Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Izolace, střechy a fasády / od 27.12.2018 do 26.10.2020


zpět na aktuální články

26.10.2020
Ing. Jakub Čurpek, PhD., Ing. Jozef Bočkaj, Ing. Martina Jurigová, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Ústav súdneho znalectva

Článok sa zaoberá analýzou vybraných porúch povlakovej krytiny z asfaltovaných pásov, ich realizáciou a posúdením zrealizovaných konštrukčných detailov v rámci obnovovanej plochej strechy objektu polyfunkčnej budovy. Predmetný nový strešný plášť má skladbu jednoplášťovej plochej strechy s klasickým poradím vrstiev, ktorý je osadený na pôvodný strešný plášť. Samotné posúdenie jednotlivých detailov poukázalo na výrazne nedostatky, ktoré môžu zapríčiniť penetráciu dažďovej vody do konštrukcie strešného plášťa a ohroziť tak spoľahlivosť a životnosť strechy.

19.10.2020
Ing. Miroslav Procházka, Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p., pobočka Brno

Příspěvek pojednává o obsahu připravené revize ČSN 73 2902:2020 Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) – Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení ETICS s podkladem. Specifikuje provedené změny z hlediska obsahu normy a popisuje obsah nových ustanovení, doplněných za účelem komplexního posouzení stability ETICS.

5.10.2020
Ing. Marek Kervitcer, VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství, doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D., VUT FAST Brno

Článek pojednává o stavebních úpravách tvarově zajímavého střešního pláště na objektu občanské vybavenosti, do kterého opakovaně zatékalo. Střešní konstrukce spočívá v kombinaci šikmé střechy po obvodě objektu a ploché střechy nad vnitřní plochou půdorysu. V článku se autoři zaměřují na řešení atypického detailu, který si stavební úpravy vyžádaly.

27.7.2020
doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., Ing. Vítězslav Novák, VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, Ing. Martin Sedlmajer, Ph.D., Ing. Jan Bubeník, VUT Brno, Fakulta stavební, Centrum AdMaS

Možnosti využití snadnoobnovitelných surovin pro výrobu pokročilých tepelně izolačních materiálů představují v současné době zajímavou cestu hlavně z pohledu trvale udržitelného rozvoje ve stavebnictví. Ukazují, jak efektivně snižovat energetickou náročnost staveb bez nutnosti enormního navyšování emisí CO2 a spotřeby energie při výrobě izolantů, které jsou aplikovány do staveb ve stále větších tloušťkách. Článek představuje formu vakuových izolačních panelů (VIP) a ukazuje, že pro jádro těchto panelů lze s dobrým výsledkem použít rostlinná vlákna.

8.6.2020
Ing. Hollý Ján, doc. Ing. et Palko Milan, Ing. arch. PhD., Ing. Martina Jurigová, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Ústav súdneho znalectva, Ing. Adela Palková, PhD., Slovenská technická univerzita Bratislava, Stavebná fakulta, Katedra konštrukcii pozemných stavieb

Zmena materiálov, absencia stavebných prvkov, úprava skladby vrstiev, aplikácia lacnejších alternatív – toto sú bežné situácie v stavebnej praxi. V určitých prípadoch sú tieto modifikácie bez následkov, v takejto situácii je však okrem iného potrebné zohľadniť fyzikálne zákony. Článok sa venuje práve prípadu, v ktorom bola vykonaná zámena konštrukcie – namiesto železobetónovej stropnej dosky zhotoviteľ zvolil konštrukciu drevenú. Drevo má značne odlišné vlastnosti ako železobetón, je teda potrebné zohľadniť hneď niekoľko aspektov ako napríklad statické pôsobenie, tepelnotechnické vlastnosti a v neposlednom rade – čomu sa venuje aj tento článok – tepelnovlhkostné pomery v priereze, resp. v skladbe konštrukcie. Sú uvedené možné dôsledky a je navrhnuté najvhodnejšie riešenie – úprava skladby tejto konkrétnej stropnej konštrukcie tak, aby spĺňala funkčné požiadavky.

