Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Kupujeme okna a dveře 2. část - okna a dveře ze dřeva

Druhá část seriálu Kupujeme okna a dveře se věnuje otvorovým výplním s dřevěným rámem. Dřevěná okna jsou specifická nejen v souvislosti s přírodním materiálem rámu, ale také charakteristickými detaily konstrukce výplně a jejím osazením do stavby.

Otvorové výplně ze dřeva

Obr. 8.0.1 Standardní provedení dřevěného profilu z lepeného čtyřvrstvého hranolu
Obr. 8.0.1 Standardní provedení dřevěného profilu z lepeného čtyřvrstvého hranolu

Obliba otvorových výplní ze dřeva je dána dvěma vlivy. Prvním je, že dřevo je klasický materiál, který se na okna a dveře používá v podstatě od počátků výroby. Druhým pak je, že se jedná o přírodní materiál, který mnoho lidí vnímá jako záruku určité přirozené kvality.

K nevýhodám dřeva patří, pokud není jeho povrch vhodně ošetřován a udržován, nižší trvanlivost. Proto je nutné u něj v rámci údržby obnovovat nátěry. Někdy se používají dřevěné rámy obložené hliníkovým profilem, což omezuje potřebu údržby. K diskutabilním tématům patří i tepelněizolační vlastnosti v porovnání s některými plasty. Zde je na místě zdůraznit, že v tomto směru je nutné porovnávat profily obdobných rozměrů, především stavebních hloubek, neboť tento rozměr má vliv i na tepelný most vzniklý v připojovací spáře. Pro zvýšení tepelného odporu se do některých dřevěných profilů vlepuje tepelněizolační hmota, nebo se vynechávají vzduchové dutiny. Dřevo má vysokou pevnost, a tak je není nutné vyztužovat ocelovými prvky. Klasický dřevěný profil je na obrázku 8.0.1.

Dřevina

Pro výrobu oken se používají různé druhy dřeva. Dříve byl pro svoje vlastnosti (trvanlivost, neexistence smolných ložisek) často využíván modřín. Méně se uplatňovala borovice, která je také trvanlivá, má však často smolné výrony, tzv. smolníky. U reprezentativních sídel se pak hojně používal dub. Později se jako levnější a hlavně dostupnější dřevo uplatnil zejména smrk.

V současné době patří mezi obvyklé a nejčastěji požívané tyto dřeviny:

  • smrk,
  • borovice,
  • modřín evropský,
  • dub.

O plastových oknech jsme psali v minulém díle seriálu Kupujeme okna a dveře

V nejrozšířenějším provedení se hranoly pro výrobu oken a dveří vyrábí slepením z jednotlivých lamel (viz obr. 8.0.1). Dále se používají i jiné druhy dřevin, většinou podle dostupnosti na konkrétním místě. U některých výrobců lepených hranolů toto kritérium odpadá, neboť jsou zásobeni importovanou surovinou. U těchto dřevin je pak nutné věnovat zvýšenou pozornost tomu, zda je ověřena vhodnost použití daného druhu a zda dotyčný výrobce disponuje odpovídajícím technologickým vybavením, které zabezpečí kvalitu produkce. Výrobce musí mít vždy k dispozici protokoly o provedených průkazných zkouškách pro lepení daného druhu dřeva, jimiž prokáže odpovídající kvalitu své produkce. Mezi méně obvyklé druhy používaných dřevin patří:

  • borovice douglaska,
  • borovice černá,
  • jedle,
  • modřín sibiřský,
  • topol,
  • buk (někdy obtížně slepitelný, vyžaduje značně vyspělou technologii a technologickou kázeň),
  • meranti (může být problém se zaručením jednotné barevnosti),
  • jiné (eukalyptus, oregon a další),
  • kombinace dvou druhů dřeviny (tzv. Duo-Holz), většinou kombinace modřínu a smrku (modřín má z důvodu výrazné kresby letokruhů lepší vzhled),
  • kombinace dřeva a tepelněizolační vložky (tvrdá PUR pěna, korek, Purenita podobně)
  • dřevo v kombinaci se vzduchovými komůrkami (v ČR se používá velmi málo, neboť tato okna, protože se nevyrábějí z metráže, mají dlouhou dodací lhůtu. Jednotlivé prvky se lepí přímo pro dodávku konkrétního rozměru okna). Kromě toho přínos zmíněných vzduchových komůrek je z pohledu zlepšení tepelně-technických vlastností malý.

Různí výrobci mohou používat i jiné druhy dřevin, vždy by však použití konkrétní dřeviny mělo být certifikováno příslušnou zkušebnou, popřípadě si lze vyžádat dobrozdání specializované zkušebny, případně zkušebního ústavu.


Stavím dům – jaká okna vybrat a na co si dát pozor?
Se společností OKNA.EU si rozeberme, na co je třeba dát pozor při výběru nových dřevěných nebo dřevohliníkových oken. Doporučujeme volit okna s izolačním trojsklem a teplým nekovovým meziskelním rámečkem Swisspacer-V, případně TGI. Důležitá je rovněž dostatečná stavební hloubka profilu (počet komor) a trojitý systém středového těsnění.
Poradna a široká nabídka oken a dveří na na stránkách www.OKNA.EU .

