Multikriteriální nástroj pro hodnocení a certifikaci renovací existujících budov reSBToolCZ
Cílem navrhované metody hodnocení reSBToolCZ je ohodnotit, u budov renovovaných nebo rekonstruovaných pro potřeby bydlení, míru dosažené efektivnosti z hlediska kritérií udržitelné výstavby, a to vše při zachování kulturně-historické hodnoty těchto staveb.
1. Úvod
SBToolCZ je česká metodika [1] [2] pro hodnocení komplexní kvality budov založená na mezinárodní metodice SBTool [3]. reSBToolCZ pro existující budovy a jejich obnovu pro účely bydlení je metoda hodnocení, pomocí které se posuzují vlastnosti budovy a okolí s návazností na udržitelný rozvoj a ochranu kulturně-historických hodnot. Analogicky s nástrojem SBToolCZ pro novostavby bytových domů se hodnotí vliv budovy na životní prostředí, sociálně kulturní aspekty, funkční a technická kvalita, ekonomika a management a v neposlední řadě i lokalita (viz přehled kritérií v kapitole 8), ve které je budova postavena. Kulturně-historická kvalita je zohledněna automaticky v rámci použité metody hodnocení.
V současnosti existuje v zahraničí několik metodik, které se zabývají hodnocením existujících budov (např. LEED, BREEAM, CASBEE), tyto metodiky však hodnotí míru zefektivnění provozu stávající budovy a jsou tak nástroji správy budov (facility managementu), případně může být výstupem sada doporučených stavebních opatření k zajištění lepší kvality budovy v rámci hodnotícího nástroje.
Abychom byli schopni jasně definovat podstatu a cíle hodnocení pomocí nástroje pro existující budovy, je třeba nejprve objasnit základní pojmy, které se tohoto tématu týkají:
- Rekonstrukce = zásah do stávajícího objektu, který znamená fundamentální změny v jeho konstrukci. Mění se podstata budovy a případně i její účel.
- Renovace = jde o takový zásah do stávajícího objektu, v jehož rámci mohou být upraveny dílčí stavební konstrukce (například za účelem snížení energetické náročnosti budovy nebo odstranění závad) tak, že zůstává vždy zachována podstata objektu. Pro renovaci můžeme použít i výraz obnova.
- BAT (Best Available Techniques) = v současné době nejlepší dostupné technologie použité například při realizaci stavebního opatření v rámci renovované budovy.
2. Klasifikace existujících budov
Klíčovým problémem pro hodnocení komplexní rekonstrukce či renovace budovy spočívá především v rozmanitosti vystavěného prostředí a jednotlivých budov v něm a tedy v rozdělení budov podle jejich kulturně-historické hodnoty.
Motivací pro toto členění je skutečnost, že pokud bychom byli schopni kategorizovat stávající stavby, pak bychom byli schopni k příslušným kategoriím přiřadit způsoby a přístupy k jejich rekonstrukci nebo renovaci s ohledem na kritéria udržitelné výstavby a zachování kulturně-historické hodnoty a tím i vyhodnotit míru jejich naplnění v konkrétních případech.
Je třeba si uvědomit, že při hodnocení stávajících budov se zbýváme na jedné straně budovami starými pouze několik let ana druhé straně například několika staletí, stavbami s minimálníkulturně-historickou hodnotou a stavbami, jejichž kulturně-historický význam je mnohdy nedocenitelný, stavbami s různou funkční náplní atd.Kritéria členění stávajících staveb tak mohou být například podle jejich:
- stáří;
- stylové příslušnosti;
- typologie;
- konstrukčního, materiálového a technologického řešení;
- kulturně-historické hodnoty atp.
Tyto skupiny se mohou navzájem překrývat a prolínat, mnohdy i zařazení v rámci jednoho kritéria může být velmi komplikované, pokud je stavba na pomezí různých stylů nebo s kombinovaným stavebně konstrukčním řešením.
