodržení stejných kvalitativních parametrů, tj. stejných hodnot průvzdušnosti, vodotěsnosti apod. u celé výrobní produkce je na pouhé odpovědnosti výrobce.

Článek je zaměřen na analyzování základních parametrů popílku, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cementotřískových desek. Dále je provedena komparace s vybranými typy vedlejších energetických produktů. Konkrétně se jedná o testování těchto alternativních surovin z hlediska vybraných parametrů, které jsou podstatné pro následující využití v cementových kompozitech s organickou výztuží.

V příspěvku jsou uvedeny příklady závad, které souvisejí s nanášením difuzně neprostupných povrchových úprav na vlhký beton nebo beton, jímž může migrovat voda v kapalné či plynné fázi. Popsány jsou možné mechanizmy vzniku poruch.

Dodatečné tepelně izolační vrstvy instalované kontaktně na libovolnou stěnu radikálně zlepšují tepelný odpor, ale zároveň snižují neprůzvučnost na specifických kmitočtových pásmech. V hlučných lokalitách (okolí frekventovaných silnic, železnic) však může jít o významný problém.

Ve dvou dílech představujeme moderní velkoformátové obklady. V první části to byly možnosti jejich použití včetně způsobů pokládání, v druhé části problematika dilatací.

Okno je z hlediska izolací stále nejslabším článkem obvodových konstrukcí. Proto zde probíhá a lze očekávat, že ještě dlouho bude probíhat, překotný vývoj. Jeho směry lze vysledovat i na zahraničních výstavách. Zde si lze i povšimnout, jak se vyvíjejí tepelné izolace a co je v celkem běžné nabídce různých firem.

Poměrně častým požadavkem v rámci stavebně-technických průzkumů historických konstrukcí je zjištění původu a stáří cihel, a současně stanovení fyzikálně-mechanických vlastností cihel v kontextu se statickým posouzením cihelného zdiva. Příspěvek se věnuje této problematice na příkladu průzkumu historické zděné mostní konstrukce.

Ve dvou dílech představíme moderní velkoformátové obklady. V první části to budou možnosti jejich použití včetně způsobů pokládání, v druhé části pak problematika dilatací, lepidel a spárovacích hmot.

Novela stavebního zákona se dotkne stavebních úřadů, odborné veřejnosti i soukromých osob. V textu jsou vybrány nejpodstatnější změny stavebního zákona (dále i SZ), zejména z oblasti umisťování staveb a povolování staveb. Vybrány jsou takové změny stavebního zákona, které mohou mít podstatné dopady na praxi. Text je svou strukturou a zaměřením primárně určen pro pracovníky ve stavebnictví.

Recenzovaný Článek se zabývá problematikou výpočtového odhadu doby dozvuku sportovních staveb ve fázi projektové přípravy. Na souboru devíti vybraných staveb je provedeno porovnání výsledků výpočtů s hodnotami změřenými in-situ na dokončených stavbách. Pro výpočty byly zvoleny různé predikční metody a počítačové simulace.

Při posuzování požární bezpečnosti staveb je třeba se zaměřit nejen na požáry, ale také na výbuchy. Účinky výbuchu patří do kategorie mimořádného zatížení stavebních konstrukcí. V průběhu užívání stavby nebo při její výstavbě se mohou vyskytovat jen ve výjimečném případě. ČSN EN 1991‑1‑7 (73 0035) požaduje takové zatížení uvažovat a tedy řešit stavební konstrukce tak, aby tomuto havarijnímu zatížení odolávaly.

Článek uvádí objektivní srovnání dvou různých přístupů k ochraně spodní stavby proti vodě a vlhkosti – bílých základových van a povlakových hydroizolací. Konfrontace vlastností a rizikových faktorů obou technologií je provedena z pohledu bílých van, na které je článek primárně zaměřen. Srovnávací analýza je doplněna fotodokumentací z terénních průzkumů a výsledky nezávislých laboratorních zkoušek.

Příspěvek se zabývá kvalitou provedených prací betonových konstrukcí a seznamuje čtenáře s rychlou metodou pro ověření kvality povrchové vrstvy betonu. Metoda nepřímo poukazuje na výslednou trvanlivost betonové konstrukce a na kvalitu provedených prací.

Cílem tohoto článku je poukázat na stále narůstající důležitost komplexního hodnocení energetické bilance staveb a prezentovat na souboru studentských prací výsledky v této oblasti, které lze užít pro nastínění základních souvislostí a představy o současném dopadu českých obytných budov na životní prostředí.