Fakulta architekltury v Brně ocenila na konferenci ve Volyni některé dřevěné stavby. Podívejme se na ně s doprovodným komentářem vedoucího katedry.
Dřevěné konstrukce
Archiv článků od 27.3.2012 do 8.7.2012
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 27.3.2012 do 8.7.2012
Příspěvek se zabývá optimalizací tloušťky a materiálu výztužné lamely použité u nosníků z lepeného lamelového dřeva. Nejprve bylo podrobně zmapováno dvacet nevyztužených nosníků z lepeného lamelového dřeva, kde byla velká pozornost věnována přesnému určení modulů pružnosti ve směru vláken jednotlivých segmentů lamel a jejich lokalizaci v nosníku.
Dřevěné vazníky jsou hojně navrhovány na zastřešení rodinných domů i průmyslových a prodejních objektů. Předností technologie využívající ke spojování jednotlivých dřevěných prvků styčníkovou desku s prolisovanými trny je vysoká pevnost a tuhost připojení, která dovoluje bezpečný návrh těchto subtilních konstrukcí na zajímavá rozpětí. Vazníky jsou navrhovány ve specializovaných programech jako rovinné konstrukce zatížené výhradně ve své rovině. Vodorovné zatížení, které působí kolmo na rovinu vazníků, musí být přeneseno systémem ztužidel do podpor.
Dřevobetonové stropy se používají především při zesilování stávajících stropů s dřevěnými stropními nosníky. Velkou perspektivu však mají i v případě prefabrikovaných dřevobetonových stropů vícepodlažních dřevostaveb. Provedením betonové desky, kterou spřáhneme s dřevěnými nosníky pomocí různých spřahovacích prostředků, výrazně zvýšíme tuhost i únosnost stropní konstrukce. Dřevobetonové stropní konstrukce mají též lepší parametry kročejové a vzduchové neprůzvučnosti a požární odolnosti oproti tradičním dřevěným stropům.
Správně zvolený typ vrutu zajistí dlouhodobou funkčnost spoje, a to i bez případnýchestetických vad. Při špatně zvoleném typu vrutu se i za velmi krátký čas můžeme dočkat nepříjemných překvapení - například začernání dřeva v okolí hlavy vrutů, bílé nebo červené koroze vrutů, dokonce i ustřižení vrutů.
Při snaze maximálně využívat stávající objekty se často setkáváme s nutností rekonstrukce původních dřevěných stropních konstrukcí. V rámci zachovalých historických objektů, zejména v centrech měst, jsou velmi rozšířeny tzv. tradiční trámové stropy, které byly hojně používány zejména v 19. století a na začátku 20. století. Příspěvek se zabývá jednou z „modernějších“ metod zesílení těchto trámových stropů – metodou spřažení s dodatečně nadbetonovanou deskou.
Školka plní požadavky na pasivní standard, byla postavena velmi rychle a její investor, Statutární město Olomouc, vyžadoval při zadání kromě energetické úspornosti a rychlosti také výborné požární a akustické parametry a k zdraví dětí ohleduplné konstrukce a materiály. Dřevěné nosníky STEICO spolu se sádrovláknitými deskami FERMACELL tyto požadavky splnily.
V posledních letech se výrazně mění prostředí interiérů škol. Základní škola Eduarda Beneše v Čakovicích se rozhodla jít příkladem. Pro rekonstrukci, při které byla původní střecha s nevyužívanou půdou nahrazena střešní nástavbou, zvolila právě dřevo, a to v podobě velkoformátových masivních panelů NOVATOP.
Vazníky se styčníkovou deskou nejsou určeny jen pro střešní konstrukce a lze je použít i v prostorách s vysokými požadavky na ochranu proti požáru. Obytný vazník významně zhodnocuje podkroví, protože zachovává volnost prostoru. POSI systém jsou nosníky s kovovou diagonálou např. pro vedení instalací.
Popularita dřevostaveb stále roste. Co ale víme o historii moderních prefabrikovaných dřevostaveb? Proč a kdo je vymyslel? Víte, že jedna ze dvou největších továren na světě na jejich výrobu byla v Čechách? Jak ovlivnil dřevostavby jeden z nejslavnějších architektů Frank Lloyd Wright a co měl s prefabrikovanými dřevostavbami společného Albert Einstein?
Období Velikonoc tradičně připomíná také seminář Dřevostavby ve Volyni. Již 16 let se tady každý rok scházejí nejrůznější nadšenci, aby představili nestárnoucí stavební materiál. Seminář je určen projekčním, investorským a realizačním firmám, které se zabývají problematikou dřevostaveb, řídícím pracovníkům resortu stavebnictví a dřevozpracujícího průmyslu, pedagogům odborných škol, studentům a široké odborné veřejnosti.
V prostorách bývalé letecké základny vzniká město budoucnosti: v Bad Aiblingu u Mnichova realizuje místní investor na asi 70 hektarech město s nulovými energetickými požadavky. Původní budovy vojenské základny budou buď odstraněny nebo modernizovány podle nejnovějších standardů. Současně budou doplněny novostavbami, které budou realizovány inovativním systémem dřevěných konstrukcí.
Stavební systém EUROPANEL pro výstavbu nízkoenergetických a pasivních domů je na trhu od roku 2004. Základním prvkem systému je panel. Ten je vyroben slepením jádra ze stabilizovaného samozhášivého polystyrenu EPS 70 F nebo polystyrenu GreyWall (modifikovaným grafitem) s pláštěm, který tvoří desky OSB 4 silné 15 mm, odpovídající požadavkům harmonizované normy ČSN EN 300.
S rekonstrukcemi stávajících dřevěných trámových stropních konstrukcí se setkáváme poměrně často, zejména při snaze maximálně využívat objekty postavené v 19. a na počátku 20. století v centrech měst. V mnoha případech se tyto stropy dochovaly v dobrém fyzickém stavu, jsou dodnes funkční a vhodný zásah může velmi výrazně prodloužit jejich použitelnost a celkovou živostnost.
Ve středu 4. a ve čtvrtek 5. dubna proběhne na Vyšší odborné škole ve Volyni již XVI. ročník oblíbeného mezinárodního semináře Dřevostavby. Pořadatelé nabízejí 39 přednášek, se kterými vystoupí přední odborníci z výrobní a projekční sféry ze Slovenska, Belgie, Rakouska, Švýcarska, Finska, Lucemburska, Kanady, Velké Británie a České republiky.
zpět na aktuální články
Reklama