Jak Zelená úsporám ovlivnila ceny izolačních materiálů
V souvislosti s programem Zelená úsporám se vyskytují spekulace, že výrobci tepelně izolačních materiálů reagovali na zavedení dotační podpory zvýšením cen, takže v konečném důsledku investoři zaplatili stejně, jako kdyby dotace vůbec nebyly.
V letech 2000 až 2007 rostl objem stavební výroby průměrně o 7,5 %. S nástupem krize v roce 2008 však zpomalil a následující vývoj je všeobecně známý: další pokles. Průběh indexu stavební produkce v pozemním stavitelství (Buildings) v letech 2001 až 2010 je patrný z grafu č. 1.
Obrázek 1: Index stavební produkce – pozemní stavitelství v letech 2001–2010,
průměr roku 2005=100, zdroj ČSÚ
Po spuštění programu „Zelená úsporám“ v dubnu 2009 došlo ke zvýšené poptávce po zateplovacích systémech a nízkoemisních zdrojích tepla, což významně pomohlo malým a středním firmám, které jsou nejčastěji dodavateli těchto stavebních prací. Spuštění dotačního programu navíc přineslo 19 tisíc ročních pracovních příležitostí [2] a významně tak pomohlo nejen českému stavebnictví, ale i jiným navazujícím sektorům. V období boje proti krizi to bylo jedno z nejlepších protikrizových opatření, protože tzv. „malé stavebnictví“ má nejvyšší multiplikační faktor v celé ekonomice a zároveň je rovnoměrně rozloženo po celém území ČR.
Největší objem podpory „odčerpalo“ zateplení obytných domů (více než 45 % z celkové přislíbené výše dotací). V návaznosti na tuto skutečnost se poté objevily spekulace, že výrobci zateplovacích materiálů zdražili, čímž se na dotacích obohatili, a obyčejní lidé z toho vyšli, jako by žádné dotace nebyly. Podrobnější analýza však tento nesmyslný mýtus jednoznačně vyvrací.
Cena zateplovacího systému zahrnuje nejen cenu izolantu a ostatních použitých materiálů, ale zásadní podíl na ní mají fixní náklady: montáž, pronájem lešení a v neposlední řadě cena prací souvisejících. Mezi tyto související práce patří nové oplechování atik a parapetů, osazení instalačních krabic, provedení drážek bleskosvodu apod.
V následující tabulce je znázorněn na konkrétním příkladu rodinného domu procentuální podíl jednotlivých položek na celkové ceně zateplení při dvou variantách tloušťky izolace z minerálněvláknitých desek 200 mm a 100 mm.
| Plocha vytápěného prostoru [m2] | 158 | |
|---|---|---|
| Zateplovaná plocha [m2] | 145 | |
| Tloušťka izolace [mm] | 200 | 100 |
| Izolace (minerálně-vláknité desky) | 34 % | 22 % |
| Ostatní materiál (penetrace, lepení, kotvení, skelná tkanina, povrchová úprava) | 14 % | 18 % |
| Montáž | 39 % | 44 % |
| Pronájem lešní | 7 % | 9 % |
| Oplechování (atiky, okna) | 6 % | 7 % |
Z uvedených příkladů vyplývá, že fixní náklady na zateplení domů jsou poměrně vysoké (více než dvě třetiny z celkových nákladů), a proto lze obecně doporučit instalaci větší tloušťky izolace, která zajišťuje hlavní funkci zateplovacího systému (totiž úsporu energie) a u které náklady s rostoucí tloušťkou rostou jen mírně.
Obrázek 2 znázorňuje rozdíl celkových nákladů při zateplení vnějších stěn s použitím minerální vaty 100 mm a 200 mm. Celková cena pří použití dvojnásobné tloušťky izolace vzroste o 29 %. Je třeba říci, že zdvojnásobení izolace nepřinese efekt úspor o 100 % větší než při použití MV 100 mm, ale pouze cca o 40 %, což je stále o hodně vyšší finanční částka, než je navýšení ceny izolace s větší tloušťkou. Tato strategie má smysl i proto, že do budoucna lze předpokládat neustále rostoucí ceny energie.
Obrázek 2: Rozdíl celkových nákladů zateplení vnějších stěn při použití minerální vaty 100 mm a 200 mm
Jak se změnila cena izolačních materiálů během programu Zelená úsporám? Graf na obrázku 3 zachycuje vývoj cen minerálních izolací u dvou nejčastějších aplikací (zateplení vnější stěny a zateplení šikmé střechy) získaný zprůměrováním cen různých výrobců podle oficiálních ceníků. Ceny jsou znormalizované vůči roku 2007, aby bylo možné porovnat vývoj. Ceny z oficiálních ceníků mají obecně nižší vypovídací schopnost, v závislosti na vývoji trhu se skutečné prodejní ceny mohou v jednotlivých případech lišit až o desítky procent. Graf je proto doplněn tabulkou prezentující skutečné prodejní ceny minerálních fasádních desek největšího dodavatele izolací v ČR – DEKTRADE a.s.
