Odborné recenzované články

Šedé izolační desky pěnového polystyrenu se zvýšeným izolačním účinkem se na našich stavbách vyskytují již od roku 2005. Za tu dobu se šedým polystyrenem zateplily miliony metrů čtverečních. Aplikační firmy k tomuto novému materiálu často přistoupily po svém – polystyren jako polystyren. Výrobci zateplovacích systémů bohužel také dlouhou dobu nevěnovali některým odlišnostem šedého polystyrenu dostatečnou pozornost a tak máme za sebou jak kvalitní reference, tak mírně řečeno rozpačité aplikace.

Také se vám stává, že se vám na stavební konstrukci něco podvědomě nelíbí, přestože daný materiál nebo detail skoro všichni používají? V tomto příspěvku se podíváme na jeden oblíbený stavební oxymóron a zeptáme se, proč se pro zateplení stěn desítky let používají těsně vedle sebe „nejlepší tepelný izolant a nejlepší tepelný vodič“.

Nové technologie vysoušení nosných konstrukcí pomocí vysokofrekvenčního elektromagnetického záření (EMW) značně urychují proces odstranění přebytečné vlhkosti. Tento článek popisuje známé fyzikální jevy, které se objevují v průběhu tohoto procesu, a srovnává nečastěji používané způsoby vysoušení budov.

Obvyklým způsobem zastřešení těchto staveb jsou dřevěné vazníky se styčníkovými deskami s prolisovanými trny. Článek se zabývá zejména netypickým řešením montáže této „běžné“ konstrukce a srovnává tento postup s ustáleným řešením na základě zkušeností z ČR a ze zahraničí.

Základním předpokladem pro správný návrh konstrukcí provětrávaných fasád je znalost vlivu konstrukčních detailů na problematiku přirozeného větrání. Komparací lokálního zúžení u různých tlouštěk větrané mezery byl zjištěn zásadní vliv tohoto detailu na proudění a teploty v provětrávané mezeře.

Příspěvek se zabývá dodatečnou izolací stavebních konstrukcí na styku se zeminou. Je prezentován postup sanačních prací, kde nám významným pomocníkem jsou směrnice WTA tuto problematikou popisující a řešící. Jsou zde komentovány jednak injektáže, tlakové i beztlakové, stejně jako dodatečné vodorovné izolace. Významnou roli sehrává vhodný materiál a dodržování předepsané technologie. Zapomínat se nesmí ani na odstřikující vodu a kondenzační vlhkost. Na vysoce odborném provedení detailů je závislá úspěšnost sanace. Řada konkrétních řešení je ilustrována v přiložených obrázcích.

Článek přibližuje principy návrhu a provádění protiradonových opatření ve stávajících stavbách. Uvedeny jsou typické účinnosti jednotlivých opatření a schémata nejpoužívanějších opatření.

Příspěvek se zabývá problematikou stanovení návrhových hodnot součinitele tepelné vodivosti minerálních izolací. Asociace výrobců minerální izolace provedla na toto téma průzkum mezi projektanty a popsala jednotlivé možnosti postupu výpočtu a stanovení těchto hodnot a rozdíly mezi nimi.

V současné době existují dvě cesty, jak umístit ETICS na trh ČR – národní a evropská certifikace. Oproti evropské certifikaci platné po celé Evropské unii, národní opravňuje výrobce k prodeji výrobku pouze na území České republiky. Tento příspěvek dále uvádí základní specifika každého z těchto certifikačních procesů.

Již více než 70 let jsou pěnové polystyreny součástí našeho života. Specifickou vlastností pěnových PS je nízká hmotnost – 10–40 kg/m³, oproti 800–1050 kg/m³ u kompaktních PS plastů. K současné evropské spotřebě EPS necelých 2 mil. tun je nutno pro účely řízení odpadů připočítat 400 tis. tun XPS desek a cca 100 tis. tun pěnových PS folií, používaných jako podnosy pro potraviny. Při nízké objemové hmotnosti se jedná o pěknou horu odpadů.

