Kupujeme okna a dveře, 7. část - Připojovací spára výplní otvorů
Pokud byla pro instalaci do stavby vybrána kvalitní otvorová výplň, závisí celkový úspěch na způsobu zabudování. Kvalita připojovací spáry je zásadně ovlivněna zvolenou skladbou a jejím provedením. Připojovací spára se člení na tři základní zóny: vnitřní uzávěr, tepelněizolační výplň a vnější uzávěr.
Jak bylo již na počátku Návrh oken uvedeno, okamžikem provádění montáže na stavbě se na otvorovou výplň přestává hledět jako na výrobek a stává se součástí stavebního díla. Tím podléhá všem zákonným ustanovením, která se na stavební díla vztahují.
Pokud byla pro instalaci do stavby vybrána kvalitní otvorová výplň, závisí celkový úspěch na způsobu zabudování. Kvalita připojovací spáry je zásadně ovlivněna zvolenou skladbou a jejím provedením.
Provedení připojovací spáry
Pod pojmem připojovací spára se rozumí celý prostor, který se nachází mezi rámem otvorové výplně a ostěním stavebního otvoru, tedy stavebně-konstrukční částí budovy. Jak již bylo uvedeno, okamžikem zabudování výrobku do stavby se na něj přestává pohlížet jako na výrobek, ale jako na součást stavebního díla. Musí tedy plnit všechny požadavky, které jsou kladeny na stavební dílo jako takové či na jeho součásti.
Tato skutečnost je ještě stále dost často podceňována, a proto lze být nezřídka svědkem, že výrobek leckdy i poměrně renomovaného výrobce může být vinou špatně provedené montáže z podstatné části znehodnocen. O tom, jak kvalitně bude otvorová výplň funkční a bude spolupůsobit s celým stavebním dílem, z podstatné části rozhoduje právě provedení připojovací spáry.
Obr. 11.1.1.1 Příklad správně provedené připojovací spáry
Zóny připojovací spáry
Každá připojovací spára se člení na tři základní zóny:
- vnitřní uzávěr,
- tepelněizolační výplň,
- vnější uzávěr.
Technicky nejsprávnějším řešením je použití tzv. funkčních pásek jakožto vnitřního a vnějšího uzávěru a tepelněizolační výplně, která vyplní prostor mezi funkčními páskami. Jako tepelněizolační výplň se nejčastěji používá polyuretanová pěna. Jeden z příkladů možného řešení je na obrázku 11.1.1.1. Provádění montáže bez funkčních pásek v současnosti již není v souladu s platnou legislativou.
Vnitřní uzávěr
Jeho hlavní funkcí je zabránit průniku vzdušné vlhkosti z místnosti do funkční spáry. Dlouhodobé působení vlhkosti na tepelněizolační výplň připojovací spáry totiž působí destruktivně na tento materiál, zapříčiňuje postupnou degradaci až k částečné či úplné ztrátě funkčnosti tepelného izolantu, a tím vzniku podstatného tepelného mostu s projevy plísně v interiéru pod parapetem či jinde.
Občas se lze setkat s názorem, že funkci těsnicí pásky lze nahradit například dřevěnou lištou, plastovým profilem, do něhož se zapravuje vnitřní omítka, a podobně. Jsou to názory vycházející z neznalosti problematiky. Normový interiérový vzduch v zimním období má částečný tlak vodní páry přibližně 1 300 Pa a exteriérový asi 130 Pa. Rozdíl těchto tlaků je to, co žene vodní páru skrz konstrukci. Pokud vodní pára narazí na studenou oblast, kondenzuje. Podstatou řešení je vždy důsledné utěsnění spojů a použití pásky, která bude mít vysoký faktor difuzního odporu, tedy bude tzv. parotěsná.
Příklad naprostého nepochopení funkce parotěsné pásky je uveden na obrázku 11.1.2.1. Na něm je vidět, že pásku nelze nalepit na rám okna, aby vzdušná vlhkost neměla přístup k tepelněizolační výplni. Navíc vně kolem pásky bude pronikat teplý vnitřní vzduch směrem ven – vzniká zde nežádoucí tepelný most. Páska je ještě perforována turbošroubem, který kotví okenní rám. Toto místo je potřeba speciálně ošetřit hydroizolačním tmelem, což se v tomto konkrétním případě nestalo. Na dalším obrázku je patrná chybná interpretace funkce parotěsného uzávěru. Namísto funkční pásky dodavatel zvolil variantu použití plastové krycí lišty.
Jak je patrné z obrázku 11.1.2.2, ani těsně po dokončení montáže nemá toto řešení schopnost plnit parotěsnou funkci, protože vznikají nežádoucí netěsnosti po téměř celé délce krycí lišty.
Poměrně častou chybou bývá i to, že páska vnitřního uzávěru není spojena v rozích, jak ukazuje obrázek 11.1.2.3. Tímto zdánlivě podružným detailem se dostává vzdušná vlhkost v koncentrovaném množství do prostoru tepelněizolační výplně.
