Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Šikmé střechy z pohledu hydroizolace

Střecha má chránit proti mrazu, dešti, sněhu a větru nejen uživatele objektu, ale veškeré konstrukce a hodnoty pod ní. Na střechu je nutno nahlížet v širších souvislostech – jako je souvrství krytiny, pojistných fólií, tepelných izolací, krovů, vnitřních obkladů atd. Krytina ze skládaných prvků sama o sobě nemůže být vodotěsná vůči hydrostatickému tlaku.

Za normálních podmínek je skládaná krytina bezpečná proti stékající srážkové vodě za případného spolupůsobení větru a dalších vlivů. Pokud je však vystavená nebezpečnějším účinkům (nadmořská výška, časté prudké větry a intenzivní deště, malé sklony, komplikované tvary střech, abnormální délka krokví, intenzivní využívání podkrovních prostor atd.), je nutno doplnit střešní plášť dalšími opatřeními. Nezbytností v drtivé většině případů je další hydroizolační vrstva.

Závady, které mohou redukovat funkci a užitné vlastnosti střechy obecně, je možno rozdělit do následujících skupin:

  1. závady projektové dokumentace,
  2. závady materiálu,
  3. závady v realizaci,
  4. závady provozu a změnou užívání objektu,
  5. závady údržby.

1. Závady projektové dokumentace

Tyto závady se mohou vyskytovat:

  1. nevhodným použitím materiálů do nepřiměřených podmínek, které mohou být reprezentovány mrazuvzdorností, znečištěným prostředím, odolností vůči UV záření, odolností vůči kyselým dešťům, nadměrnou vlhkostí atd.,
  2. zanedbáním změn fyzikálních a chemických vlastností materiálu v čase - především stárnutím, korozí, únavou atd.,
  3. nesprávným členěním a návazností střešních ploch projevujících se např.:
    • běžně odtékající dešťová voda po střešních plochách se v užších místech mezi vikýři a dalšími prolamujícími konstrukcemi mění v silnější proud nebo je srážková voda přiváděna na krytinu pod nevhodným úhlem (v šikmém úhlu k podélným stykům skládaných prvků),
    • voda z tajícího sněhu na osluněných jižních částech střechy odtéká na níže položené plochy ve stínu, kde může namrzat a vytvářet led bránící volnému odtoku další přitékající vody,
    • srážková voda přitéká v rozdílných množstvích a z rozdílných sklonů do úžlabí, které tyto vlivy nerespektuje - chybí prohloubená střední část v místě lomu nebo jiné opatření,
    • chybějícím odvodnění hydroizolačních vrstev pod skládanou krytinou,
  4. nevyhovující kombinací materiálů:
    • bitumenová koroze plechů a plastů,
    • elektrochemická koroze různých kovů v jejich přímém kontaktu,
    • rozdílná tepelná dilatace a spojení s krátkou životností,
    • působení ochranných nástřiků, které kromě dřeva mohou ovlivňovat i ostatní vrstvy střešního pláště, např. snížení povrchového napětí kapek vody u vysoce difuzních fólií apod.,
  5. nevhodným větráním střešního pláště:
    • větrací kanálky nejsou situovány na návětrné straně s účinkem větru,
    • situovaná větraná střecha ve vlhké a stinné oblasti,
    • větraná střecha má vzduchovou dutinu přerušenou četnými komíny, střešními okny, vikýři atd.,
    • vzduchové kanálky větrané střechy jsou sice od okapu nepřerušené, ale jejich nedostatečná výška, menší sklon střechy a zvýšená délka krokví snižuje proudění vzduchu v provětrávané dutině.

2. Závady v materiálu

Použité materiály nesplňují normové požadavky, především nepropustnost, mrazuvzdornost, rozměrové a tvarové odchylky prvků skládané krytiny, adekvátní vzduchovou propustnost ovlivňující prostup vodní páry. U podhledových či záklopových desek zateplených střešních plášťů hraje roli i jejich vzduchová propustnost. Ta je pro nejčastější případy uvedena v tabulce 1.

Materiál Tloušťka [mm] Vzduchová propustnost při 75 Pa [l.m-2.s-1]
Obklad z překližky 8,0 0,0067
Dřevotřísková deska 11,0 0,0108
Dřevotřísková deska 12,7 0,0155
Dřevotřísková deska 16,0 0,0069
Sádrokartonová deska 12,7 0,0196
Tvrzená dřevovláknitá deska 3,2 0,0274

Tabulka 1. Vzduchová propustnost některých desek při rozdílu tlaku 75 Pa

Z tabulky 1 vyplývá, že přínos dřevěného obkladu k neprůvzdušnosti šikmé střechy je téměř nulový a jakákoliv fólie je z tohoto hlediska účinnější.