Obrázek 3: Index cen minerální izolace pro zateplení šikmých střech a vnější zateplení stěn
| 2007/10 | 2008/8 | 2009/9 | 2010/9 | 2011/9 |
|---|---|---|---|---|
| 3 400 Kč | 2 750 Kč | 2 250 Kč | 1 920 Kč | 2 040 Kč |
Z grafu je zřejmé, že od roku 2008 došlo k zásadnímu poklesu ceny izolací z důvodu nastupující hospodářské krize. Její dopady se projevovaly propadem poptávky (nedostatkem financí ve veřejném i soukromém sektoru), zhoršením hypotečních podmínek (pokles poskytnutých hypoték o 30 %), poklesem objemu úvěrů od stavebních spořitelem o 10 % a podobně. Díky zmenšenému podílu vývozu došlo na domácím trhu k poklesu cen stavebních materiálů. V tabulce 3 je pak zaznamenán časový průběh programu Zelená úsporám.
| 22.4.2009 | spuštění programu, přislíbené dotace v hodnotě 25 mld. Kč |
| 13.5.2009 | podána první žádost |
| 1.9.2009 | otevření programu pro panelové domy |
| 8.2.2010 | podány žádosti v hodnotě 1 mld. Kč |
| 19.7.2010 | program otevřen pro budovy veřejného sektoru |
| 24.8.2010 | přerušení příjímání žádostí pro panelové domy |
| 31.8.2010 | přerušení příjímání žádostí pro budovy veřejného sektoru |
| 29.10.2010 | pozastavení programu |
| 30.11.2011 | dosud poslední výplata dotací, celkem bylo zatím proplaceno 9,5 mld. Kč |
| 1.7.2011 | celkem schváleno přes 64 tisíc žádostí za zhruba 16 mld. Kč |
V následujících letech se cena izolací pro šikmé střechy s mírným kolísáním v zásadě stabilizovala na úrovni cca o 10 % nižší, než byl vrchol. Naopak u kontaktního zateplení vidíme po období stagnace další pokles dokonce na úroveň o 30 % pod vrcholem. Poptávka je trvale oslabena a jedním z hlavních důvodů je i prudké zastavení všech dotací – jak Zelené úsporám, tak programu Nový panel, tak i vyčerpání Operačního programu životní prostředí, ze kterého se zateplovaly školy a nemocnice.
Závěr
Dotační programy jako Zelená úsporám nebo Nový panel znamenaly velký přínos pro malé a střední podniky, které díky nim byly schopné udržet si svoje postavení na trhu i přes probíhající krizi. Pro výrobce izolačních materiálů však neznamenalo spuštění programu signál pro zdražení svých výrobků. Naopak je vidět, že došlo k dramatickému propadu cen kvůli krizi, který výrobci museli kompenzovat zefektivněním výroby i distribuce.
Tím, že dotace byly poskytovány nikoli výrobcům, ale přímo domácnostem, bylo dosaženo toho, že se sice zvýšila koupěschopná poptávka, ale o tu se zároveň utkalo mnoho výrobců ve zostřeném konkurenčním boji. Protikrizové škrty v rozpočtech tak dopadly na výrobce tepelněizolačních materiálů stejně tvrdě, jako na všechna jiná odvětví a mýtus o tom, jak si výrobci izolací žijí díky Zelené úsporám „ve vatě” je (bohužel) zcela zcestný. Je však pravdou, že zvýšený odbyt umožnil zvýšení vytížení výrobních linek, což vedlo ke snížení fixních nákladů na výrobu izolačních materiálů. To výrobcům pomohlo přestát krizi a přizpůsobit se novým podmínkám.
A jaký je výhled do budoucna? Ceny energií nadále porostou a zateplení se tak stává stále atraktivnějším řešením pro snížení nákladů na vytápění. Většinovou část ceny systému (zhruba dvě třetiny) tvoří fixní náklady a izolace se na celkové ceně podílí jen zhruba třetinou. Díky poklesu cen izolantů lze tedy doporučit zateplování raději větší tloušťkou izolace (např. renomovaná poradenská společnost EkoWatt u zateplení panelových domů doporučuje tlouštky kolem 20 cm), protože růst investičních nákladů není velký a přidaný efekt vyšší úspory se projeví na rychlejší návratnosti celé investice..
Použité zdroje
- [1] ČSÚ – www.czso.cz
- [2] Studie “Důvody pro zateplování domů: desetitisíce pracovních míst v Česku“, Miroslav Zámečník, Jan Hlaváč, 2010
- [3] Zelená úsporám – www.zelenausporam.cz
With regard to the program Green for savings the speculations appeared that the producers of thermal insulating materials increased the prices in reaction to the introduction of the subsidy, so that, ultimately, investors pay the same as if the subsidy had ever been introduced.