Profil okenního rámu a křídla

Součástí smlouvy o dílo by měl být i technický výkres charakteristického příčného řezu rámem a křídlem, nejlépe v měřítku 1:1, avšak nejvíce 1:5. Výkres má být s podrobným okótováním a popisem použitých materiálů. Měl by obsahovat nejen tvar okenního profilu s naznačením, kde bude umístěno oplechování parapetu a jak bude osazen vnitřní parapet, ale i počet lamel, ze kterých je profil slepen. Ve výkresu také má být uvedeno konkrétní lepidlo, které bude pro výrobu hranolu použito. Podle ČSN EN 204 – Klasifikace termoplastických lepidel na dřevo pro nekonstrukční aplikace musí jít vždy o lepidlo s třídou trvanlivosti D4.

Pokud je včas určeno, kde bude parapetní plech, je možné se ještě dohodnout s výrobcem oken na různých úpravách, aby se zabránilo vzniku tepelného mostu. Takovou úpravou může být například vyfrézování hlubší drážky pro oplechování apod. Je-li součástí smlouvy technický výkres, jenž přesně specifikuje náležitosti a profil budoucího výrobku, je možné optimálně navrhnout například způsob osazení do stavebního díla a též porovnat výrobek, který byl objednán, a ten, který byl ve skutečnosti dodán.

Obr. 8.2.1aObr. 8.2.1bObr. 8.2.1 Jednotlivé lamely hranolu musejí být s prostřídanou orientací vláken. Vlevo je příklad řešení profilu dřevěného okna vhodného i pro nízkoenergetické domy (zdroj: Slavona, s. r. o.)

Profil rámů má být vyroben z hranolu vzniklého slepením několika dřevěných lamel (minimální počet lamel je 3, přípustné je provedení i s čtyřvrstvým nebo vícevrstvým hranolem) – viz obrázek 8.2.1 vlevo.

Hranol může být vyroben i slepením několika lamel barevně odlišných dřevin nebo dřevin různě tvrdých, pro tento profil se často používá termín převzatý z němčiny – tzv. Duo-Holz, případně slepením dřevěných lamel a jedné vnitřní tepelněizolační vrstvy, která musí být parotěsně uzavřená či, nebo z lamel s vnitřním frézováním drážek pro zvýšení tepelného odporu profilu. Přitom vnitřní drážky musejí být umístěny ve vnitřní části hranolu tak, aby nehrozila kondenzace vodní páry v profilu. Příklad zdařilé kombinace dřevěných lamel z modřínového dřeva a korkových částí je uveden na obrázku 8.2.1 vpravo.

Profil rámů nesmí být pro standardní použití vyroben z hranolu masivního nebo z nelepeného dřeva. Tento profil může být použit zcela výjimečně, např. při výrobě replik starých oken, pak se ale musí jednat o kvalitní řezivo zásadně s radiální orientací vláken.

Provedení lepených hranolů a jejich vlastnosti musejí být v souladu s požadavky těchto norem:

ČSN EN 942 Dřevo na truhlářské výrobky – Všeobecné požadavky

ČSN EN 386 Lepené lamelové dřevo – Požadavky na užitné vlastnosti a minimální výrobní požadavky

ČSN EN 387 Lepené lamelové dřevo – Velké zubovité spoje

ČSN EN 390 Lepené lamelové dřevo – Rozměry – Mezní úchylky

ČSN EN 205 Lepidla – Lepidla na dřevo pro nekonstrukční aplikace – Stanovení pevnosti lepeného spojení ve smyku při tahovém namáhání

ČSN EN 204 Klasifikace termoplastických lepidel na dřevo pro nekonstrukční aplikace

ČSN EN 14298 Řezivo – Stanovení kvality sušení

ČSN EN 14220 - Dřevo a materiály na bázi dřeva pro okna, vnější dveřní křídla a vnější zárubně – Požadavky a specifikace

Maximální vlhkost dřeva pro výrobu nesmí překročit 16 % (viz norma ČSN EN 14220), přitom v jednom příčném řezu nesmí být rozdíl vlhkosti mezi jednotlivými lamelami větší než 3 %.

Hranoly pro výrobu okenních profilů

Pro výrobu hranolů určených pro otvorové výplně se používá výhradně horizontálně lamelované lepené dřevo pro třídu použití 3.

Pro výrobu okenních profilů se používají:

  • hranoly s lamelami podélně napojovanými ve všech vrstvách pomocí zazubeného spoje. Minimální délku mezi dvěma zazubenými spoji stanovuje výrobce svým technickým předpisem – doporučuje se, aby tato délka byla nejméně 200 mm;
  • hranoly s krajními pohledovými lamelami bez podélného napojování; vnitřní (středové) lamely se jako napojované provádí vždy.

Rámové a křídelní okapnice

Obr. 8.3.1 Ukázka rámové a křídelní okapnice (zdroj: LD Invest, a. s.)
Obr. 8.3.1 Ukázka rámové a křídelní okapnice (zdroj: LD Invest, a. s.)