3. Závady v realizaci

Nejpodstatnější závadami jsou:

  1. zabudovaná vlhkost způsobená především:
    • realizací v nevhodném ročním obdobím,
    • nesprávným pořadím prováděných prací, zanedbanou ochranou proti vodě v průběhu realizace,
  2. nedodržení odborných a řemeslných zásad:
    • nedostatečné utěsnění parozábrany ve spojích, u stěn, prostupů i hřebíků,
    • nesprávná návaznost klempířských konstrukcí na skládanou krytinu a okolní konstrukce,
    • nevyhovující vzájemné překrytí prvků skládané krytiny a její přesah do okapního žlabu,
    • záměna difuzní fólie za fólii z difuzně nepropustného materiálu, obrácená poloha difuzní fólie
    • vynechání kontralatí nad difuzní fólií, v jejímž důsledku se zejména v zimním období dostatečně neodvětrává vlhkost ze spodních vrstev střechy a v letním období neodvádí přehřátý vzduch,
  3. nerespektování montážních předpisů výrobce

4) Závady v provozu a změnou užívání objektu

Nejčastější závadou tohoto druhu je kondenzace vzdušné vlhkosti vlivem:

  1. změnou proudění vzduchu - např. záměnou lokálního vytápění za radiátory ústředního vytápění nebo naopak, která rovněž může ovlivnit střídání extrémních teplot v ranních a večerních hodinách (vlhkost v rozích),
  2. změnou dispozice - v rámci rekonstrukce zřízením nové koupelny, mrazírny, sušárny apod.),
  3. zvýšením počtu osob, popř. i zvířat v interiéru ovlivňující relativní vlhkost a teplotu vnitřního vzduchu,
  4. montáží vybavení interiéru ke konstrukcím, kdy se poruší parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvy na interiérové straně konstrukce střechy
  5. dodatečným vnějším zastíněním novou zástavbou, okolní vegetací atd.

5. Závady údržby

V rámci údržby dochází k:

  1. nedodržování předpokládaných činností uvedených v projektu - likvidace sněhu a rampouchů, čištění žlabů popř. jejich vytápění
  2. pozdním opravám krytiny a krovu,
  3. vynechání antikorozního nátěru zejména v exponovaných místech (konce úžlabí, ocelové vazníky atd.).

Partneři projektu TZB-info 2010 - Regenerace bytových domů

logo REGULUS logo DANFOSS logo IVAR CS logo KORADO
logo GEMINOX logo SUNPUR logo YTONG

Typy střech z hlediska umístění parozábrany

Parotěsné vrstvy mohou být ukládány jednak nad krokvemi (např. trojplášťová nebo dvouplášťová střecha na obr. 1 a 2), jednak pod nimi (trojplášťová či dvouplášťová střecha - na obr. 3).


Obr.1. Parotěsná zábrana nad krokvemi jako trojplášťová střecha
 
Obr.2. Parotěsná zábrana nad krokvemi jako dvojplášťová střecha


Obr.3. Parotěsná zábrana pod krokvemi jako dvojplášťová střecha

Difuzní a parotěsné fólie jsou někdy zaměňovány, což se projevuje naprosto odlišných tepelně-vlhkostním režimem ve střešním plášti a kondenzací vodní páry v místě tepelné izolace. U difuzní fólie rozhoduje její označení, určující i její technické parametry, které se vztahují k propustnosti vodní páry:

  • faktor difuzního odporu μ [-]: vyjadřuje relativní schopnost materiálu propouštět vodní páry difuzí; je poměrem difuzního odporu materiálu a difuzního odporu vrstvy vzduchu o téže tloušťce;
  • součinitel difuzní vodivosti δ [s] vyjádřený v dílčích jednotkách jako [kg.(m.s.Pa)-1]: to je schopnost materiálu propouštět vodní páru; je poměrem hustoty ustáleného difuzního toku vodní páry k jejímu gradientu částečného tlaku;
  • ekvivalentní difuzní tloušťka rd [m]: to je tloušťka vrstvy vzduchu dmat [m] se stejnými difuzním odporem μ jako má tloušťka stěny z daného materiálu; je definována následujícím vztahem
    rd = μ . dmat
    Při výskytu několika vrstev se hodnoty rd sčítají;
  • propustnost vodních par [g.m-2.den-1] podle DIN 53122,1,D (měřená při teplotě 23°C, vlhkosti 85% a tlaku 2240 Pa).