Pokud bychom se tedy rozhodli dále metodu hodnocení členit podle těchto podskupin nebo jejich kombinací, tak nakonec dospějeme do nepřehledného stavu nesourodých přístupů, které navíc nemusí být mezi sebou jasně rozděleny. Taková metoda a začlenění domu do specifické podskupiny pak může vyvolávat vážné pochybnosti a bylo by zřejmě možné toto rozdělení lehce napadnout.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že tento způsob kategorizace stávajících staveb není objektivní a transparentní a nevede k uspokojivému výsledku. Metoda hodnocení tedy musí být nastavena tak, aby nebyla závislá na kategorizaci staveb, ale tak, aby všechny existující budovy hodnotila jedním přehledným způsobem s ohledem na environmentální, sociální, kulturní a ekonomické hodnoty rekonstruované nebo renovované stavby.
3. Kulturně-historický aspekt existujících budov
Nejvýraznějším aspektem, který, na rozdíl od novostaveb, ovlivňuje renovace existujících staveb, je jejich kulturně-historická hodnota. Ta má naprosto zásadní vliv na možnosti renovace a tudíž i na míruzlepšení environmentálního profilu budovy. Je zřejmé, že lze jiným způsobem z hlediska obnovy přistupovat k památkově chráněnému objektu a k objektu, který nijak chráněn není (viz Obrázek 1).
Obrázek 1 – památkově chráněný objekt po renovaci a renovovaný objekt bez památkové ochrany
Současné pohledy na hodnocení staveb z hlediska kritérií udržitelné výstavby s jejich kulturně-historickou hodnotounijak neuvažují.
Ze stavebně technického pohledu je zřejmé, že kulturně-historická hodnota stavby resp. její zachování při rekonstrukci nebo renovaci do značné míry omezuje míru dosažení environmentální kvality obnovované budovy.
Příklad 1 – Historická budova: Důležitým aspektem environmentálně efektivní budovy je mj. snížení spotřeby provozní energie na vytápění. Ze stavebně technického hlediska je tento požadavek naplněn zlepšením obálky budovy (zateplení fasády budovy, výměna oken) nebo členěním na vytápěné a nevytápěné části. Řada stávajících budov však s ohledem na historickou hodnotu fasády nemůže být zateplena, popř. mohou být zatepleny do určité míry nebo může být zateplena pouze jejich část, nemohou být vyměněna okna popř. mohou být nahrazena replikami, které mnohdy nemají požadovanou tepelně technickou kvalitu atd. Takovéto budovy by pak při hodnocení nedosahovaly uspokojivých výsledků, což je proti smyslu navrhované metody hodnocení.
Do určité míry tak požadavky na udržitelnou výstavbu a potřeba předávání systému kulturních odkazů budoucím generacím [4] vystupují proti sobě.Na druhou stranu je zcela evidentní, že zachování kulturního dědictví, jeho údržba a ochrana pro další generace, by mělo být v souladu s obecnými principy udržitelné výstavby.
4. Kulturně-historická ochrana budov v ČR
V České republice je definována památková ochrana prostřednictvím Zákona o státní památkové péči [5] z roku 1985 (ve znění pozdějších předpisů). Česká republika se také zavázala k respektování Úmluvy o architektonickém dědictví Evropy [4] vydané Radou Evropy v roce 1985. Tyto dokumenty jsou základním pilířem ochrany architektonických památek v České republice.
Na základě Zákona o státní památkové péči byl zřízen Národní památkový ústav. Jde o instituci, která vykonává komplexní službu ochrany památek (evidence památek, metodiky obnovy, odborný dohled nad péčí o památky, rozbory stavu atp.) a naplňuje tak cíle Zákona.
