Podlahy hromadných garáží
Často reklamované nedostatky podlah v hromadných garážích. Jak vznikají nedostatky způsobené nevhodných návrhem stavby. Požadavky prodávajících (developerů) na údržbu podlah garáží. Požadavky na podlahy hromadných garážích v právních předpisech a normách. Doporučení pro návrhy hromadných garáží.
1. Úvod
V absolutní většině hromadných garáží stavěných v posledních letech se setkáváme s problémy zejména z důvodu výskytu provozní vody vnesené na vozidlech. Tato voda proniká do navazujících konstrukcí a vytváří kaluže na podlaze, které zhoršují uživatelský komfort, u vícepodlažních garáží voda pronikající stropními deskami skapává na zaparkovaná vozidla a poškozuje jejich povrchovou úpravu. Vyšší vrstva vody, která se vyskytuje v místech průhybu stropních desek nebo v prohlubních omezuje uživatelnost garáží.
2. Často reklamované nedostatky podlah garáží
V absolutní většině staveb se setkáváme s tzv. nulovými podlahami, kde podlahu tvoří strojně hlazená nosná stropní nebo základová deska.
Nejčastěji jsou reklamované problémy jsou ve vícepodlažních garážích, kde provozní voda protéká netěsnými stropními konstrukcemi do nižších podlažích a tam kape na vozidla a uložené předměty a poškozuje jejich povrchovou úpravu. V některých pípadech tato provozní voda vzlíná do příček, proniká do sklípků a technologických místností navazujích nagaráže. Spíše ve vyjímečných případech se u domů, které jsou umístěny ve velmi svažitém terénu kde jsou obytné prostory situovány vedle garáží či pod garážemi proniká tato voda i do obytných prostor.
Méně častým ale nikoliv vyjímečnými vadami je korozní poškození železobetonových desek, případně stěn a sloupů v místech, kde jsou tyto namáhány vodou.
V případě garáží, které jsou umístěny na základové desce nelze často zcela odlišit, zda k výskytu vody dochází z důvodu vnesení vody vozidly nebo z důvodu netěsnosti izolačního systému proti podzemní vodě.
Z hlediska uživatelů je významným nedostatkem i výskyt hlubokých kaluží o hloubce okolo 4 cm, které se vyskytují v prostoru největšího průhybu stropních desek. Pokud jsou tato místa tak, kde parkují vozila, nelze z vozidla nastoupit a vystoupit sucho nohou bez vyjímečných opatření jako jsou lávky z různých zbytků stavebního materiálu.
3. Jak vznikají nedostatky návrhu
Zřejmě nejpodstatnější příčinou nedostatků jsou nadměrné požadavky na úspory již při zpracování projektové dokumentace.
Další příčinou jsou výběrová řízení na dílčí části stavby, kdy se rozhoduje podle obecného zadání, o výsledku rozhodují často stavebně nekvalifikované osoby (často ekonomové) a bohužel ne vyjímečně zvítězí dodavatel, který sdělí, že navržené části jsou zbytečně drahé a lze je nahradit lacinějšími (avšak nefunkčními) či zcela vynechat.
3. Požadavky developerů na údržbu podlah garáží
Nejčastěji výskyt provozní, vnesené či větracími okny zateklé vody není v projektové dokumentaci vůbec řešen.
Tam, kde byl zpracován návod na užívání se často setkáváme se zela iluzorními požadavky na údržbu, např. s tím, že vnesená voda se musí průběžně odstraňovat. Problém je však v tom, že vozidla jsou často umístěna v místech největšího průhybu a vodu pod vozidly běžným zařízením nelze odsát z důvodu, že tato místa nejsou přístupná. Druhým problémem jsou vysoké náklady na údržbu.
4. Požadavky na podlahy garáží
Pro podlahy garáží platní stejné základní požadavky jako na jiné konstrukce, právní předpisy však s výjimkou požárních vlastností podlahy a protiskluznosti nášlapné vrstvy neřeší. Kanalizace je předepsána pouze v místech, kde jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti.
Pro navrhování hromadných garáží platí ČSN 73 6058:1988 Hromadné garáže. Základní ustanovení. Z hlediska požadavků souvisejících s podlahami jsou uvedeny následující požadavky:
Tato norma je sice platná, ale nikoliv závazná, proto obvykle z důvodu vyšší investičních nákladů není aplikována.
5. Namáhání podlah v garážích
Podlahy jsou namáhány vnesenou provozní vodou v zimě s obsahem chloridů a dalších tavidel sněhu, úkapy ropných látek a olejů, otěrem zejména v jízdních pruzích a v místech častého brzdění.
Podlahy v garážích jsou obvykle vždy narušené trhlinami z důvodu dotvarování betonu a následně z důvodu objemových změn v závislosti na změnách teploty. Často je jejich spojitost narušena i dilatačními spárami, které nejsou řešeny jako vodotěsné a kterými proniká voda do nižších podlaží. Obdobně proniká voda i v místech netěsněných pracovních spár.
Zásadním požadavkem je zajištění základních požadavků, avšak zejména mechanické odolnosti a stability nosných konstrukcí po dobu předpokládané existence stavby, která uvažuje nejméně 50 roků.
