Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Obhajoba římsy

Římsa představuje tradiční architektonický prvek, který se bohužel ze současného stavitelství téměř vytratil a bývá často nahrazován způsoby, které dostatečně neplní svoji funkci architektonickou ani stavební.

Římsa se jako architektonický prvek objevuje u staveb již od starověku. Prvotním účelem římsy bylo odclonit dešťovou vodu od fasády, která jinak stékala po fasádě domu a poškozovala ji. V průběhu času se římsa vyvinula ve svébytný architektonický prvek, který se v různých modifikacích objevuje u všech typů a velikostí staveb. Od nástupu modernismu a jeho architektonických stylů na počátku minulého století se římsa u staveb uplatňuje stále méně, a to i přesto, že zakončení horních partií domu významně ovlivňuje architektonický výraz celé stavby. U domů menšího měřítka představovala často profilovaná římsa jediný ozdobný prvek.

V současné architektuře a stavitelství najdeme dva zcela protichůdné způsoby zakončení šikmé střešní roviny. Prvním a nejčastěji používaným způsobem je zakončení střechy výrazným přesahem po celé její délce. Takový způsob zakončení vychází z logického požadavku maximální ochrany fasády před povětrnostními vlivy. Přesah tvořený předstupujícími krokvemi s podbitím a krytinou má svá rozměrová omezení ovlivňující účinnost ochrany fasády. I střecha s velkým přesahem ochrání pouze omezenou část fasády, protože dešťové srážky jsou obvykle spojeny s větrem, který nese vodu i na část fasády přesahem necloněné.

Zcela opačný způsob zakončení okraje šikmé střechy najdeme u domů bez přesahu, kdy střešní rovina plynule přechází v rovinu fasády. Odvod dešťové vody zajišťuje skrytý nebo přiznaný (nástřešní) žlab v místě styku obou rovin – střešní a fasádní. Najdeme i příklady staveb, kdy je žlab zcela vynechán a voda ze střechy stéká po fasádě. Musí být ale z materiálu, který takové zatížení umožňuje nebo spíše dlouhodobě vydrží.

Římsa v různých podobách dobře plní funkci dekorační a ochrannou současně.
Římsa v různých podobách dobře plní funkci dekorační a ochrannou současně.
V dnešní době nejčastěji používaný způsob zakončení střechy pomocí krokví předstupujících před fasádu.
V dnešní době nejčastěji používaný způsob zakončení střechy pomocí krokví předstupujících před fasádu.
Zakončení střechy bez přesahu se žlabem umístěným za hranou fasády a dešťovými svody skrytými v dřevěném obkladu. Foto: Aleš Jungmann
Zakončení střechy bez přesahu se žlabem umístěným za hranou fasády a dešťovými svody skrytými v dřevěném obkladu.
Foto: Aleš Jungmann

V porovnání s oběma popsanými způsoby zakončení střechy představuje římsa velmi dobré (kompromisní) řešení. Stavebně nevelký, ale architektonicky výrazný prvek římsy je z hlediska ochrany fasády velmi účinný, aniž by navýšil cenu stavby potřebou dalšího materiálu. Fasádu dobře ochrání i prvek předstupující několik málo centimetrů a dvě desítky centimetrů široká římsa tak představuje v součinnosti s okapovým žlabem velmi dobrý způsob ochrany před povětrnostními vlivy.

V místě zkorodovaného oplechování střechy dochází ke stékání vody na fasádu. Zbývající část fasády chráněna pouze římsou bez okapového žlabu je v pořádku.

Detail styku stěny a střechy je náročný stavební detail a jeho správné konstrukční řešení eliminuje budoucí problémy v těchto místech domu. Zhodnocení detailu jako tepelného mostu za pomoci dvourozměrného vedení tepla ověří hodnoty nejnižších povrchových teplot a z nich vyplývající případná rizika. Zakončení střechy římsou se z tohoto pohledu ukázalo příznivější v porovnání se standardním řešením, přesahujícími krokvemi. Pomocí tvaru římsy je možné náročný detail styku stěny a střechy ochránit vrstvou izolantu a zabránit tak vzniku tepelného mostu i s jeho nežádoucími účinky.

Prověření detailů z hlediska dvourozměrného vedení tepla. Přesahující krokve vytvářejí v konstrukci střechy tepelný most. Římsa tvořená izolantem umožňuje nepřerušovaný přechod tepelné izolace stěny do izolace střechy.
Detail dnes často používaného řešení zakončení střechy pomocí přesahujících krokví a detail stejné části stavby při použití římsy.

Zajímavé porovnání obou variant zakončení střechy nabízí i množství použitého materiálu pro krokve a krytinu. U rodinného domu obvyklých rozměrů (8 × 12 m) zastřešeného sedlovou střechou znamená řešení přesahem spotřebu 0,6 m3 řeziva navíc pro krokve a podbití a o téměř 9 m2 krytiny více. Pro orientační výpočet byly uvažovány pouze okapové hrany střechy a další navýšení potřeby materiálu pro přesahy ve štítových stěnách nebylo započítáno.

Motivem k vytvoření článku byla potřeba autora shrnout opakující se diskuse na téma zakončení střechy a hlavně účinků přesahu z hlediska ochrany fasády domu. Cílem textu není najít „jediný správný“ správný způsob zakončení šikmé střešní roviny, ale připomenout tradiční a osvědčený architektonický prvek, který se ve stavitelství používá několik staletí.

Fotografie: archiv autora není-li uvedeno jinak

Nákresy a výpočty: Bc. Zdeněk Sovák

Ing. arch. Vladimír Balda (1972) je absolventem Fakulty architektury ČVUT, praktikující architekt vyučující na Fakultě umění a architektury TU Liberec a podporující člen Centra pasivního domu.

English Synopsis
The defense of cornice

Cornice is a traditional architectural element that is unfortunately disappeared from the current buildings. It is often replaced by methods that do not fulfill their architectural or construction function adequately.

 
 
Reklama