V současnosti se neustále zvyšují požadavky investorů na dokonalou životnost materiálů použitých ve střešní konstrukci. Zároveň pro dosažení vysoce úsporných objektů (nízkoenergetické a pasivní domy) se střecha provádí s co nejnižším možným sklonem tak, aby plocha pláště budovy byla vůči interiéru co nejmenší.
Objekt zdravotního střediska ve St. Městě na Uherskohradištsku byl v minulosti postaven pomocí tzv. boletických panelů v kombinaci s vyzdívkami z plných cihel. V průběhu roku 2010 prošel kompletní rekonstrukcí a na novou fasádu, realizovanou v minulosti z tzv. boletických panelů, byly použity sádrovláknité desky FERMACELL.
Jedním z hlavních problematických jevů negativně působících na vodotěsnou funkčnost vysoce difúzních pojistných hydroizolací střech je typ použitého přípravku pro chemickou impregnaci dřevěných konstrukcí a dále způsob provádění této impregnace na stavbě. Problémem však většinou není chemikálie následně chránící dřevo, ale vlastní roztok ve kterém se ochranná impregnace nachází, tj. chemikálie zabezpečující lepší vsakování impregnace do dřeva.
Metoda likvidace dřevokazného hmyzu horkým vzduchem je známa v Německu již od roku 1930. Do dnešní podoby však dostála mnohých změn a technologických úprav. Smysl má pouze při aktivním napadení hmyzem. Jednoznačný důkaz aktivního napadení je nález živých larev po otesání dřevěných profilů nebo výskyt brouků.
Termín hrubá stavba není v současné legislativě nikde zakotvený. Jedná se o pojem zvykový, který je však ve stavební teorii i v praxi běžně používán. Pochází z období centrálně plánovaného hospodářství, kdy se stavební činnosti členily na hlavní stavební výrobu - HSV a přidruženou stavební výrobu - PSV. Hrubá stavba se týká prací HSV - základů, vertikálních a horizontálních nosných konstrukcí a nosných prvků zastřešení, což jsou krovy nebo vazníkové soustavy.
Využití dřeva v oblasti stavebnictví je velmi aktuálním tématem, zejména s ohledem na možnost realizace často diskutované nízkoenergetické či pasivní výstavby. Význam při využití stoupá také s ohledem na charakter dřeva jako poměrně bezproblémově dostupného obnovitelného a lehce recyklovatelného stavebního materiálu.Podívejme se na některé možnosti. Článek vznikl za podpory VVZ MSM 0021630511 Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí.
Jednoduché, přírodní nátěry k ochraně konstrukčního dřeva před ohněm a požáry byly užívány již ve starověku. Jejich stopy nacházíme na povrchu některých historických konstrukcí (Drdácký et al. 2005). Rozvoj chemického průmyslu v 19. a 20. století umožnil vývoj a pozdější intenzivní aplikaci nových retardérů hoření na dřevěné prvky běžných stavebních konstrukcí.
Náš příspěvek si klade za úkol přiblížit možnosti používání čtyř nejpoužívanějších nedestruktivních defektoskopických přístrojů při stavebně technických průzkumech dřevěných stavebních konstrukcí, jako jsou krovy, stropy či celé roubené nebo hrázděné domy. Metodický materiál by měl objasnit možnost použití, principy a také výhody či nevýhody jednotlivých metod.
Dřevo jako materiál v bytové výstavbě vytváří nepřekonatelnou a přívětivě domáckou atmosféru bydlení. Proto trend oken stále více přechází na dřevo-hliníková okna: použitý materiál, dřevo, na vnitřní straně navozuje dobrou pohodu, zvenčí je díky použití nasazených hliníkových profilů zaručena odolnost proti povětrnostním vlivům a jednoduché ošetřování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru