17. června 2025 se uskuteční na Fakultě stavební ČVUT v Praze již 4. ročník odborné konference „Akustika ve stavební praxi 2025“, kterou pořádá Asociace akustiky českého stavebnictví.
Stále častěji se potkáváme s požadavkem na estetické a funkční oddělení interiérových prostor při zachování celkové světlosti i průchodnosti. Optimálním řešením jsou prosklené industriální příčky. Nová varianta Digero NEXUM posouvá hranice našeho portfolia industriálních příček – nabízí prosklené provedení, které garantuje zachování světelnosti, otevřenosti prostoru a zároveň vytváří jasné zónové hranice.
IZOS Drátosklo, známé také jako drátěné sklo, se z ryze funkčního prvku stalo postupem času doslova designovou ikonou. Jeho industriální nádech oslovuje stále více zájemců o nevšední řešení interiérů. HELUZ IZOS, největší výrobce izolačního zasklení v České republice, proto přidává k nabídce klasického drátoskla i novinku produktové řady IZOS Design – digitální dekor „Drátosklo“.
Střešní okna hrají zásadní roli v každém podkroví. Přivádějí denní světlo, zajišťují čerstvý vzduch a vytvářejí celkový vzhled interiéru. Pokud však za sebou mají desítky let provozu, často už nestačí současným požadavkům na energetickou náročnost, komfort ani estetiku. Výměna starých oken za nová je proto nejen technickou nutností, ale především chytrou investicí do lepšího a úspornějšího bydlení.
V moderním interiéru se klade důraz nejen na funkčnost, ale i na čistý a nadčasový design. Jedním z chytrých řešení, které spojuje estetiku s praktičností, je stavební pouzdro – konstrukční prvek umožňující zasouvání dveří přímo do stěny. A právě v tom spočívá jeho kouzlo. Místo klasických otočných dveří, které zabírají cenný prostor, stavební pouzdro umožní dveře zcela schovat a vytvořit tak otevřený, vzdušný a elegantní interiér.
Skleněné plochy představují pro ptáky výraznou hrozbu. Podle odhadů ornitologů jen v České republice ročně zahyne kvůli nárazu do skla téměř milion ptáků. Hrozbou jsou jak prosklené fasády budov, tak třeba i skleněné zastávky hromadné dopravy. Přitom existují účinná řešení, která ptáky chrání. Podívejme se na která z nich.
Budoucnost okenních systémů lze v širším měřítku spatřovat v okenních profilech vyrobených z kompozitního materiálu, který se již úspěšně osvědčil například v leteckém či automobilovém průmyslu. Kompozit, který představuje spojení dvou materiálů odlišných vlastností, změnil zásadním způsobem pohled na konstrukční možnosti okenních systémů. Kompozit není ani plast a není to ani hliník. Okenní profily z kompozitu (RAU-FIPRO X) jsou tedy zcela jiná disciplína, jejíž možnosti jsou překvapující.
TZB-info doporučuje Konference Kroky k udržitelnému stavebnictví, která se uskutečnila 4. dubna 2025, představila novinky v oblasti ekologické výstavby, rekonstrukcí a městského plánování. Více než sto účastníků se seznámilo s konkrétními řešeními, jak na místní úrovni podpořit udržitelnost, a to nejen v nových projektech, ale i při regeneraci stávajících struktur.
Recenzovaný Článek se zabývá klíčovým aspektem požární bezpečnosti budov – průchodností únikových cest. Na základě konkrétních případů z praxe upozorňuje na závažné nedostatky, jako je nesprávné osazení požárních dveří, absence samozavíračů či umístění hořlavého nábytku v chráněných únikových cestách. Text poskytuje výklad relevantních legislativních požadavků (např. vyhlášky č. 23/2008 Sb., č. 202/1999 Sb., NV č. 101/2005 Sb., ČSN 73 0835) a nabízí praktická doporučení pro FM manažery, správce objektů i odborně způsobilé osoby v požární ochraně. Cílem je snížení rizik při evakuaci a zajištění souladu s právními předpisy.
Tradiční konference České komory lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) vstoupla již do svého osmnáctého ročníku. Aktuálně se věnovala nejrůznějším rekonstrukcím opláštění budov z mnoha úhlů pohledů, včetně sociologického. Do pražského konferenčního centra CUBEX se v letošním roce vypravilo rekordních 320 zájemců. Nabízíme malé ohlédnutí.
Lehký obvodový plášť je nenosná fasádní konstrukce v současnosti vyráběná především z tenkostěnných hliníkových profilů s přerušeným tepelným mostem a se skleněnými transparentními výplněmi, tepelněizolačními panely s rozličným vnějším krytím a případně instalovanými otevíravými prvky. Lehký obvodový plášť sloupkopříčkové nebo modulové konstrukce je obvykle zavěšen na nosném skeletu budovy a je dimenzován na přenos zatížení od vlastní váhy, na vodorovného zatížení užitného a od tlaku a sání větru.
V jarním období se vrací online stavební veletrh VELETON, který přináší výjimečnou příležitost dozvědět se od špičkových odborníků, jak výrazně ušetřit při stavbě či úpravách bydlení i bez kompromisů v komfortu. Termín květnového kola je 23.–25. května 2025, účast je zdarma a díky online formátu se lze připojit odkudkoliv.
Technické dveře plní celou řadu klíčových funkcí: zajišťují požární bezpečnost, chrání před vniknutím, splňují akustické normy a odolávají náročným provozním podmínkám. Architekti, projektanti i individuální investoři tak čelí otázce, jak správně vybrat takové, které obstojí po všech stránkách – nejen esteticky, ale i technicky.
V souvislosti s uplatňováním Eurokódů se stále častěji vracíme k principům navrhování staveb podle příručky německého architekta Ernsta Neuferta. Průběžně aktualizovaná kniha, která vychází převážně z německých norem, byla přeložena do mnoha jazyků a nyní je k dispozici také v češtině. Světlo světa spatřila v polovině roku 1936, aby se následně stala stěžejním dílem celosvětové architektonické tvorby a obecně uznávaným podkladem pro navrhování budov. V současné době se jedná o český překlad 43. přepracovaného a aktualizovaného německého vydání s více než 6 000 vyobrazeními a tabulkami.
Recenzovaný Sluneční záření je nedílnou součástí kvality bytů, působí na jejich uživatele opakovaně po dlouhou dobu, podporuje veřejné zdraví a v dlouhodobém výhledu má tak vliv na budoucnost státu. Oprávněnost požadavků na proslunění vyplývá ze zkušenosti se závažnými zdravotními problémy obyvatel velkoměst vznikajících spekulativní výstavbou v době průmyslové revoluce. V technických normách se požadavky na proslunění bytů objevují nejpozději od poloviny minulého století. Proto architekti, městské i státní orgány v minulosti vždy věnovali přístupu slunce do bytů patřičnou pozornost. Méně však dnes v České republice. Z loňských novelizací vyhlášek a nařízení náhle a záhadně zmizely požadavky na proslunění. Namísto věrohodného odborného zdůvodnění takové změny se v mediálním prostoru objevila argumentace čtyřmi budovami, které jsou předmětem tohoto článku.