Nejčastější chyby napojení venkovních parapetů na fasádu

Původ slova parapet sahá podle etymologických slovníků do 16. století, kdy se objevuje zejména v románských jazycích. Ve francouzštině tento termín označoval ochrannou zídku v úrovni hrudi, v italštině je slovo parapetto tvořeno spojením výrazů „para“, označujícím obranu nebo ochranu, a „petto“, což je výraz pro hruď.¹ Za první světové války nazývali britští vojáci parapetem ochranný val z pytlů s pískem, který je odděloval od prostoru mezi zákopy, takzvané země nikoho. Dát hlavu nad parapet tedy znamenalo značně zariskovat.

I v dalších cizích jazycích lze do dnešní doby vysledovat etymologicky podobné výrazy ve významu zábradlí, zídky nebo jiné ochranné prvky chránící před přepadnutím. V současné oknařské a stavařské terminologii označuje parapet spodní přechod mezi oknem a fasádou, který plní jak ochrannou, tak estetickou funkci.

Typy v současnosti používaných parapetů a jejich specifika

Mezi nejpoužívanější materiály na výrobu parapetů patřily v minulosti kámen, mramor, cihla nebo dřevo, tedy materiály běžně užívané ve stavebnictví, logicky tedy byly využívány i pro úpravu okolí okna. Tyto materiály se v omezené míře používají i dnes, místo tradičního kamene se však mnohem častěji využívá mramor odlévaný do forem.

S postupem doby a vývojem materiálů se v minulém století začíná čím dál více prosazovat ohýbaný plech. Ten se hojně využívá i dnes, a to nejčastěji v hliníkové slitině AlMg3 o tloušťce 0,7 mm až 1,4 mm. Výhodou těchto plechů je široká škála použití a možností. Ze svitků je možné připravit i atypické parapety s nestandardními rozměry (například hloubkou přes 600 mm). Nevýhodou je, že takto hluboké parapety jsou při slabém materiálu špatně manipulovatelné, a snadno může dojít k jejich poškození. Mezi ohýbané parapety řadíme též titanzinkový plech, tedy slitinu titanu a zinku (TiZn). Ačkoli je tento materiál tenký pouze 0,55 mm až 0,8 mm, je rigidnější a parapet působí stabilněji.

V současné době je nejpoužívanějším a nejpropracovanějším materiálem pro výrobu parapetů extrudovaný hliník. Extrudovaný hliníkový nebo také tažený parapet se nejčastěji dodává v tloušťkách 1,1 mm až 2,5 mm, hloubka neboli vyložení bývá nejčastěji 50 mm až 400 mm. Tento typ parapetů má z výroby jasně definovaný sklon 5° a více, výrobci se zároveň zabývají i sofistikovanými systémy utěsnění, spojek, koncovek nebo dilatace.

Řez extrudovaného parapetu

Technické požadavky na parapety definuje norma ČSN 73 3610, soustředí se zejména na přesah přes fasádu, který musí tvořit minimálně 30 mm, na sklon nejméně 3° (5,24 %) a také na vodotěsnost. Při montáži parapetů je klíčové jejich systémové napojení na obvodovou zeď a následně vhodné utěsnění. Na zřeteli je třeba mít i dilataci hliníku, která dosahuje až 1 mm až 1,5 mm/bm podle barvy a přizpůsobit tomu dotěsnění koncovek a spojek. Jedná se o jeden z nejkomplikovanějších detailů a zároveň nejrizikovějších bodů řešených při dokončovacích pracích na stavbě. Je proto třeba jej skutečně nepodcenit a dbát na správné provedení. V praxi se běžně setkáváme s tím, že se venkovní parapety osazují až na samotném konci stavby, což s sebou nezřídka nese finanční komplikace. Často dochází k tomu, že investor již nemá dostatek financí na výběr nejvhodnějšího materiálu a raději zvolí levnější variantu. To se následně projeví v řadě nezdařených realizací a rekonstrukcí napříč Českem. Takto nedotažené detaily vedou postupem času k zatékání a následně k degradaci fasády praskáním omítky a plísněmi.

Nevhodně utěsněný parapet a průsak důsledkem nedokonalého utěsnění

Použití koncovek v montáži parapetů

Stále nejpoužívanějším materiálem pro výrobu koncovek zůstává plast. Nejčastěji se využívá univerzální pár koncovek, který je použitelný jak na předomítkové napojení, tak i na montáž v případě staveb, kde jej již fasáda naaplikována. Na výrobci pak záleží, z jakého plastu je krytka vyrobena. To posléze může mít vliv na to, jak dlouho krytka vydrží a jak bude odolávat povětrnostním podmínkám.