Na základě těchto dokumentů je možné si pro ilustraci rozdělit existující stavby do 4 kategorií, které definují jejich kulturně-historickou ochranu:
- Budova bez kulturně-historické právní ochrany;
- Budova kulturně hodnotná, ale právně nechráněná, stavba v památkovém ochranném pásmu;
- Stavba na území památkové rezervace nebo zóny;
- Nemovitá kulturní památka.
Hranice mezi některými z těchto kategorií (zejména mezi kategoriemi A, B a C) nejsou zcela jasně vymezené a jde do určité míry o ilustrativní rozdělení. Zároveň nelze jednoduše říci, že právní ochrana budovy (skupina D) znamená jasně definovaná omezení pro případné zásahy do ní, neboť právní ochrana jako taková nekoresponduje s předmětem ochrany.
Současně je třeba vnímat relativnost aktuálního zařazení budov do jednotlivých kategorií s ohledem na jejich kulturně-historickou hodnotu, kdy například budova ze skupiny A může mít vysokou historickou hodnotu, avšak doposud nerozpoznanou nebo právně nezakotvenou.
Z výše uvedeného je opět zřejmé, že ani toto rozdělení nelze jednoduše využít pro klasifikaci budov a následné přenastavení metody hodnocení pro jejich hodnocení.
Každá budova představuje specifický případ a vyžaduje individuální přístup jak k obnově, tak k hodnocení. Kulturně-historické kvality každé stavby, která má být rekonstruována nebo renovována, by měla určit odpovědná osoba, v tomto případě autorizovaný architekt. Pro stavby spadající do skupin C a D je míra rekonstrukce a způsob renovace určen požadavky a pokyny autority v oblasti památkové péče, tj. Národním památkovým ústavem. Tato instituce by měla u těchto nejkomplikovanějších a nejhodnotnějších budov být partnerem při hledání koncepce řešení. To samozřejmě předpokládá i širší vnímání rekonstrukce a renovace stávajícího fondu nejen v kontextu památkové ochrany ale i v kontextu udržitelného rozvoje.
Pro skupiny B, C a D a potenciálně i pro hodnotné budovy ze skupiny A platí, že metoda hodnocení reSBToolCZ plně respektuje zájmy ochrany kulturního dědictví u objektů, které takovouto hodnotu představují a v rámci těchto mantinelů se snaží definovat taková stavebně technická opatření, které zlepší její kvalitu z hlediska udržitelné výstavby. U stávajících budov, které takovouto hodnotu nepředstavují (skupina A), se pak metoda hodnocení v maximální míře snaží zlepšit jejich profil v oblasti environmentální, sociální a ekonomické.
5. Cíle metody hodnocení pro hodnocení existujících budov
Ve světle výše zmíněného byly stanoveny následující dva hlavní cíle pro návrh metody hodnocenímultikriteriálního hodnocení existujících budov:
- hodnocení komplexní kvality novostaveb a rekonstruovaných nebo renovovaných budov tak, aby výsledná kvalita budovy byla navzájem porovnatelná;
- systémové zohlednění kulturně-historické hodnoty existující budovy.
Takto navržená metoda hodnocení umožní jednak hodnotit všechny existující budovy bez nutnosti jejich řazení do příslušných kategorií a bez ohledu na to, jakou historickou hodnotu skrývají, a zároveň umožní vzájemně porovnávat kvalitu existujících budov a novostaveb. V této souvislosti je třeba brát v úvahu i možnost, že řada stávajících staveb, které nevykazují kulturně-historickou hodnotu ani potenciál environmentální kvality, může být nahrazena stavbami novými, které tuto kvalitu vykazovat budou.
Na renovace a rekonstrukce takovýchto staveb nebude uplatňován princip relativního nastavení kriteriálních mezí pomocí potenciálu zlepšení, ale budou hodnoceny pomocí kriteriálních mezí (benchmarků) pro novostavby. Zvýhodňování takových staveb pomocí relativního nastavení benchmarků (potenciálu zlepšení) není žádoucí, pokud chceme dosáhnout vzájemné porovnatelnosti kvality budov pomocí metodiky SBToolCZ, ať už jde o porovnávání existujících budov mezi sebou nebo novostaveb a existujících budov. Je třeba vzít v úvahu i možnost, že někdy je nejlepším řešením demolice existující budovy a postavení budovy nové, což tento postup umožňuje.
