Článek přibližuje principy návrhu a provádění protiradonových opatření ve stávajících stavbách. Uvedeny jsou typické účinnosti jednotlivých opatření a schémata nejpoužívanějších opatření.
V současné době existují dvě cesty, jak umístit ETICS na trh ČR – národní a evropská certifikace. Oproti evropské certifikaci platné po celé Evropské unii, národní opravňuje výrobce k prodeji výrobku pouze na území České republiky. Tento příspěvek dále uvádí základní specifika každého z těchto certifikačních procesů.
Již více než 70 let jsou pěnové polystyreny součástí našeho života. Specifickou vlastností pěnových PS je nízká hmotnost – 10–40 kg/m3, oproti 800–1050 kg/m3 u kompaktních PS plastů. K současné evropské spotřebě EPS necelých 2 mil. tun je nutno pro účely řízení odpadů připočítat 400 tis. tun XPS desek a cca 100 tis. tun pěnových PS folií, používaných jako podnosy pro potraviny. Při nízké objemové hmotnosti se jedná o pěknou horu odpadů.
Navrhování a provádění protiradonových opatření je spojeno s celou řadou stavebních souvislostí, které je třeba respektovat. Cílem protiradonového opatření podle ČSN 73 0601 je zajistit, aby koncentrace radonu v každé místnosti pobytového prostoru stanovená průzkumným měřením při ventilačních podmínkách splňující požadavky stavební fyziky a hygieny byla menší než směrné hodnoty pro koncentraci radonu ve vzduchu stanovené vyhláškou SÚJB.
Nový přístup k ENB má zásadní dopad na celou oblast stavebnictví. Znamená přehodnocení stávajících znalostí a zkušeností vlastníků budov, stavebníků, projektantů, architektů, prováděcích firem a stavbyvedoucích, stavebních dozorů při individuální výstavbě, ale také autorských dozorů a technických dozorů stavebníka. Má rovněž dopad na činnost pracovníků stavebních úřadů a dotčených orgánů státní správy při ochraně zájmů chráněných zákonem, kterými jsou MPO ČR a Státní energetické inspekce.
V první části článku byly představeny obecné požárně technické požadavky na vnější kontaktní zateplovací systémy (VKZS), tj. na novostavby a stávající objekty. Druhá navazující část se zaměří na atypické požární úpravy části fasády s hořlavým tepelným izolantem, dále na aktuální změny v požární legislativě a jiné souvislosti.
Vnější kontaktní zateplovací systém obvodových stěn je klíčovou úpravou staveb pro snížení jejich energetické náročnosti. Kde a za jakých podmínek lze ještě na fasádě domu použít hořlavý tepelný izolant, případně s jakými úpravami a kde je již nezbytný izolant nehořlavý? Požární normy definují odlišné požadavky pro zateplení novostaveb od požadavků pro dodatečné zateplení starších stávajících staveb, pro které jsou umožněny jisté konstrukční „úlevy“.
Recenzovaný O navrhování a provádění vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) již bylo napsáno mnoho. Zajímavé je, že se přesto v konstrukci kontaktního zateplení stále stejně chybuje. Následující článek ještě jednou shrne základní pravidla pro zateplování vnějším kontaktním zateplovacím systémem a ukáže některé typické chyby.
Příspěvek popisuje úvodní část zatím dvouletého výzkumu využití tuhých odpadních materiálů vznikajících při výrobě minerální vlny. Cílem celkem čtyřletého výzkumu je ověřit nejvhodnější způsob zapracování upraveného odpadního materiálu do stavebních hmot a stanovit maximální množství jeho přídavku, které nebude mít nežádoucí vliv na sledované zejména fyzikálně mechanické a ekologické vlastnosti výsledného výrobku.
Koncepce střechy s opačným pořadím vrstev přináší ve srovnání se skladbou s klasickým pořadím vrstev určité výhody. Především se jedná o příznivější difuzní tok skladbou střechy a ochranu hydroizolační vrstvy před teplotním namáháním a možným mechanickým poškozením jak při realizaci, tak při užívání. Materiálové řešení střech s opačným pořadím izolačních vrstev umožňuje spektrum kombinací použitých materiálů a typu stabilizační a provozní vrstvy.
V současné době se stále více setkáváme s nutností komplexních stavebních úprav u objektů, které s ohledem na jejich stáří v podstatě považujeme za novostavby a takové opatření bychom u nich nepředpokládali. V drtivé většině případů souvisejí tyto stavební úpravy s poruchami nebo vadami izolací střešních konstrukcí.
Obnovou plochej strechy panelových bytových domov sa zabezpečia základné požiadavky na hygienu, zdravie, životné prostredie, teplotnú ochranu a zníženie energetickej náročnosti. Článok je venovaný tejto problematike, a to s poukázaním na súčasný stav plochých striech, ako aj so zásadami riešenia obnovy.