Obr. 11.1.2.1 Příklad chybně provedeného (netěsného) vnitřního uzávěru připojovací spáry
Obr. 11.1.2.2 Chybné provedení vnitřního uzávěru krycí plastovou lištou
Obr. 11.1.2.3 Chybný rohový detail přerušení parotěsné zábrany připojovací spáry
Příklad správně provedeného vnitřního uzávěru je zachycen na obrázcích 11.1.2.4 a 11.1.2.5. Jak je z nich patrno, předpokladem je čistě provedené a připravené ostění, na něž je možné těsnicí pásky přilepit.
Obr. 11.1.2.4 Příklad správně provedeného vnitřního uzávěru; v místech překrytí kotev nebo netěsností v rozích se tyto odstraní použitím např. silikonového tmelu (vpravo)
Obr. 11.1.2.5 Celkový pohled na utěsněnou připojovací spáru před konečnou úpravou (vlevo); vpravo je dokončený stav včetně výmalbyTepelněizolační výplň
Obr. 11.1.3.1 Příklady nekvalitně provedené tepelněizolační části připojovací spáry; pěna tvoří velké bubliny, na obr. vpravo je patrný průhled z místnosti venTepelněizolační výplň nemá v připojovací spáře jinou funkci než právě funkci tepelné izolace mezi rámem a stavební konstrukcí. V žádném případě na ni nelze pohlížet jako na nosnou konstrukci a argumentovat její pevností a únosností v náhradě za použití standardních kotevních prostředků, s čímž se občas při použití PUR pěn lze setkat.
Tepelný izolant musí vyplnit spáru v celé její šířce i hloubce. Nesmí vzniknout žádné kaverny, není však ani správné, když při použití PUR pěny po její expanzi dojde k vytečení z připojovací spáry a přebytky se musejí odstranit. Pro montáž okna je potřeba používat montážní pěny, nikoliv výplňové, které obvykle mají větší rozpínavost, ale z hlediska stavebního použití nižší kvalitu.
Jako tepelné izolace se nejčastěji používají:
- PUR pěny různé kvality, rozpínavosti, výsledné hustoty a tepelné vodivosti,
- tzv. komprimační (kompresní) pásky, které bývají součástí uceleného systému.
Je potřeba použít kvalitní materiály, jejichž stupeň expanze není příliš velký. U takových výrobků, u nichž je stupeň expanze velký (většinou se jedná o levnější cenové kategorie nebo materiál s jiným určením), dochází k tomu, že v materiálu po jeho vytvrdnutí vznikají velké póry a tepelná izolace je tím výrazně zhoršena. Některé příklady nesprávného provedení tepelné izolace připojovací spáry jsou uvedeny na následujících obrázcích.
Venkovní uzávěr
Venkovní uzávěr připojovací spáry plní tyto hlavní funkce:
- vodotěsnost – zabraňuje pronikání srážkové vody z venkovního prostředí do spáry,
- paropropustnost – umožňuje difuzi vodní páry z prostoru připojovací spáry do exteriéru,
- ochrana tepelněizolační výplně spáry proti dalším negativním vlivům, jako je působení ultrafialové složky slunečního záření, ochrana proti mechanickému poškození a podobně.
Obr. 11.1.4.1 Příklady použití funkční venkovní pásky jako vodotěsného uzávěru; před konečnou úpravou se odstraní ochrana lepicí vrstvičky a tou se páska přilepí na podklad s následným zednickým začištěnímV této souvislosti je třeba mít na paměti, že vodotěsnou funkci venkovního uzávěru musejí plnit nutně nejen tzv. funkční pásky, což jsou speciální výrobky, o nichž je zmínka ještě dále. Jsou to i všechna opatření běžně používaná již v minulých dobách. Sem lze zařadit například parapetní plechy, různé výplňové těsnicí materiály, tmely a podobně. Platí jedna zásada – totiž že všechny detaily fasády musejí být vodotěsné. Jedinou výjimkou je projektový záměr a vytvoření speciálních detailů, což však není tématem této publikace.
V současné době se používají nejčastěji různé druhy tzv. venkovních pásek, které při vysoké odolnosti proti průniku tlakové vody mají poměrně malý difuzní odpor, jsou paropropustné. Příklady použití jsou na obrázku 11.1.4.1.
Dále se používají kompresní pásky, které plní obdobnou funkci. U nich je však nutné dodržovat důsledně maximální přípustnou šířku, kterou mají utěsnit. Při větší dekompresi, než je uvedena v technickém listu výrobku, svou těsnicí schopnost ztrácejí.
Kompresní páska použitá způsobem uvedeným na obrázku 11.1.4.2 představuje vhodný způsob provedení venkovní vodotěsné úpravy připojovací spáry. Utěsnění je funkční díky své dostatečné délce a šířku mezery lze regulovat vymezením polohy okenního rámu. Pro úplnost je nutno dodat, že obrázek neřeší druh a skladbu zdiva. I zde platí, že osazení nových oken a dveří by se mělo provádět současně se zateplením zbytku obvodového pláště. V případě novostavby se předpokládá, že zalomené ostění je tvořeno vhodným tepelněizolačním materiálem.