Navrhování a provádění protiradonových opatření je spojeno s celou řadou stavebních souvislostí, které je třeba respektovat. Cílem protiradonového opatření podle ČSN 73 0601 je zajistit, aby koncentrace radonu v každé místnosti pobytového prostoru stanovená průzkumným měřením při ventilačních podmínkách splňující požadavky stavební fyziky a hygieny byla menší než směrné hodnoty pro koncentraci radonu ve vzduchu stanovené vyhláškou SÚJB.

Nový přístup k ENB má zásadní dopad na celou oblast stavebnictví. Znamená přehodnocení stávajících znalostí a zkušeností vlastníků budov, stavebníků, projektantů, architektů, prováděcích firem a stavbyvedoucích, stavebních dozorů při individuální výstavbě, ale také autorských dozorů a technických dozorů stavebníka. Má rovněž dopad na činnost pracovníků stavebních úřadů a dotčených orgánů státní správy při ochraně zájmů chráněných zákonem, kterými jsou MPO ČR a Státní energetické inspekce.

Od roku 1950, kdy se ve světě vyrobilo a spotřebovalo 1,5 mil. tun plastů, dosáhla světová úroveň v roce 2013 výše 299 mil. tun, což představuje průměrný roční růst téměř 9 %. Pro rok 2020 se prognózuje výroba plastů na světě ve výši 400 mil.tun, pro rok 2050 více než 700 mil. tun.

V první části článku byly představeny obecné požárně technické požadavky na vnější kontaktní zateplovací systémy (VKZS), tj. na novostavby a stávající objekty. Druhá navazující část se zaměří na atypické požární úpravy části fasády s hořlavým tepelným izolantem, dále na aktuální změny v požární legislativě a jiné souvislosti.

Vnější kontaktní zateplovací systém obvodových stěn je klíčovou úpravou staveb pro snížení jejich energetické náročnosti. Kde a za jakých podmínek lze ještě na fasádě domu použít hořlavý tepelný izolant, případně s jakými úpravami a kde je již nezbytný izolant nehořlavý? Požární normy definují odlišné požadavky pro zateplení novostaveb od požadavků pro dodatečné zateplení starších stávajících staveb, pro které jsou umožněny jisté konstrukční „úlevy“.

O navrhování a provádění vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) již bylo napsáno mnoho. Zajímavé je, že se přesto v konstrukci kontaktního zateplení stále stejně chybuje. Následující článek ještě jednou shrne základní pravidla pro zateplování vnějším kontaktním zateplovacím systémem a ukáže některé typické chyby.

Příspěvek popisuje úvodní část zatím dvouletého výzkumu využití tuhých odpadních materiálů vznikajících při výrobě minerální vlny. Cílem celkem čtyřletého výzkumu je ověřit nejvhodnější způsob zapracování upraveného odpadního materiálu do stavebních hmot a stanovit maximální množství jeho přídavku, které nebude mít nežádoucí vliv na sledované zejména fyzikálně mechanické a ekologické vlastnosti výsledného výrobku.

Článek se zabývá analýzou závad v bytovém domě v Praze včetně návrhu sanačních opatření. Základová spára se nachází z velké části pod hladinou spodní vody, a je proto nutné počítat s tím, že bude i s ohledem na inženýrskogeologický průzkum působit jako voda tlaková a agresivní.

V současné době není možné jednoznačně stanovit, který izolační systém je nejméně a který naopak nejvíce poruchový. Lze specifikovat, co je rizikové a které systémy riziko poruch maximálně eliminují.

Seznámení se základními normami a zákonnými předpisy, jimiž se řídí zpracování kotevních plánů systémů mechanicky kotvených pružných střešních hydroizolačních povlaků (MEFAWAME). Hlavní důraz je kladen na nejčastější chyby při stanovení hodnot sání větru a posouzení odolnosti kotevního systému.