Recenzovaný Masivní dřevostavby jsou v současné době znovuobjeveným trendem, který se snaží přiblížit více přírodě, než umožňují jiné stavby, ale zároveň si udržet moderní a funkční design.
Spriahnutie drevenej nosnej konštrukcie stropov s tenkou betónovou vrstvou sa objavuje čoraz častejšie u moderných drevostavieb. Takto vytvorená stropná konštrukcia má rad výhodných vlastností oproti bežným dreveným stropom. Spriahnutím sa zvýši predovšetkým statická odolnosť a tuhosť konštrukcie stropu a zlepšia sa jej viaceré stavebnofyzikálne a protipožiarne vlastnosti.
Nosné konstrukce budov na bázi dřeva se do nedávna realizovaly převážně jako roubenky a lehké či těžké skelety, na které se používaly tyčové prvky z kulatiny, deskového a hraněného řeziva, lepené lamelového a vrstveného dřeva. Poměrně novým deskovým materiálem, vhodným pro realizaci budov na bázi dřeva, je křížem vrstvené dřevo (CLT), kterému je věnován tento příspěvek. V příspěvku jsou popsány jeho mechanické vlastnosti a pokročilé metody pro navrhování konstrukcí z tohoto materiálu.
Tepelnou stabilitu místností ovlivňuje lokální charakteristika území, geometrie budovy, orientace ke světovým stranám, akumulační schopnost konstrukcí, způsob a intenzita větrání, ale především velikost a vlastnosti transparentních ploch a s nimi spojené jejich stínění. Nejefektivnějším způsobem, jak tedy zabránit přehřívání místnosti, je omezit zisky přes průsvitné konstrukce, a to zastíněním.
Měření krátkodobé nasákavosti a součinitele tepelné vodivosti proběhlo na vzorcích klasické izolace a na vzorcích izolace z přírodních vláken. Dále byla změřena změna tepelné vodivosti po nasáknutí a následném vysušení na původní hmotnost. Výsledky ukázaly, že tepelné izolace z přírodních materiálů si zachovávají původní vlastnosti – součinitel tepelné vodivosti, tvar, oproti klasickým izolacím.
Pro ztužení štíhlých vysokých ocelových konstrukcí byl vyvinut obručový ztužující systém, který využívá předpětí pro zvýšení tuhosti, kterou je možné měnit, a tím získat požadované vlastnosti ztužujícího prvku. Zmenšené modely 1/20 jsou podrobovány statickým a později i dynamickým zatěžovacím zkouškám, které mají prokázat nebo vyvrátit teoretické předpoklady funkčnosti ztužujícího prvku a stanovit nejvhodnější způsoby předpínání.
Nároky na akustické vlastnosti budov se mění s vývojem lidstva a jeho technických aktivit. Jde zejména o požadavky na potlačení nežádoucích účinků zvuku a v určitých případech též naopak, o požadavky na zajištění slyšitelnosti a srozumitelnosti zvuku. Článek seznamuje s měřením neprůzvučnosti R [dB] u stěn v laboratorních podmínkách bez vedlejších cest šíření zvuku.
Pod pojmem „příslušenství ETICS“ se nachází značné množství výrobků (lišty, profily apod.), které mají významný vliv na kvalitu konečného díla. Jelikož legislativa obvykle žádné ověřování parametrů nevyžaduje a relevantní normy prakticky neexistují, ověřování a deklarace parametrů se neprávem opomíjejí. Reakcí na to je vytipování parametrů a metod ověřování pro konzistentní a přiměřené ověřování vlastností v rámci nepovinné certifikace.
Od 1. januára 2013 nadobudli účinnosť nové právne a technické predpisy, ktoré majú dopad ma zvýšenie požiadaviek na potrebu energie na vykurovanie a tým aj na zvýšenie požiadaviek na potrebu tepla na vykurovanei a chladenie. Tieto požiadavky nie sú prísnejšie iba na nové budovy, ale aj na významne obnovované budovy.
Zdicí prvky s integrovanou izolací jsou známy poměrně dlouho dobu. Z těchto prvků vynikají cihly z pálené hlíny, protože technologie výroby umožňuje optimalizovat geometrii prvku v souladu s nízkou hodnotou součinitele tepelné vodivosti základního materiálu. Díky přidání izolace do dutin cihel došlo k výraznému zvýšení tepelněizolačních vlasností. Článek se zabývá popisem vlastností cihel bez izolace a s integrovanou izolací uvnitř zdicích prvků.
Studie1, kterou zadaly Asociace výrobců minerální izolace, Cech pro zateplování budov a Sdružení EPS ČR v prvním kvartále 2013, představuje dva hlavní scénáře vývoje úspor energie na vytápění v rezidenčním sektoru ČR a informativně také vývoj úspor energie na vytápění v sektoru školství.
Článek se zabývá ohybovou zkouškou trámců se čtyřbodovým podepřením a jejím výsledkem v podobě diagramu odolnosti vláknobetonu vyrobeného výhradně s použitím recyklátů jako plniva. Jsou zde ukázány rozdíly mezi různým množstvím vláken, různých rychlostí zatěžování při provádění zkoušky a různých délkách vláken.
V příspěvku budou uvedeny výsledky testování závěrečného klenáku segmentového ostění na tlak, který rozhoduje o únosnosti prvků ostění. Popsány budou i pevnostní charakteristiky zkoušených vláknobetonových segmentů. Vláknobetonový klenák s navrženou hmotnostní dávkou 50 kg/m3 byl porovnáván s klasickým železobetonovým klenákem.