Odborné recenzované články

Při tepelnětechnickém a energetickém posuzování stávajících budov bývá často problém určit součinitel prostupu tepla U. V mnoha případech k tomu je možné použít poměrně jednoduché měřící zařízení.

Šikmé střechy plní v dnešní době nejen funkci ochrany před deštěm. Využití podkrovních prostor k obytným účelům z nich udělalo obvodové pláště, které musí odolávat vlhkostním vlivům, jak z exteriéru, tak z interiéru. Často diskutovaným problémem je skladba konstrukce a použité materiály. Tyto dva faktory výrazně ovlivňují tepelně vlhkostní režim v konstrukci a tím i kvalitu vnitřního mikroklimatu.

Příspěvek se zaměřuje na stavebně-technické průzkumy šikmých i plochých střešních plášťů postižených vlhkostními vadami a poruchami. Popisuje dostupné měřicí či diagnostické metody používané ke kontrole vodotěsnosti a k lokalizaci poruch v ploše, resp. defektoskopii plochy.

Recenzovaný Článek pojednává o experimentech na vzorcích Energain a DeltaCool 24 z PCM. Materiály byly vystavovány teplotám simulujících průběh letních denních teplot, tak aby došlo k jejich látkové přeměně. Vnitřní a povrchové teploty výrobků z PCM byly porovnávány s tradičními materiály, které se měření také účastnily.

Jednou z důležitých funkčních vlastností ETICS je stabilita na podkladu po jeho zabudování do stavby. Článek pojednává o ČSN 73 2902, která určuje požadavky pro navrhování a použití mechanického upevňování vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů (ETICS), v nichž tepelnou izolaci tvoří desky z pěnového polystyrenu nebo z minerální vlny.

O kontaktním zateplení pěnovým polystyrenem (ETICS) bylo napsáno mnoho. Provedení však vyžaduje znalost technologických předpisů, není to zcela rutinní záležitost, jak se mnohým nezkušeným stavebníkům může zdát. Článek ukazuje na hrubé, místy šokující chyby v nedokončené realizaci zateplení objektu.

Tento díl seriálu pojednává o produktech z PCM, které lze použít jako stavební prvky. Je určen pro čtenáře laiky ale i odborníky a projektanty, kteří uvažují o použití ještě stále ne zcela v České republice rozšířených materiálů, využívajících výrazně lepších akumulačních vlastností, především v intervalu látkové přeměny.

Recenzovaný Článek seznamuje čtenáře se základními požadavky na vlastnosti materiálů využívajících fázové přeměny ve stavebnictví. Tyto látky bývají označovány jako PCM. Dále se článek zabývá možným chemickým složením PCM, výhodami a nevýhodami jednotlivých fázových přechodů.

Nejčastěji se měření průvzdušnosti metodou blower door test provádí u menších prostorů jako jsou rodinné domy, byty apod. Stejně důležitý je ale blower door test také u prostorů s větším objemem. Pro měření takových prostorů je třeba použít výkonnější zařízení blower door s více jak jedním ventilátorem a rovněž příprava prostoru na měření je náročnější.

Pokud střešní krytina z plátovaných trapézových plechů nevykazuje větší prokazatelná poškození, zdá se být výhodné jak z finančních důvodů, tak z hlediska pracnosti, délky trvání a rizika zatékání v průběhu oprav, vyměnit pouze žlaby se zajištěním sousedních konstrukcí proti zatékání a vnikání sněhu dovnitř.

Nové znění směrnice (1) mimo jiné požaduje další výrazné snižování energetické náročnosti budov – k roku 2020 postupně až na úroveň téměř nulových domů. Takové budovy se zřejmě neobejdou bez vysoce efektivních větracích systémů, jejichž správná funkce je podmíněna vynikající vzduchotěsností obálky. Zajištění podmínek pro postupné zlepšování úrovně vzduchotěsnosti v běžné stavební praxi chápou příslušní odborníci z celé Evropy jako společnou výzvu a úkol.

V současné době se připravuje změna požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [2]. Budeme se věnovat části kapitoly 7 zabývající se průvzdušností obálky budovy a těsnosti spár, kde se zřejmě dle dosavadního průběhu tvorby revize normy, provedou na rozdíl od jiných kapitol změny pouze "kosmetické". Domníváme se, že hodnota intenzity výměny vzduchu n₅₀ pro objekty s přirozeným větráním by se měla nejenom z doporučení změnit na požadavek, ale také snížit nejméně na v zahraničí obvyklou hodnotu n_50,N ≤ 3,0 h^-1.

Příspěvek pojednává o problematice nežádoucí kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu stavebních konstrukcí. V příspěvku jsou analyzovány stavebně fyzikální příčiny povrchové kondenzace vodní páry. Dále je zde pojednáno o možnostech technických opatření vedoucích k eliminaci uvedeného negativního jevu.