Příklad 2 – Svázaná energie a emise: Hodnocená budova nebude shledána kulturně-historicky cennou a bude hodnocena pomocí metody hodnoceníreSBToolCZ s nastavením kriteriálních mezí jako pro novostavbu (tzn. bez uplatnění relativního principu nastavení pomocí potenciálu zlepšení). Pak v kritériích, kde se operuje s veličinami svázanými s materiály požitými v konstrukcích (svázaná primární energie, svázané ekvivalentní emise CO2 atp.) bude existující budova zvýhodněna, neboť již zabudované svázané veličiny nebudou započítávány do hodnocení. Na hodnocení se budou podílet pouze ty materiály, které do budovy dodáme v rámci stavebních úprav.
Příklad 3 – BAT historická budova vs. novostavba: Pokud při návrhu rekonstrukce nebo renovace stávající budovy byla navržena ta nejlepší možná opatření pro zlepšení jejího environmentálního profilu ve všech sledovaných kritériích (BAT – Best AvailableTechniques) v souladu s principy zachování kulturně-historické hodnoty stavby (identifikovaných dle odpovědné osoby, tj. autorizovaného architekta) případně v souladu s požadavky památkové ochrany (dle požadavků příslušné instituce, tj. NPÚ), bude budova hodnocena nejvyšším možným ohodnocením, a to i přes to, že absolutní kvalita rekonstruované stavby v technických a environmentálních parametrech bude nižší než např. u novostavby podobného rozsahu.
Příklad 4 – BAT historická budova vs. standardní renovace: Hodnotíme renovaci dvou rozdílných objektů různé kulturně-historické hodnoty. U každého z objektů budou navržena a provedena ta nejlepší možná opatření pro zlepšení jejich environmentálního profilu ve všech sledovaných kritériích (BAT – Best Available Techniques) v souladu s principy zachování kulturně-historické hodnoty stavby případně v souladu s požadavky památkové ochrany, obě budovy budou hodnoceny nejvyšším možným ohodnocením i když absolutní kvality obou budov budou rozdílné (viz Obrázek 2).
Příklad 5 – reSBToolCZ jako nástroj při rozhodování o investici: U stávající budovy jsou v rámci její rekonstrukce navržena ta nejlepší možná opatření (BAT) a budova dosáhne určitého hodnocení. Současně je navržena varianta, kdy je tato stávající budova nahrazena novostavbou stejného rozsahu. U navržené novostavby je však možno efektivněji dosáhnout vyšší environmentální kvality stavby při nižších pořizovacích nákladech než při rekonstrukci. Na základě tohoto hodnocení se může investor přiklonit k demolici stávajícího objektu a jeho nahrazení novou stavbou vyšší kvality, pokud toto rozhodnutí není v rozporu s odborným stanoviskem odpovědné osoby nebo v rozporu s požadavky památkové ochrany stavby.
Obrázek 2 – památkově chráněný objekt po renovaci v BAT standardu a renovovaný objekt bez památkové ochrany s parametry novostavby
6. Základní principy metody hodnocení reSBToolCZ
Kulturně-historická hodnota budovy, která zohledňuje historické prvky, konstrukce, detaily nebo řemeslné postupy, do značné míry ze své podstaty omezuje možnosti dosažení environmentální kvality stavby moderními přístupy, které jsou v tomto ohledu efektivnější. Z tohoto pohledu tak do určité míry „znevýhodňuje“ tuto stavbu (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.), i když v mnohých případech zachování kulturního dědictví může být z hlediska obecné udržitelnosti daleko významnější (jde například o nemovité kulturní památky)!
