Článek popisuje experimentální výzkum spřažených dřevobetonových konstrukcí s rozptýlenou výztuží. Únosnost a tuhost spřažení byly získány z výsledků protlačovací zkoušky, provedené podle ČSN EN 26891. Z provedených protlačovacích zkoušek vzorků byly zjištěny závislosti zatížení na posunutí, ze kterých byly určeny návrhové hodnoty modulu prokluzu spojovacího prostředku a jeho maximální návrhová únosnost. Na základě těchto provedených zkoušek byl kalibrován numerický model. Bylo docíleno velmi dobré shody mezi experimentem a numerickou simulací.
Lindab s. r. o. nyní zahrnuje pod komplexní produkt LINDAB STAVBY vše od poradenství a projektu až do dodání stavby včetně následného servisu. Spektrum staveb jde od malých garáží či prodejen přes sklady a velké průmyslové a zemědělské haly, přes rodinné i bytové domy a komerční budovy až po střešní nástavby.
Dnešní dřevobetonové kompozitní konstrukce jsou pro spojení dobrých vlastností obou materiálů vhodným řešením pro novostavby i rekonstrukce stropních konstrukcí obytných, či občanských budov. Cílem této práce bylo navrhnout technologicky nenáročný způsob spřažení, otestovat jeho únosnost a porovnat výsledky s jiným obdobným systémem spřažení.
Článek popisuje některé typické vady nosných dřevěných konstrukcí a dále, na konkrétních příkladech demonstruje důsledky nedostatečného konstrukčního návrhu a chybné výroby, které vyústily – v relativně krátké době užívání objektu – k závažným poruchám, vedoucím k dílčí havárii konstrukce a dále uvádí příklady sanace takto postižených dřevěných konstrukcí.
S rostoucí popularitou dřevostaveb postupně registrujeme i větší počet článků v médiích, které poukazují na jejich chyby. Většinou jde o výstupy iniciované dobrou snahou poučit čtenáře, ale někdy z textu až moc ční snaha diskreditovat obor jako celek. Ponechme stranou motivace autorů a pojďme se podívat na ty nejčastější chyby a způsoby, jak je můžeme minimalizovat, a to s pomocí masivních dřevěných panelů NOVATOP.
Nosné konstrukce budov na bázi dřeva se do nedávna realizovaly převážně jako roubenky a lehké či těžké skelety, na které se používaly tyčové prvky z kulatiny, deskového a hraněného řeziva, lepené lamelového a vrstveného dřeva. Poměrně novým deskovým materiálem, vhodným pro realizaci budov na bázi dřeva, je křížem vrstvené dřevo (CLT), kterému je věnován tento příspěvek. V příspěvku jsou popsány jeho mechanické vlastnosti a pokročilé metody pro navrhování konstrukcí z tohoto materiálu.
Spriahnutie drevenej nosnej konštrukcie stropov s tenkou betónovou vrstvou sa objavuje čoraz častejšie u moderných drevostavieb. Takto vytvorená stropná konštrukcia má rad výhodných vlastností oproti bežným dreveným stropom. Spriahnutím sa zvýši predovšetkým statická odolnosť a tuhosť konštrukcie stropu a zlepšia sa jej viaceré stavebnofyzikálne a protipožiarne vlastnosti.
Pro ztužení štíhlých vysokých ocelových konstrukcí byl vyvinut obručový ztužující systém, který využívá předpětí pro zvýšení tuhosti, kterou je možné měnit, a tím získat požadované vlastnosti ztužujícího prvku. Zmenšené modely 1/20 jsou podrobovány statickým a později i dynamickým zatěžovacím zkouškám, které mají prokázat nebo vyvrátit teoretické předpoklady funkčnosti ztužujícího prvku a stanovit nejvhodnější způsoby předpínání.
Článek se zabývá ohybovou zkouškou trámců se čtyřbodovým podepřením a jejím výsledkem v podobě diagramu odolnosti vláknobetonu vyrobeného výhradně s použitím recyklátů jako plniva. Jsou zde ukázány rozdíly mezi různým množstvím vláken, různých rychlostí zatěžování při provádění zkoušky a různých délkách vláken.
V příspěvku budou uvedeny výsledky testování závěrečného klenáku segmentového ostění na tlak, který rozhoduje o únosnosti prvků ostění. Popsány budou i pevnostní charakteristiky zkoušených vláknobetonových segmentů. Vláknobetonový klenák s navrženou hmotnostní dávkou 50 kg/m3 byl porovnáván s klasickým železobetonovým klenákem.
Masovější rozvoj dřevěných vazníkových střech u nás nastal v devadesátých letech, především se stavbami prodejen Penny, Edeka a Plus-Discount, po roce 2000 pak i Lidl. Není žádným tajemstvím, že tyto střechy vznikaly dlouhou dobu víceméně „živelně“, ve většině případů bez základních znalostí principů prostorového zavětrování. Důsledkem je ze statického hlediska nevyhovující stav těchto střech, což je u obchodních provozoven pochopitelně nepřípustné. Podívejme se na daný problém podrobněji.
V roce 2012 byla v Berlíně realizována stavba dvou nových sedmipatrových bytových domů. Použití dřeva u tak vysokých bytových domů (podlaha nejvyššího patra je téměř 20 metrů nad úrovní terénu) bylo možné díky obložení sádrovláknitými deskami fermacell s účinnou požární ochranou. Tak se opět dokazuje neudržitelnost tuzemských bariér kladených výškovým dřevostavbám.
„Lehká prefabrikace na bázi rámových konstrukcí dřeva bývá často spojována s uniformitou, malou architektonickou kreativitou a nízkou vůlí spolupráce s architekty. Firma RD Rýmařov si tyto nedostatky uvědomuje a hledá možnosti negovat uvedené argumenty. Proto možnost realizovat „GreenWell Conference & Coaching Centre“ byla chápána v Rýmařově jako velká výzva.“
V blízké budoucnosti je možno očekávat výrazné změny v nabídce dřevní suroviny, poskytované vlastníky a správci lesa. Především poklesne nabídka jehličnatých výřezů borovice a v první řadě smrku. S předstihem několika desetiletí by se těmto trendům měl přizpůsobit i dřevozpracující sektor, neboť tyto trendy budou mít dlouhodobou a zvyšující se tendenci. Podívejme se na tyto změny podrobněji.
Moderní modulová výstavba je jedním z účinných léků na nedostatek kapacit v mateřských školách, který trápí obce i rodiče v posledních letech v celé republice. Dalším důkazem výhod staveb realizovaných jako kontejnerové sestavy je i nová školka v Jesenici u Prahy. Na stěnách modulů UNIKO jsou použity materiály fermacell, se kterými má UNIKO dlouholeté zkušenosti.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