Rámová okapnice

Rámová okapnice je hliníkový profil, který se osazuje na vodorovný dolní rám okna nebo balkonových dveří a musí být proveden jako profil s přerušeným tepelným mostem. Tento profil zajišťuje bezproblémový odvod srážkové, případně zkondenzované vody z vnitřního prostoru otvorové výplně ven, většinou na parapetní plech nebo jiný prvek zajišťující odvod vody mimo stavební konstrukci (obr. 8.3.1).

Další způsob řešení, který nahrazuje rámovou hliníkovou okapnici, je uveden na předchozím obrázku 8.2.1 vpravo. Hliníková rámová okapnice s polyamidovým přerušením tepelného mostu, jak je znázorněna na obrázku 8.3.1, je nahrazena pokračující dřevěnou profilací rámu se zakrytím subtilní hliníkovou křídelní okapničkou. Výhodou tohoto řešení je eliminace tepelného mostu, naopak určitou nevýhodou je výrazný negativní vliv srážkové vlhkosti v prostoru dekompresní dutiny.

Křídelní okapnice

Křídelní okapnice se osazuje na spodní vodorovný rám křídla. Měla by být v barvě okapnice rámové.

Křídelní okapnice je hliníkový profil, který se nasazuje na zešikmenou dolní křídelní plošku křídla zvenku – viz například obrázek 8.3.1. Funkcí křídelní okapnice je ochrana venkovní, povětrností nejvíce namáhané části křídla. Tato okapnice má být na krajích opatřena pryžovými manžetami, které zprostředkují kontakt mezi vlastní okapnicí a dřevem (obr. 8.3.1).

Osazení dřevěných oken

Dřevěná okna a balkonové dveře většinou nepoužívají k připojení parapetu nebo nášlapné vrstvy podlahy speciální osazovací profil jako výrobky plastové, ale mají speciálně upravený dolní vodorovný profil vyfrézováním polodrážek – typické uspořádání je patrné z obrázku 8.3.1.

Další možností osazení je osazení na dřevěný hranol, profil ze speciálních tepelněizolačních materiálů (např. tvrdé polystyreny), osazení do truhlíku z OSB desek a další úpravy a řešení.

Výhodou osazení do truhlíku či na kotvy je posunutí okenního rámu do míst, kde je ideální průběh teplot tak, aby vznikala co nejmenší tepelná vazba (druh tepelného mostu).

Povrchová úprava

Povrchová úprava se provádí akrylátovými vodou ředitelnými laky (disperzemi). Použité laky musejí být předem specifikovány a musí být doložena jejich zdravotní nezávadnost předložením bezpečnostních listů. Bezpečnostní list se vystavuje pro barvu každé vrstvy povrchové úpravy zvlášť.

Povrchová úprava může být provedena:

  • jako krycí (struktura dřeva je na hotovém výrobku prakticky neznatelná), přičemž je potřeba stanovit odstín podle barevné smluvené škály (např. RAL), označený v této škále příslušným číslem. V ideálním případě se domluví výroba vzorku, který bude v případě reklamace sloužit jako etalon;
  • jako lazurovací (po finální úpravě je struktura dřeva viditelná), přičemž je potřeba stanovit odstín podle vzorníků výrobce oken (doporučeno), distributora barvy nebo podle předaného vzorku, který bude v případě reklamace sloužit jako etalon. Je vhodné stanovit, že i struktura dřeva bude odpovídat předanému vzorku. Výroba podle vzorku zhotovitele je nejvýhodnější proto, že se takto nejlépe zohlední konkrétní technologické podmínky, za nichž výrobek vzniká. Vzorník distributora barvy bývá často více či méně odlišný od skutečnosti.

Měřitelným faktorem ovlivňujícím trvanlivost povrchové úpravy je tloušťka jejích vrstev. Ta má odpovídat technickým listům výrobce barev. Celková tloušťka nastříkaných vrstev barvy má být obvykle 350–400 µm za mokra. Po zaschnutí má být celková tloušťka nastříkaných barev alespoň 150 µm. Tloušťky větší než 200 µm jsou problematické, a to hlavně z důvodu prostupu a difuze vodních par přes konstrukci dřevěných oken a dveří.

Vždy má být dohodnuto, jaký systém povrchové úpravy bude použit. V úvahu přichází:

  • dvouvrstvý systém povrchové úpravy,
  • třívrstvý systém povrchové úpravy.

Ve smluvním ujednání by mělo být uvedeno, že povrchová úprava se provede stříkáním; není přípustné ruční natírání, které naprosto nezaručuje rovnoměrnost a dostatečnou tloušťku nanášeného barevného filmu. Je nutné zdůraznit, že i při zcela správném provedení povrchové úpravy výrobku se musí pravidelně provádět předepsaná údržba a obnova nátěru.

Příště: Funkční spáry oken

English Synopsis
Buying windows and doors, Part 2 - Wooden windows and doors

The second part of the series about windows and doors is focused on wooden windows, especially on specific natural material of the window frame, characteristic details of the structure, and the way of its instalation.

 
 
Reklama