Zabudování parotěsné vrstvy

Z teoretického hlediska jde o jednoduchou věc. V praxi jsou však obě varianty řešení (s parotěsnou fólií nad a pod krokvemi) spojeny s problémy, které způsobují nepřípustný průnik vzduchu. Tak nastává u parotěsné fólie uložené nad krokvemi problém, protože je ztíženo vytvoření vzduchotěsného připojení na obvodové stěny u římsy a štítu. Střešní krokve obvykle přesahují úroveň fasády a tvoří tak nosnou konstrukci římsy. Tím musí být parotěsná zábrana ohnuta dolů a vzduchotěsně napojena na vnější stěnu, přičemž přečnívající krokve jsou překážkou. Proto musí být vyříznuta podle přířezu krokve a vzduchotěsně napojena na boční stranu krokve, což je nejen časově náročné, ale přináší to téměř neřešitelné technické problémy (krokve mohou podléhat během vysychání stavby silným deformacím způsobeným smršťováním, takže styky, které jsou původně těsné, později tuto těsnost ztratí.

Obdobné problémy jako u římsy jsou i u přečnívající střechy na štítových stěnách.

Tyto problémy zásadního významu lze řešit tak, že se nepoužijí přečnívající krokve a zatížení římsy se přenese na pomocné krokve (obr.5). Konstrukční detail s použitím pomocné krokve u římsy je potom uveden na obr.6, u štítové stěny na obr.7.


Obr.5. Bezproblémové napojení parotěsné zábrany na obvodovou stěnu

Obr.6. Konstrukční detail s použitím pomocné krokve

Obr.7. Zakončení střechy s použitím pomocné krokve u štítové stěny

U parotěsné vrstvy uložené pod krokvemi se objevují problémy ve stycích se stěnou, v místech prostupů s potrubím a u vaznic. Těsnějších styků parotěsné vrstvy u stěn se dosáhne pomocí lepeného spoje. Samolepící pásy se příliš neosvědčily, protože v důsledku úbytku změkčovadla lepidlo časem ztrácelo účinek (extrémně po 15 letech dokonce v zrnitou hmotu).

Vyhovují spoje lepené butylovými pásy, ale přesto je třeba před lepením provést důkladné očištění podkladu. U prostupů potrubí je nutno použít manžetu se stykovou plochou pro nalepení parotěsné zábrany. V praxi je možno oblast napojení též vypěnit a parotěsnou zábranu připevnit na potrubí pomocí lepicí pásky. Při uplatnění viditelných vaznic se osvědčil a úprava spočívající v tom, že se při montáži krovu uloží parotěsná fólie nad vaznicí s převisem (obr.8). Tato přidaná délka později zjednoduší její slepení s těsnící fólií zabudovanou na střešní ploše.


Obr.8. Položení parotěsné fólie nad vaznicí při montáži krovu

Fólie umístěné ve skladbě střechy mají obvykle za úkol podílet se výraznou měrou na vzduchotěsnosti střechy - což je vlastnost nezbytná pro její správnou funkci a trvanlivost. Ještě před zakrytím fólií se proto doporučuje vzduchotěsnost ověřit, např. blower-door testem v kombinaci s např. termovizní kamerou.

Poznámka: Tento článek není návodem pro navrhování střech. Upozorňuje na nejčastější postřehy ze soudněznalecké praxe autora.

Literatura:

[1] Blaich, J.: Poruchy staveb, Jaga group,v.o.s., Bratislava, ISBN 80-88905-50-8
[2] Kupilík,V: Střechy (kniha), Stavební informační agentura,s.r.o. Praha,1997, str.258, ISBN 80-85380-42-0

English Synopsis

Roof has to protect against frost, rain, snow and wind not only users of building but all structures and values under it. Failures in roof must be respected in larger connections – as coo-layer of roof, insurance foils, thermal insulations, roof truss, internal facings etc. Sloping roof of small unit covering isn’t and cannot be waterproof against hydrostatic pressure. How to prevent to failures of sloping roof?

 
 
Reklama