Obrázek 3 – Porovnání přístupu k hodnocení budov bez rozpoznané kulturně-historické hodnoty a staveb s kulturně-historickou hodnotou. Škála zobrazuje bodové ohodnocení v rámci nástroje reSBToolCZ.
Kritéria pro hodnocení existujících bytových staveb i systém hodnocení vycházejí z kritérií pro novostavby z toho důvodu, aby bylo možno všechny budovy navzájem porovnat (viz. Příklad 5). Pouze jejich definice a kriteriální meze se v závislosti na vztahu k existujícím budovám modifikují.
Základní princip metody hodnocení reSBToolCZ tedy spočívá v relativním nastavení kriteriálních mezí (tzv. benchmarků) pro ta kritéria, která jsou přímo ovlivněna kulturně-historickou hodnotou budovy, individuálně pro každou jednotlivou rekonstruovanou nebo renovovanou budovu, při zohlednění její kulturně-historické kvality. Pro každou budovu je v těchto kritériích stanoveno tzv. nejlepší možné opatření (BAT – Best Available Technique), které tvoří horní hranici kriteriálních mezí (benchmarků). Kvalita navrženého řešení je pak hodnocena v intervalu <stávající stav; BAT pro konkrétní budovu>. Tímto krokem se lze vyhnout nutnosti kategorizace existujících budov a vyloučit tak možné problémy při jejich zatřiďování.
7. Rozdělení kritérií podle způsobu nastavení kriteriálních mezí (benchmarků)
Navrhovaná metoda hodnocení pro multikriteriální hodnocení stávajících budov rozděluje jednotlivá kritéria podle nastavení kriteriálních mezí v souladu s výše uvedenými principy do následujících skupin:
- Kritéria se shodným nastavením jako pro novostavby
- Kritéria nastavená pomocí potenciálu zlepšení
- Kritéria upravená pro existující stavby
A. Kritéria se shodným nastavením jako pro novostavby
Do této skupiny patří ta kritéria, která nemají přímou vazbu na míru kulturně-historické hodnoty stávající budovy. Kriteriální meze této skupiny kritérií se vůči nastavení u novostaveb nemění. Důvodem je buď to, že je možné dosažení absolutní kvality i u rekonstruovaných nebo renovovaných budov, nebo nelze uplatnit relativní nastavení kriteriálních mezí kvůli kvalitativní povaze kritérií (například kritéria zabývající se vnitřním prostředím budov a jejich dopadu na vnímání člověka). V této skupině pak mohou nastat dva následující případy:
- kriteriální meze zůstávají shodné jako pro novostavby, protože rekonstrukcí nebo renovací je možno dosáhnout absolutní kvality ve sledovaném kritériu, tj. nejlepšího dostupného řešení. Tato kritéria se týkají především kvality vnitřního prostředí, tj. z oblasti sociální. Je jasné, že vnitřní prostředí budovy má na potřeby člověka stejný vliv ať jde o budovu bez památkové ochrany nebo s ní. Z toho vyplývá, že toto hledisko kvality budovy, nelze relativizovat a je nutné se držet stávajícího nastavení, které vychází z platných norem a předpisů.
- Již zabudovaná svázaná energie a emise v existující budově nejsou započítávány do hodnocení. Do něj se počítají pouze materiály, které byly do budovy dodány v rámci renovace nebo rekonstrukce. Tato skutečnost automaticky zvýhodňuje rekonstruované a renovované stavby před novostavbami, protože využití stávajících budov, tj. omezení spotřeby nových materiálů i zastavěného území, je jedním ze základních principů udržitelné výstavby. Je tím také automaticky kompenzována větší náročnost rekonstrukcí, a to jak v projekční, tak v realizační fázi, a to jak z hlediska technického, tak z hlediska ekonomického (viz Příklad 6).