4.5.2020
doc. Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., LL.M., Inženýrská, expertní a znalecká kancelář Brno

Případné vady nebo poruchy ve stavebnictví se v mnoha případech daří vyřešit po vzájemné dohodě obou stran. V případě nemožnosti se shodnout se bohužel spor obvykle vyhrocuje do soudního řízení, které je ale prakticky zdlouhavé, ve svém průběhu i výrazně nákladné a v konci mnohdy oboustranně neuspokojivé. Existuje ale i cesta rychlejší, méně nákladná a obvykle ústící do konstruktivního výsledku, a to je spolupráce s odborníky v právní i technické oblasti – cesta tzv. mediace.

30.3.2020
Ing. Antonín Žák, Ph.D., DEK a.s. - Vedoucí výzkumu a vývoje centra DERIC, ČHIS - Člen výboru, Ing. Luboš Káně, Ph.D., DEK a.s. - Technický ředitel, ČHIS - Předseda

Drenáže se dnes obvykle navrhují v kombinaci s hydroizolačními konstrukcemi, jako součást hydroizolační koncepce ochrany stavby před negativním působením vody. Hlavní funkcí drenáže je snížit namáhání stavby vodou. Přestože jsou drenáže jednou z nejstarších metod hydroizolační ochrany staveb, stále je mnoho nezodpovězených otázek, týkajících se především účinnosti, spolehlivosti a životnosti. Na základě mnoha podnětů z praxe vznikla na půdě České hydroizolační společnosti směrnice zabývající se problematikou úpravou hydrofyzikálního namáhání stavby vodou ČHIS: 06.

23.3.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová, VUT FAST Brno

Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.

20.1.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová, VUT FAST Brno

Článek popisuje provedená měření materiálů zelených střech, které zásadním způsobem ovlivňují výsledné odtokové parametry celé skladby vegetační konstrukce. Výsledky prezentují odtok ze sestav několika běžně užívaných materiálů ve srovnání s materiálem vyvinutým v laboratořích VUT v Brně. Základní principy měření byly použity z německého standardu pro zelené střechy (zkráceně nejčastěji označované jako FLL pro zelené střechy) s využitým zkušeností z dlouhodobých měření zejména se započtením transportu srážkové vody skrze substrátové vrstvy.

13.1.2020
doc. Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., LL.M., Inženýrská, expertní a znalecká kancelář Brno, Ing. Marek Kervitcer, VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství

V článku se autoři zamýšlejí nad aspekty rutinního postupu ve srovnání s expertním přístupem k řešení stavebních vad a poruch. Pro lepší orientaci v problematice je uvedena základní terminologie z oblasti vad a poruch. Dále autoři podrobněji popisují průběh obou řešení, zamýšlejí se nad jejich konkrétními aspekty a upozorňují na jejich důsledky. Podstatnou částí článku je pak uvedení možných přínosů expertního přístupu a v závěru je zdůrazněna výhodnost volby expertního přístupu.

30.12.2019
Ing. Eduard Schilhart, CSc., Sdružení výrobců pro ploché střechy

Každá střecha, ze které hrozí pád z výšky, musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlím nebo záchytným systémem. Ochranu osob proti pádu z výšky je nutné řešit už při vlastní výstavbě. Proto také zákon č.309/2006 Sb. v aktuálním znění blíže specifikuje práce zhotovitele a stanovuje jeho povinnosti. Vedle tohoto v roce 2016 aktualizovaného zákona je samozřejmě nutné zohledňovat v procesu výstavby také ostatní legislativní požadavky. Z nich vyplývají mnohé zodpovědnosti jednotlivých účastníků výstavby, o kterých bude pojednávat tento příspěvek.

9.12.2019
Ing. Pavla Ornstová, doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Fasádní lešení patří mezi nejpoužívanější dočasné stavební konstrukce. Správné provedení kotvení patří k nejvýznamnějším krokům zajišťujícím bezpečné užívání lešení. Chybné provedení je zároveň častou příčinou poruch či havárií fasádního lešení. Článek popisuje vliv kotvení trubkového fasádního lešení na únosnost sloupku.

4.12.2019
Josef Krupka, Zakládající člen České hydroizolační společnosti (ČHIS)

Stabilizace vrstev plochých střech kotvením je osvědčenou a bezpečnou technologií, pokud je prováděna v souladu s normami, předpisy a zdravým rozumem. Pokud dojde k poruše kotvené střechy, velmi často je důvodem podcenění kotvení obvodového detailu, nejvíce namáhaného silami větru. Jaké materiálové a technologické defekty vedou k selhání klíčového detailu ploché střechy? Na to odpovídá odborný příspěvek.