Naopak nevhodné použití tohoto výrobku dokumentují fotografie na obrázku 11.1.4.3.
Obr. 11.1.4.2 Použití kompresní pásky na venkovní uzávěr u plastového okna osazeného do zalomeného ostění
Obr. 11.1.4.3 Obě fotografie na obrázku dokumentují naprostou nefunkčnost kompresních pásek, které jsou vzhledem k šířce připojovací spáry použity zcela nevhodně; navíc jsou nepřípustně zdvojoványČasté chyby vedoucí ke ztrátě vodotěsnosti připojovací spáry
Pro úplnost je vhodné zmínit se o požadavku na vodotěsnost všech ostatních součástí otvorové výplně, které tvoří přechod do fasádních partií budovy. Jak bylo již výše uvedeno, splnění tohoto požadavku je velmi důležité. Přesto právě zde často dochází k různým pochybením. Bývají způsobena zčásti neznalostí, zčásti nedbalostí a leckdy též chabou řemeslnou zručností prováděcích firem.
Používání tolik oblíbeného silikonového tmelu jako takřka univerzálního těsnicího prostředku nelze v žádném případě doporučit. Všechny části fasády jsou obvykle namáhány velkými výkyvy teplot. Důsledkem jsou někdy i značné dilatační pohyby většinou tepelně vodivých partií, typicky parapetních plechů. Silikonový tmel není uzpůsoben k tomu, aby mohl větší dilatační pohyby vyrovnávat. Kromě toho působením povětrnosti v průběhu relativně krátkého časového období ztrácí svou elasticitu. To všechno způsobuje postupnou ztrátu těsnosti důležitých detailů. Proto je nutné věnovat provedení napojení součástí oken a dveří do obvodových konstrukcí velkou pozornost a tyto detaily zpracovat a odsouhlasit ještě před výrobou otvorových výplní. Dále se musejí používat jen takové těsnicí materiály a hmoty, které jsou k zamýšlenému použití skutečně určeny. Vhodnost použití lze ověřit podle údajů uvedených na technickém listu materiálu.
Řešení přijímaná pod tlakem okolností při zahájení montáže nebývají úspěšná. Některé příklady nekvalitního provedení venkovních detailů napojení otvorových výplní na fasádu jsou uvedeny na následujících několika obrázcích.
Obr. 11.2.1.1 Z důvodu úspory pracnosti a nákladů jsou stávající práh a obklad soklu ponechány; v kombinaci s příliš malou šířkou prvku není připojovací spáru prakticky možné utěsnit; lze očekávat postupné zatékání do interiéru
Obr. 11.2.1.2 Tolik oblíbené ponechávání starých parapetních plechů z důvodu úspory nákladů přináší často neřešitelné situace; detail na obrázku bylo potřeba vyřešit odstraněním starého plechu a instalací nového; náklady se zvýšily z důvodu vyšší pracnosti
Obr. 11.2.1.3 Výměna okna s ponecháním původního parapetu v tomto provedení nenechá nikoho na pochybách, že o vodotěsné provedení se nejedná
Obr. 11.2.1.4 Ukázka častého podceňování utěsnění boků parapetního plechu v návaznosti na ostění; postupným zatékáním degraduje zdivo v okolí tohoto detailu
Kontrola těsnosti připojovací spáry – Blower-door test
Protože se jedná o poměrně důležitý prvek stavby, který je však vizuálně dost problematicky kontrolovatelný, lze doporučit zakomponovat do každé smlouvy ustanovení týkající se kontroly připojovací spáry pomocí tzv. Blower-door testu. Ten spočívá v tom, že se v místnosti vyvine podtlak/přetlak o rozdílu tlaků 50 Pa a během něj se zjišťuje intenzita proudění vzduchu do místnosti či souboru místností. Zároveň lze změřit anemometrem rychlost proudění vzduchu, i když toto měření může být zavádějící, neboť se měří na vnitřním líci stavby, což nemusí být vypovídající o rozsahu problému v konkrétním místě. Může například docházet k nasávání vzduchu do místa infiltrací z velké plochy, pak bude rychlost proudění vzduchu malá i přesto, že se ve vzduchotěsné vrstvě vyskytuje závažný problém. Nebo naopak může docházet k nasávání vzduchu malým otvorem, který povede do místa vzduchotěsné roviny. Pak je situace opačná.
Obr. 11.2.2.1 Zjišťování míst s poruchou vzduchotěsnosti pomocí anemometru při probíhajícím Blower-door testu
Obr. 11.2.2.2 Termokamera zobrazující předměty v infračerveném spektru odhalí místa, kde se vyskytují nežádoucí tepelné mosty
Obr. 11.2.2.3 Po odkrytí inkriminovaného místa vytipovaného infrakamerou byla skutečně zjištěna a potvrzena nekvalitně provedená tepelněizolační výplň připojovací spáry
If you selected a high-quality windows and doors for your construction, the overall success depends only on the quality of installation. The most important is quality of the gap between the window frame and jamb. The basic three parts of this gap are inner and outer seal and thermal insulation.