Dalším rozšířeným materiálem pro výrobu parapetových krytek je hliník. V tomto případě rozlišujeme před- a poomítkové, je proto nutné předem určit, zda bude parapet instalován před tím, než bude zhotovena fasáda (doporučený postup), a nebo až poté. V takovém případě je poomítková koncovka následně pouze slícována s omítkou a hliníkový profil těsně doléhá na špaletu. Naopak předomítková koncovka má přesah, na kterém by měla fasáda končit a být jím překryta.

Novou generací koncovek, která se začíná prosazovat, jsou koncovky s těsněním. Přičemž nejprve byly vyvinuty dotěsňovací díly, které sloužily k dodatečnému pojistnému zajištění u běžných koncovek s využitím zejména proti tlačenému dešti. I ty je však třeba dosilikonovat. Zřejmě nejpropracovanější řešení v současné době nabízí koncovky s vnitřním celoplošným těsněním, které jednak chrání proti hnanému dešti až do hodnot 1950 Pa a jejich součástí jsou i odtokové kanálky pro případ průsaku a jednak jejich technické řešení počítá i s dilatací parapetu. Podobně sofistikované řešení jako u koncovek je dostupné i v případě rohových a průběžných spojek. Poté, co se osadí dilatačním těsněním, je nezbytné naléhající parapet ještě dotěsnit proti průsaku i zezadu zasilikonovaným dílem.

Druhy krytek

Zajištění vodotěsnosti

V případě, že není zřejmé, zda bude napojení koncovek odolné vůči průsakům, je třeba lůžko parapetu preventivně zajistit druhou, voděodolnou vrstvou. U dřevostaveb je to dokonce nutnost. K tomu lze využít buď těsnicí fólii pro venkovní použití nebo fólii EPDM. Podmínkou však zůstává, že zejména v rozích musí být důkladně složena. V poslední době jsou na trhu k dostání i těsnicí hmoty na bázi tekutého plastu. Nejproblematičtější místa (zejména rohy) lze případně opatřit systémem Delta, který se napevno upevní na okenní rám a případné průsaky pak řeší integrované odvodňovací kanálky umístěné pod parapetem.

Dalším velmi citlivým a zároveň opomíjeným místem je konstrukční styk okenního rámu, koncovky, parapetu a fasády. Němci označují toto místo jako Gewerkeloch. Je to tzv. hluché místo, které se obtížně dotěsňuje a mělo by být řešeno předem buď kvalitní těsnicí koncovkou a zadním těsněním parapetu, případně dodatečně hybridním tmelem.

Systém odvodnění parapetu Delta

Slabé místo tzv. Gewerkeloch

Napojení parapetu a vodítka předokenní rolety

Důležitým tématem diskutovaným v poslední době zejména v souvislosti se stále větším procentem použití předokenních rolet a žaluzií je také řešení napojení vodicí kolejnice na parapet. V praxi se setkáváme s tím, že montážní firmy toto téma úplně zanedbaly nebo jej neuměly vyřešit. Je nezbytné zajistit, aby koncovka a parapety byly nainstalovány dříve než kolejnice. Koncovka musí být standardně po celé délce strany parapetu a vodicí kolejnice žaluzie musí být vyvedena právě na parapet, aby voda odtékala po něm. Při špatných realizacích se stávalo, že koncovka lícovala pouze ke kolejnici a kolejnicí pak zatékalo za fasádu. Pro předejití podobným nedostatkům by se měl používat systém poomítkové koncovky a k ní takzvané nacvakavácí „ploutve“. Tu je nezbytné seříznout a udělat prostor na kolejnici. Ploutev následně slouží jako předomítková koncovka a fasáda se na ni těsně napojí.

Systémové prvky usnadňující montáž venkovního parapetu

V současné době je na trhu k dostání řada koncepčních řešení, který mohou urychlit a zpříjemnit montáž venkovního parapetu. Například pokud je parapet osazován na stavbu, která se teprve bude zateplovat, je vhodné využít některý z široké škály držáků, které zajistí správný sklon parapetu a zároveň díky němu nedochází k únikům tepla, protože netvoří tepelný most. V případě, že je parapet osazován do již zateplené stavby, dají se využít držáky umožňující kotvení do zateplení, které rovněž poskytnou dostatečnou oporu.

Mimo držáků existují i takzvané podparapetní profily. Ty jsou opět vyrobeny pod normovaným sklonem. Vyrobeny jsou z materiálu EPS, a jsou tedy snadno upravitelné a můžou mít i výkroj na parapetní koncovku. Tyto profily napomohou s přípravou „lůžka“ pro venkovní parapet, které pak není nutné zdlouhavě připravovat tradičními způsoby.

Držák parapetu s přerušeným tepelným mostem a podparapetní profil

Literatura:

¹ https://www.etymonline.com/search?q=parapet

Článek byl nejprve publikován v Ročence ČKLOP 2024 a poté se svolením ČKLOP upraven k otištění v TZB-info