25.11.2019
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Článek stručně uvádí základní odbornou terminologii, chyby a výpočetní algoritmy odhadu nejistot typu A, typu B, kombinované a rozšířené nejistoty výsledků naměřených při zkouškách, zdůrazňuje nezbytnost, aby obsluha zkušebních zařízení a měřidel měla potřebné teoretické znalosti a management zkoušek plnil úkoly specifikované normou ČSN EN ISO/IEC 17025.

11.11.2019
prof. Ing. Martin Jiránek, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Článek popisuje všechny podstatné změny v oblasti navrhování a provádění protiradonových opatření, které zavedlo revidované znění ČSN 73 0601 platné od 1.10.2019. Představen je nový způsob volby protiradonového opatření podle typu stavby a nová koncepce navrhování podle návrhových hodnot vstupních parametrů. Detailně je popsána nová metodika navrhování protiradonových izolací, podle které lze na ochranu stavby použít jen takovou izolaci, jejíž radonový odpor je větší než předepsaný minimální radonový odpor.

7.10.2019
Ing. Dana Bellušová, Technický a skúšobný ústav stavebný, n.o.

Vzhľadom na požiadavku zvyšovať energetickú hospodárnosť budov dochádza pri zatepľovaní obvodových plášťov budov k zväčšovaniu hrúbky tepelnej izolácie v ETICS z dôvodu splnenia požiadaviek na tepelnoizolačné parametre obvodových stien. Z tohto dôvodu vznikajú požiadavky od výrobcov/zhotoviteľov ETICS na zabudovanie väčších hrúbok tepelnej izolácie v ETICS. Pri väčších hrúbkach tepelnej izolácie, až do hodnoty 200 mm, pôsobenie vlastnej tiaže tepelnej izolácie a ostatných komponentov v ETICS má nezanedbateľný vplyv na únosnosť v porovnaní s používaním tepelnej izolácie menších hrúbok napr. 60 až 80 mm.

26.8.2019
Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Robert Jára, Ph.D., Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Vzhledem ke zvyšování požadavků na energetickou úsporu staveb jsou dnes časté aplikace kontaktních zateplovacích systému na venkovních fasádách. Konstrukce, které vystupují před fasádu a plní nosnou funkci, je nutné dostatečně kotvit k obvodovým nosným konstrukcím. Vedle únosnosti je důležitým faktorem optimální řešení tepelných mostů v kotvícím sytému. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek představuje současně dostupná řešení a prezentuje experimentální výsledky vybraného kotevního systému.

25.4.2019
Ing. Luboš Káně, Ph.D., technický ředitel DEK a.s. Praha, předseda České Hydroizolační společnosti ČSSI

Článek informuje o jedné ze směrnic vydávaných Českou hydroizolační společností Českého svazu stavebních inženýrů (ČHIS). Směrnice ČHIS 01 obsahuje zásady správného návrhu spolehlivé ochrany staveb před nežádoucím působením vody a vlhkosti a doporučenou metodiku pro navrhování a posuzování hydroizolačních konstrukcí podle spolehlivosti.

11.3.2019
Ing. Vítězslav Novák, doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, Ing. Jan Plachý, Ph.D., Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Katedra stavebnictví

Při výstavbě i rekonstrukci se velmi často setkáváme z tepelnětechnického hlediska s problematickými detaily. Při řešení těchto detailů jsme velmi často limitováni maximální možnou tloušťkou tepelné izolace. V těchto detailech se nabízí využití tzv. superizolačních materiálů, tedy materiálů, které dosahují velmi nízkých hodnot součinitele tepelné vodivosti. Příspěvek je zaměřen na využití těchto superizolačních materiálů při sanaci tepelných mostů vznikajících v oblasti ostění výplní otvorů.

27.12.2018
Ing. Petr Kapička, A.W.A.L., expertní a projekční kancelář

Prosklené konstrukce ve střešních konstrukcích mají specifické nároky na provedení pro zajištění vodotěsné funkce střešního pláště, do kterého jsou vsazeny. Opomenutí či nedodržení těchto pravidel vede ke snížení až ztrátě vodotěsné funkce a zátokům do interiéru. Tento příspěvek se věnuje analýzám poruch střešních světlíků.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama