Zkoušení a jakost ve stavebnictví

Organizátoři a členové vědeckého výboru si kladou za cíl představit stavební zkušebnictví jako moderní interdisciplinární obor. Ing. Ondřej Anton, PhD., a Ing. Věra Heřmánková, PhD., jej prezentují jako základní a nezbytnou platformu napříč stavebními obory a v příspěvcích účastníků poukazují zvláště na praktické zkušenosti se stávajícími zkušebními metodami a na hledání nových metod v souvislosti s rychlým vývojem nových materiálů a technologií. „Významnou náplní konference je kromě jiného i využití zkušebních metod pro hodnocení jakosti materiálů, výrobků a objektů a současně k rozvoji a udržování systémů kvality. Pro pořádající Ústav stavebního zkušebnictví je tento rok obzvláště významný, neboť vzpomínáme 50. výročí zřízení Katedry stavebnin a zkušebních metod, jejímž vedením byl pověřen docent Ing. Karel Luboš Hollan. Dnešní Ústav stavebního zkušebnictví je přímým pokračovatelem této katedry. Rádi bychom v kontextu se zmíněným výročím založili tradici, a sice v rámci konference každoroční udělování Ceny Karla Hollana za celoživotní přínos v oboru,“ uvedl Ondřej Anton.

Zkoušení betonových konstrukcí

První blok dvoudenní odborné konference nesl název Zkoušení betonových konstrukcí a zahájil jej příspěvek doc. Ing. Miloše Zicha, PhD., a doc. Ing. Zdeňka Bažanta, CSc., z Ústavu betonových a zděných konstrukcí FAST VUT v Brně. Nabídl konkrétní postup průzkumu, jeho výsledky a návrh rekonstrukce střechy u starší montované jednopodlažní haly s nosnou betonovou konstrukcí, která je zastřešena předpjatými příhradovými vazníky, světlíky a vaznicemi – krokvemi, nesoucími střešní desky. Autoři hned v úvodu vyvolali živé diskuse o životnosti více než 50 let starých konstrukcí, a také o tom, kdy se rekonstrukce ještě vyplatí a kdy už nikoli.

Dopolední blok ale zaujal dle ohlasu návštěvníků zvláště příspěvkem prof. Ing. Leonarda Hobsta, CSc., Ing. et Ing. Petra Bílka, prof. Ing. Jiřího Valy, CSc., a doc. Ing. Jana Vodičky, CSc., kteří představili nová srovnávací měření při kontrole homogenity drátkobetonu. Jejich příspěvek se konkrétně zabýval rozvojem magnetické metody za použití permanentních magnetů pro kontrolu rozložení vláken ve ztvrdlém drátkobetonu a srovnávacím měřením na kontrolních vzorcích. Využití magnetických vlastností drátků, obsažených v drátkobetonu se podle autorů příspěvku ukazuje jako vysoce perspektivní metoda. V závěru svého příspěvku uvádějí: „Potvrdilo se zjištění, že i při stejné koncentraci drátků v kalibračních vzorcích může být bezprostřední odezva jednotlivých metod ovlivněna orientací drátků v místě měření. Je zřejmé, že tyto metody budou vyžadovat k dosažení hodnověrných výsledků více dílčích měření, která budou statisticky zpracována. Dalším úkolem bude určení přesné oblasti, ze které jsou získávána naměřená data. Znalost přesné oblasti pro jakou jsou získaná data platná, tzn. určení dosahu magnetického pole, je důležitým prvkem ověřování homogenity drátkobetonu, aby byla možná kontrola koncentrace drátků na rozsáhlých konstrukcích zhotovených z drátkobetonu.“ (celý příspěvek budeme se svolením autorů publikovat na portálu TZB-info).

V dopoledním bloku prvního dne konference zazněla přirozeně i celá řada dalších neméně zajímavých příspěvků. Zkoumaly se dopodrobna betonové konstrukce, cementové kompozity, recykláty, vláknobetony i klasický železobeton. Prováděly se nejrůznější praktické i početní zkoušky a kreslily se diagramy odolnosti. Za všechny příspěvky snad ještě zástupce z pražského Kloknerova ústavu, který vyvíjí speciální optické metody, představující možnosti, jak efektivně zkoumat distribuci drátků rozptýlení výztuže. Ing. Milan Rydval, Ing. Michaela Kostelecká, Ing. Petr Huňka a doc. Ing. Jiří Kolísko, PhD., ve svém příspěvku představili návrh a využití optických metod pro hodnocení homogenity rozptýlení drátků u zvoleného průřezu UHPC. Tvrdí a v závěru dokládají, že složení směsi jemnozrnných cementových kompozitů s ocelovými vlákny (UHPC) a způsob výroby prvků z tohoto materiálu se podílí na nehomogenitě rozptýlení ocelových vláken. Bližší údaje o výzkumu lze najít na internetových stránkách Kloknerova ústavu.

HM – deformetr

Cena Karla Hollana

Slavnostní udělení Ceny Karla Holana

Odpolední část prvního dne konference zahájilo slavnostní předání Ceny Karla Hollana. Doc. Ing. Karel Luboš Hollan byl prvním vedoucím Katedry stavebnin a zkušebních metod, významná osobnost a propagátor oboru nedestruktivního zkoušení ve stavebnictví, mimo jiné autor patentovaného HM – deformetru, který je dodnes používaný a svým způsobem nepřekonatelný. Historicky první udělenou cenu předala choť docenta Karla Hollana paní Věra Mlezivová – Hollanová. Prvním laureátem se stal doc. Ing. Vratislav Zapletal, CSc., který působil od roku 1950 jako pedagog na Vysoké škole technické Edvarda Beneše v Brně, později na Vysoké škole stavitelství (VŠSt) a dále na Fakultě stavební VUT v Brně. Je uznávaným pedagogem, autorem řady vědeckých a učebních textů, byl řešitelem desítek výzkumných projektů a expertiz a v letech 1986 až 1990 vedoucím Katedry stavebnin a zkušebních metod. Významně se zasloužil o rozvoj a propagaci oboru nedestruktivního zkušebnictví.

Normalizace a certifikace ve stavebnictví, řízení jakosti kvality

Druhý obsáhlý odpolední blok, který pokračoval ještě druhý den konference, obsahoval rovněž celou řadu zajímavých příspěvků. Účastníci se mohli seznámit se statistickými analýzami hodnocení výsledků programů zkoušení způsobilosti, s postupy a výsledky kontroly optických přístrojů, s možnostmi poskytování informací o normách a předpisech pro stavební výrobky, včetně evropského nařízení CPR, nařízení EP a Rady EU č. 305/2011. Se zajímavým příspěvkem dále vystoupili například Ing. Jaroslav Synek a Ing. Linda Veselá, kteří řešili problematiku kvality a přesnosti zabudování oken a dveří do hrubé konstrukce. Připomněli, že je tomu již rok a půl co byla zveřejněna technická normalizační informace TNI 74 6077 – Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování a zeptali se přítomných, co ustanovení TNI znamená při uplatňování požadavků na přesnost zabudování do hrubých konstrukcí. Jaký to má dopad pro výrobce, dodavatele staveb a konečné zákazníky z pohledu kontroly kvality. Za zmínku určitě stojí ocitování závěru tohoto příspěvku: „Z porovnání jednotlivých norem (vycházejících již z norem evropských) vyplývá, že požadavky na geometrické parametry stavebních otvorů se vzájemně výrazně liší nebo nejsou vůbec řešeny. Tyto nesrovnalosti se potom často přenášejí do fáze realizace, kde jejich řešení vyžaduje dodatečný čas a náklady a vedou ke sporům mezi dodavatelem hrubé konstrukce a dodavatelem okenních výplní o vzniklé vícenáklady. V případě stavebních otvorů doporučujeme zhotovitelům před zahájením realizace projednat požadavky na jejich provádění s projektantem a investorem i dodavatelem výplní. Je potřeba si předem vyjasnit, podle jakých norem budou posuzovány geometrické parametry stavebních otvorů (rozměry, pravoúhlost, rovinnost ostění apod.). Zvláště v případě otvorů v betonových konstrukcích je potřeba upozornit na rozdíl mezi požadavky TNI 74 6077 a ČSN EN 13 670 na tolerance rozměrů…“ (celý příspěvek budeme v nejbližší době publikovat na portálu tzb info).

Zkoušení dalších stavebních hmot, dílců a konstrukcí

Samostatný blok, který se odehrával druhý den konference, ukázal nové možnosti zkoušení materiálů a konstrukcí, včetně odkazů na moderní ekologické stavitelství. Příspěvek s názvem Stavíme moderně byl v anotaci určen především studentům architektury, ale posloužil spolehlivě i těm, kteří měli zájem o nové stavební materiály, jako je například dekorativní beton, grafický beton, TX – Active či recyklovatelné materiály typu tetrapak. Mnohé z uvedených technologií jsou v České republice nové, ale v Evropě jsou již vyzkoušené a provozované. Zajímavé byly i příspěvky na téma modifikované dřevoplastové kompozity či experimentální výzkum tradičních vápenných pojiv. Posledně jmenovaná přednáška v praxi ukázala, že starší metody a postupy rozhodně nemusejí být špatné. Obnovení výroby některých vápenných pojiv dalo impuls k vývoji experimentální vápenné pece a ke studiu klasického procesu pálení vápence za účelem produkce vápenného pojiva pro stavební účely. Experimentální výzkum se zabývá kvalitou vápenné kaše a vlivem výpalu na její kvalitu, kde se uplatňují jak normové zkoušky, tak speciálně navržené zkušební postupy. Autoři příspěvku Ing. Tomáš Matas, Ing. Jan Válek, PhD., a Josef Jiroušek z Úseku diagnostiky historických konstrukcí ÚTAM AV ČR konstatují, že tradiční malosériová výroba možná zahrnovala širokou škálu nedostatků, ale umožňovala též produkci velmi kvalitního vápna. Poskytovala též širší rozmanitost vápenných pojiv s ohledem na jejich složení (např. hydraulicitu) a i následné technologické zpracování. „Odborné ověření technologie by mělo odpovědět na otázku, zda je možné díky výpalu dřevem v malé peci vypálit kvalitní vápno použitelné pro opravy památek a poskytnout tak i památkově autentičtější materiál. Zároveň poskytnout podklady pro ekonomickou rozvahu v případě zájmu o repliku vápenných pojiv a technologií používaných v minulosti,“ uvádějí ve svém příspěvku výzkumníci. Další příspěvky byly věnovány diagnostice nejrůznějších typů stavebních konstrukcí, včetně historických objektů s jejich specifiky.

Široká rozmanitost témat i profesí účastníků konference, obsah odborných diskusí a doplňujících otázek potvrdily již v úvodu zmíněnou interdisciplinaritu oboru a zároveň připravily další možná témata k diskusi do následujícího sedmého ročníku. Stoupající zájem o takovéto akce i o samotné téma zkoušení a jakost ve stavebnictví naznačuje, že informace o aktuálních výsledcích výzkumu i praxe jsou v moderním stavebnictví prioritou. „Kvalitní suroviny jsou základem pro lahodný a nezávadný pokrm,“ poznamenal metaforicky jeden z účastníků na společenském večeru šestého ročníku konference Zkoušení a jakost ve stavebnictví 2012 v reprezentačních prostorách FAST VUT v Brně.

Blíže o konferenci www.zkouseniajakost.cz.

Některé příspěvky z konference vám nabídneme na portálu TZB-info.