Z hlediska korozního namáhání jsou rozhodujícím činitelem chloridy, resp. jejich vodné roztoky vnesené vozidly v zimě jako sníh a nečistoty na podvozcích vozidel. Pokud nejsou podlahy vyspádované a tato provozní voda není odváděna, dlouhodobě namáhá povrch podlah a proniká i do konstrukcí stropů a do stěn navazujících na podlahy. Zde je nutno zajistit odolnost železobetonové konstrukce proti pronikání chloridů hydroizolací a/nebo zajištění odolnosti betonu proti působení prostředí a zároveň zajištění dostatečného krytí výztuže v betonových deskách. Z hlediska požadavků na odolnost betonu vlivem prostředí dle EN 206 jsou povrchy parkovišť výslovně uvedeny v tabulce 1 normy jako příklad konstrukce s vlivem prostředí XD3.
V ČR jsou požadavky na beton dány sjednocením požadavků pro stropní desku a pro betonovou vozovku. Výsledkem je, že z běžného konstrukčního betonu C 35/45 XC4, XD 3 (XD3 platí v podmínkách ČR jen u zastřešených temperovaných ploch) a vozovkového betonu parkovišť C 25/30 XF4 vychází jako společný beton C35/45 XF4.
Prostředí XF4 u monolitických konstrukcí nutí používání provzdušněné betonové směsi. Provzdušnění snižuje pevnost betonu v tlaku a tudíž požadavek C 35/45 XF4 z pevnostního hlediska volně odpovídá pevnostní třídě C 40/50 běžných konstrukčních betonů.
Významně větší vážnost je trvanlivosti konstrukcí věnována v SRN, kde je trvanlivost řešena v DIN 1045. Dle DIN 1045 je v pro expozici prostředí XD3 požadována nejmenší pevnostní třída betonu v tlaku C35/45 nebo LC35/38 a pro ochranu proti korosi je požadováno krytí výztuže betonem cmin 40 mm, bezpečnostní rozpětí 15 mm, a tím nominální betonové krycí požadované cnom 55 mm. Z tabulky 3 této normy v poznámce pod čarou b) vyplývá, že tato dvě opatření sama o sobě nestačí k zajištění životnosti a jsou nutná další opatření. Jistě ji dovedeme představit vysoké investiční náklady plynoucí zejména z vysokého krytí výztuže a tím významně tlustších stropních desek, než je nyní obvyklé.
Byly však publikovány i možnosti omezení náročnost opatření pro ochranu vlastní železobetonové konstrukce, je však třeba zajistit:
- hydroizolační vrstvu na podlaze vytaženou na stěny a prostupující konstrukce, aby voda obsahují chloridy nemohla přímo namáhat beton, vrstva musí být odolná poškozování trhlinami, které vzniknou betonu; vrstva musí být jednoduše opravitelná, v případě, že není kryta nášlapnou vrstvou musí splňovat požadavky na nášlapnou a pojezdovou vrstvu
- systém odvádění provozní vody
- systém kontroly a údržby od počátku provozu
V SRN jsou doporučovány následující zásady pro navrhování hromadných garáží:
- návrh konstrukce s ohledem na teplotní a objemové změny
- konstrukce musí zodhlednit pružné a plastické deformace včetně objemových změn betonu a dotvarování
- jednovrstvé stropní konstrukce
- zvětšené krytí výztuže jako ochrana proti korozi
- minimální množství dilatační spár, co nejjednodušší rozmístění
- beton mrazuvzdorný a vodotěsný
Z hlediska odvodnění je doporučováno:
- co nejkratší dráha vody k odvodňovacím bodům (méně než 20 m, lépe méně' než 15 m)
- zajistit rychlé odvodnění - spády povrchu minimálně 2, resp. 3%, odvádět vodu
- vodu nepřevádět přes dilatační spáry,
- odvodňovací prvky vkládat do stropu přímo při betonáži,
- odvodňovací prvky dostatečné dimenzovat,
- bodové vpusti situovat přednostně do středu polí
- odolnost hydroizolací a ochranných vrstev proti ropným látkám
- na dilatační spáry osadit vodotěsné dilatační uzávěry
6. Doporučení pro návrhy hromadných garží
Doporučení pro stavby hromadný garáží:
- konstrukci navrhovat s ohledem na minimalizaci vzniku trhlin
- minimalizovat množství dilatačních spár
- zajistit ochranu výztuže proti korozi (mrazuvzdorný a vodotěsný beton, dostatečné krytí výztuže
- podlahy hromadných garáží musí být spádované ve sklonu nejméně 2% ke vpustem a odvodněné, odpadní vody před vypuštěním do stokové sítě, popřípadě do vodního recipientu se upraví v souladu s normovými hodnotami tak, aby bylo dosaženo složení odpadních vod požadovaného podle zvláštního právního předpisu
- bodové vpusti osazovat do míst největšího průhybu konstrukce
- konstrukčně zabránit pronikání vody obsahující chloridy do konstrukcí (např. hydroizolační funkcí podlahy) zejména ve vícepodlažních garážích, které musí odolávat ropným látkám
- dilatační spáry umístit tak, aby přes tyto nepřetékala voda,
- dostatečné dimenzování kanalizace, svody zajistit proti zamrzání
Deficiencies in the floors of collective parking spaces are often claimed. How are these defects caused by an improper design of the structure? Requirements of developers for the maintenance of the floors of the parking spaces. Requirements for floors of collective parking spaces within the law and standards. Recommendations for the design of collective parking spaces.