Příklad 6 – Malá rekonstrukce vs. významná rekonstrukce: Základní nosnou konstrukci budovy tvoří železobetonový skelet s nenosným obvodovým pláštěm. Pro rekonstrukci jsou navrženy dvě varianty:
- minimální varianta, kdy je neprůsvitná část obvodového pláště ponechána a je pouze zateplena. Z hlediska spotřeby materiálů a jejich svázané energie a emisí je množství tepelné izolace v porovnání s celkovým množstvím materiálů pro adekvátní novostavbu zanedbatelné, a proto z tohoto pohledu bude rekonstrukce hodnocena nejvyšším ohodnocením. Na druhou stranu provozní energie se tímto opatřením sníží pouze zčásti a toto řešení nezlepší kvalitu vnitřního prostředí např. z hlediska stínění, přehřívání atd.
- komplexní rekonstrukce, kdy celý obvodový plášť je nahrazen novým, tj. svázaná energie a svázané emise značně vzrostou a při použití energeticky náročných materiálů z neobnovitelných zdrojů může být v tomto kritériu budova hodnocena průměrně. Na druhou stranu toto opatření významně sníží provozní energii na vytápění, nový obvodový plášť eliminuje rizika spojená s přehříváním, oslněním atd. Tj. nejvyšší hodnocení získá budova v jiných kritériích.
Tento příklad ukazuje, že rozsáhlé rekonstrukce mohou znamenat zlepšení kvality budovy až na úroveň novostavby.
Dále jsou do této skupiny zahrnuta kritéria v oblasti ekonomiky a managementu, neboť pro kritéria z této skupiny neplatí žádné omezení kvůli příslušnosti stavby k památkově chráněným. Stejně tak hodnocení lokality zůstává shodné s hodnocením lokality u novostaveb, a proto do této skupiny patří všechna kritéria z hodnocení lokality.
B. Kritéria nastavená pomocí potenciálu zlepšení
U kriterií, kde je třeba zohlednit kulturně-historickou kvalitu budovy, je uplatněno relativní nastavení kriteriálních mezí pro konkrétní budovu, které je označeno termínem „potenciál zlepšení“. Potenciálem zlepšení se rozumí míra možného zlepšení v rámci kritéria omezená kulturně-historickou hodnotou stavby (Obrázek 4).
Nastavení kriteriálních mezí je relativní, což znamená, že kriteriální meze jsou stanoveny vždy ad hoc budova od budovy, a to na základě zhodnocení stávajícího stavu před stavebními úpravami a na základě odborníkem definovaného nejlepšího možného opatření pro konkrétní budovu (BAT – Best Available Technigue). Navrhované řešení pak bude ležet v intervalu mezi stávajícím stavem a nejlepším možným opatřením <stávající stav; BAT pro konkrétní budovu>. Rozdíl mezi těmito mezními stavy pak nazýváme „potenciál zlepšení“ (viz Obrázek 4).
Obrázek 4 – Nastavení kriteriálních mezí (benchmarků) pomocí potenciálu zlepšení. Graf zobrazuje rozložení kriteriálních mezí pro novostavby. Na prodloužené normalizační přímce je zobrazeno bodové ohodnocení příkladu renovace ve stávajícím stavu, BAT renovace a skutečného ohodnocení navržené renovace body v rámci nástroje reSBToolCZ.
Častým předmětem památkové ochrany architektonického dědictví bývají cenné fasády či zdobné interiéry, které ovlivňují obálku budovy. Proto veškerá kritéria z environmentální oblasti spojená s obálkou budovy patří do této skupiny. Dále sem patří kritérium Uživatelský komfort ze sociální skupiny, které je taktéž ovlivněno kulturně-historickou hodnotou budovy.
