Římsa představuje tradiční architektonický prvek, který se bohužel ze současného stavitelství téměř vytratil a bývá často nahrazován způsoby, které dostatečně neplní svoji funkci architektonickou ani stavební.
Článek uvádí objektivní srovnání dvou různých přístupů k ochraně spodní stavby proti vodě a vlhkosti – bílých základových van a povlakových hydroizolací. Konfrontace vlastností a rizikových faktorů obou technologií je provedena z pohledu bílých van, na které je článek primárně zaměřen. Srovnávací analýza je doplněna fotodokumentací z terénních průzkumů a výsledky nezávislých laboratorních zkoušek.
Na trhu s tepelně izolačními materiály lze koupit mimo obvyklé izolační výrobky i tzv. reflexní tepelné izolace. Může se například jednat o kombinaci plastové fólie s uzavřenými vzduchovými polštářky s několika vrstvami pokovené fólie. Prodejci reflexních izolací často tvrdí, že součinitel tepelné vodivosti reflexní tepelné izolace dosahuje hodnot nižších než 0,01 W/(m‧K). Jeden prodejce sděluje tuto skutečnost spotřebiteli jinou formou: tři centimetry reflexní tepelné izolace se vyrovnají dvaceti centimetrům minerální vlny. Jsou ale takové vlastnosti vůbec fyzikálně možné?
Diagnostické prohlídky byly zaměřeny na kontrolu stavu střešní konstrukce a porovnání jejího skutečného provedení vzhledem k příslušné projektové dokumentaci. V případě, že byl dostupný i statický výpočet, kontrolovaly se jeho vstupní parametry (skladby, zatížení, sněhové a větrové oblasti, geometrie konstrukce a apod.) a kompletnost výpočtu (návrh a dimenzování jednotlivých nosných prvků). V některých případech byl dokonce podle potřeby zpracovaný i kontrolní statický přepočet vybraných nosných konstrukcí, resp. prvků.
Šikmé a strmé střechy jsou na budovách prováděny po několik staletí. Ještě do nedávné doby měly tyto střechy pouze jediný účel – chránit budovu před srážkovou vodou, sněhem či dalšími klimatickými vlivy. Podívejme se podrobněji na současnou problematiku nadměrné vlhkosti u střešních plášťů šikmých a strmých střech a ukažme si i pomocí obrázků některé konkrétní příklady.
Autor se snaží poukázat na skutečnost, že již při projednávání revize ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení se podcenilo zavádění nových termínů a definic i dopad na ostatní normy. Vyskytly se téměř neřešitelné problémy při vypracování těch norem, které ještě nebyly dokončeny či zpracovány. Velmi brzy by měla podle autora nastat chvíle revize a oprava této nové normy.
Přesto, že od okamžiku zrušení „starých“ technických norem pro stanovení zatížení a dimenzování stavebních prvků a konstrukcí uplynuly již takřka dva roky, stále nejsou určité části naší odborné veřejnosti zřejmé všechny dopady plného zavedení systému Eurokódů do oblasti mechanicky kotvených pružných hydroizolačních povlaků střech. Stále poučenější stavební dozory a v neposlední řadě i pojišťovny odmítají převzít popř. pojistit mechanicky kotvené střešní pláště, které nejsou řádně provedeny – tedy i kvalifikovaně a prokazatelně správně kotveny.
Průzkum stavu obvodových plášťů na bázi pórobetonu bytových domů na Slovensku, provedený v letech 2010 a 2011, prokázal rozsáhlý výskyt trhlin. Ty mohou představovat problém pro bezpečné kotvení ETICS ke stávající obalové konstrukci. Trhlina představuje diskontinuitu ve hmotě a výsledky výtažných zkoušek ukazují, že okolí trhliny lze považovat za oslabenou oblast s nižší únosností hmoždinek. V tomto příspěvku informujeme o rámcových výsledcích zkoušek provedených in situ a o předběžných výsledcích laboratorních zkoušek.
V zásadě lze provádět tři druhy zateplování. Kontaktní zatepelní z exteriéru, odvětrávané zateplení z exteriéru a zateplení z interiéru. Každé toto řešení má svoje výhody i nevýhody. Jako nejlevnější a nejméně problematické řešení pro většinu domů se jeví vnější kontaktní zateplovací systém (ETICS). Ten je složený z lepidla, dále tepelného izolantu, nejčastěji v ČR minerální vlny či pěnového polystyrenu. Tyto tepelné izolanty jsou pak obvykle dále kotveny hmoždinkami a přes ně je provedena vrstva lepidla s výztužnou tkaninou a finální omítka. U tohto systému se v poslední době ukazují jako problematická místa kotvící hmoždinky, a to hned ze dvou příčin.
Šikmé střechy plní v dnešní době nejen funkci ochrany před deštěm. Využití podkrovních prostor k obytným účelům z nich udělalo obvodové pláště, které musí odolávat vlhkostním vlivům, jak z exteriéru, tak z interiéru. Často diskutovaným problémem je skladba konstrukce a použité materiály. Tyto dva faktory výrazně ovlivňují tepelně vlhkostní režim v konstrukci a tím i kvalitu vnitřního mikroklimatu.
Recenzovaný Článek pojednává o experimentech na vzorcích Energain a DeltaCool 24 z PCM. Materiály byly vystavovány teplotám simulujících průběh letních denních teplot, tak aby došlo k jejich látkové přeměně. Vnitřní a povrchové teploty výrobků z PCM byly porovnávány s tradičními materiály, které se měření také účastnily.
Jednou z důležitých funkčních vlastností ETICS je stabilita na podkladu po jeho zabudování do stavby. Článek pojednává o ČSN 73 2902, která určuje požadavky pro navrhování a použití mechanického upevňování vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů (ETICS), v nichž tepelnou izolaci tvoří desky z pěnového polystyrenu nebo z minerální vlny.
O kontaktním zateplení pěnovým polystyrenem (ETICS) bylo napsáno mnoho. Provedení však vyžaduje znalost technologických předpisů, není to zcela rutinní záležitost, jak se mnohým nezkušeným stavebníkům může zdát. Článek ukazuje na hrubé, místy šokující chyby v nedokončené realizaci zateplení objektu.