Příklad 7 – BAT renovace historické budovy: Úkolem je rekonstruovat nebo renovovat objekt, u kterého je třeba zachovat stávající komponenty fasády (historicky cenná fasáda, původní špaletová okna…). V porovnání s novostavbou je tedy výsledná tepelně technická kvalita fasády nesrovnatelně nižší. Jediné možné opatření dle požadavků orgánu památkové ochrany je např. částečné přesklení oken izolačními skly, případně částečné provedení tepelné izolace z interiéru. Tato opatření definují pro tuto konkrétní budovu nejlepší možná opatření (BAT) v oblasti snížení provozních emisí. Pokud jsou tato opatření realizována v plném rozsahu, je dosažené hodnocení v tomto kritériu nejvyšší možné.
C. Kritéria upravená pro existující stavby
Poslední skupinou kritérií jsou ta, která je nutno pro existující stavby upravit, protože definice pro novostavby je při použití pro stávající budovy nedostatečná, nepřesná, nebo se mění její smysl v závislosti na tom, že budova již existuje.
Ze skupiny environmentálních sem patří kritérium E.11 Využití půdy. Do tohoto kritéria by nově pro stávající budovy mělo být včleněno nakládání s materiály, které byly ze stavby odstraněny a jakým způsobem s nimi bylo nakládáno. V případě, že nejsou dále využity a recyklovány je nutné je uložit na skládku a tím vzniká nárok na využití půdy.
8. Přehled a porovnání kritérií mezi novostavbami a renovacemi
V následující tabulce jsou přehledně shrnuta kritéria v reSBToolCZ a jejich porovnání s nástrojem SBToolCZ pro novostavby bytových domů [1]:
| SBToolCZ pro novostavby | reSBToolCZ | |
|---|---|---|
| Životní prostředí | ||
| E. 01 | Potenciál globálního oteplování (GWP) | potenciál zlepšení |
| E. 02 | Potenciál okyselování prostředí (AP) | potenciál zlepšení |
| E. 03 | Potenciál eutrofizace prostředí (EP) | potenciál zlepšení |
| E. 04 | Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP) | shodné s novostavbami |
| E. 05 | Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) | shodné s novostavbami |
| E. 06 | Využití zeleně na pozemku | shodné s novostavbami |
| E. 07 | Využití zeleně na střechách a fasádách | potenciál zlepšení |
| E. 08 | Spotřeba pitné vody | shodné s novostavbami |
| E. 09 | Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů | potenciál zlepšení |
| E. 10 | Použití konstrukčních materiálů při výstavbě | shodné s novostavbami |
| E. 11 | Využití půdy | upraveno pro existující budovy |
| E. 12 | Podíl dešťové vody zachycené na pozemku | shodné s novostavbami |
| Sociálně-kulturní oblast | ||
| S.01 | Vizuální komfort | shodné s novostavbami |
| S.02 | Akustický komfort | shodné s novostavbami |
| S.03 | Tepelné pohoda v letním období | shodné s novostavbami |
| S.04 | Tepelné pohoda v zimním období | shodné s novostavbami |
| S.05 | Zdravotní nezávadnost materiálů | shodné s novostavbami |
| S.06 | Uživatelský komfort | potenciál zlepšení |
| S.07 | Bezbariérový přístup | shodné s novostavbami |
| S.08 | Zajištění zabezpečení budovy | shodné s novostavbami |
| S.09 | Flexibilita využití budovy | shodné s novostavbami |
| S.10 | Prostorová efektivita | shodné s novostavbami |
| S.11 | Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel | shodné s novostavbami |
| Ekonomika a management | ||
| C.01 | Analýza provozních nákladů | shodné s novostavbami |
| C.02 | Zajištění prováděcí a provozní dokumentace | shodné s novostavbami |
| C.03 | Autonomie provozu | shodné s novostavbami |
| C.04 | Management tříděného odpadu | shodné s novostavbami |
| Lokalita | ||
| L.01 | Biodiverzita | shodné s novostavbami |
| L.02 | Dostupnost veřejných míst pro relaxaci | shodné s novostavbami |
| L.03 | Dostupnost služeb | shodné s novostavbami |
| L.04 | Dostupnost veřejné dopravy | shodné s novostavbami |
| L.05 | Bezpečnost budovy a okolí | shodné s novostavbami |
| L.06 | Živelná rizika | shodné s novostavbami |
9. Závěr
Cílem navrhované metody hodnocení není polemika nad úrovní a způsobem památkové ochrany historicky cenných objektů. V dobré víře je přijata teze, že způsob současné ochrany našeho kulturního dědictví vychází z aktuálních poznatků a je realizován nejlepší možnou formou při úrovni současných znalostí. V navrhované metodice tyto postupy a požadavky využíváme a opatření, která jsou pro konkrétní budovy navrhována, musí být s těmito požadavky v souladu.Na druhou stranu je pravděpodobně třeba rozšířit podhled památkové péče také na širší společenské požadavky a vnímat ji jako nedílnou součást problematiky udržitelné výstavby.
Z hlediska přístupu ke stávajícím budovám, je metoda hodnocení reSBToolCZ zahrnující do hodnocení i kulturně-historickou kvalitu zcela nová a odlišuje se tímto od stávajících hodnotících nástrojů existujících ve světě. Opodstatněnost takového přístupuje zřejmá i při pohledu na absolutní číslo počtu kulturních památek u nás. V dnešní dobějich na území České republiky máme něco málo přes 40 000 [6]. V tomto čísle navíc nejsou zahrnuty stavby, které mají významnou kulturní hodnotu, ovšem nejsou uznány jako kulturní památka.
V současné době jsou metoda hodnocení reSBToolCZ a nastavení kriteriálních mezí pro existující budovy testovány na případových studiích.
Literatura
- [1] VONKA, Martin a kolektiv. Metodika SBToolCZ – Manuál hodnocení bytových staveb ve fázi návrhu. Praha : CIDEAS Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí a Centrum udržitelné výstavby budov (při Katedře konstrukcí pozemních staveb) SUBSTANCE, Fakulta stavební ČVUT v Praze, 2011.
- [2] —. Metodika SBToolCZ – Manuál hodnocení administrativních budov ve fázi návrhu. Praha : CIDEAS Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí a Centrum udržitelné výstavby budov (při Katedře konstrukcí pozemních staveb) SUBSTANCE, Fakulta stavební ČVUT v Praze, 2011.
- [3] FAKULTA STAVEBNÍ ČVUT. O SBToolCZ. www.sbtool.cz | Český systém certifikace kvality budov. [Online] 2011. [Citace: 26. 10 2011.] http://www.sbtool.cz.
- [4] RADA EVROPY. Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy. Grenada : Rada Evropy, 1985.
- [5] ČNR. Zákon o státní památkové péči 20/1987 Sb. Ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. Praha : autor neznámý, 1987.
- [6] NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. MonumNet. MonumNet. [Online] 2003-11. [Citace: 12. 10 2011.] http://monumnet.npu.cz/monumnet.php.
- [7] AD-HOC INDUSTRIAL ADVISORY GROUP.Energy-efficient Buildings (EeB) PPP, Research priorities for the definition of a Multiannual Roadmap and longer term Strategy. Brussels : European Economic Recovery Plan, December 2009.
Assessment of existing buildings and their refurbishment is very delicate task. Every multicriterion assessment tool in the world is dealing with this problem in its own way. In terms of the Czech conditions and assessment tool SBToolCZ, cultural-historical value was taken into account in reSBToolCZ. Because this value significantly influences the possible scale of renovation interventions.
The assessment method reSBToolCZ takes into account cultural-historical value and involves it into the evaluation in a way that it is a part of the overall result. The principle is a relative setup of those criteria which are connected to the cultural-historical value. The setup depends on the scale of the possible building interventions. Currently, testing of the methodology is being made on existing buildings.
